Hlavním hrdinou téhle hry je jeden zrzavý hlodavec - veverčák Frank. Jeho úkolem je zachránit svět, což je něco, co by za normálních okolností nedělal, ale byla mu za to slíbena odměna ve formě hromady oříšků. A tak zvedl svůj huňatý ocásek a dal se do toho.
Going for Nuts je moderní hopsačka / plošinovka, avšak zároveň se nese v klasickém retro stylu, jak svou hratelností, tak i vzhledem. A nabízí zhruba nějakých 19 levelů, které musíte pokořit. Sám autor se mi ozval, jestli si hru nechci vyzkoušet a zahrát. A tak jsem si říkal proč ne? Koneckonců já mám rád veverky... No vážně! Mám rád veverky. Před dvaceti lety to byla taková má autistická obsese. :)
A jak autor slibuje, je to velice klasická plošinovka, která se nese v podobném duchu jako Mario, Sonic a tak podobně. Jednotlivé levely je obvykle nutné projít od začátku do konce, eliminovat všechny protivníky (nebo se jim prostě vyhnout), posbírat u toho hromadu oříšků (jak jinak) a hotovson. Sem tam bude nutné splnit nějaký alternativní úkol - např. na konci levelu je portál, který vás nepustí dál, dokavaď nebudete mít posbírané tři červené krystaly. Nebo občas narazíte na dveře, které jsou zamčené na klíč, a ten musíte někde najít. Prostě a jednoduše, nebude to vždycky úplně jednoduché a přímočaré.
V téhle hře se vás všechno bude snažit zabít... Sněhuláci, lišky, sovy, všechno!
Je nutné dodat, že hra není zaměřená na rychlost. Na rozdíl od Maria nebo Sonica, kde se stále běží kupředu ve velice lineárních levelech, má Going for Nuts pomalejší průchod. Design levelů je spíše přizpůsoben jistému šmejdění a prozkoumávání okolí. Na spoustu místech jsou schované různé bonusy a jiné legrácky. Tuhle zjistíte, že se dá vejít do otvoru ve stromě, čímž objevíte nějakou bonusovou sekci, kde jsou nějaké další věci. A tak dále.
Bohužel jsem brzy narazil na takový nemilý problém - hra mi přišla příliš obtížná. Neustále jsem nemohl pokořit level č. 4. Nepřátel je všude hodně, jsou docela agresivní a každý pixel na obrazovce představuje nebezpečí. K dispozici jsou jen tři srdíčka a když dojdou, tak game over a level se musí opakovat od začátku. (Hra automaticky ukládá pozici na začátku každého levelu.) Po několika pokusech jsem to naštěstí dal. Bohužel level č. 5 byl ještě mnohem horší. A pak level č. 6 byl ještě JEŠTĚ horší. A tak dále. Je to taková dost rostoucí křivka.
Pátý level je strašidelný...
Možná si říkáte, že je to dobře. Však je to ta stará dobrá retro hratelnost, kdy se s vámi hry nemažou. No, ano, ale i ne. Vraťme se k Sonicovi a Mariovi. Sonic a Mario jsou hodně zaměřené na rychlost, takže se jednotlivé levely dají proběhnout během dvou minut. Navíc pravidelně narážíte na checkpointy, ke kterým se automaticky vrátíte, když něco pokazíte.
Protože je Going for Nuts zaměřený spíše na prozkoumávání prostředí, tak v případě smrti je docela bolestivé, že ztratíte veškerý postup levelu. Zvláště když jste třeba investovali 5-10 minut hraní do prozkoumávání prostředí, našli jste spoustu předmětů, posbírali poctivě každý oříšek, vybili hromadu nepřátel a tak dále. Kromě toho některé předměty jsou nutné pro dokončení levelu (tj. klíče, krystaly, atd.), a ty také ztrácíte.
Na stranu druhou platí, že obtížnost je subjektivní a jsou to mé osobní dojmy. Já vlastně obecně nejsem zase tak dobrý hráč. No vážně... já nejsem dobrý hráč. Jste si mysleli, že když o hrách píšu, tak jsem v nich dobrý? Ale kdeže...
V jednom levelu místo veverčáka budete hrát za draka
Každopádně bych měl ještě dvě hlavní kritiky. Jedna z nich je, že některé plošinky jdou ze spodu proskočit skrz, ale jiné ne. A ty, které ne, a ty, které ano, nejde moc poznat, protože nejsou nijak výrazně vizuálně odlišené. Někdy proti vám jde nějaká obluda a vy se ji chcete vyhnout. A tak vyskočíte a doufáte, že přistanete na plošince nad vámi, ale ta vás místo toho odrazí zase dolů a dostanete damage. Malinko nepříjemné.
A za druhé - myslím si, že veverčák Frank by měl mít trochu plynulejší ovládání. Zvláště u plošinovek je hodně důležité, aby hlavní postavička byla responzivní a hráč měl pocit, že nad ní má plnou kontrolu. V Going for Nuts si však naopak budete muset trochu zvyknout na to, jak veverčák reaguje. I to malinko zvyšuje obtížnost, protože se mi vždycky úplně nedařilo se vyhnout nebezpečí tak, jak bych si přál.
Sem tam dostanete i nějaký ten quest
Každopádně, abych furt jen nekritizoval... Pixelová grafika je docela roztomilá a líbivá. Animace jsou fajn - líbí se mi, že se veverčák při výskoku zkuličkovatí jako Sonic, ale zároveň z té "koule" vyčuhuje veverčí huňatý ocásek. Líbí se mi také, že veverčák běhá hopkáním jako reálná veverka. Hudba se dobře poslouchá a reflektuje jistou vtipnost a roztomilost hry. Celkově mě hra zaujala, přišla mi fajn, akorát je trochu nemilosrdná. Autorovi přeju s Going for Nuts hodně úspěchu.
Pokud hra zaujala i vás, můžete ji koupit (nebo vyzkoušet demo) zde:
Stejně tak vyšla na Steamu:
https://www.youtube.com/watch?v=j3w9_6RdLZk
chvilu mi trvalo, kym som na to prisiel .. je to „speccy hra pre AGD“, akurat to skroluje, experti vedia.