Dnes chci hovořit o hře, kterou hrál snad úplně každý. Kamarádi se mačkali u jedné klávesnice, hádali se, kdo bude trpaslík, a pak už vybíjeli stovky koster a jiných potvor. Ano, mluvím o Golden Axe.
Co je Golden Axe zač? Inu, je to jednoduchá beat 'em up hra z roku 1989 vytvořená společností Sega. Golden Axe původně existoval jen na hracích automatech, ovšem později se přidaly i další platformy, jako třeba Sega Genesis, Master System, Amiga a samozřejmě DOS. Plus nějaké další.
Příběh je žánrově typické dark-fantasy. Vše se odehrává v zemi Yuria, která si žije v míru a lásce. Ovšem zemi přepadne temná armáda, které velí zlý záporák jménem Death Adder. Unese krále i s dcerou a vyhrožuje, že je zabije, pokud se mu lid v zemi Yuria nevzdá a nepodvolí. Několik hrdinů se mu musí postavit a krále i s jeho dcerou zachránit.
Osobně považuji za trochu zvláštní, že beat 'em up hra je zasazena do dark-fantasy. Beat 'em up hry jsou obvykle spíše jako Street of Rage - tj. pankáči se mlátí v ulicích. Nebo jsou to různé klony Ninja Turtles. Ale fantasy? Fantasy hry jsou většinou spíše RPGéčka... Ovšem Golden Axe se malinko odlišuje.
Chtěl jsem o téhle hře sepsat nějaký text už docela dlouho, ale dlouho jsem to odkládal. Důvodem je fakt, že nevím, za který konec tuhle hru pojmout. Věc se má tak, že Golden Axe má mnoho různých verzi a ty se od sebe výrazně liší. Zároveň se neliší dostatečně, že by stálo za to věnovat každé samostatný článek.
Úplně původní verze přišla na arcade automat, která je podle některých ta absolutně nejlepší. Jedna zvláštnost u téhle verze je, že nepřátelé po smrti nezmizí, ale stanou se z nich jakési zkameněliny nebo co. Tahle verze má nejpropracovanější grafické efekty a animace, řekl bych...
Verze pro DOS a Genesis se od arkádové trochu liší. Za prvé obsahují dva nové levely navíc - zatímco Arcade verze končí soubojem s finálním bossem Black Adder před branami hradu, v DOS a Genesis verzi následuje ještě level v interiéru hradu, plus aréna s finálním bossem jménem Death Bringer.
Arcade verze je překvapivě trochu jednodušší, řekl bych. V DOS + Genesis jsou nepřátelé takoví drzejší, agresivnější, umí se nečekaně rozběhnout a vrazit do vás. Stejně tak mají větší schopnost vás obklíčit a paralyzovat tím, že vám dají sadu z obou stran. V takové chvíli se nejste schopni ani pohnout. Stejně tak když zajdou k okraji obrazovky, nedá se jim moc dobře ublížit, protože vaše zbraně nedávají u okraje damage. Zvláštní...
Obtížnost je celkově docela vysoko u všech verzí a osobně mi nejhorší připadá Genesis :) Ale o obtížnostech se rozepíšu později.
Dále se jednotlivé verze liší z pohledu level-designu. Levely jsou si velice podobné, ale někdy je támhle nějaká malá pasáž v jedné verzi a v druhé ne. Tu něco přebývá, tu něco chybí. A pak jsou místa, která najdete ve všech verzích, ale jsou malinko jiná.
Jednotlivé verze se také liší vizuálně. Tuhle je někde trochu jiné pozadí, tuhle se vyskytuje nějaká animace, která v jiných verzích není a tak dále a tak dále. V tomhle ohledu je arcade verze nejvíce věrná názvu, protože trpaslíkova sekyrka je opravdu zlatá - zatímco v jiných verzích šedá.
Ale už by bylo dobré změnit téma - verze už jsem rozebral dostatečně :) Ono je to lepší vidět, než o tom číst, takže si třeba pusťte nějaké Youtube video s porovnáním verzí.
Jen pro srovnání - tohle je Arcade verze
Tohle je Genesis verze
A tohle je DOS verze
O čem Golden Axe vlastně je? Inu, každý dobře ví, že je to klasická mlátička, kde si na začátku vybíráte ze tří postav. Týpek Ax, žena Tyris a trpaslík Gilius. Ax a Tyris se ohání mečem, trpaslík má válečnou sekyrku. S nimi pak musíte projít několik levelů a pobít vše živé.
Jedním tlačítkem skáčete, druhým útočíte. Pokud stisknete dopředu 2x za sebou, postava se rozeběhne. Útok lze kombinovat se skokem i s během. A to je asi tak vše. Co víc byste chtěli? Mimo tenhle jednoduchý combat systém se zde vyskytují i kouzla. Čím víc u sebe budete mít lahviček s manou, tím silnější vaše kouzla budou. Jejich celkový počet je však omezený.
Docela originální je způsob, jakým se kouzelné lahvičky získávají. Občas můžete narazit na banditu s pytlem na zádech. V takovém případě ho můžete zkopat a dobít. Když dostane sodu, vypadnou z něj lahvičky. Mezi jednotlivými levely je i bonus level, kdy vaše postava spí u ohně, ale probudí ji právě takový otravný bandita, takže si můžete doplnit manu. Existuje i druhá verze bandity, která doplňuje zdraví.
Aracade verze je nejpropracovanější - např. je to jediná verze, kde je oko orla zcela animované, na rozdíl od zbytku
Chtěl bych se ještě vrátit k obtížnosti. Ač jsou mlátičky tohohle typu vždy docela obtížné, Golden Axe je ještě vyšší level. Když hrajete třeba Street of Rage a přepadne vás ten nejslabší a nejzákladnější protivník - nějaký týpek s čírem - jen tak kolem vás chodí, sem tam vám dá pěstí a stačí mu vrazit jednu facku, abyste ho zneškodnili.
Ovšem v Golden Axe je i ten nejslabší protivník docela schopný, protože se dovede nečekaně rozběhnout a vrazit do vás. Mnohdy má dokonce i velkou výdrž, protože ho dobijete, on se zvedne a útočí dál, takže ho dobijete znovu, on se znovu a znovu zvedne a stále nemá dost. Celkově mi přišlo, že všichni protivníci jsou, jak se říkává v hráčském slangu, damage-sponges. Nepřátelé jsou docela schopní, umí vás obklíčit, totálně paralyzovat a celkově jsem si připadal spíše jako nějaký otloukánek, než udatný hrdina.
Co se týče kouzel, ta jsou překvapivě docela slabá. Když vyvoláte kouzlo, vypadá to hodně epicky. Z nebe začnou padat ohnivé koule, do nepřátel vrazí blesk a tak dále. Díky tomu mohou kouzla působit dojmem, že jsou velice silná. Jenže nikoliv... nepřátelé mnohdy jen řeknou „au“, dá jim to malý damage a jede se dál. Občas mě to skoro až frustrovalo.
Genesis a DOS verze mají nějaké levely navíc - třeba tenhle, co se odehrává ve hradu
Někdy je ta obtížnost spíše na škodu, protože předpokládám, že to spoustu lidí ani nedohrálo a skončilo někde v půlce s game over. Naštěstí se dá hra naučit a dají se vykoumat různé exploity, jak různé protivníky zvládnout. Jakmile to budete umět, zjistíte, že se celá hra dá úspěšně dohrát za pouhých dvacet minut. Zajímavé, co?
Když to shrnu, je to skvělá mlátička, co má zajímavou depresivní atmosféru dark-fantasy. Hra baví a svůj status klasiky si zaslouží zcela právem. Takhle zpětně mě akorát trochu štve vyšší obtížnost, zvláště pak u Genesis a DOS verze, kdy vám nepřátelé dovedou dát pořádnou čočku. Naštěstí se dá se Golden Axe s trochou snahy naučit. Takže tak.
A co vy? Hrávali jste se sourozenci nebo kamarády nebo spolužáky? Jaká byla vaše oblíbená postava?:) A jak vzpomínáte na tuhle rubačku?
Nejoblíbenější samozřejmě Amazonka, ale nejlíp se hrála za trpaslíka, no.Tahle hra je fakt kultovka.
Ty kouzla nejsou zas tak slabý. V těch ne-PC verzích se IIRC lišila animace kouzel podle toho, kolik flaek člověk použil, protože těch levelů je víc (ten červenej indikátor počtu flašek to znázorňuje). A když člověk nekouzli s plnou, tak to udělalo míň zajímavou animaci, která reflektovala, že to kouzlo je slabší. PC verze ale mělo jenom jednu animaci (tu nejsilnější, i z jedný lahve).
Jinak ještě není zmíněnej útok, kdy se člověk rozběhne a zmáčkne dolů (IITC), to místo takovýho toho skok-seku udělá bodnutí směrem dolů. IIRC je to nejsilnější útok, ale není v PC verzi, zatímco Genesis a Arcade ho má. A používají ho i protivníci (kostry). Mylsím, že mezi Arcade a Genesis se trochu lišila AI v tom, jak dobře se protivníci uměli tomuhle útoku vyhýbat a nevím jestli to zrovna v arcade nebylo těžší zrealizovat úspěšně.
P.S.
Doporučuju se podívat na trojku na Mega Drive/Genesis. Dvojka mi nikdy nešla hrát, ale trojka docela jo. Je tam dost nových pohybů, dva hráči můžou udělat kombo útok (i když moc k ničemu není), větvení.
Viděl jsem, že se to moc nesetkalo s úspěchem a grafika je považovaná z ošklivou, ale mě ta hra hodně bavila. I když to mám možná zkreslený tím, že jsem to hrál za amazonku, u který sekundární skákací útok spolehlivě probíjí blok, bez toho je to možná otrava hrát, protože monstra blokují furt (kdežto já na blokování teda nikdy hbitý prsty areakce neměl).
Tak díky za doplnění a upřesnění některých informací :)
Dvojku i trojku budu recenzovat taky. Už jen proto, že mě se třeba dvojka i trojka libí. A trojka je taková hodně lidí – nejen vizuálně, ale ty principy soubojů jsou pojaté trochu jinak, což se mi líbí a chci to určitě rozpitvat někdy:)
trojka je jiná
nechápu, proč jsem napsal hodně lidí… myslel jsem hodně jiná lol
Vlastně tam nejsou zmíněné dva útoky, ještě existuje otočka s ranou, která je jak v Genesis, tak v Arcade i PC verzi.
Teď už si nevybavuju, jak se to přesně dělalo (procedurální paměť…), ale byl toútok, kterej se dělal buď skok+útok a šipkou (vždy tou na opačnou stranu, než jste otočení), nebo to bylo dvakrát útok po sobě a šipka na opačnou stranu. Postava se otočila a dala sek za sebe. Dělalo se to poměrně pomalu, tak jsem to taky nikdy nevyužíval/neuměl, ale je to dost silněj útok, protože okamžitě odhazuje protivníka (škodu to taky myslím dávalo značnou), stejně jako sek ze skoku nebo ramínko/kopačka s rozběhem.
Dovolím si doplnit, že ve trojce při hře ve dvou hráčích ten kombo útok není k ničemu, ale naopak je brutálně silný. Dá se díky němu zlikvidovat celkem rychle kdejaký boss, o obyčejných pěšácích ani nemluvě. Rovněž lze použít magii současně (nutné aby jeden hráč měl plnou a druhý tuším minimálně o jednu méně než maximum, popřípadě taky maximum) a zakouzlíte velmi silné kouzlo a navíc je to doprovázeno úplně novou animací toho kouzla.
Na DOS verzi fungoval jednoduchý hack: když se .spr souborem dráčka nahradil .spr soubor s postavou, ta byla nezranitelná. Srandovní bylo, když dráček nasedl na stejného dráčka, vypadalo to, jako když souloží :-)
To jsme dělali taky. :) Jen už si nepamatuju, jestli nám to někdo řekl, nebo jsme to zkusili v rámci rozvíjení našich IT dovedností v dosu. Takže jsme to zkoušeli dojet třeba za kata nebo rytíře.. Dráček a prase ( alespoň tak jsme říkali tomu s tím zobákem a ocasem na co se dalo taky naskočit.. docela by mě zajímalo, jestli tomu taky ještě někdo říkal prase :D ) byly nesmrtelní. :)
Nam to urcite rekl nekdo ze starsich spoluzaku. Pouzivali jsme to do doby, nez jsem objevil Gametools a udelal plnohodnotny trainer :-)
Na střední jsem jeden čas dohrál Golden Axe každý den po škole. Dojel jsem to snad stokrát. Pak už jsem si dával extra výzvy, třeba projít to bez kouzel, bez ztráty života (to se mi povedlo) nebo bez ztráty hitpointu (to ne).
Pokud vám to přijde moc těžké, hrajete to blbě Je potřeba se vyhýbat obklíčení, nadužívat seky z výskoku a taky rozběhnutí se sražením. Tím se dají rozbíjet skupinky a samostatné jednotlivce jde pak dorubat klasicky. Údery z rozběhu a z výskoku jsou klíčové k poražení bossů, ti se přes ně dají při dobrém načasování stunlockovat.
Samozřejmě je potřeba hrát za trpaslíka, protože ten má nejlepší dosah zbraně.
Jako velký fanoušek první dílu Golden Axe si dovolím pár poznámek.
Nemá cena se dnes zabývat jinou verzí než automatovou v emulátoru. Jakýkoliv port je horší. Hrál jsem na Megadrive (to už si moc nepamatuju) a na PC. PC port není vůbec povedený a hratelnost je blbá. Za bojovníka a amazonku je to takové šmrdlání klacíkem místo máchání mečem, za trpaslíka to je jednodušší. Nevím, proč, na PC mi to připadá jako když jsou osekané animace nebo přeskakování snímků a s tím spojená i detekce zásahů. A ještě to je kvůli tomu i takové zrychlené. Samotná grafika postav je ještě dobrá, pozadí už dost ochuzené, animace mizerné. Hru jsem znal z automatů a hodně jsme ji hráli, na PC v podstatě skoro vůbec, nebavilo mě to a jak jsem se koncem devadesátých let dostal k emulátoru MAME, tak to zase najednou bylo hratelné. V té verzi je prostě lepší všechno. Grafika pozadí, animace postav, zvuky, hudba, spousta detailů a hratelnost za všechny tři postavy. Samozřejmě zábava násobená při hře dvou hráčů. Level navíc a závěrečný boss v PC verzi jsou zbytečné nepovedené přílepky navíc. Celá ta úroveň je pitomá a závěrečný bos v podstatě opakování toho původního.
Automatová verze má navíc dva speciální útoky. Silný „zápich“ (dvakrát do strany pro běh, výskok, páčka dolů a úder) a otočku (bojovník a amazonka) nebo kotoul (u trpaslíka) s úderem dozadu (současně tlačítka pro skok a úder). Oba údery se musí správně provést a načasovat, je to spíš parádička pro zkušenější hráče, kteří už to mají trochu v ruce, stejně tak srandičky jako přerušované pomalé údery, ťukání na hlavu protivníků ap. Nepřátelé po zabití nezmizí, ale zůstanou zkamenělí. Při zastavení na místě se po nějaké době zjeví černý kostlivec. Prchající a týraní vesničané. Úvodní scéna, lepší návaznost levelů (mezi prvním a druhým), efekt vylézání kostlivců ze země, více animací pro každou úroveň magie, náznaky efektů plavby želvy a letu orla, zformování Death Addera z hadů, lepší pocit a dojem ze soubojů, atmosféra. A především celkové provedení a hratelnost je mnohem lepší na automatu.
Ta hra je krátká, ale vůbec to nevadí, protože má výbornou znovuhratelnost. Není zase tak obtížná, dá se rychle naučit, ale nikdy to nebude snadná procházka. Na automatu je obtížnost spíše nastavením méně energie a životů, na PC těžší kvůli mizernému provedení. Problém asi u všech verzí je zacházení nepřátel za obraz nebo obklíčení nepřáteli, ze kterého není cesty ven (hlavně u kostlivců), Při větším počtu nepřátel je problém dostat se do pozice umožňující bezpečný úder a už není moc jiných šancí než neustále skákat a útočit, použití speciální úderů je v podstatě mimo hru. Na několika místech je nejvýhodnější využít prostředí a nechat spadnou nepřátele do jámy, na orlovi se dají využít i nerovnosti terénu. U této hry je dobrou volbou možnost zranění spoluhráčem a ve dvou je průchod samozřejmě i jednodušší, než když se všichni nepřátelé vrhají na jednoho.
Zajímavé je, že se jedná o plynulý průchod hrou, jenom s časovými střihy pro noční bonusové úrovně, ale pozadí se nemění. Vždy přesně v tom místě, kde skončila jedna úroveň, se odehraje bonusová a potom se zase pokračuje dále. Je to trošku takové filmově pojaté putování, kdy ty úrovně jsou krátké, ale díky představivosti to vyvolává pocit epické výpravy. Z lesa do vesnice na hřbetu želvy, přesun po vodě do města, nástup na orla, přelet ke hradu, přes most do sálu, kde cesta končí. Na to, jak je hra stará, tak prostě pořád vypadá, zní a hraje se hezky. A ty animace soubojů jsou hodně povedené. Žádné pokračování se prvnímu dílu nevyrovná a troufám si ho označit za jedinečný, nejen v této sérii, vymykající se jiným bojovkám. A navíc čistá conanovská fantasy západního stylu, žádná pohádka či japonské úlety. Ne moc známý automatový druhý díl už je něco jiného, snaží se být lepší, hezčí, ale nedaří se mu to, hratelné postavy blbé, hratelnost už trochu jiná, zábavnost menší, celé takové přeanimované. Druhý a třetí díl na Megadrive jsou už jiné typy her, spíše blíže ke Streets Of Rage ve fantasy kulisách, dlouhé úrovně, více nepřátel. Ale jinak nejsou špatné, docela jsme je s kámošem hráli, ale už si z nich moc nepamatuju a nebaví mě se k nim vracet sám, už bych si je asi ani nedovedl užít jako v dětství. K jedničce se rád vracím. Ta hra není dokonalá, především inteligence nepřátel moc není, ale stále má své kouzlo, stále je to výzva a stále je to zábava, která se snad neohraje.
Pro zajímavost, zvuky umírajících nepřátel jsou vykradené z filmů (myslím, že mezi nimi i Rambo), Zlatá sekera není ta, co má trpaslík, ale ta, co má Death Adder (ale nejsem si jistý, jestli to je vlastně někde oficiálně). Jména nepřátel jsou podle alkoholických nápojů. V bonusové úrovni se na automatu dalo cheatovat. Pokud jeden hráč druhého opatrně mlátil tak, aby mu ubral poslední dílek energie, který zmizí, ale hráč ještě nezemře, potom má při začátku další úrovně energii doplněnou na maximum.
Byla ještě pár her, které se snažili využít značku Golden Axe, ale nestojí za řeč. Jedna bojovka, dvě RPG na Master Systém a Game Gear a 3D mlátička. Naprosto příšerný 3D remake na PS2. Nedokončená a nevydaná Golden Axed (bylo demo), také slabý odvar a umělá grafika. Chystá se zase nějaké nové pokračování, ale nevěřím, že se by jedničku sesadil z trůnu, i když by to náhodou byla dobrá hra, bude to už něco jiného odpovídajícího dnešním trendům. Vidět bylo zatím pár sekund v traileru, ale z toho se moc posoudit nedá, kromě toho, že to bude ve 3D a je tam zase trpaslík a nevypadá to úplně hezky z těch útržků.
Já vlastně ani nechápu, kdo je ten final boss Death Bringer.. to snad ani není příběhově vysvětlený:D
Hele, ten tvůj koment je skoro jako recenze.. nechceš to upravit a rovnou to vydat jako svůj pohled na věc?:)
Také jsem se divil, jak je to dlouhé, chtěl jsem jenom pár vět :-) Tak to smaž a já to zkusím trochu učesat. Ještě jsem zapomněl připsat, že nevidím nic zvláštního na zasazení mlátičky do fantasy světa. Není to nic neobvyklé. Dají se tam zařadit třeba automatovky Shadow Over Mystara, Tower Of Doom, Knights Of The Round, Magic Sword, King Of Dragons, Warriors Of Fate, Dynasty Wars, Knights Of Valour, Blade Master, Warrior Blade.
No já tenhle blog nevlastním… jen na něj cpu svůj spam:D
Jinak u me je favoritem fantasy mlaticka Astyanax, mel jsem ji radeji nez Golden Axe :-) Na ni padlo dvoukorun :-) Nedavno jsem sehnal PCB na e-bay, ale jeste nebyl cas ji zapojit :-)
Ty jména nepřátel podle alkoholu, to jsem si pamatoval, ale koukám, že je to víc jmen, než jsem si myslel. Třeba ten s tím řemdihem (my jsme mu říkali gratulant, protože to vypadalo jako kytička) má jméno Heninger což je snad nějaký víno? Ale ten skřet s kyjem se jmenuje Longmoan, to si myslím že je prostě podle toho, jak křičí, když ho na nože berou :)
Jinak zase přes nekvality PC verze je to to, s čím jsme museli vyrůstat, no. A fungoval u ní ten trik se záměnou souborů, kdy se dal vyměnit hráč za příšeru, ale dokonce i draka, skřítka nebo maso/lahvičku, IIRC. Dost divočina že s tím ta hra fungovala, aniž by se sesypala. S některýma se to iirc dá i dohrát.
Možná by se vedle moc pěknýho soundtracku mohlo zmínit i outro na Genesis/PC (kde jsou jména všech těch nepřátel s vtípkama typu že u Tyris není prozrazená váha…) a potitulková scéna.
A teď si uvědomuju, že nevím, jeslti článek zmiňuje sedání na draky a boj s nima, to je asi docle azásadní rys hry, i když expert ho nevyužije.
Ne ne, zapomněl jsem to zmínit, sorry… :)
Když arcade automat umístili v roce 1991 do prvního patra pražského obchoďáku Máj, byla to velká pecka. Býval stále obsazen.
Verze pro master system je hodne odflaknuta, da se hrat jen za bojovnika a je to humus. Ohledne bojovnice je na YT srovnavaci video, kere pojednava o tom ve ktere verzi je tojo na ni nejvic odhaleno a rozdily jsou velky :) i kdyz se to na prvni pohled nezda. PC verze dobra abyli jsme za ni tehda radi, ale ar ade je tradicne NEJ.
Historicky jsem to hrál v DOS verzi a pak jsem okolo roku 2002 v emulátoru valil oči jak moc je Genesis verze lepší (grafika, zvuk… všechno). Vyzkoušel jsem i ostatní díly a nejvíce mi sedla trojka. Tu hrát ve dvou byla ta pravá Golden Axe Nirvána.
Tak mám stejnou zkušenost jak většina, na vlastní PC nebyly tenkrát kačky, tak jsem hrál Golden Axe pouze po škole v učebně informatiky. Bylo to fajn, a dodnes na yo člověk vzpomene. Ovšem si pamatuji i tu frustraci ohledně obtížnosti. Hrál jsem pouze tu DOS verzi, a docela bych si zkusil ten arcade emulator.
Hrál jsem Amiga a DOS verzi a obě jsem mockrát dohrál a nikdy mě vlastně nenapadlo, že je na těch hrách něco špatně. Nezbývá než na stará kolena nahodit emulátor a objevit arkádový originál. K obtížnosti jen podotknu, že mi vždy přišlo, že je ta hra udělaná primárně pro dva hráče. Ve dvou je to poměrně jednoduché. Je však pravda, že nejvíce životů jsem většinou ztratil při mnoha pokusech přeskočit propast, což mi občas přišlo na celé hře nejtěžší :-)
Propast v sedmým levelu se musí přeskakovat ne skokem, ale rozběh+kopačka (ramínko u trpajzla). To je 100 % (pokud tam nečeká výjezdová kostra a nesejme tě hned).
Asi jsem divnej, ale mně prostě Golden Axe nikdy nechytil. Vždycky když si o tom přečtu nějaký oslavný článek, tak to znovu zkusím, ale prostě to není můj šálek pixelů
Na exTwitteru jsem konstatoval: „Pollux to na HV prima sepsal, tak jsem si Golden Axe hned chvilku zahrál, abych si připomněl, jak moc mě ta hra pije krev, a jak moc preferuju mlátičky typu Streets of Rage! Určitě tam jsou exploity, díky kterým je to jednodušší, ale bez jejich znalosti to fakt není moc zábava :)“
u mně jediná rubačka, která mně chvíli bavila bylo Brutal: Paws of Fury a to je jen klasický 1v1 match. Jinak mi celkově tenhle žánr nějak k srdci nepřirostl
Exploity ani ne, pokud nepočítáš pár možností shodit někoho do propasti (myslím že je tam někde neviditelná díra, do který se dal hodit ten boss v úrovni 6, ale myslím, že se mi to nikdy nepovedlo).
Je to jenom o snaze manévrovat aby na tebe nepřišli z obou stran, a pak používání techniky výskok-sek / kopačky na rozhození nepřátelských formací, co těch chcou obklíčit.
V trojce mi teda přijde že ten dvojkop ze skoku u amazonky je exploit, protože to probije blok a stavá se z toho 90% mojí taktiky, al eje to regulérní move tý hry, z nějakýho důvodu.
Koukám pozdě, ale přece :-)
Taky si přihřeju polívčičku a hodím sem videjko, které má už 10 let! :-D
https://youtu.be/7yv5akRAQOM?si=KRG1YO1Ui_G8-T5B
Jo Golden Axe mám hodně rád a občas jsem si to dal třeba ve škole, když jsem čekal na další hodinu. Poprvé jsme hráli v mládí samozřejmě na jedné klávesnici pěkně na našem prvním 386 stroji. :-)
Za mě klasická DOS verze je best, hrál jsem i konzolové emulace a i přes mírně barvitější svět byla ovladatelnost horší.
Prostě klávesnice je nejlepší, no a samozřejmě trpaslík s obří sekyrou rozetne vejpůl každého kdo se na něj škaredě podívá.
Za amazonku jsme hráli vyjímečně i když se na ni dobře dívalo :-D
Ke golden axe se rád občas vrací oi po letech.
Člověk celou hru sfoukne okolo 15 minutek, takže za mě ideálni rozptýlení.