Combat Mission: Beyond Overlord neboli pole orná a válečná

Součástí mé hráčské minulosti bylo také čtení herních magazínů. Rád jsem se vracel zejména k recenzím a článkům Michala Rybky, jehož jadrnost, rozhled a vášeň pro válečné strategie na mě působila přímo nakažlivě (i jiní čtenáři si oblíbili Michalův styl; vizte kupř. bakářskou práci Michala Lorka s názvem Výrazové prostriedky a komunikačné stratégie vo videoherných recenziách Michala Rybku a ich premeny v rokoch 2003 až 2012).

Hned několikrát jsem se pokusil zabřednout do žánru válečných strategií. Navzdory velké snaze jsem se nedokázal zahrát do tahové strategie Steel Panthers ani Steel Panthers II: Modern Battles, trápil jsem se u zdlouhavých přestřelek v realtimové strategii Close Combat III: The Russian Front, neslavně jsem dopadnul v kůži výsadkářského velitele v titulu 101: The Airborne Invasion of Normandy a neuspěl jsem ani v stalingradském kotli tahové strategie World at War: Volume II - Stalingrad.

V roce 2005 jsem v Levelu č. 122 spatřil upoutávku na plnou hru následujícího čísla a intuice mi pravila, že půjde o jasnou trefu. Titulní obrázek namaloval Rodger B. MacGowan; známý ilustrátor deskových i počítačových her s vojenskou tématikou a mimo jiné také zakladatel časopisu Fire & Movement, jenž vycházel od roku 1976. Titulní ilustrace ke Combat Mission: Beyond Overlod (dále CMBO) na mě působí podobně jako obrázky z časopisu ABC, tj. jde o jakousi romantickou kombinaci dobrodružství a historické pečlivosti v líbivě barevném provedení.

Hlavní menu

První díl rozsáhlé herní série Combat Mission vyšel v roce 2000. Simulace virtuálního bojiště je nesmírně komplexní a promyšlená. V úvahu jsou brány úhly střel a síly pancířů, rozličné vlivy počasí, viditelnost, morálka vojáků, stav munice a tak dále a tak podobně. Po dělostřelecké palbě zůstávají krátery, v nichž se mohou efektivně krýt oddíly pěchoty. Lze pokládat kouřové clony či si zavolat vzdušnou podporu (nicméně pozor; spojenecká letadla mohou v bitevním zmatku zaútočit na vaše vlastní vozidla). Domy lze palbou rozvrátit v suť. Ze zasáhnutého tanku vyskakuje přeživší posádka.

Implementován byl originální tahově-realtimový systém. Co to znamená? Ve hře se střídají dvě základní fáze; fáze rozkazování; a fáze pohybu, kdy se jednotky pokoušejí o splnění vašich rozkazů. Ve hře je simulováno také postupné předávání povelů a vše se děje se zpožděním, které závisí na rozestavení vašich jednotek. Některé jednotky jsou vybaveny rádiem a rozkaz lze předat téměř okamžitě. U pěších jednotek je k efektivnímu předávání pokynů nutná blízká přítomnost velitele. Fáze pohybu trvá právě minutu, a v průběhu této minuty nelze do dění na bojišti nijak zasahovat. Lze si však bojiště prohlížet, lze si vracet či posouvat čas a všelijak se kochat průběhem přestřelky. U větších bitev bývá žádoucí shlédnout záznam několikrát, z několika různých perspektiv, aby vám neušel důležitý detail o pohybu nepřítele apod.

Pole orná a válečná

Navzdory nesmírné komplexitě je skvělé, že hra se hraje vcelku intuitivně a není nutno znát každičký detail. Vaše jednotky jsou velmi samostatné, dokáží ustoupit, opětovat střelbu, zalehnout apod. Samotné ovládání je však poněkud kostrbaté a z dnešního pohledu již řádně zastaralé. Seznam klávesových zkratek je naštěstí kdykoli dostupný, což usnadňuje orientaci.

V základní hře je obsaženo 43 jednoduchých a 9 vícefázových bitev, tj. několika navazujících přestřelek na jedné velké mapě, přičemž se mění denní doba a na mapě zůstávají opuštěné vraky z dřívějších střetů. Každou bitvu lze hrát za libovolnou stranu konfliktu, obsah hry lze tedy s přimhouřením obou očí vynásobit dvěma. Jsou zde malé i velké scénáře, mise tréninkové, autentické i fiktivní. Každý scénář je uvozen popisem situace a podrobnými rozkazy. Verze z Levelu byla plně lokalizovaná do češtiny, briefingové texty jsem si tak mohl vychutnat v mateřském jazyce. Krom základní sady scénářů je k dispozici také náhodný generátor bitev a editor uživatelských misí.

Je veliká škoda, že ve hře nejsou delší kampaně, postupné odemykání scénářů či jiný koncept. Jde jen o sbírku samostatných bitev.

Veď mě dál, cesto má!

Scénáře v CMBO pokrývají vylodění spojeneckých vojsk v Normandii, postupný průlom do vnitrozemí, bitvu v Ardenách a postup do Německa. Rozmáchlost herního rozsahu lze demonstrovat také výčtem oddílů a armád. Za spojeneckou stranu konfliktu jsou zde americké, britské, polské, kanadské a francouzské jednotky včetně výsadkářských alternativ. Za německou stranu jsou k dispozici klasické vojenské oddíly, elitní jednotky SS, parašutisté, horští myslivci a domobrana.

Stále si vybavuji jednu konkrétní bitvu: mé jednotky postupovaly ze dvou směrů s cílem osvobodit francouzskou vesnici; levé křídlo však bylo zastaveno střelbou z betonového bunkru. Těžká technika byla součástí druhého křídla a mí muži byli proti střelbě z kulometů bezbranní. Několika vojákům s bazukou se podařilo proplížit skrz nepřátelskou linii, přebrodit potok a obejít bunkr zezadu. Německé hnízdo bylo konečně vyhozeno do vzduchu dobře mířenou střelou z raketometu a mí otřesení lidé mohli pokračovat v útoku; útok obou křídel však nyní nebyl správně synchronizován a těžká technika byla bez podpory pěchoty pod silnou palbou německých stíhačů. V blízkém okolí dopadaly první zaměřovací střely německých dalekonosných děl. V kostce řečeno: navzdory hrdinským momentům a skvělé výzbroji se mi útok ani trochu nevyvedl.

Zátiší s Tigerem a hořícím Panzerem IV

Při hraní je nutno improvizovat, neboť dochází k nečekaným událostem. Tanky mohou zapadnout do bláta nebo sněhových závějů, nepřítel může položit mohutnou kouřovou clonu anebo nečekaně zaútočit z blízkého lesa. Inteligence nepřátelského velitele je více než kvalitní a mnohokrát mě nemile překvapila.

Co bych rád vyzdvihnul, neboť s podobným konceptem jsem se jinde nesetkal, je kapitulace vojáků; jsou-li pěšáci v bezvýchodné situaci, pod těžkou palbou a s množstvím ztrát, vzdávají se. Kapitulovaným nepřátelům lze udílet rozkazy k pohybu a tito pak spořádaně pochodují s rukama nad hlavou. Zajatce je možno uklidit na kraj bojiště, k velitelství vašeho pluku či zcela mimo mapu.

Virtuální bojiště je vymodelováno v ranné 3D grafice. Modely objektů jsou nízkopolygonové a textury značně rozplizlé. Efekty výbuchů a kouře jsou jednoduché až hanba a stromy jsou pouhé placaté textury. Přesto má pro mě grafická syrovost určité kouzlo; nejsou zde žádné rušivé efekty, rozostření ani postprocessing obrazu; jen primitivní znázornění bitevního pole.

Dále je nutno zmínit určitá zjednodušení, kupř. oddíl dvanácti mužů je graficky znázorněn pouhými třemi chlapíky, ve výchozím nastavení jsou jednotky pro větší přehlednost zvětšeny (nicméně klávesovou zkratkou lze nastavit realistické zobrazení) atd. Líbí se mi atmosféra bitev; neboť ve fázi pohybu se vše děje současně, ze všech koutů mapy se ozývá střelba a odevšud létají granáty, kamera se filmově třese při průletu nad ostřelovaným územím, projektily se odrážejí od pancířů a sloupce dýmu stoupají z hořících vraků.

Hauptmann Lummer byl toho dne poněkud neklidný

Je skvělé, že veškerá herní grafika i ozvučení je volně k dispozici ve složce se hrou; autoři tak - ať už vědomě či náhodou - umožnili snadnou tvorbu drobných modifikací; stačilo nahradit zvuk či obrázek. Existuje tedy veliké množství detailnějších textur a jiných drobností, které vylepšují originální zážitek. Lze dokonce využít i některé textury ze dvou následujích dílů série.

V roce 2002 vyšel Combat Mission II s podtitulem Barbarossa to Berlin; a jak už název napovídá jde o velkolepé bitvy z východní fronty. Za další dva roky vyšel díl třetí s podtitulem Afrika Korps odehrávající se v Africe, Řecku a Itálii. První tři díly série běžely na enginu CMx1, postupně se zjemňovala grafika, zvyšovala se úroveň detailu, základ byl však stále týž. S novějšími díly běžícími na vylepšené verzi enginu (CMx2) už nemám zkušenost.

Combat Mission zmodernizoval koncept válečného hraní a efektně ho převedl do 3D prostoru; zpřístupnil bitevní pole i méně odhodlaným hráčům. Jde o úspěšný krok od schématických hexagonů a množství ovládacích prvků k realistickému zobrazení a intuitivnější hratelnosti.