Tak jsem dohrál Misi Quadam, čili celkový počet lidí, kteří dohráli tuhle starou českou sci-fi point'n'click adventuru z roku 1995, se zvýšil ze dvou na tři. Hezké, že? O téhle adventuře už tu dřív psal Sledge a podle jeho recenze se zdá, že je to fakt špatná hra, takže jsem očekával něco naprosto hrůzostrašného. Přiznám se ale, že ve výsledku mi to nepřišlo zase tak marné...
Děj nás zavede do vzdálené budoucnosti roku 2360, kdy Zemi ovládli androidi a vyhladili veškeré lidstvo. Pár stovek přeživších uteče a schová se na planetu Matna Plus, která leží mezi Marsem a Jupiterem. Samozřejmě to vede k otázce jak to, že extrémní radiace z Jupiteru ty lidi nerozpustí na kaši, ale to dejme stranou. Tahle komunita z Matny Plus má plán, jak androidy porazit. Na měsíci Quadam se údajně ukrývá technologie jménem sodogomorátor, který může androidy zničit. A tak vyslali dva průzkumníky, aby tuhle technologii našli. Jenže ti se někde ztratili a není po nich vidu ani slechu. A tak pošlou ještě třetího, aby je našel - tím třetím je hlavní hrdina celé hry David Criggs.
Musím přiznat, že se mi docela líbí výtvarný styl hry. Ač je v nízkém rozlišení a je kostičkovaný jako prase, což je pochopitelné s ohledem na to, že je to hra z roku 1995, po stránce kreativní bych řekl, že je to docela cajk. Styl hry mi připomíná takové ty staré sci-fi komixy, jako třeba Strážci (Watchmen), pro které jsou typické poněkud zvláštní barvy - třeba ve hře je poušť s růžovým pískem. Prostě růžový písek! WOW. Nevím proč, ale něco na tomhle stylu na mě působí nostalgickým a uklidňujícím dojmem.
Celkově se mi líbilo prozkoumávání cizí neznámé planety (tedy měsíce) Quadam a z většiny lokací na mě dýchal zvláštní pocit izolace a osamělosti. Dokonce se mi zdálo, se tvůrci měli občas zajímavé kreativní nápady, kdy třeba jdete po poušti (s růžovým pískem samozřejmě) a v dálce poskakuje nějaký podivný kulatý rosolovitý blob, jako by nic. Obecně planeta obsahuje různé neznámé rostliny a zvířata, ale zároveň to působí značně přirozeně, jako by to do daného prostředí patřilo a jednalo se o naprosto normální živou faunu a flóru.
Stejně tak se tvůrci nebáli občas experimentovat. V jedné lokaci je třeba U-rampa jak ze skejtovacího hřiště, ve které se kutálí sem a tam balvan. Je to divné, je to praštěné, ale je to zábavné a takové momenty mě nutily hrát dál s tím, že jsem byl zvědavý, co přijde za další ujeté nápady.
Po stránce kreativní je to tedy zajímavá hra. Leč bohužel dost selhává po stránce adventurní a technické.
Adventuření v téhle hře je celkem peklo a bez návodu je to absolutně šílené. Hned na začátku hry v první lokaci musíte kliknout na úplně náhodné místo v růžovém písku na poušti, abyste našli kámen a sebrali ho. V další lokaci na zemi leží modrá harmonika, což je jeden modrý pixel na zemi. Ano, celá hra je šílený pixel-hunt a často také šílený back-tracking.
Po stránce technické je to zase divné v tom, jak některé věci fungují. Dejme tomu, že najdete strom. Kliknete na něj a hlavní hrdina řekne něco jako: „hezký strom.“ Kliknete podruhé a on si všimne: „Hle, rostou na něm nějaké červené plody.“ Kliknete potřetí a hlavní hrdina se konečně rozhodne: „jeden plod si vezmu,“ a teprve teď se v inventáři objeví červený plod. Proč je nutné na tenhle strom kliknout 3x? Proč to nejde jednou, kdy hlavní hrdina přijde ke stromu a řekne naráz: „Hezký strom. A hle, rostou na něm nějaké červené plody. Jeden si vezmu.“?
To samé se děje třeba i při používání předmětů. Vezmete z inventáře liánu a použijete ji na rybníček. A hlavní hrdina na to: „Hele, v tom rybníčku plave nějaká ryba. S touhle liánou bych ji mohl ulovit,“ a dál se nestane nic. Vy musíte znovu vzít liánu z inventáře a znovu ji použít na rybníček. Hlavní hrdina řekne: „ok, zkusím jednu rybu chytit,“ ale pořád se nic neděje. Vy musíte ještě po třetí vybrat liánu z inventáře a použít na rybník. A teprve teď hlavní hrdina oznámí, že chytil rybu a teprve teď ryba přibyde v inventáři. Uf...
Úplně stejně zvláštně se chová třeba Swigridova kletba. Možná je to dokonce ten samý engine, který se prostě chová takhle? Nevím? Hra také nemá žádný hover feedback u kurzoru myši, takže se nedozvíte, že nějaké místo v dané scéně je aktivní oblast, dokud na něj vyloženě nekliknete, což samozřejmě celou věc dost komplikuje.
K mému překvapení je ve hře také humor a hlavní hrdina má často různé pseudo-vtipné poznámky. Tak mě napadá, existuje vůbec nějaká devadesátková česká adventura, co není vtipná? Já jsem čekal, že Mrazík nebude obsahovat humor a bude to prostě pohádková hra, ale přesto tam je. Čekal jsem, že Přítmí bude spíše vážnější hrou a opět chyba lávky. Myslel jsem, že Swigridova kletba bude vážná hra. Ale nikoliv, zase samé vtipy! Fakt je to zvláštní. :)
Čili když to shrneme, po stránce adventurní je Mise Quadam dost slabá záležitost, ale po stránce umělecké mi přišla, že je docela zajímavá, kreativní a celkem mě zaujala. Technická stránka je nic moc, ale tam se dá hodně odpustit, bereme-li v potaz, že je to někdy z roku 1995 a dělala to nějaká malá garážová česká firma.
To s tim kamenem uprostred pouste neni tak cerne. Pres tu oblast prechazis nekolikrat a on rika hlasku: „Na cele planete je jediny sutr a ja o nej zakopnu.“ To je prece dobre voditko! :)
to som hrával na Maťovi v devädesiatych rokoch
To fakt těžko :-)
Nekrmit, nekrmit!!
mám to rozehraný, ale zase díky mému nekonečnému příběhu dayz jsem to odlůožil, jako ostatně spoustu daších, musím se polepšit :D
Hltal jsem recenzi v Excaliburu 50, v roce 95. Nikdy jsem to ale nakonec nehrál, takže jdu stahovat ;)