Her, které se zabývaly zombie apokalypsou, vyšla samozřejmě celá řada. Pokud ale zkusíte dát dohromady výčet známých her se zombíky, bude to skoro vždy titul, jenž vás staví do role člověka, který chce primárně přežít. Co kdybychom ale hráli za někoho, kdo už nepřežil? Příjemná změna, říkáte si? Totální blbost? Popravdě tak trochu oboje, ale stravitelné to je. Pojďme se na to podívat víc. Roušku a brokovnici nechte na hřebíčku. Tentokrát budeme žrát mozky!
Hra už svým celým názvem Stubbs the Zombie in Rebel Without a Pulse dává tušit, že to nebude obyčejné kosení záhrobníků. Místo toho se stanete jedním z nich a dalo by se říct, že dokonce takzvaným pacientem nula. Tedy tím, kdo se stal prvním zombákem a následně rozšíří svou nákazu mezi ostatní. Pan Edward Stubblefield býval podomním obchodníkem ve třicátých letech minulého v Pensylvánii. Po jeho smrti vyroste nad jeho hrobem hypermoderní město Punchbowl, kde lidem usnadňují práci roboti. Stane se však cosi, co způsobí, že milý Stubbs se vyhrabe uprostřed jednoho malebného trávníčku, čímž tak trochu pokazí piknik jistého mladého páru. Jako správný gentleman to rozhodně nenechá jen tak a poškozenému mladému muži jednu natáhne, prokousne lebku, vysaje mozek a pohroma pomalu ale jistě začíná.
A o tom je vlastně celá hra - mlátíte do lidí a žerete jim mozky. Z lidí, kteří zemřou zombákovou nebo, když to jinak nepůjde, tak aspoň zombákem utrženou rukou, se stane další zombík, který se ke Stubbsovi přidá. Tady nečekejte nějakou taktickou akci. Můžete na ostatní zapískat, což způsobí, že aspoň někteří se pokusí vás následovat. Případně můžete odstrčit z cesty ty nemrtvé soudruhy, kteří vám překáží. AI vašich kamarádů není kdoví jak vymakaná ani na zombie poměry, ale i tak je dobré (hlavně na vyšších obtížnostech a v pozdějších fázích hry) mít co nejvíc oživlých mrtvol po boku. Důvod je zcela pragmatický - dokud budou mít nepřátelé do čeho střílet, je šance, že to nebudete vy.
Soubojový systém je zcela jednoduchý. Každý člověk vydrží pár ran rukou, než se začne kymácet. Potom mu můžete buďto vykousat z hlavy každodenní stres, nebo ho další ranou dorazit. K dispozici máte také čtyři schopnosti. Tou první je masivní prdnutí, které vyřadí z boje všechny kolem. Další možnost je z díry ve Stubbsově boku házet kusy jeho trávicího systému, které fungují jako granáty. Mou oblíbenou schopností je utržení ruky, se kterou můžete následně pobíhat a skočit na nezombifikovanou osobu, čímž nad ní získáte kontrolu a můžete se díky tomu probojovat dál za pomoci střelných zbraní. Takový voják vyzbrojený eRPéGéčkem se bude i nejednou hodit. A konečně poslední schopnost spočívá v utržení svojí hlavy, kterou Stubbs následně pošle po hloučku lidí jako bowlingovou kouli, která umí i vybuchovat. Nutno podotknout, že takto použité části těla hlavnímu zombíkovi instantně dorůstají, což se u jeho nohsledů neděje. Ti nemají ani žádné zvláštní schopnosti.
Jednotlivé schopnosti se dobíjejí žraním mozků, což vám přidá také trochu zdraví. Někteří tu zkoušejí hledat inspiraci u BloodRayne, ale řekněme si upřímně, ta je tady opravdu jen zdánlivá. Když sexy upírka v sexy oblečku naskočí obkročmo na nácka, zakousne se mu do krku a u toho si ještě slastně vrní, je to prostě svým trochu zvráceným způsobem sexy. Není to ale to samé. Tady je jen ten kreslený gore, kde stříká krev a mozek teče, jak zpívají Morčata. Nic víc, nic míň.
Možná si říkáte, jaký takto duchaplná věc má asi příběh. Inu, je tu, ale asi by ani nemusel a podle toho taky tak vypadá. Mně osobně tam především trochu chybí alespoň nějaký náznak motivace hlavní postavy. Ano, mozky jsou mňam, ale co Stubbs sleduje postupnou likvidací všech důležitých občanů, kterou proloží i jednou osobní pomstou, i města samotného, mi nějak uniklo. Ale jasně, Stubbs je zombie a i když je chytřejší než ti ostatní, pořád si může dovolit dělat věci, protože prostě bagr. Alespoň to skončí romantickým happyendem. Tedy jak se to vezme a jak pro koho. Každopádně animace mezi levely jsou složené spíše z groteskních skečů, než že by nějak výrazně posunovaly děj. Působí to spíš jako taková záměrná forma satiry, která ukazuje, co jsou obyvatelé utopického městečka vlastně za blbečky.
Prostředí, ve kterém se hra odehrává, je docela fungující. Město je stylizováno do takového toho padesátkového retro-futurismu a nejvíc by šlo přirovnat asi k Bethesdímu Falloutu, který by se odehrával před válkou. Tak nějak to na mě působí. Prostředí docela dobře doplňuje povedený soundtrack, který se skládá z hitů padesátých let. Nejedná se ale o původní nahrávky, ale modernizované covery. Například taková rocková verze Mr. Sandman nezní úplně špatně.
Je docela škoda, že si nikdo moc nelámal hlavu s level designem. Levely jsou zcela uzavřené, což by nevadilo, ale až příliš často se stane, že je to jen chodba nebo ulice občas s pravoúhlou zatáčkou. Když už se dostanete na otevřenější prostranství, je to jen na chvíli a často pak ani nevíte kudy dál. Hra sice občas ukáže směr šipkou, ale to se děje opravdu extrémně vzácně a zdaleka ne tam, kde by to bylo potřeba nejvíc. Za zmínku ještě stojí, že jednotlivé levely můžete libovolně opakovat a hra se dá hrát dokonce ve dvou lidech ve splitscreenu.
Graficky hra na svou dobu vypadala poměrně dobře. Nic na výši to nebylo, ale koukatelné je to stále. Hlavní anti-hrdina je vymodelovaný do slušných detailů, ale ani modely a animace ostatních postav nevypadají moc ošklivě. Hra vyšla koncem roku 2005 a byly tu tehdy jak horší, tak i lépe vypadající kousky. Celkový dojem kazí spíše některé horší textury, ale hlavně v defaultním zombie pohledu, kvůli kterému vidíte vše dost hnusným šedo-zeleným filtrem, se to ztratí. To že vidíte vše zeleně mi dříve na téhle hře celkem vadilo, ale po nějakých patnácti letech se autoři rozhodli vydat aktualizaci, která přidává (kromě achievementů) možnost zapnout si místo toho filtr s feelingem starého barevného filmu. Případně můžete hrát bez filtru, ale tím pomůžete vyniknout zmíněným ošklivým texturám. Barevný film se proto jeví jako dobrý kompromis.
A jak se mi hra celkově líbila? Že by to bylo něco top, to rozhodně nejde říct. Ona je to prostě blbina, ale ke cti ji slouží fakt, že si na nic nehraje, nebere se vážně a vlastně se snaží být především parodií. Do karet ji hraje unikátní koncept, příjemně ubíhající levely, jednoduché ovládání a grafika, která ani dnes neurazí. Není proto divu, že běžně sbírala nadprůměrná hodnocení mezi 7 až 8/10. Dá se dohrát za necelých 5 hodin, což je tak akorát než začne nudit. Za plnou cenu (19.50 € - Steam) se asi úplně nevyplatí, ale bývá velmi často ve slevě (např. právě teď - pozn. Sledge), takže pokud chcete něco jednoduchého na odreagování, co vám nesežere mozek, může být hraní za zombíka přeci jen dobrá volba.
Nejnovější komentáře