Fable (1996) – rozporuplná adventura

Stát se PATRONEM
high-voltage.cz

17 patronů přispívá částkou 1822 Kč měsíčně

Je to malé pade pro čtenáře, ale velká vzpruha pro HV! ;)

Tahle adventura mě zaujala, už když jsem viděl recenzi v časopise Score, a už tehdy jsem si řekl, že si ji někdy musím zahrát. Ono "někdy" nastalo asi třicet let potom, ale lepší pozdě než-li vůbec. Řeč je o mírně rozporuplné point'n'click fantasy adventuře Fable z roku 1996. A rozporuplné říkám proto, že ji tehdejší recenze dost rozporuplně vnímaly. Rozporuplně ji vnímali také hráči, a ve výsledku vlastně i já.

Hlavním hrdinou téhle hry je Quickthorpe, což je jméno, které zní podobně absurdně jako Threepwood. Ostatně tenhle hrdina se Threepwoodovi trochu podobá - také je malý, drobný a blonďatý. Jeho úkolem je navštívit čtyři různé světy a najít tam čtyři různé kouzelné drahokamy. Každý drahokam je hlídán čtyřmi různými monstry, které je nutné zneškodnit.

Fable (1996) – rozporuplná adventura

Hra tedy obsahuje čtyři různé kapitoly. Frozen Lands (Zamrzlá země), Land of Mists (Země mlhy), Engulfed Fortress (Potopená pevnost) a Land of Shadows (Země stínů).

Tak jako tak to není moc dobře napsaná adventura, co se týče scénáře. Např.: 1) příběh jsem většinu času moc nechápal a přišel mi divně zamotaný. Co jsem četl na netu, ostatní měli podobný problém. 2) Spousta postav, které potkáte, není k ničemu, rozhovory s nimi nepřináší nic užitečného a je mi skoro záhadou, proč tvůrci investovali peníze do dabingu postav, které tam ani být nemusely. 3) Některé zápletky jsou nedotažené. Třeba takovou Potopenou pevnost ani nenavštívíte. Vlastně se podíváte jen k hlavnímu vchodu, kde seberete lopatu, ale jinak nic. 4) Spousta rozuzlení různých zápletek postrádá jakoukoliv výraznější katarzi a donutí vás maximálně tak lhostejně pokrčit rameny. 5) Většina postav, včetně hlavního hrdiny, nemá žádné výraznější osobnostní rysy, působí povrchně a většina setkání postrádá jakoukoliv emoci. A když už se zdá, že hlavní hrdina s někým buduje nějaký hlubší vztah, za pět minut postava z děje mizí a už ji znovu nepotkáte. 6) Konec celé hry je natolik podivný, že když tvůrci chtěli vydat druhou várku krabic pro americký trh, tak raději konec přepracovali na jiný, který je také celkem nic moc. 7) Vlastně ani příliš nechápete motivaci hlavního hrdiny. Proč to všechno dělá? Proč se snaží posbírat ty čtyři drahokamy? Přikázal mu to na začátku kněz v jeho rodné vísce a to je tak vše…

Takže to by bylo ke scénáři. Uf… To je, co?

Fable (1996) – rozporuplná adventura

Co pro mě bylo také překvapením byl fakt, že hra obsahuje humor. Já jsem si od začátku myslel, že je to zcela vážná fantasy adventura, která se bude dotýkat vážných témat. A na první pohled to tak vypadá. Vlastně to tak vypadá i na druhý pohled. Teprve po několika rozhovorech jsem si začal všímat, že se občas vyskytuje nějaký vtip. První vtip, na který jsem narazil byla narážka na Černobyl, což jsem ve fantasy hře upřímně nečekal.

Osobně nic proti humoru nemám, ale působí trochu na sílu, jako by si tvůrci řekli až na poslední chvíli, že tam přidají pár vtipů. Neříkám, že některé nejsou povedené a občas jsem se nesmál, ale celkově si myslím, že tvůrci se měli buď držet od začátku toho, že to bude vážná hra, nebo to rozjet na plno a udělat z toho maximální prču. Kombinace obojího moc nefunguje.

Fable (1996) – rozporuplná adventura

Také mě štvalo ovládání. Když chcete inventář, musíte myší najet na hlavního hrdinu, a když se kurzor změní v oko, tak kliknout. To zní hezky v teorii, ale v praxi vám bude hlavní hrdina pořád překážet a často budete vyvolávat inventář, když ho nechcete. Když nějaký předmět z inventáře vezmete, zůstane přilepený na kurzoru a už se ho jen tak nezbavíte. Řešením je najet s ním do inventáře, kliknout pravým tlačítkem několikrát, čímž změníte use na combine a to následně na drop.

Podobně matoucí je třeba dávání předmětů postavám. Když vezmete z inventáře předmět a najedete s ním na postavu, objeví se use, což vypadá jako správná možnost, ale ouha! Use nedělá nic. Vy ve skutečnosti musíte kliknout pravé tlačítko na myši ještě jednou, což přepne use na give a teprve teď to funguje.

Pravým tlačítkem obecně měníte možnosti jako walk, use, take a look at. To by samo o sobě nebylo divné, ale neděje se to globálně, nýbrž kontextově. To znamená, že musíte nejdříve zastavit kurzorem na aktivním místě a teprve teď můžete začít přepínat jednotlivé akce. Zvláštní také je, že hlavní menu nevyvolává escape ale enter. Escape prostě jen ukončí hru.

V praxi jsem neustále nadával na to, jak se mi furt něco nedařilo a vyvolával jsem jiné akce, než jsem chtěl!

Fable (1996) – rozporuplná adventura

Na co si také musíte zvyknout je fakt, že když prozkoumáváte předměty, někdy se v rohu obrazovky objeví malé okýnko s detailnějším náhledem. A vy musíte prozkoumat tenhle detailnější náhled. Například kliknete na knihovnu a hlavní hrdina řekne, že v ní není nic zajímavého, ovšem objeví se náhled a vy v něm musíte kliknout na konkrétní knihu, aby najednou řekl, že tahle kniha vypadá zajímavě a sebral ji.

Další věc, kterou musím zmínit jsou animace. Asi to vyzní trochu zvláštně, ale hra postrádá, co se týče animací, jakoukoliv emoci. Je tu třeba scéna, kdy vás přepadne bandita a chce, abyste mu dali všechny vaše cennosti. A vy u sebe máte prokletý prsten, který zabije každého, kdo si ho nasadí. A tak mu ho dáte. On neví, že je to prokletý prsten, takže si ho nasadí a zemře. Tahle animace trvá asi vteřinu, kdy si ho nasadí a žuchne sebou na zem. Udělá BÁC, naprosto mrtev. Hlavní hrdina to ani nijak neokomentuje. To i animace Maria, když zašlápne želvičku, ve mně vyvolává silnější emoce.

Fable (1996) – rozporuplná adventura

Co je ještě zvláštnější je fakt, že ve hře vůbec nehraje žádná hudba. Nic. Nula. Ok, jedna je v hlavním menu, ale to je tak vše. Asi už tvůrcům nezbyl na hudbu rozpočet, protože museli platit za dabing všech těch irelevantních postav.

Ale abych jen nenadával, musím říct, že třeba kreslená grafika vypadá fakt dobře a vlastně je to asi nejlepší věc na celé hře. Art-style je na vysokém levelu a jednotlivá místa mají hezkou atmosféru. Různé světy ve čtyřech kapitolách mě zaujaly a přišly mi hrozně fajn. Občas se vyskytují zajímavé nápady, ať už co se týče fantasy světa, nebo třeba adventuření. Celkově mě hra překvapivě spíše bavila. Jak vidíte, mám z ní rozporuplné pocity, tak jako všichni ostatní. Takže tak. Jinak pokud umíte anglicky, můžu doporučit videorecenzi na YT od PushingUpRoses - víceméně měla podobné pocity jako já.


Dodatek Sledge - ve své skromné sbírce omšelého kartónu shodou okolností Fable mám, a to v poměrně nuzné CZ verzi, tzn. krabička je téměř prázdná a manuál strohý. Na samostatný krabicový článek to není, ale níže přikládám pár fotek pro zpestření :)

Autor: Pollux

Rád hraju starší hry a pak o nich sepisuji své dojmy do textů a následně s nimi spamuju internet.

  • | Kategorie: PC  | Štítky:  

Komentáře k:
"Fable (1996) – rozporuplná adventura"

  • Greg napsal:

    Měl jsem originálku v krabici chvíli po vydání, dnes se to označuje bigbox, a nelituji toho. :-) Miluji tenhle styl grafického ztvárnění a adventury všeobecně. Hra se mi do teď moc líbí a rád se k ní opětovně vracim, přestože už znám řešení. Prostě pohádka s příjemným příběhem a parádní grafikou. Ale stejně ze vsech adventur u mě vede Simon the Sorcerer. Tedy 1+2. U dalších dílů předstírám, že nikdy nevznikly a ignoruji je. :-D

  • DarkMan napsal:

    Hru jsem hrál tak cca 15 let zpět (ach, toto letí) a jsem rád, že v názoru, který jsem si tehdy utvořil nejsem sám. Hra má skutečně výbornou grafiku. Příběh o putování různými světy, porážení monster a získávání drahokamů bych ještě dal. Ale celková zamotanost, uřízlý a nicneříkající konec tu hru dokonce až poškozuje. Snad se k ní jednou zase dostanu…

Přidej komentář (přihlášení / registrace)

(Komentáře s více jak 2 odkazy musí počkat na schválení.)

Podpořit finančním příspěvkem »
Shadow bazar, retro herní džungle