Zatímco druhý díl Carmageddonu je moje srdcovka, první je takový nějaký všelijaký. Nevím...
Všichni ví, co je Carmageddon zač, ale pro připomenutí - jedná se o "závodní" hru, která je známá tím, že umožňuje přejíždět lidi a ničit svoje spoluzávodníky ve stylu destruction derby. Závodit je teoreticky také možné, ale kdo něco takového bude dělat, že? Další věc typická pro Carmageddon je jistá volnost, protože není nutné se striktně držet závodní dráhy, ale můžete libovolně bloudit po celé mapě. Tahle hra také přináší na svou dobu neuvěřitelně pokročilou fyziku. A také velice komplexní model poškození aut, kdy v místě, do kterého narazíte, se promáčkne plech a auto realisticky odletí dle síly nárazu. Za zmínku ještě stojí, že hra úplně neuspokojí milovníky aut - na rozdíl od Need for Speed tu nejsou reálná auta, ale spíše samé ptákovinky typu "vozidlo, co má na sobě přidělanou cirkulárku a po stranách dva ostré břity" a tak podobně.
Carmageddon je "malinko" brutální.
Tak to by bylo shrnutí, co je Carmageddon zač. Přejíždění lidí je ale stejně asi ta nejznámější věc - o tomhle ví snad i ten, co Carmageddon nikdy nehrál.
Zajímavé je, že zatímco druhý díl je hra pro Windows, první je stále ještě DOSovka. Celkově je první díl technologicky omezenější, má menší a méně komplexní levely, dohled (view-distance) je hodně omezený formou "mlhy", plus chodci nejsou 3D modely, ale stále ještě 2D sprity. Obě hry dělí pouze rok (1997 první díl, 1998 druhý) a je to celkem poznat, protože až na tyhle zmíněné drobnosti tam nějaké výraznější technologické skokové rozdíly nejsou.
Rozmáznout dav lidí dovede uspokojit sadistické choutky nejednoho hráče.
Kdybych měl jmenovat ty věci, které dělá podle mého názoru první díl lépe, než ten druhý, tak bych řekl, že to budou tyhle:
Za prvé, fakt, že jednotlivé levely jsou trochu menší mi vlastně docela vyhovuje. Mimochodem, říkám "levely" a ne "závodní trasy", protože do jednotlivých levelů se budete vracet opakovaně a závodní trasa v nich může vést různě.
Druhá věc, která tu funguje lépe, je možnost nakupování dílů pro auta. Ve dvojce jste si mohli vylepšit zbroj, sílu motoru a sílu nárazu za pomocí pick-up itemů, které byly poschovávané přímo v jednotlivých levelech, ovšem v prvním díle je obchod ve formě menu, kde můžete za kredity nakoupit vylepšení. Tenhle obchůdek mi přišel jako lepší nápad, než sbírání nějakých předmětů. A hlavně se o to ani nemusíte starat, protože když nebudete nakupovat nic, hra vám pak napíše hlášku “So are you gonna buy some new parts or what?” (Tak nakoupíš nějaký díly, nebo co?) a vy můžete zvolit “Do it for me!” (Udělej to za mě!), a hra sama zařídí vše potřebné. Případně můžete vybrat “Go away and leave me alone!” (Vodpal a neotravuj!) a kašlat na to. A tím můj seznam vlastně končí. A teď se podíváme na to, co dělá jednička, dle mého názoru, hůře.
Možná by můj náraz do krokodýlího auta nebyl fatální, kdyby mě ještě zezadu nenabralo policejní auto... kdo ví...
Za prvé je to podivuhodná AI spoluzávodníků. Dejme tomu, že jedete závod a proti vám závodí celkem pět aut. A teď započne brutální souboj. Tihle dva se čelně srazí ve vysoké rychlosti, až jeden odletí a přistane v koruně stromu poblíž. Vzduchem létají střepy a kusy plechů. Dalšího naberete na kapotu a odtlačíte ho ke stěně budovy, čímž ho malinko sešrotujete. Prostě souboj jak prase! Souboj, jak má být! Vy se dobře bavíte a vše je fajn. Po chvíli se vám podaří eliminovat čtyři protivníky a zbývá jeden jediný. Kouknete na automapu, kde je a hle... On je někde na druhé straně celého levelu.
A tak dupnete na plyn, abyste k němu dojeli a prostě mu rozhodili sandál. Pomalu se blížíte, kouknete na automapu a... ééé? On je najednou zase někde úplně jinde. Je naprosto blbej a jezdí zcela náhodně. Dalších čtyřicet pět minut strávíte tím, že ho neustále hledáte a naháníte. To máme deset minut zábavy, čtyřicet pět minut frustrace. Hezké, že?
V jednom levelu se nachází smyčka, kterou můžete profrčet jak ježek Sonic
Druhým problémem je fakt, že jednotlivé levely mají dost podivný design. Vizuálně jsou všechna prostředí zajímavá a originální, o tom žádná. Dobré nápady tu jsou. Ale ne vždy jsou daná prostředí úplně vhodná k závodění. Ze začátku je to fajn - třeba hned první level je město, kde je velký prostor, rovinka, dlouhé silnice - ideální k tomu, abyste se pořádně rozjeli a do někoho vrazili. Ovšem později začnou přibývat levely, co mají příliš kopcovitý terén, takže se po nich jezdí dost divně. Nebo jsou příliš složité a obsahují několik pater, což je matoucí, jelikož na automapě nejde poznat, která cestička vede nad kterou. To v kombinaci s divnou AI zmíněnou výše způsobuje dost nepříjemný zážitek, kdy budete neustále bloudit a hledat vaše soupeře, abyste je mohli zničit.
Třetí věc je policie. V každém levelu kromě vašich oponentu se vyskytují policejní auta, která vás neustále nahání, snaží se vás zničit, zatímco vy jim nemůžete udělat nic (pouze s power-upem "solid granite car"). Nechápu moc jejich smysl... Z pohledu hratelnosti nepřináší žádnou hodnotu nebo zábavnost, jsou jen otravní.
Tyhle tři věci v mých očích první Carmageddon trochu zabíjí. Velká škoda!
Nejlepší auto je to, která máte hned od začátku, ovšem později můžete mít třeba bagr, který taky není úplně k zahození...
Ještě bych rád zmínil jednu věc, kterou nedělá první díl hůř nebo líp, ale prostě ji dělá jinak. V druhém díle si můžete koupit nové auto, jen když jste máte dost peněz a podařilo se vám ho zničit v daném závodě. V prvním se občas náhodně, když zničíte nějaké auto, napíše, že se vám přidalo do katalogu. Ne, že by to k něčemu bylo, protože to defaultní je stejně většinou to nejužitečnější... Ale lepší, jak drátem do oka, že?
A teď bychom se mohli podívat na datadisk, co říkáte?
Splat Pack
Později pro Carmageddon vyšel také datadisk jménem Splat Pack, přičemž spolu s původní hrou se prodává v edici Max Pack. Ačkoliv jsou datadisky obvykle mnohem kratší než původní hra, na kterou navazují a berou se jako takový malý přídavek či jednohubka, tenhle je zhruba stejně dlouhý a rozsáhlý.
Bohužel tu na mě ještě víc dolehla frustrace z původní hry. Jsou tu nové levely, která jsou opět velice nápadité a zajímavé (například aztécký chrám), ale opět nevhodné k závodění. A ano, opět je tu příliš kopcovitý terén a příliš komplexní design.
Omezení rychlosti na 200 mil za hodinu... Kdyby ji řidič ve žlutém autě dodržel, určitě by teď nebyl v plamenech!
Co mi ještě přišlo zvláštní je, že někdy jsem vyhrál závod a nemohl jsem pokračovat dál. Dejme tomu, že abych odemkl další závodní misi, musím mít třeba rank 64 a já mám 66. Původně jsem měl třeba 68 a tím, že jsem vyhrál závod se mi zvýšil rank na 66. To ale nestačí, protože potřebuji 64. Takže musím nějaké předchozí závody vyhrát znovu, abych mohl odemknout další. Možná jsem to jen nějak nepochopil, ale bylo to tak.
Jinak datadisk také přináší nějaký nový soundtrack (ten původní metalový od Fear Factory byl ale lepší) a nějaká nová auta.
Carmageddon je prostě hodně destruktivní
Mimochodem, poslední level celého datadisku se odehrává v pekle, což je opět vizuálně a umělecky super mapa, ale absolutní vopruz pro závodění.
Když to tedy shrnu, obecně je Carmageddon dobrá hra, ale má pár vad na kráse, které ji dle mého trochu zabíjí. Podivná AI soupeřů, chaotický design misí a otravná police v mých očích kazí zábavnost, a tím pádem radost ze hraní. Jsem každopádně rád, že tohle ve dvojce vychytali lépe. Ale abychom byli fér, dvojka by bez jedničky nebyla. A my samozřejmě musíme pochválit celkový nápad, pokročilou fyziku, ikonickou brutálnost a akční atmosféru. Tyhle vlastnosti jsou nejen doménou prvního dílu, ale i celé série obecně.
S těmi policajty souhlas, to jsou prostě vopruzáci na entou a ve hře to vůbec být nemuselo. Stejně tak mě rozčilovaly mapy s velkými výškovými rozdíly, nahánět na nich zatoulané soupeře prostě není moc zábava. Ale jinak mám jedničku rád, stejně jako dvojku, u obou dílů jsem proseděl (krvavé) moře času :)
benga jsou otravny nejen ve hrach
Stálo mě hodně přemáhání se neudělat tenhle vtip přímo v recenzi:D
On to ale neni vtip, to je popis reality. Nezažil jsem nějak zásadně užitečný benga. A v souvislosti s výsledkem posledního mediálně propíranýho honění … radši nemluvit.
Co to tady mám za anarchistickou buňku?! :))
Dělám u policie dvacet let. Je lehké o PCR psát cokoliv, ale dokud si tu práci nevyzkoušíš, tak nevíš. Já od listopadu končím, situace je na hovno. O současných poměrech u firmy: https://konec-pcr.webnode.cz/?fbclid=IwY2xjawFVNbtleHRuA2FlbQIxMQABHWEH8iL1UM_DHWeqFzJDyQRW-7aoY-MDSqBin3h0OipThjgG2R87fsJ59w_aem_1ATpJPhVCZXKnyGn92ahbA
PČR je firma?
Tak to bylo hodně dlouhé a hodně smutné počtení…
Smutné, ale pravdivé. Nejhorší je, že toho kolegu co to sepsal už řeší oddělení vnitřní kontroly za vynášení informací a zřejmě kvůli tomu přijde o práci…
Díky za ten odkaz. Přečetl jsem to jedním dechem.
Když jsem kaplanoval v Hlučíně, hlásil alarm v kostele vniknutí. Byl jsem moc rád za hlídku, že do pěti minut tam byla a prošla celý kostel včetně kontroly zpovědnic. Tehdy jsem si začal vážit práce řadových policistů.
Občas za živé a zemřelé policisty sloužím mši svatou. A když mě zastaví hlídka, vždy jim na konci kontroly požehnám, což je dobře vyvede z míry:-)
Věřím, že to nemáte lehké – jak platy, tak byrokracie, tak všechno, co vám přistane na hlavě, ačkoliv by se o to měl postarat někdo jiný. Věřím, že spousta policistů se snaží opravdu pomáhat, takových si vážím. Těch, kteří opravdu jdou po zlodějích, násilnících, podvodnících, vrazích a podobných individuích, těch, kteří nasadí vlastní život, aby zachránili život nebo zdraví druhého.
Kterých si ale zdaleka nevážím – ba jimi přímo pohrdám – jsou ti, kteří občanům akorát otravují život a nikomu a ničemu nepomáhají. Mám na mysli třeba všechny, kteří se účastní nesmyslné dopravní represe, měření rychlosti na bezpečných místech a při nízké hustotě provozu; měření rychlosti neoznačenými auty (to bych okamžitě zakázal); rozdávání pokut za hlouposti jako nezapnutý pás, tím spíš, když řidič je v autě sám; nebo za parkování někde, kde to sice z pohledu zákona není úplně legální, ale realita přeplněných sídlišť k tomu lidi prostě nutí; dále třeba pokutování za týden propadlou STK; když si dva machři v autě (ještě hůř s demoličním rámem) hrají na Kobru 11 a pouze tím ohrožují životy a majetek všude kolem… Stejně tak hluboce pohrdám těmi, kteří k tomu řadové policisty nutí nebo nabádají (pokud je mi známo, je nezřídka třeba „plnit plán“ a vybírat pokuty jakýmkoliv způsobem), a ještě víc těmi, kteří tvoří legislativu, která je na hony vzdálená reálnému životu. Co si budeme vykládat, kdyby se najednou začalo opravdu vymáhat dodržování všech zákonů a předpisů – pro příklad třeba v té zmíněné dopravě – přijde během pár týdnů většina řidičů o papíry – včetně těch, kteří si myslí, že jezdí zcela slušně a bezpečně.
A pak jiné věci mimo dopravu, třeba represe vůči občanům v době covidových her při zcela neopodstatněných zákazech a příkazech, jmenujme např. zákaz vycházení v nočních hodinách, pohybu mezi okresy, příkaz nosit roušku i v lese… kdo tyto nesmysly aktivně vynucoval, byl regulérní škůdce. Konec OT.
Policejní slang.
Na dvojce jsou super ty bonusy po střechách a obtížně dostupných místech. Jednička je taková ještě syrová, dvojka už je přívětivější a lépe se i hraje – ovládá auto.
Moje skromná (ne)krabicová sbírka. Nejsou kompletní, ale to mi nevadí. Hlavně, že jsou média.
https://www.facebook.com/groups/starepocitace/posts/1226061821082613/
Hra která už nemá v dnešní době co nabídnou. Naposledy jsem to hrál někdy okolo roku vydání, jako všichni kamarádi z party, ale přiznejme si. Nebyla to dobrá závodní hra. Hráli jsme to všichni jen proto, že předjíždět chodce a nebohé babičky bylo zábavné, zvlášť ve věku kdy hra vyšla a nám bylo o 20 plus let méně.
Ano pokročilá fyzika, destrukce byly fajn, grafika na svou dobu také, zvlášť s 3dfx patchem, ale primárně je to hra pro teenagery, asi jako když dnes děti na YT hrají FNUF, apod. sračky a hrozně se u toho řechtají, mají rádoby tvrdé kecy a jsou cool.