Sonic CD – takový malý experiment

Někteří z vás možná nevíte, co to Sega CD vlastně je. Inu, začátkem devadesátých let byla jedna z nejoblíbenějších herních konzolí Sega Genesis (která se v Evropě jmenovala Mega Drive), ale bohužel začala trochu stárnout a plastové kazetky přestaly stačit. Začalo se mluvit o tom, že budoucnost patří CD. Sega však nechtěla nechat Genesis jen tak umřít a rozhodla se prodloužit jeho životnost něčím, co se jmenovalo Sega CD. Sega CD byl addon, který obsahoval CD mechaniku a dal se dokoupit ke Genesis zvlášť. Stačilo spojit s konzolí a následně jste mohli hrát hry, které vyšly pro Sega CD.

Sega CD však nebyla moc úspěšná, protože byla hrozně drahá (původně dokonce dražší, než samotná Genesis), těch her na Sega CD nebylo tolik a spousta z nich vlastně byla nic moc.

Mega Drive 2 s Sega CD addonem

Každopádně ta nejdůležitější hra, která pro Sega CD vyšla, byl Sonic CD - celým jménem Sonic The Hedgehog CD. Tahle hra se na trhu vyskytla v roce 1993 a v roce 1995 dokonce vyšla také pro PC.

Bylo by zvláštní tuhle věc nazývat remakem prvního Sonica z roku 1991, ale osobně na mě takhle Sonic CD trochu působí. Působí, jako by si tvůrci řekli, že jedničku udělají znovu a pojmou ji trochu jinak. Ostatně samotný ježek Sonic využívá ten stejný sprite jako právě v prvním Sonicovi. K tomu tvůrci samozřejmě dokreslili hromadu nových spritů, protože Sonic tentokrát umí i různé další věci, jako je třeba šplhání, rotování ve vzduchu a tak dále.

Příběhově má Sonic CD také trochu blízko k prvními dílu, protože tu není Tails, a opět je to jen Sonic a Robotnik. Vlastně se tu ještě vyskytuje také ježčí slečna Amy Rose - Sonicova přítelkyně - ale není to hratelná postava. Když už jsem zmínil příběh - proč si o něm něco trochu nepovědět?

Všechno začíná na jezeře Never Lake. U tohohle jezera lze spatřit takový zvláštní přírodní úkaz - každý poslední měsíc v roce se tam na chvíli zjeví malá planetka.

Bohužel se zlý vynálezce Robotnik rozhodne planetku spoutat řetězem a přivázat jí k hoře poblíž. Důvod? Chce planetku přestavět na svoji obrovskou pevnost. Jelikož se planetka objevuje jen někdy, musí Robotnik využít kameny času (Time Stones), aby ji udržel trvale. Sonic mu musí jeho plány překazit! Aby toho nebylo málo, Robotnik také unese Amy, takže tu máme i klasickou zápletku dívky v nesnázích.

Protože hra vyšla na CD, má konečně k dispozici trochu vyšší kapacitu, čehož různě využívá. Za prvé hra obsahuje animované filmečky, které vysvětlují děj. Též tu máme hudbu v CD kvalitě, plus některé písníčky dokonce obsahují zpěv - hlavně tedy úvodní píseň Sonic Boom, která hraje v intru a v hlavním menu. V outru pak hraje remixovaná verze, která obsahuje basový podkres.

Já hrozně nerad dávám odkazy na videa na Youtube, protože když to video později někdo smaže nebo nastaví jako soukromé, pak ten odkaz vede nikam, ale tohle tam visí už 15 let a ukazuje, jak zní soundtrack a jak vypadají animace, takže to risknu:

Ok, a jaká je hra samotná? Inu, popravdě ne tak moc dobrá. Není vyloženě špatná, ale má řadu různých problémů.

Přiznám se, že mi jednotlivé levely přišly trochu přeplácané. Tvůrci najednou měli díky CD k dispozici větší kapacitu na hru samotnou a občas je poznat, že se tam snažili nacpat všechno možné i nemožné, takže ve výsledku je to trochu chaos.

Jednotlivé levely jsou relativně OK, ale na rozdíl od původního Sonica působí nepřehledně. Zatímco třeba Sonic 1, Sonic 2 i Sonic 3 mají celkem lineární a srozumitelné levely, tady jsem se do toho občas zamotal a nevěděl kudy dál. Někdy jsem bloudil a bloudil, až jsem se probloudil někam, kde jsem už jednou byl. Někdy jsem se zacyklil a pohyboval se v kruzích. Někdy se mi zdálo, že jsem našel cestu, ale vedla akorát do slepé uličky. Řekněme, že mě level design docela štval. A u Sonica, což má být hra zaměřená na rychlost, je trochu zklamáním, když má matoucí levely.

Tvůrci také přidali možnost cestování časem, což znamená, že každý level existuje ve třech verzích. První je samozřejmě současnost. V jednotlivých levelech se na některých místech vyskytuje značka s nápisem PAST (minulost) nebo FUTURE (budoucnost). Když se značek dotknete, spustíte potenciální možnost se přesunout v čase, což se nestane ihned, ale až uděláte nějaký konkrétní pohyb (např. proběhnete typickou Sonicovskou smyčkou), a poté se level přepne do budoucnosti či minulosti. V minulosti jsou monstra silnější a v budoucnosti je jich méně. Ve výsledku je to asi matoucí, protože co jsem tak četl na diskuzních fórech, hráči přiznávají, že vůbec nemají tucha, jak tahle herní mechanika funguje nebo k čemu je.

Hra má překvapivě dva různé konce - špatný a dobrý. Abyste na konci dostali dobrý konec, musíte jednak posbírat všechny Time Stones v bonusových levelech, a jednak přepnout každý level do budoucnosti.

No dobře, tady to ukončím. O téhle hře by se toho dalo napsat ještě spoustu, ale je tak strašně specifická, že je zřejmě lepší to vidět, než o tom číst. Pokud máte rádi Sonica a nějakým nedopatřením vám tenhle díl ušel, tak mu určitě někdy dejte šanci. Osobně ho však tolik nemusím, protože je to ve skutečnosti strašně experimentální hra, kdy Sega prostě testovala, jak se Sega CD chytí. No, moc se to nepovedlo...