Colony 28 – robotická rebélie

Rád bych vám popsal svůj nostalgický vztah ke hře Colony 28 a to, jak jsem tuhle hru hrával v dětství, ale bohužel, žádná zajímavá story nebude. Popravdě jsem tuhle věc nikdy před tím nehrál a prostě jsem si před napsáním téhle recenze hru vylosoval ze svého "co si chci zahrát" seznamu. To je celé! Vzpomínám si akorát, že jsem jako malý kluk něco málo o Colony 28 zahlédl v herních časopisech...

Možná jsem se s recenzí ani nemusel obtěžovat, když už jednu sepsal Pentium. Na druhou stranu, více pohledů na věc neuškodí.... Neuškodí, že ne?

Colony 28 má pěknou dystopickou atmosféru

Colony 28 je 2D akční hra s adventurními prvky, která v roce 1997 vznikla v českých luzích a hájích, konkrétně za ní stojí Napoleon Games a hlavně Karel Bzzzt Matějka.

Děj nás zavede do budoucnosti, do roku 2018. V době vydání to budoucnost byla, dneska už moc ne. Svět přepadli mimozemšťané, dobyli lidstvo a přeživší jedince předělali na roboty, jejichž smyslem je pouze otročit. Hlavní hrdina, za kterého budete v téhle hře hrát, je jeden z těchto robotů-otroků. Něco se však pokazí v jeho robo-systému a vrátí se mu paměť a lidství, které se mu snažili vymazat. Stane se rebelem a začne proti ufounům bojovat. Hezký příběh - máme tu klasickou oslavu individualismu a rebelský odboj proti systému - dva prvky, které mám rád.

Úkolem je tedy projít devět levelů s hlavním hrdinou robotem, eliminovat všechny nepřátele a vyřešit různé adventurní hádanky.

Prostředí jsou v Colony 28 rozmanitá

To, že se tvůrci rozhodli vytvořit 2D akční hru, je samo o sobě trochu zvláštní, protože v roce 1997 už takové hry zřejmě nikoho nezajímaly. Ale předpokládám, že v českém prostředí platila trochu jiná pravidla trhu a většina lidí byla za každou místní hru ráda a ledacos se odpustilo. To bylo možná i dobře, protože tak vznikalo určité prostředí, ve kterém se mohlo víc experimentovat.

To, že je to adventura, je ale ještě zvláštnější. Nese se to celé v tom duchu, že třeba potřebujete otevřít automatické dveře, ale ty nefungují, protože je vypnutá elektřina. Poblíž je elektrická skříň, kde elektřinu můžete nahodit, ale chybí vám pojistka. A tak prohledáte celý level a najdete jinou elektrickou skříň, kde je pojistka funkční. Tu seberete, vrazíte ji do té druhé skříně, nahodíte elektřinu a konečně můžete dveřmi projít.

Později také navštívíte džungli

Je to rozhodně zajímavý styl, který jsem ještě nikde nikdy neviděl. Jediné, co mi trochu vadí je, že předměty nejsou tolik vidět a někdy se zaseknete kvůli tomu, že jste přehlídli jeden klíček o velikosti 2py ležící na zemi. Stejně tak nejdou poznat aktivní objekty a vy musíte prostě na konkrétních místech zmáčknout enter, abyste zjistili, jestli se dá s něčím na daném místě interagovat. Osobně bych všechny aktivní objekty nějak zvýraznil, protože nevidím moc hodnotu v tom týrat hráče.

A pak je tu akční stránka, kde musíte postřílet vše živé. Ta je bohužel zřejmě asi největší slabinou hry. Je to proto, že obtížnost je tu hodně přestřelená, ba přímo frustrující. Nepřátelé vám na 99% dají damage, ať děláte, co děláte. Klávesou shift se můžete skrýt, což někdy trochu pomáhá, ale jakmile se odkryjete, stejně ihned dostanete čočku. Když dostáváte damage, tak vás to doslova úplně paralyzuje, takže je dost obtížné se bránit. K tomu bych ještě dodal, že někteří nepřátelé mají fakt hodně zdraví a trvá dlouho je udolat. Nevím, celkově souboje působí trochu rozbitě.

Během hraní uvidíte spoustu zajímavých cut-scén

V jednotlivých levelech také můžete narazit na výtahy, které ovládáte šipkami nahoru a dolů. Za normálních okolností šipkou nahoru skáčete a šipkou dolů se můžete skrčit. Ovšem ve výtahu tohle nejde. Vy se vlastně nemůžete hýbat skoro vůbec, dokud výtah nebude ve svém cíli. To je trochu problém, pokud sjedete výtahem třeba do chodby, která je plná nepřátel, kteří vás začnou napadat zleva i zprava.

Nepomáhá tomu ani fakt, že na začátku každého levelu vám zmizí zbraně a zůstane jen základní kulomet. V něm mi obvykle zmizela i munice, takže jsem se musel bránit jen pěstmi, dokud jsem nějakou munici nenašel. U těch zbraní mám od tvůrců potvrzeno, že tak se to má chovat. U té munice to však vypadá, že je to spíše bug. No, co už...

V jedné misi také budete hackovat systém

Docela se mi líbil design jednotlivých levelů. Na první pohled vypadají trochu nepřehledně a chaoticky, ale jakmile je trochu prohledáte, zjistíte, že mají svou danou logiku. Navíc je k dispozici automapa, takže není problém. Chválím i jistou rozmanitost prostředí, protože skoro každý level se odehrává na nějakém úplně jiném místě (tj. město, jeskyně, základna, atd.).

Zaujala mě i hudba, která zní, že si s ní skladatel fakt dal práci, aby podtrhla tu sci-fi atmosféru hry. Celkově bych se nebál říct, že je na dost vysoké úrovni.

Za zmínku ještě stojí, že hra je plná různých vyrenderovaných cutscén, které vypadají docela dobře. Jsou někdy takové podivné krátké, ale předpokládám, že tvůrci potřebovali ušetřit nějakou kapacitu, aby se hra vešla na CD. Sem tam bych řekl, že jich bylo možná i trochu příliš, protože kdykoliv třeba seberete ze země nějaký předmět, tak se spustí cutscéna, jak se hlavní hrdina ohýbá a bere předmět do své robotické tlapy.

Na konci přijde malé překvapení...

Ještě jedna důležitá věc. Pokud se ptáte, jestli by tahle hra nebyla lepší jako krokovací dungeon, tak bych jen dodal - počkejte si na poslední úroveň téhle hry a možná budete překvapení, tak jako jsem byl překvapený já :)

Celkově hodnotím Colony 28 pozitivně. Hra se mi líbila a bavila mě. Osobně bych si jen přál, aby akční stránka nebyla tak tuhá a frustrující. A u adventurní stránky bych ocenil třeba nějaké zvýraznění aktivních míst. Mít tyhle dvě věci, nešetřil bych chválou... Takže tak.

Dodatek Sledge: Já bych jen s dovolením připojil dobovou reklamu :)