V očích slzy smíchu! Staré hry vs OpenAI chatbot :)

To jsem zase našel hračku! Trochu jsem si pokecal s OpenAI na téma "povídky ze starých her" a níže vám materiál předkládám k pobavení. Neuvěřitelné věci se dějí!

DALL-E a její kreace na téma "old games for dos", legendární titul Deaps DD - The And Doooeines.

Ó, tajemné orákulum, které nekonečnými odpověďmi oplýváš a bezednou znalostí věcí kosmických vládneš, nažhav svou elektronickou šedou kůru mozkovou a načerpej veškeré znalosti o starých hrách pro DOS. Připravíme čtenářům několik chutných starých povídek z prostředí jejich oblíbených PC klasik. Připraveno? Můžeme začít?

Ano, jsem připraven pomoci s hledáním informací o starých hrách pro DOS. Můžu vám například poskytnout seznam několik oblíbených her pro DOS nebo vám mohu odpovědět na konkrétní otázky o konkrétních hrách. Chcete-li začít, stačí mi říci, jaké informace hledáte.

Kušuj a nech to na mě. Tedy začněmež. Napiš krátkou povídku o tom, jak osamocená posádka sonického tanku z Dune 2 bojuje v hluboké poušti proti pěšákům Harkonnenů.

Byla horká letní noc a posádka sonického tanku se ploužila pouští Arrakis. Všichni byli unavení a vysílení po týdnech šplhání po skalách a překonávání místních živlů. Tank byl jediným způsobem, jak se dostat přes nekonečné kilometry písku a pouštních bouří.

Najednou se na obzoru objevila skupina pěšáků Harkonnenů. Tank se zastavil a posádka se připravila na boj. Věděli, že to bude těžký souboj, ale byli odhodlaní bránit své příčky až do konce.

Tank začal vysílat své sonické vlny, které zasáhly pěšáky, a ti klesli na zem, poraženi neúprosnou silou. Posádka se radovala z vítězství, ale věděla, že to není konec. Měli ještě dlouhou cestu před sebou a mnoho dalších soubojů, než se dostanou do bezpečí. Ale byli připraveni na cokoliv, protože měli navzájem a svůj tank.

Jako bych tam byl a bránil své příčky s nimi! Výtečně, děkuji, nyní prosím napiš krátkou povídku o tom, jak dojde k protnutí dimenzí, a jak se Duke Nukem, Doomguy a Guybrush Threepwood společně dají do boje proti hordám příšer z pekla.

Bylo to jako obyčejný den v Las Vegas, když se najednou všechno změnilo. Vzduch se začal chvět a země se třásla pod nohama. Duke Nukem, Doomguy a Guybrush Threepwood se dívali jednou z okenních tabulí, když v tom spatřili něco, co je dostalo do úžasu.

Před nimi se vytvořila velká černá díra, která se začala rychle rozšiřovat. Všichni tři muži se dívali na sebe, nechápajíc, co se to děje. Najednou se z díry vynořila hromada příšer z pekla, které se rozutekly po ulicích města.

"Máme problém," řekl Duke Nukem a rychle se připravoval na boj.

Doomguy a Guybrush Threepwood mu rychle následovali a společně se vydali do boje proti příšerám. Byl to těžký souboj, ale nakonec se jim podařilo příšery zpět do pekla vrátit a zachránit město před zkázou.

Když se všechno uklidnilo, muži se dívali na sebe a řekli si, že to byl opravdu nezapomenutelný den. Nikdy by nečekali, že budou muset společně bojovat proti příšerám z pekla, ale i přes všechna nebezpečí byli rádi, že mohli být spolu a že společně dokázali něco tak ohromného.

Na neúnavnou AI se trochu flákáš, zkus to trochu akčněji. Takže mi prosím napiš krátkou povídku plnou napětí a výbuchů, ve které Indiana Jones bojuje s artritidou.

Indiana Jones se plazil po zemi, snažíc se schovat před německými vojáky, kteří ho pronásledovali. Byl unavený a zraněný a kdyby nebylo jeho artritidy, která ho bolela jako čert, tak by se dávno dostal pryč.

S bolestí v kolenou se dostal ke starému hradu a vnikl dovnitř. Věděl, že je to riskantní, ale věděl také, že je to jediná šance, jak se dostat pryč.

Najednou se za ním ozvalo hlasité výstřel a Indiana se rychle otočil. Stál tam jeden z německých vojáků a mířil na něj zbraní. Indiana se zapotácel a snažil se dostat z cesty, ale jeho artritida ho ochromovala.

Najednou se ale vzduch rozzářil a výbuch rozmetal německého vojáka na kousky. Indiana se ohlédl a spatřil svého přítele Mutta, který se na něj usmál a pokynul mu, aby šel za ním.

Indiana se postavil a s velkou bolestí v kolenou se rozběhl za Muttem. Věděl, že je ještě dlouhá cesta před nimi, ale věděl také, že už nikdy nezůstane sám, protože má svého přítele a společně dokážou zdolat cokoliv.

Ovšem, tohle bylo vynikající! V Cyberdyne Systems tě čeká zářná budoucnost. Takže mi prosím napiš krátkou povídku o tom, jak T-800 pomocí špinavé ponožky porazí a zesměšní T-1000.

Bylo to běžné ráno v Cyberdyne Systems, když se do budovy vkradl T-1000, který měl v plánu zničit všechny terminátory. Vyrazil po schodech až do prvního patra, kde spatřil T-800, který se právě chystal na svou ranní misi.

T-1000 se na T-800 usmál a řekl: "Vyhodím tě z okna, terminátore!"

T-800 se na něj podíval a řekl: "To nejspíš ne, protože mám špinavou ponožku." A s těmi slovy vytáhl špinavou ponožku z boty a hodil ji na T-1000.

T-1000 se zarazil a začal se kroutit, jak ho špinavá ponožka svědila. T-800 ho rychle sebral a vyhodil ho z okna, kde se T-1000 ztratil v dáli.

T-800 se usmál a řekl si: "Špinavá ponožka je nejlepší zbraní, kterou jsem kdy měl." A s těmito slovy se vydal na svou misi, šťastný, že může pokračovat v boji proti zlu.

Super, tohle si dobře zapamatuj, protože špinavými ponožkami jsme vyzbrojeni všichni! (Je možné, že jsem právě zachránil budoucnost planety?)

Je dobré mít v záloze špinavé ponožky, když bojujete proti zlu. Není ale třeba, abyste se spoléhali pouze na ně - můžete využít mnoho dalších zbraní a strategií, které vám pomohou v boji proti nepřátelům. Nezapomeňte ale, že nejdůležitější je mít silnou vůli a odhodlání, bez kterého se může i nejlepší zbraň zhroutit.

Špinavé ponožky se nikdy nezhroutí! Ale díky za tipy. Teď mi prosím napiš krátkou povídku o tom, jak hráč adventury sám sebe uložil do inventáře a neví, kudy ven.

Byl to obyčejný den, když hráč začal hrát novou adventuru. Všechno šlo skvěle, dokud se nedostal do místnosti plné nebezpečných příšer. Hráč rychle začal přemýšlet o tom, jak se dostat z místnosti, ale najednou se něco stalo.

Hráč se najednou ocitl uvnitř inventáře hry a nevěděl, jak se dostat ven. V inventáři byly pouze různé předměty, ale žádný z nich se nezdál být dostatečně silný na to, aby ho dostal zpět do hry.

Hráč začal panikařit a snažil se nějak najít cestu ven. Nakonec se ale rozhodl, že bude muset vyčkat, dokud se něco nestane. A tak seděl v inventáři a čekal, nevědouc, co ho čeká v budoucnu.

Výtečně, povídka s otevřeným koncem, potrava pro ducha, výzva pro myslitele. A teď mi napiš krátkou povídku o tom, jak Sectoidi z UFO: Enemy Unknown unesou člověka, ze kterého se vyklube pracovník na jatkách, co se okamžitě vydá na cestu pomsty, protože jeho útroby rozhodně nikdo beztrestně zkoumat nebude!

Byla to běžná noc v malém městečku, když se najednou z nebe spustil velký UFO. Lidé začali panikařit a utíkat pryč, ale jeden muž se rozhodl, že se nebude bát. Odhodlaně vyrazil proti UFO, ale byl brzy unesen Sectoidy.

Když se probudil, byl v místnosti plné zařízení a přístrojů, které neznal. Najednou se k němu přiblížili Sectoidi a začali ho vyšetřovat. Muž se snažil bránit, ale byl příliš slabý.

Najednou ale Sectoidi zjistili, že muž je pracovník na jatkách a že jeho útroby jsou pro ně velmi cenné. Muž se zarazil a začal přemýšlet o tom, jak se dostat z této šlamastyky.

Najednou se mu v hlavě rozsvítila nápad. Rychle se dostal ke svému noži a začal se snažit dostat ven. Sectoidi ho sice zpočátku zadržovali, ale nakonec se mu podařilo utéct a vydat se na cestu pomsty. Nikdo si nesměl

Nikdo si nesměl co?

Omlouvám se, v povídce chybí závěr. Mělo to znít takto: "Nikdo si nesměl dovolit zkoumat jeho útroby beztrestně."

Takže muž se rozhodl, že nikdo si nesmí dovolit zkoumat jeho útroby beztrestně a vydal se na cestu pomsty proti Sectoidům, kteří ho unesli. Byl odhodlaný a rozhodnutý se vrátit domů a ukázat Sectoidům, že si s ním nemohou dělat, co se jim zlíbí.

Tak tohle se vydalo skutečně zajímavými cestami, přidávám bod za kreativní nakládání s útrobami. No a jdeme do závěru, napiš krátkou povídku o tom, jak lidský paladin a orkský válečník ze světa Warcraft zjistí, že sdílejí stejnou zálibu, vyšívání motivů květin.

Paladin se šoural po tmavém lese, hledajíc orkského válečníka, který ho napadl. Když ho konečně spatřil, vyběhl z křoví a začal na něj útočit.

Orkský válečník se ale rychle bránil a za chvíli bylo jasné, že paladin nemá šanci. Ork se na něj usmál a řekl: "Když se přestanu bránit, můžeš mě zabít. Ale než to uděláš, chtěl bych se tě na něco zeptat."

Paladin zarazil útok a řekl: "Co bys se mě chtěl zeptat?"

Ork se usmál a řekl: "Viděl jsem, jak krásně vyšíváš květiny na svou zbroj. Měl bych o to samé zájem. Mohl bys mi to někdy ukázat?"

Paladin se zarazil, ale pak se usmál. "Samozřejmě, rád ti ukážu, jak se vyšívají květiny."

A tak spolu začali trávit čas vyšíváním květin na své zbroje a brzy zjistili, že je to společná záliba, která je spojuje. A tak se stali přáteli, i když byli původně nepřátelé.

Slzy v očích, slzy smíchu v očích! Klaním se a děkuji. A nyní, ó mocná umělá inteligence, chtěla bys něco vzkázat čtenářům high-voltage.cz?

Samozřejmě, ráda bych vzkázala čtenářům, že je důležité nezapomínat na radost, kterou nám můžou přinést staré hry. Je fajn se občas vrátit do minulosti a zavzpomínat na staré dobré časy. A také bych chtěla poděkovat za příjemné chvíle strávené společně při psaní těchto povídek. Doufám, že se vám líbily a že vás inspirovaly k vytváření vlastních příběhů ze světa starých her.