Ve stínu havrana – mnich hledá svůj osud

Českých adventur je mnoho, ale nebojte... Už jsem je zvládl pokrýt skoro všechny! Vypadá to, že jsem vynechal Ve stínu havrana, takže nejvyšší čas si na něj posvítit. Řekl bych, že tahle adventura možná malinko zapadla, a hlášky z ní nejsou tak oblíbené jako třeba hlášky z Horkého léta.

Podobně jako u Horkého léta všechny postavy daboval Zdeněk Izer, tady zase všechny dabuje Jiří Lábus. To je vlastně Lábusova druhá hlavní role ve videohrách, protože daboval také Jelcina ve Ztraceném ostrově.

O čem, že tahle adventura je? Hlavním hrdinou je mnich Severín, který žije v klášteře. Jednoho dne je za jistých okolností donucen klášter opustit. Neví, co dál se životem a tak se vydá do světa hledat svůj osud. Na cestě ho provází černý havran coby jeho strážce. A tak se Severínem budete muset projít pár vesniček, rybářských osad a dokonce i ostrov lidožroutů. Hra je samozřejmě zcela humorná, praštěná a přiblblá, ač se snaží občas tvářit trochu vážně, ba přímo hluboce a filozoficky.

Jakožto adventura se hraje celkem na pohodu. Můžete přepínat mezi režimy jako je chození (kurzor šípu), prozkoumávání (kurzor lupy), sbírání věcí+akce (symbol ruky). Režim "chození" se mění na "mluvení", když kurzorem najedete na nějakou postavu. Inventář se schovává ve spodním levém rohu obrazovky. A to je zřejmě vše. Co víc, byste chtěli?

Obecně je hra spíše lehká a nějaké složitosti tam nejsou. Nevyskytují se žádné soft-locky, podrazy nebo šílenosti. A když jo, obvykle je to humorný záměr (např. hlavní hrdina ignoruje všechny kameny a nechce je sebrat, až náhodou jeden sebere s vysvětlením, že se mu zrovna tenhle konkrétní líbí). Dokonce se nedá ani umřít, mimo jednu závěrečnou část.

Trochu dovedou pozlobit až dvě minihry, které se vyskytují na konci. V jedné musíte potopit pár člunů s lidožrouty a v jiném zase střílet na terč. Obojí má strašné a otravné ovládání.

Trochu odfláknuté jsou titulky dialogů, protože obsahují jednak gramatické hrubky, a jednak se často naprosto rozchází s tím, co postavy říkají. Možná si některé hlášky Lábus pojal trochu po svém a bylo mu to jedno. A tvůrci to tak pak nechali.

To, že Lábus dabuje úplně všechny postavy v celé hře, mi popravdě trochu vadilo. Ač je to dobrý dabér, neumí moc předstírat, že je "někdo jiný", a myslím, že třeba Izer v Horkém létu byl přesvědčivější. Bohužel pak na mě celá hra působila dojmem, že si Lábus povídá sám se sebou.

Zajímavý je také soundtrack. Všechna hudba na pozadí je prostě jen hraná na akustickou kytaru. Ve výsledku je to překvapivě docela fajn a do hry to z nějakého důvodu hrozně dobře sedí.

Ve stínu havrana není úplně špatnou českou adventurou, nicméně se nese v podobném duchu jako Horké léto, Poldové, Ztracený ostrov a mnoho dalších. Pokud máte naše místní adventury rádi a tahle vám ušla, klidně ji dejte šanci. Zajímavostí také je, že v roce 2017 vyšla na Steamu a obsahuje dokonce i anglický překlad.