Jak jsem avizoval v článku Pozvánka: staré hry na Maker Faire Karlovy Vary 29. března 2025, i letos budu na varské odnoži festivalu Maker Faire prezentovat svůj veselý a zahřátými CRTčky vonící retroherní koutek, letos přejmenovaný na retroherní doupě. Rozhodnete-li se na akci zavítat, najdete mě snadno - ač skryt vzadu v rohu, abych zbytečně neděsil návštěvníky, ty zvuky prostě nepřeslechnete ;)
V souladu s bastlířským duchem akce jsem se tentokrát rozhodl vytáhnout mírně netradiční hardware, v předchozích letech jsem ukazoval vesměs obyčejná PCčka a běžné konzole.
Prvním z oživovaných kusů se tak stal průmyslový jednodeskový počítač ADVANTECH PCM-4825. Ten na desce rozměru rozšlápnuté krabičky cigaret nabízí procesor AMD Am5x86 133MHz, SVGA grafiku (C&T65550), Sound Blaster kompatibilní zvukovku (ES1868) a standardní floppy / IDE rozhraní. Jinými slovy na té malé destičce se schovává kompletní a velmi výkonná 486ka, v tomto případě vybavený mocnými 32MB paměti.
Vzhledem k povaze zařízení je to ovšem plné drobných pastí...
V předchozím článku Hardware koutek: 486 jednodeskáč ADVANTECH PCM-4825 jsem si posteskl, že celou tu krásu kazí kaňka v podobě podivně nízké hodnoty volné konvenční paměti. Přibližně 50kB zmizelo hned po startu počítače, ač jsem rozjel obvyklé DOSové voodoo s himem.sys a emm386.exe. Problém byl před několika dny odhalen, tkvěl v připojeném DiskOnChip modulu. Jakmile je z patice vyloupnut a systém se načte ze standardního IDE zařízení, v tomto případě CF karty s kapacitou 4GB, konvenční paměť se rázem uvolní a těch 620kB, ke kterým jsem se po chvilce nastavování dostal, už stačí bohatě.
Dalším mírných problémem je chlazení - na procesoru je přilepený mrňavý kousek hliníku, který se po pár minutách běhu ohřeje na teplotu jaderné fúze (plus mínus 5°C). Jaké má daný čip teplotní limity netuším, ale řekl bych, že výrobce počítal s tím, že board bude vmontován do ventilovaného prostoru. Bylo tedy třeba zbastlit z dostupných materiálů něco jakžtakž funkčního, pokud možno nedestruktivně (šroubovat cosi přímo na hliník se mi nechtělo). Podařilo se, viz fotky - namodeloval jsem si držák a po několika iteracích odlepil z tiskové podložky 3D tiskárny finální tovar. Jasně, ten větráček je srandovní, ale už tenhle nesmělý proud vzduchu stačí, abych na hliníku bez problémů udržel prst.
Co tam máme dál? Napájení! Šťávu jednodeskáč srká z běžného floppy konektoru, nabízí se tedy použití obyčejného PC zdroje, třeba v nějaké zmenšené variantě, ale kde je v takto vulgárním řešení špetka vznešené elegance? Naštěstí jsem si vzpomněl, že mám v krabičce s univerzální USB/IDE-SATA redukcí napájecí zdroj pro živení 3.5" pevných disků, tzn. zakončený obvyklým 4pin molexem. Stačilo vyštrachat potřebný redukční kablík, takové věci tu naštěstí mám, a hotovo, elektrony proudí.
A libůstka na konec - audio. To je z desky vyvedené na 10pin header, ke kterému samozřejmě v manuálu není žádná dokumentace. Naštěstí význam posvátných zkratek SL+ a SR+ byl po intenzivní meditaci s nejpovznešenějšími mnichy planety vbrzku odhalen. Existuje řada elegantních způsobů, jak s touto informací naložit, žel takto já neoperuji. Takže jsem s pomocí CD audio kablíku, dalšího kablíku zakončeného jack samicí, lepící pásky, nepřilnavého cínu (protože hliníkový kabel) a dvou drcpásek stvořil dokonale neelegantní ohyzdnost. Ale co je komu po tom, klidně si ty oči vypláchněte Savem, hlavně, že to funguje :)
Zbylo už jen připravit zákeřnou trať pro závodní klasiku Stunts, na které budou zájemci bez bázně bojovat o nejlepší čas ve vidině zisku retro podložky pod myš a bájného 486 pexesa, a prohlásit stroj za připravený k ostré akci. Tímto jej ukládám do krabičky a doufám, že až jej na místě zapojím, naskočí na první dobrou! :) A ptám se sám sebe - dostanu se někdy k tomu, abych si navrhl a 3D vytiskl krabičku?
Nejnovější komentáře