Psal jsem recenzi na první Metroid z NESu a pak na Super Metroid ze SNESu, přičemž jsem tak trochu vynechal Metroid II. Rozhodl jsem se tuhle chybu napravit a Metroid II si zahrát. Očekával jsem, že tenhle díl Metroid série bude mít blíže k prvnímu dílu, než k Super Metroid, avšak byl jsem překvapen, protože bych řekl, že je ve skutečnosti někde na cestě mezi těmahle dvěma Metroidy.
Metroid II každopádně vyšel na první Game Boy a tím pádem je zcela černobílý. Později ještě vyšla barevná verze na Game Boy Color, což je vlastně úplně identická hra, kde jsou jen dodány nějaké ty barvy.
Příběh navazuje na první díl. V prvním díle Samus nalezla organismus zvaný Metroid na planetě Zebes. Tenhle organismus však původně pochází z planety SR388. Samus dostane za úkol tuhle planetu navštívit a všechny Metroidy pobít. Je jich celkem třicet devět. Na konci ještě objevíte dalších osm, ale to nebudu zmiňovat, protože je to spoiler - ooops. Každopádně jednotlivé metroidy začaly mutovat a proměňovat se na další různé organismy označené řeckými písmeny Alpha, Gamma, Zeta a Omega.
V praxi jsou tyhle metroidy v podstatě jen boss fighty. Tj. probloudíte do nějaké arény, kde je Metroid a započte souboj.
Stejně jako první díl, i tenhle je žánrově metroidvania, protože Metroid doslova vynalezl tenhle žánr a nic jiného být snad ani nemůže. Každopádně je velice zajímavé, že se tvůrcům podařilo nacpat open-world hru na Game Boy a to už v roce 1991.
Vy tedy máte k dispozici celou planetu, kterou můžete postupně objevovat, nacházet nová místa, zbraně, power-upy a nepřátele. Samozřejmě tu stejně jako v prvním díle není k dispozici automapa, takže nebudete mít vůbec tucha, kde vlastně jste, dokud si nějakou mapu světa třeba nevygooglíte. Chápu, že hardwarové omezení Game Boye by mapu asi nedal.
Naštěstí ten svět není tak složitý a řekl bych, že je docela jednoduchý a přehledný. Určitě je jednodušší a srozumitelnější, než svět v prvním Metroidu. Nicméně jsou tu momenty, kde se nachází zbytečné složitosti. Například najdete nějakou místnost, postřílíte tam monstra, posbíráte všechny power-upy, a teď už tam nic dalšího není, takže chcete odejít, jenže ono tam něco ve skutečnosti ještě je. Tamhle jedna cihlička se dá odpálit granátem a vznikne mezírka. Vy se musíte se Samus proměnit na malou kouli, prokutálet se touhle mezírkou a dostat se do nějaké další místnosti. A tohle není secret, ale zcela regulérní cesta, kterou je nutné pokračovat. Tyhle složitosti mě docela často nutily googlit.
Naštěstí jich není tolik, plus já už jsem docela zkušený Metroid hráč, takže jsem přirozeně paranoidní a zkouším prošmejdit každý pixel.
Dobré také je, že jednotlivé části planety jsou tentokrát očíslované a mnohdy se není nutné vracet do již prozkoumaných částí, což dělá celou věc trochu jednodušší. Problémem je akorát fakt, že tohle očíslování ve hře není nikde vidět. Vidět to lze akorát na mapě, kterou si musíte vygooglit. :)
Za zmínku stojí různé power-upy. Překvapivě tu chybí power-up, který umožňuje Samus se proměňovat na kouli. Ve skutečnosti se zkuličovatět můžete rovnou od začátku. Stejně jako v prvním díle je tu power-up, který vám umožní pokládat granáty, a pak další, který zvýší váš maximální výskok. Zcela nový je tzv. spider ball - s ním se lze proměnit na jakousi magnetickou kouli, díky které se můžete kutálet po stěnách i stropu. Bohužel se tahle koule dost blbě ovládá a často jsem se v téhle formě zaseknul někde o roh nebo postava prostě nereagovala na nic. Další nevýhoda je, že stačí jakýkoliv damage a tahle forma se vypne, což né vždycky chcete - zvláště když jste třeba přichyceni na stropě někde nad jezírkem s kyselinou apod.
Grafická stránka je překvapivě na docela dost vysoké úrovni, zvláště pak na poměry prvního Game Boye. Třeba hned na začátku je loď, kterou Samus na planetu připlula. Vypadá skoro stejně jako ta, co se později objevila v Super Metroid. Když v půlce hry narazíte na ikonický oblek Varia Suit, který sníží veškerý damage na polovinu, změní se vizuálně vzhled hlavní hrdinky. V prvním díle se změnila jen barva spritu, ale tady je tentokrát vidět, že na sobě máte úplně jiný oblek. Tenhle oblek je navíc tak ikonický, že se v tomhle vzhledu vyskytuje i v dalších dílech.
Překvapila mě také obtížnost hry. Myslím, že je docela dobře vybalancovaná a celkově je možná přístupnější i méně zkušeným hráčům, než třeba první díl. Jen final boss mi trochu připadal skokově obtížnější, než zbytek hry, ale jinak cajk.
Jedna věc, která mi přišla trochu divná je hudba. V první sekci hry hraje na pozadí hudba, což vytváří dojem, že v každé sekci v celé hře bude něco hrát, ale k mému překvapení se většina hry se nese v podivné tichosti nebo se ozývají jen různé ambientní zvuky.
Když to shrnu, je Metroid II: Return of Samus možná nejpropracovanější hra, co na první Game Boy existuje (když nepočítáme Zeldu, samozřejmě). Řekl bych, že je tohle pokračování celkově krok správným směrem. Je vidět, že se tvůrci začali učit z chyb, které přinesl první Metroid, a zamysleli se nad tím, jak udělat herní zážitek trochu příjemnější. Není divu, že tenhle díl později vyústil v Super Metroid. Když si odmyslím pár frustrujících situací, je to za mě skvělé pokračování.
Mimochodem, zajímavé také je, že ve hře jde ukládat pozice. Opravdu! Už žádné passwords nebo tak... sice lze ukládat jen na specifických místech, ale na poměry Game Boye je to šikovná věc.
Nejnovější komentáře