Přihlásit se
Stavba RETRO PC : 286 / 386 / 486 / Pentium
Ahoj, měl bych zase nějaký ten dotaz...
Zvládají základní desky provozovat dva ISA řadiče najednou? Chtěl bych do P60ky dát ZIP mechaniku, ale na řadiči je jen jedno IDE, na kterém je napojený HDD a CDROM. Jako alternativu bych mohl CDROM zkusit zapojit na IDE, co je na SB16, ale to jsem nikdy nedělal a vůbec netuším, jak to udělat aby to fungovalo.
Nemáte někdo zbytečný Cache ram čipy pro 486ky?
Jak nahrazujete soudkové RTC baterie?
Druhé (secondary) IDE jde na starých sestavách s ISA sloty rozjet poměrně v pohodě - za babku dnes seženeš nějaký klasický ISA IDE řadič (co musí mít switche pro nastavení na secondary IDE, ale umělo jich to celkem mnoho), a tohle by mělo po vražení do slotu běhat na první pokus.
Jediný problém, který by mohl vzniknout je, pokud má tvůj BIOS podporu jen pro detekci dvou disků na primárním IDE (třeba starý 386ky) - tam bys asi připojený hdd na secondary řadiči min. v DOSu a Win 3.11 nerozjel. Klasická ATAPI CD-ROMka má nicméně vlastní drivery, tam by to mělo být v klidu na jakékoliv sestavě. A jak to je v takovém případě se ZIP-kou přesně nevím, nicméně pokud taky v DOSu nebo používá své vlastní drivery, mohlo by to taky jít rozchodit. V novějších OS (W95 atd) by pak už měl všechno najít automaticky systém.
IDE na zvukovkách se bude obdobně inicializovat svým DOSovým ovladačem a hledat připojenou CD-ROM - takže pokud máš funkční driver k dispozici, neměla by to být žádná velká věda.
Cache čipy pro 486ky jsou sem tam k vidění na aukru... a když nejsou, jednou jsem za stovku rovnou koupil celou nefunkční základovku a následně ji vykuchal :) Navíc ale teď zrovna žádné nemám.
Co se týče soudků, zatím jsem na jejich náhrady soukromě (z důvodu lenosti) rezignoval, a při oživování takových sestav pak vždy musím znovu a znovu do BIOSu jak kokot datlovat potřebné nastavení :) Tento můj bohulibý systém byl nicméně jednoho dne narušen 386 základovkou Aopen, která prostě bez baterky odmítá najet (a to i při opakovaném nastavení a uložení údajů v BIOSu) - takže tam jsem k tomu už byl donucen a následně provedl mou historicky první náhradu ni-cd soudku za lithiovku (samozřejmě s diodou v sérii :)
Sany napsal(a)
Co se týče soudků, zatím jsem na jejich náhrady soukromě (z důvodu lenosti) rezignoval, a při oživování takových sestav pak vždy musím znovu a znovu do BIOSu jak kokot datlovat potřebné nastavení :) Tento můj bohulibý systém byl nicméně jednoho dne narušen 386 základovkou Aopen, která prostě bez baterky odmítá najet (a to i při opakovaném nastavení a uložení údajů v BIOSu) - takže tam jsem k tomu už byl donucen a následně provedl mou historicky první náhradu ni-cd soudku za lithiovku (samozřejmě s diodou v sérii :)
Dík za odpovědi! Možností mám tedy přehršle :D. Neměl bys náhodou fotku toho tvého řešení s litiovkou a diodou? Ještě bych se chtěl zeptat, jakou životnost mohou mít ty NiCd soudky? Že bych koupil a nechal si na desku naprat fungl novou...
Po ruce to teda zrovna nemám, ale je to fakt jednoduchý - koupil jsem CR2032 spolu s paticí, sesadil to dohromady, a piny zespod tý patice ohnul o devadesát stupňů dovnitř, aby netrčely dospodu. Pak jsem k těm dvěma vývodům patice připájel uskřípnutý kablík s 4pin konektorem (od starého pc speakru), celý to zafixoval elektrikářskou izolačkou, a pro jistotu to pak ještě celý stáhnul takovou tou plastovou stahovačkou na jedno použití... je to opravdu echt, nic to teď nikde v pc nezkratuje :) Při zapojení jen je dobrý červený drát klasicky připojit k plusovému pólu patice, a pak to správně strčit do desky, to je jasný...
Je to ale samozřejmě řešení pro připojení baterky na externí battery konektor desky - takže pokud bys např. neměl potřebný kablík od speakeru a chtěl ty dva dráty přímo připájet na piny původního soudku, musíš k tomu kablíku na patici ještě zařadit k plusovému pólu ochrannou schotkyho diodu, jinak by ses mohl po nějakém (předem neurčeném) čase velmi divit :)
Ni-CD soudky bych tam v žádném případě nevracel, pokud ten hardware máš jen trochu rád :D A když už retro, tak tohle (i zde ale samozřejmě platí nutnost použít ochrannou diodu, někde vedle dolů by se určitě vešla) :
Jo, asi rozumím, ušetřím nejen desku, ale i přírodu :). To řešení s CR2032 je asi nejlevnější. Teď jen vybrat z mnoha druhů patic pro CR2032 ten nejlepší. A Šottkyho dioda asi vyfiltruje, jak název mně neznalému napovídá, případné šotky? Hádám, že bych neměl chtít, aby se deska pokoušela litiovku nabíjet? Jaké hodnoty by ta dioda měla mít?
Za mně asi tak - byla to sice alkalická baterie monočlánek (nikoliv lithiová), ale když jsem ji kdysi zkoušel poněkud nemoudře dobíjet, abych uviděl "co to udělá" a v kladném případě ušetřil za novou, tak po následném výbuchu jsem už podobný výborný nápad nikdy v budoucnu nedostal :D
Když se stavíš v elektroprodejně, řekneš schotkyho dioda a na co to potřebuješ, borec ti vybere tu správnou... nicméně stačí v podstatě jakákoliv, proud co teče z lithiovky je dost zanedbatelný.
Lubik - jestli se ti nenacházi disk v BIOSu, musí to za něj udělat ideálně plug and play systém, co si ho najde sám. Pokud nenajde, musíš si s tim pak pohrát ručně stručně, v rámci možností daného OS. Je ale jisté, že minimálně bootovací disk musí BIOS být schopen nadetekovat... jinak bys ten OS pak musel startovat třeba z flopky, CD, USB a podobné havěti :)
Se mi to stejně nějak nezdá :D I když takový Hardcard disk se v BIOSu nedetekuje, ale musí pro jeho plnou funkčnost být zaveden v CONFIG.SYSu ovladač, aby byl v DOSu použitelný, ale to je zase jiná písnička. Jo ale když PnP není, tak ho nenajde ani agent FBI :D
PnP je, resp. v dřevních dobách byla dost dvousečná technologie a vzpomínám jak jsem v minulosti několikrát velmi škaredě nadával, co bych byl dal za to, aby ta daná karta byla hloupá, žádné pnp neměla a všechno šlo nastavit pěkně pěšky v nějakém ini souboru. Tyto nepříjemné problémy byly zejména doménou levných desek v kombinaci s prvním Windows 95 (bez OSR2), kde to vše kolem PnP bylo ještě nějaké takové pofidérní a nedodělané.
Jeden příklad za všechny, na který opravdu NIKDY nezapomenu bylo, že právě v těch prvních Win95 se občas nějak samo od sebe stalo, že zařízení "Master IDE řadič" ve správci zařízení sice fungovalo ok, ale do nějakého podivného konfliktu se přepnuly a deaktivovaly samotný přimární a sekundární kontroler. Takže hadr samotný se sice (naštěstí) úplně neztratil, ale začal jet místo UDMA v PIO režimu, ale hlavně - z takto postižených Windows kompletně zmizely CD-ROMky, protože to PnP na vypnutém konfliktním zařízení prostě nenašlo. Tohle bylo totálně na mrtvici a nikdy jsem ani já ani kamarádi nenašli žádný způsob, jak takovéto Winy přivést do předchozího funkčního stavu - samozřejmě krom komplet čisté reinstalace. Prostě hnus velebnosti :/ Pak přišly OSR2 a tam už to bylo o řád lepší - ty stejné IDE řadiče na stejných základovkách najednou chodily OK...
Takže PnP ano, když funguje jak má, ale rozhodné a kategorické NE, když to funguje jen někdy nebo na půl ! :)
Jinak ale k tématice harddisků a pnp, je to přesně tak, jak jsi to napsal - buď si musíš sehnat ovladač ručně, provést př. konfiguraci jeho parametrů a nějak zajistit jeho spuštění v rámci daného systému... nebo tohle celé úplně stejně udělá systém (PnP) za tebe. Na samotné věci to ale nic nemění - pokud to nedokázal najít a zinicializovat přímo BIOS, je to pak vždycky na člověku nebo OS (klasický případ jsou např. ty proprietární řadiče CD-ROMek na starých zvukovkách, které BIOS také nenajde a neinicializuje).
Pentium related questions...
1. Kolik RAM pro Pentium 133 MHz? - Syndrom volné patice/slotu mi velí osadit všechny 4 sloty pro simm. Mám tu 4 krásný a stejný Kingston simmy, ale nejsem si jistý, jestli 64MB je ještě dost retro?
2. Velikost L2 Cache? - na desce mám osazený slot s 256kb, na desce není z výroby žádná cache, ale zvládá i 512kb. Jaký je rozdíl v rychlosti 256/512kb L2 cache? Poznám to? Mám se shánět po 512kb modulu?
Springy: 32MB / 64MB je myslím tak akorát. Jako retro to klidně počítej, v dobových sestavách snů s P166MMX bylo 64MB ideální hodnotou :) Co se cache týče, osobně netuším, jak velký vliv na výkon by navýšení mělo, snad poradí Sany.
Springy napsal(a)
Pentium related questions...1. Kolik RAM pro Pentium 133 MHz? - Syndrom volné patice/slotu mi velí osadit všechny 4 sloty pro simm. Mám tu 4 krásný a stejný Kingston simmy, ale nejsem si jistý, jestli 64MB je ještě dost retro?
2. Velikost L2 Cache? - na desce mám osazený slot s 256kb, na desce není z výroby žádná cache, ale zvládá i 512kb. Jaký je rozdíl v rychlosti 256/512kb L2 cache? Poznám to? Mám se shánět po 512kb modulu?
Ad 1. Já to beru u pamětí podobně jako rákosáci u fake bot, co prodávájí aneb "čím víc proužků, tím víc Adidas" - takže i do Socket 4 Pentia klidně nacpu maximum, co deska a osazená L2 cache snese a dům dá - řídit se je nutné jenom touto tabulkou :
64kb cache for 16mb
128kb cache for 32mb
256kb cache for 64mb
512kb cache for 128mb
1024kb cache for 256mb
Při osazení více RAM, než odpovídá osazené velikosti L2 cache, bude CPU nucen k této RAM přistupovat bez jakéhokoliv cache přínosu - takže to pojede "jak s hnojem" :)
A co je výhoda takhle "nacpaných" desek - je pak možné je v případě potřeby modulků v jiném PC snadno downgradovat bez zásadního omezení funkčnosti původního PC :)
Super! 64MB/256kb - to je ideální poměr :). Jelikož Socket 4 Batman má podle návodu 256kb taky (sice jen 15ns čipy), tak do něj těch 64MB šoupnu taky. Akorát je asi 128MB, co mám ve Venuši pro mé Pentium PRO 200MHz, 256kb L2 zbytečně moc, co? Třeba se někdy namane cpučko s 512 a více :).
Jj, jen je blbý že 1MB verze PPro ne každá deska skousne, kvůli vyššímu proudovému odběru. Ale jinak je to moc hezký čip, ideálně ve 2 exemplářích na jedné desce :)
Jinak tabulka výše by měla plus mínus obecně platit na všechny "normální starý" desky s klasickými chipsety, dejme tomu od 386 až po socket 5. Nikde na netu jsem ohledně této problematiky na starých mb nesehnal konkrétnější info, tak pokud byste to př. někdo upřesnil nebo doplnil, budu velmi rád.
U novějších desek a CPU se ale údaje o "cacheable size" již hodně rozchází a je nutné si tento údaj pokud možno dohledat pro konkrétní chipset na tvé desce - viz např. velké rozdíly dle použitých chipsetů zde : http://www.amd-k6.com/cacheable-ram-on-socket-7-platforms/
Potrebuju poradit, co bych mel dat do tehle bedny, ocividne to ma LCD az do 399MHz. Ma to i cudlik turbo, ale zadna 486 takovych MHz nedosahne. Premyslel sem nad AMD K6-2 nebo prvni slot1 ty taky jeste meli klasicke AT napajeni, ale zase v tech deskach uz nebude vyuziti knofliku turbo, napada neco vas???
Turbo switch a Turbo LED by teoreticky u novějších Super Socket 7 desek šlo využít pro ovládání suspend režimu základovky (má-li deska takovou možnost). Jinak jsem schválně mrknul do dokumentace mých základovek, a nejnovější AT deska s vyvedeným turbo switchem co mám, je Gigabyte GA-586HX - takže nějaké to Pentium MMX na 233MHz by v takovéto pěkné masivní case také případně mohlo najít svůj domeček (pokud seženeš nebo máš podobnou základovku)
Hmmm, tak socket 7 desku s turbem, to sem jeste nemel, urcite se na to zamerim. Urcite jich moc nebude co to budou mit.
Jj, moc jich není a povětšinou asi z důvodu, uvedeného např. u Super socket 7 základovky Soyo 5EHM :
Turbo LED - Connecting the 2-pin Turbo LED cable to the corresponding Turbo LED connector will cause the LED to light whenever the system is in Turbo mode. The manufacturer has permanently set this Motherboard in Turbo mode due to most hardware and software compliance to turbo mode.
U té Gigabyte to ale dle dokumentace zřejmě skutečně funguje a TB switch nastavuje procesoru FSB 50MHz, což bude mj. asi i důvod poznámky, že by se to Turbo mělo přepínat pouze ve vypnutém stavu :)
Tak mi do práce dorazila 386 základní deska. Je to PC-Chips M321. Ikdyž ta moje je rev. pokud jde o přítomnost oscilátoru na desce, vypadá spíš jako tahle. Zdá se, že je v pořádku, i baterie je OK, tedy aspoň opticky. Ta prázdná patice u CACHE čipů by podle tohoto měla sloužit k: "Note:Installing a 16K x 4 SRAM chip in U32 will enable write-back mode." Jestli tomu dobře rozumím, tak by deska měla fungovat i bez toho?
Moje otázka na Vás zní: Za předpokladu, že je deska funkční, mohu ji osadit Intely i386DX-33 a i387-33. Zvládnou oba běžet na 40MHz (na desce je 80MHz oscilátor), a pokud ne musí se frekvence nastavovat i jinak, než výměnou oscilátoru za 66MHzový?
EDIT: deska funguje! :). Hlásí 8MB RAM, 64KB cache, procesor i koprocesor. Zkoušel ji s půjčenou 512kb grafickou kartou a ve všech isa slotech fungovala. Jen se chudinka deska shání po mechanice...to mně přivádí k dalšímu dotazu. Neměl by někdo navíc grafárnu do isa a řadič disků s COM a LPT taktéž do isa?
Pokud to nemá běžet přetaktované, obávám se že výměna krystalu (oscilátoru) tě nemine - leda desku provozovat s vypnutým Turbo :) Ta cache by jak píšeš měla být OK a je fajn, že si ji můžeš v budoucnu ještě vylepšit.
A zvládne to běžet přetaktované o 7MHz? Jinak jak jsem editoval muj poslední příspěvek, tak deska funguje - i ta baterka je v naprostém pořádku, plíšky jsou stále ještě krásně lesklé. Na jakém principu funguje to turbo? O kolik se snižuje frekvence cpu při vypnutém turbu a jak se to nastavuje?
Springy napsal(a)
A zvládne to běžet přetaktované o 7MHz? Jinak jak jsem editoval muj poslední příspěvek, tak deska funguje - i ta baterka je v naprostém pořádku, plíšky jsou stále ještě krásně lesklé. Na jakém principu funguje to turbo? O kolik se snižuje frekvence cpu při vypnutém turbu a jak se to nastavuje?
Turbo je zpravidla jeden ze switchů kolem LED vývodů a keylocku a měl by být i nějak podobně popsaný (Turbo, TB). V tvém případě jak teď koukám je to dle dokumentace J12, a když mělo by se to chovat tak, že když je můstek propojen, PC jede na max. rychlosti. Když to rozpojíš, původní AT počítače tak více či méně úspěšně simulovaly rychlost orig. PC XT, a CPU ti pak pojede na velmi nízké frekvenci. Přesně nevím, jestli 4.7 nebo 8MHz, šlo by to asi v tomto režimu změřit nějakým hw diagem... nicméně bude to líný jak mrcha :)
Ohledně přetaktování - jediná možnost je to vyzkoušet. Zničit by se tím nemělo nic, maximálně ti to nenajede nebo bude tuhnout. Zkusil bych ale nejdřív dlouhodoběji otestovat pouze samotný CPU, a jestli bude stíhat tak pak přidat 387.
PS. Ohledně baterky je fajn, že máš desku v bezvadném stavu, ale nenech se ošálit dobrou vizáží baterie - je to jen otázka času, u těchle soudkových potvůrek :)
Tak jsem právě do desky instaloval intel 686 a 387 na 33MHz. Deska naběhla a detekuje cpu i fpu. 386ka se asi drobet víc zahřívá, ale i po půl hodině se nic vážného neprojevilo. Víc asi zjistím až seženu řadič a spustím nějaký program v DOSu. Jinak moc děkuju Vikemu za darovanou grafickou kartu!
To je dobrá zpráva a pokud to bude i nadále stabilní, na omak celkem horký čip je ok. Tyhle staré keramické čipy bez pasivu v pohodě dosahovaly teplot, kdy si o ně člověk skoro spálil prst a ono to zcela problému jelo a bylo to takto udělaný. Nesmí to ale samozřejmě začít smrdět nebo tak něco, to už by byl jiný případ :)
Řadičů je kupa na aukru i od korunky, vyber jaký se ti líbí a za pár kaček to máš pořešeno. Prodejce té první nabídky tam má i víc zajímavých věcí, mohl bys hned vzít i nějakou pěknou zvukovku :
http://aukro.cz/isa-radic-pata-fdd-a-lpt-com1-2-game-i4629967618.html
http://aukro.cz/isa-radic-pata-fdd-a-lpt-com1-2-i4629966632.html
http://aukro.cz/historicke-pc-graficka-karta-kt08439-rarita-i4619733392.html
http://aukro.cz/starsi-karta-do-pc-i4622788248.html
Nejvíce uživatelů online: 351
Právě online:
18 Host(é)
Právě prohlíží tuto stránku:
1 Host(é)
Statistiky uživatelů:
Hosté: 14
Členové: 716
Moderátoři: 0
Administrátoři: 1
Statistiky fóra:
Skupiny: 5
Fóra: 24
Témata: 1447
Příspěvky: 24115
Nejnovější uživatelé:
wollda, Jaroslav Šembera, Michalzchvostoskoku, gjames, Martin Janočko, jakub crhák, retro, Vince Howerton, Standa, Libertarian771, Mastafos77, sleepingmouse, Fleet, SirKokiAdministrátoři: Sledge: 5658
