Žezlo hry měsíce stále v rukách pevně svírá Jvempire, tzn. stále vybíráme z archivních Levelů. A co že si pro nás ten kulišák připravil na měsíc duben? Point'n'click adventuru Woodruff!
Abych se před psaním této krátké statě patřičně naladil, poctivě jsem si přečetl recenzi v časopise Level č. 3. A opět jsem si musel smutně povzdychnout, že ač mi nostalgií zastřená paměť tvrdí, že kvalita textů v tehdejších herních magazínech se dotýkala samotných literárních nebes, realita dá této představě kdykoli a kdekoli strašlivě po hubě. Skutečně platí, že tehdy k tomu pustili v podstatě kohokoli :)
Nicméně neřešme úroveň recenze, raději se mrkněme na pixely hře samotné. Woodruff, celým jménem The Bizarre Adventures of Woodruff and the Schnibble (1995), je klasická kreslená adventura z dílen vývojářského studia Coktel Vision. Ti samý "koktelové" nás před Woodruffem podarovali sérií Gobliins. Pozorné oko si podobnosti všimne okamžitě, na grafické stránce hry totiž pracoval stejný tvůrce, tedy Pierre Gilhodes, jehož rukopis je nezaměnitelný.
Zatímco Gobliins byly hry spíše čistě hádankové (puzzle), Woodruff je naprosto klasickou adventurou, tzn. hrou s příběhem, světem k prozkoumání, postavami k prokecání... Příběhové pozadí se ani nepokusím načrtnout, natolik je bizarní.
Důležité je, že vás čeká adventura humorná, veselá, s dotyky sci-fi i fantasy, s obtížností spíše vyšší než nižší, a se spoustou originálních nápadů. A také s detailní SVGA grafikou v rozlišení 640x480 a s plným namluvením! A vlastně jde o "postapo" :)
Legálně se Woodruff bohužel sehnat nedá, ale nevadí, provolejme věčnou slávu abandonware. Hra je navíc podporována nástrojem ScummVM, spuštění pod moderními systémy je tak triviální.
Tak tuhle hru jsem doteď neznal, ale „Pozorné oko si podobnosti všimne okamžitě“ na mě pasovalo jak prdel na hrnec, protože hned jsem řekl: Goblini!
Každopádně článeček zaujal a díky ScummVM není co řešit, tohle si musím zahrát.
Tak duben bude opět krušný :)
Grafika parádní, ve své době jsem hru nehrál, tak aspoň teď vyzkouším na 486.
To se hodi, zrovna mi v mailu pristala Gilhodesova autobiografie:
https://web.cloud.sfr.fr/public/share/sdWA9slcRc/view/73d5e4ffab4d48588600c2da648c2694
Tohle jsem rozehrál před dvěma lety a dosud nedohrál. Myslel jsem si, že to bude takový vrchol autorů Goblins, ale popravdě mi to tak prozatím nepřišlo a přišlo mi to celé nějaké krkolomné, ale zcela budu soudit, až to někdy dohraji. Problém u této hry jsou titulky. Původně myslím nebyly, pak je tam někdo přidal, ale kombinují se mi z francouzštinou, takže o to blběji se to hraje. Grafika samozřejmě krásná, v té se krása původních Goblins1, 2, 3 nezapře.
Ty titulky takhle blbnou i s českou verzí, občas se objeví francouzština, ale není toho moc a člověk chytne to nejnutnější z dabingu. Hra podle mého dojíždí právě na komplexnost. Spousta možností sice působí skvěle, ale díky tomu je obtížné zjistit co a kde použít. Aktuálně jsem už celkem daleko a řešit kdy někam zavolat, kdy sledovat počasí, předměty, magické formule, schopnosti… Navíc díky tomu většinu věcí využijete jen jednou. Až na obtížnost mám ze hry dobré dojmy – atmosféra, příběh, grafika, ovládání.
Ten dabing je pro mě obvykle problém, nemám rád, když u hraní musím mít sluchátka. Kvůli toho jsem třeba nebyl dosud schopen dojet také dva roky rozjetý King’s Quest 7. Málokdy si najdu prostor na to sednout ke hře se sluchátky:-)