#hvdosdev

Warlords 3 jsou férové pokračování, ale dvojka je prostě nejlepší

Stát se PATRONEM
high-voltage.cz

19 patronů přispívá částkou 2128 Kč měsíčně

Je to malá dvacka pro čtenáře, ale velká vzpruha pro HV! ;)

V rámci zářiové hry měsíce jsem se dokopal k tomu odškrtnout si z todo listu letitý úkol - pořádně zahrát Warlords 3. Dvojka, ať už v původní verzi nebo ve verzi Deluxe, patří mezi mé oblíbené kusy, ke kterým se dobrých 25 let pravidelně vracím, ale trojka, a to jsem jí zkoušel už kdysi ve formě dema ze Score CD, mě ne a ne okouzlit. A nyní po 20 hodinách hraní mohu zodpovědně prohlásit - ne, mě ta dvojka prostě baví víc.

(Konkrétně jsem hrál vylepšenou verzi Warlords III: Darklords Rising, ve které jsem odehrál původní kampaň z Reign of Heroes, plus několik samostatných scénářů, připravených i náhodně generovaných.)

Warlords 3 jsou férové pokračování, ale dvojka je prostě nejlepší

Formálně jsou Warlords III příkladným pokračováním. Po technické stránce série vždy trochu kulhala za hlavním proudem, nicméně čtyři roky, které druhý a třetí díl dělí (1993 vs 1997), jsou patrné na první pohled. Neodehrála se žádná zásadní revoluce, ve všech ohledech je trojka evolucí konceptu, který přišel v roce 1989 s původními Warlords, ale hra je barevnější, detailnější a podporuje vyšší rozlišení. Co se stránky zvukové týče, ta potěší ucho jak jak CD audiem, tak řádově větším objemem digitalizovaných samplů.

Warlords 3 jsou férové pokračování, ale dvojka je prostě nejlepší

Podobný přístup potkal i samotné herní mechanismy, kdy na stávající jádro byla navěšena další cinkrlátka, to aby veterán a fanda série nebyl třetím dílem znuděn. Pominu-li vítané drobnosti, jako je např. funkce "auto defend" pro města, kdy se všechny vyrobené jednotky bez vašeho zásahu odebéřou k obraně, tak značná porce novinek se týká hrdinů. V první řadě systém různých vlastností, schopností a bonusů je čitelnější, propracovanější, a také více na povrchu, viditelnější. Díky tomu lze chytře kombinovat různé typy jednotek a využívat specifických situací. Některé schopnosti hrdinů lze dále posilovat buď při postupu hrdiny na další level, nebo kouzlením, což je další novinka - hrdina vládne magií.

Změn doznal i systém questů, ty už není nutné nabírat v chrámech, ale jde je získat v každém městě. AI je chytřejší a nevypočitatelnější. Přibyla souvislá příběhová kampaň, nejde tedy jen o sadu scénářů, jako ve Warlords 2. V rámci kampaně se dokonce do jisté míry přenášejí i hrdinové (v omezeném počtu, bez předmětů a bez armád). Kreativnější jedinci mají k dispozici jak editor scénářů, tak editor kampaní. Samozřejmostí jsou nové jednotky a noví hrdinové, nové typy ruin k prozkoumání, nové typy terénu, možnost znovuvybudovat vypleněná města... K zahrání je i přehršel nových scénářů, zároveň byl vylepšen a rozšířen generátor náhodných map. Jak jsem psal, příkladné pokračování, ve kterém byl oblíbený koncept rozšířen zleva zprava.

Jenže!

Z mého pohledu je problém ten, že většinu výše zmíněných vylepšení hra vůbec nepotřebovala. Se všemi vylepšeními totiž utrpěly základní přednosti série, a to svižnost a přehlednost. Warlords nejsou typem tahovky, ve které dlouhé minuty dumáte nad každým pohybem, kdy studujete manuál, črtáte si do notýsku poznámky, a plánujete akci na dvacet tahů dopředu. Osobně jsem Warlords vždy chápal jako strategii téměř akční, která je propracovaná tak akorát, aby báječně odsýpala. Prostě máte volné odpoledne, necháte si vygenerovat náhodnou mapu, sednete, a za pár hodin máte hotovo. V tomhle ohledu je třetí díl se všemi svými novinkami jakýsi unylejší. Systém bonusů je zbytečně překombinovaný, bez magie bych se obešel dokonale, tahy nepřátel trvají dlouho, questění se snadnou dostupností devalvovalo. Uznávám, většina toho se dá jednoduše ignorovat, ale co ignorovat nelze je grafika.

Podobnou medvědí službu dělá třetímu dílu Warlords i pohlednější grafická stránka. Barev i detailů je víc, pohyb jednotek je animován a schematické znázornění z boku bylo vylepšeno na realističtější pohled shora. Hra tím ale ztratila na původní atraktivní přehlednosti. Navíc celkovému pojetí grafiky schází osobitost, je to vlastně strohé a triviální fantasy klišé, chybí mi výraznější styl či nějaká silnější autorská vize. Ten samý problém měla vlastně i dvojka, ale tam to vzhledem k celkovému spartánskému pojetí výtečně fungovalo. Tady ne.

A nakonec - měřítko. V rozlišení 800x600 (hra podporuje i 640x480) je všechno zbytečně velké, rychlý přehled o bojišti tedy máte o to menší. Konkrétně - zatímco ve Warlords III v 800x600 by se hrad na herní obrazovku vešel cca 3,3x pod sebou, ve Warlords II v 640x480 se vejde cca 4,5x. Pro jednotky to platí obdobně. Až v 1024x768 máte ve Warlords III přehled o stejně velké ploše, jako ve Warlords II. Jenže 1024x768 je rozlišení subjektivně problematické, protože mě dnes s QHD monitorem (2560x1440) staví před dilema - buď hrát 1:1 v malém okně uprostřed, nebo si nechat obraz rozmazat přes celou obrazovku. Nižší 800x600 si mohu celočíselně přeškálovat na 1600x1200 a smířit se se snesitelnými černými plochami kolem.

Ve starším článku Warlords 2: Greetings, Warlord! jsem druhý díl přirovnal k partii šachu ve fantasy hávu. Trojka by pak byla šachem, kde jsou figurky oblečeny v žertovné kostýmky a mají na nohou brusle. Pohlednější, atraktivnější? Beze sporu. Zábavnější jako hra? Ani ne. Více v tomto případě neznamená lépe.

Ještě jedna věc mě na trojce mrzí. Ve dvojce, když hrad umí vyrábět jednotky XX, můžete je po jeho obsazení vyrábět i vy. Což vám dává zajímavé taktické možnosti a obsazení správného hradu může zásadním způsobem ovlivnit další vývoj bitvy. Ve trojce jste bohužel omezeni jednotkami své frakce, a zajímavější jednotky tak získáte jen sporadicky prostřednictvím hrdinů při prohledávání ruin. Chápu, proč to tak je, snáze se tak udrží vyrovnanost jednotlivých stran, zvláště v prostředí desítek různých bonusů a postihů, ale je to limitující a nudné.

No, jsem rád, že jsem konečně dal třetímu dílu Warlords zaslouženou šanci, ale nemyslím, že s k němu budu v následujících letech vracet, určitě ne tak, jako se vracím ke své oblíbené dvojce. Ta je holt rychlejší, semknutější, kompaktnější, a až na pár drobných mušek bezchybně funkční. Inu, nadčasová :) Ve vzduchu tak zůstává viset otázka - jaká je čtyřka, tzn. Warlords IV: Heroes of Etheria, k dnešnímu datu poslední zástupce tahové větve, než došlo k definitivnímu odklonu k real-time strategiím v sérii Warlords: Battlecry.

Warlords 3 jsou férové pokračování, ale dvojka je prostě nejlepší

Autor: Sledge

DOS, 486, retro! Sběratel starých počítačů, her a konzolí. Profesně webový desetibojař a dělník informačního věku.

Komentáře k:
"Warlords 3 jsou férové pokračování, ale dvojka je prostě nejlepší"

Přidej komentář (přihlášení / registrace)

(Komentáře s více jak 2 odkazy musí počkat na schválení.)

Podpořit finančním příspěvkem »
Shadow bazar, retro herní džungle