MELTDOWN e-sports bar v Londýně

Při svých víkendových toulkách po městě občas narazím na něco, co prostě doma nemáme, a kolikrát si říkám, že je to škoda neposdílet. Proto jsem se rozhodl, že tentokráte nebudu za lenocha, a pokusím se vám přiblížit můj den v ulicích Londýna a plánované zastávky v Meltdownu, jednoho ze několika Londýnských e-sports barů.

Den jako obvykle započal výšlapem do Camdenu na místní market, který je prostě parádní a vřele ho všem návštěvníkům Londýna doporučuji. Je to jeden z mála komerčních marketů, kde jsou naprosto originální shopy a najdete v nich věci, které prostě jinde na světě nenajdete. Obyčejně se jedná o místní umělce či retro sběratele, kteří svoje výtvory prodávají. Samozřejmostí je pestrá škála jídel ze všech koutů světa a nechybí ani zastoupení místních mikro pivovarů v hospůdkách všude kolem.

S plným žaludkem a po pár kouscích je čas se pohnout směrem k metru směr Kings Cross. Odtamtud je to coby kamenem dohodil k Meltdownu. No tedy pokud nevyrazíte jako já nejdříve opačným směrem s tím, že jsem si vrazil muziku do uší a vyšlápnul prostě na druhou stranu. Po chvíli jsem odchytil týpka, co na skútru rozvážel pizzu, a ten mě okamžitě usměrnil, takže čelem vzad. Naštěstí jsem vyrazil brzy, okolo 19 hodiny abych se stihl podívat kolem než se tam navalí navečer davy. Což, jak jsem se dočetl, se opravdu dalo očekávat. Vstupné do Meltdownu je samozřejmě zdarma.

Když jsem se blížil už z dálky jsem viděl místo, před kterým se hromadilo dobrých 30 lidí na jinak vcelku prázdné ulici. Postávali či posedávali u stolů venku, popíjeli a dle hlaholu se dobře bavili.

Když jsem dorazil blíž zjistil jsem, že jen tak neposedávají, ale že několik skupin hraje deskové a karetní hry. Vlezl jsem dovnitř si rychle obstarat pivko s tím, že se přidám ke skupině, která venku rozjížděla nové kolo Cards Against Humanity, a kdo to zná mi dá za pravdu, že u toho se člověk pobaví náramně. Řekl jsem si, že to nejprve prozkoumám řádně venku dokud je světlo a hlavně, jak jsem se dočetl, tak alkohol se venku zapovídá ve 21 hodin ze zkušenosti s rušením klidu a večerního pořádku. Zahráli jsme, pobavili se a seznámili, což se vždycky hodí, a bylo načase vkročit dovnitř, páč se začaly táhnout lidi z okolí a s místem to není uvnitř žádná hitparáda.

Nejdříve trochu historie o projektu Meltdown.

Kdysi měl někdo vznešenou myšlenku, se kterou už jsme si určitě pohrávali všichni, spojit hráče na místě, kde hry u piva či zábavně pojmenované kořaly budou nejen tolerovány, ale oslavovány. Kde se brejličkatý nerd může stát hvězdou a ti nejlepší dokonce legendou.

Meltdown není osamocený herní bar jako ostatní, ale jeho specialitou je to, že spojuje všechny Meltdown bary do společné sítě. Turnaje a speciální eventy jsou přenášeny živě a konají se současně, i když jsou od sebe vzdálené tisíce km. Tenhle londýnský je dle mého názoru ten nejvíce grundge ze všech ostatních. Zatímco dvacítka klubů ve Francii se pyšní supermoderním vybavením, sklo-chromovanými stolky a mega obřími obrazovkami, ty v Kanadě, Německu, Itálii, Belgii a dokonce Budapešti třeba velkolepými rozlehlými sály, tak tenhle pořád nepopře svůj původ v klasické anglické špeluňce. Hned v pozadí hráčů stojí pořádný krb a třeba chodba vedoucí na záchod je celá kompletně vytapetována stránkami z legendárních komiksů, tudíž člověk si může i počíst pokud čeká ve frontě.

Bar jak se dá očekávat nabízí v menu spoustu mixovaných drinků s brutálními názvy z her. Ale třeba i dobře vychlazeného Guinesse na čepu osazeném helmicí ze Skyrimu hned vedle pípy smíchovského Staropramenu. Já osobně jsem si dával lokální pivečko IPA. (Pro neznalce - jde o zkratku Indian Pale Ale, a né o střešní lep, tak zvrhlej nejsem.)

Meltdown má i vlastní sponzorovaný tým profesionálních hráčů, jež jej reprezentuje na turnajích. Je v něm i pár známých jmen jako Stephano – bývalý Starcraft II world champion, Neo, Luffy, a splácaný tým, co vyhrál Quakecon 2015.

Ovšem Meltdown pořádá turnaje ve všech možných kategoriích od Street Figtera, Mortal Combat, Mario kart až po klasiky jako Starcraft, Warcraft, League of Legends, Heroes of the Storm, Overwatch, Quake, Hearthstone... a tak dáááále. Co se Hearthstonu týče, tak jsem se hned taky lognul na místní Fireside gathering, posedávalo tam na gauči pár týpků, co hráli a pokřikovali na sebe výhrůžky přes stůl plný prázdných panáků, dobře se bavili. Některé hry se ale opravdu povedly a napínavé souboje sledovala i skupinka lidí nakukující hráčům přes rameno. Všechno v dobrém rozmaru podpořeným nějakým tím veselým mokem.

Na hlavní scéně se utkávali hráči hlavně v League of Legends a pár lidí z nějakého místního týmu. Ale okamžitě uvolnili místo komukoli, kdo projevil zájem si zahrát. To mě vcelku překvapilo, to a taky ten fakt, že na okenní římse byla vyskládaná pěkná hromádka deskových her k zapůjčení. Nějak jsem se nemohl zbavit pocitu, že u nás by to prostě lidi rozkradli. To samé s kvalitními počítačovými a konzolovými periferiemi, na kterých se hrálo. No to jen k zamyšlení, zpět k věci.

Po deváté hodině se opravdu všichni spořádaně zvedli, posbírali hry a drinky a přesunuli se do vnitř doupěte. Což mělo ovšem za následek navýšení vnitřní teploty celého baru. Klimatizace nejela a nebyly tam ani žádné větráky, za chvíli jsme se slušně potili. Se není co divit při těchto super letních teplotách. No nic, budeme muset více doplňovat tekutiny a k baru je to jen pár kroků. Prohodil jsem pár slov s dvojicí podcasterů co přímo z místa dění oslovovali svoje subscribery na Youtube. Super, že je obsluha nechala zabrat místo, napájet světla a aparaturu na zhruba tříhodinový podcast. Proč ne, přidaná hodnota zviditelnění baru.

Zhruba půl hodinky na to začínal místní kvíz. S partičkou, ke které jsem se přifařil venku, jsme dali dohromady tým, objednali na baru drink a mohlo to začít. Týmů bylo nakonec 9, ten náš měl 7 členů a měli jsme v něm i ženské zastoupení, slečna mimochodem slušně školila lidi v League of Legends. Stejná dívčina našemu týmu taky později vyhrála rundu panáků v mezičase, když jsme čekali na další kvízové kolo. A pak že si ženský neodvedou svojí práci, pche tahle se zaplatila náramně.

Kvíz jel vcelku svižně a měl celkově 8 kol. Byla v něm dobře vyvážená směsice znalostí historie her, turnajů, legendárních vítězů a nechyběly ani screenshoty, fotky, soundtracky, efekty a slavné hlášky z her. Nám se dařilo parádně, bavili jsme se u toho a po finálním sečtení všech bodů jsme se dělili o druhé místo. Sakryš, byly z toho jen další dvě rundy panáků. Vítězové měli celovečerní útratu hrazenou a rozhodně tedy nešetřili. Musím říct, že na celý bar byli 3 barmani a ještě si stíhali sbírat sklo, na drinky se ani tak nečekalo více jak minutu, Paráda.

Ještě mě překvapilo, že když jsem si kupoval pivo, tak mi vždycky vrátili do poslední penny, já se marně rozhlížel kolem zda na baru najdu nějakou tip jar – sklenici na spropitné. Vůbec nejsou na dýško zvyklí a pomalu nevěděli, co s těma drobákama dělat, když jsem mávl rukou, ať si je nechají. Řekli mi, že obyčejně gameři mají do kapsy hluboko a tudíž se to vážně nestává. Obyčejně navštěvuji jeden místní rokáč a tam, ač je členů obsluhy nepoměrně více, stejně absolutně nestíhají a 10 minut mávání bankovkou u baru je běžné. Megavoser. Za to mají 3 velké sklenice na drobáky... eh.

Meltdown zavírá v 1 ráno a všechna ta rozjařená hráčská cháska se táhne na metro. Tam jsme si plácli a čau. Po cestě jsem samozřejmě opět přemýšlel, zda by něco takového fungovalo i u nás. Nejen, že by se scházeli lidi na pivo, ale často se na takovýhle místech upeče spousta zajímavých projektů. Lidi různých kvalit se tak poznají v pohodovém prostředí, a když klub funguje dobře, tak i napojení na profi scénu celého herního průmyslu prakticky kdekoli ve světě. Meltdown samozřejmě nabízí frančízu, kdy všechno vybaví a rozjede, ale na to musí být vážně super místo, aby to dávalo smysl. Kromě toho networkingu nevidím moc benefit jim pak navěky platit.

Ale nakouknutí o čem to je určitě stojí za to: www.meltdown.bar

Kdyby někdo něco takového vymýšlel, tak se určitě ozvěte. Příště se tedy pro srovnání vypravím do jednoho z těch nezávislých herních barů tady v Londýně, a pokud bude zájem, poreferuji. Kdyby měl někdo cestu kolem Londýna, tak dejte vědět, prolezem něco společně.

Zatím s pozdravem, Doomtrooper

P.S. Přiložil jsem i pár zajímavých fotek androidních soch v životní velikosti z jednoho doupěte v Camdenu.