Tomb Raider II – Lara je zpět

Už uběhlo pár let od doby, co jsem napsal o prvním díle série Tomb Raider, takže si pojďme rozebrat pokračování. Teď je vlastně ideální čas, protože se blíží remastered verze a až vyjdou, obrátí se na ně veškerá pozornost a všechny přestanou původní hry zajímat. Ačkoliv... záleží, jak to s remastered dopadne - jestli podobně jako s GTA Definitive Edition, tak možná ještě budeme původním hrám s povděkem líbat ruce.

Každopádně - Tomb Raider II. V druhém díle se pochopitelně vrací hlavní hrdinka Lara Croft. Ta tentokrát pátrá po tajemném čínském artefaktu ve formě dýky - Dagger of Xian. Říká se, že kdo do sebe tuhle dýku zabodne, ten se promění v draka. Lara se vydá do Číny, aby tenhle artefakt získala. Ovšem nastane problém - dýku mezitím ukradne italský kult Fiamma Nera, kterému šéfuje jistý Marco Bartoli. A tak Laře nezbude nic jiného, než se s tímhle kultem dát do boje.

První level se tedy odehrává v Číně a několik dalších v Itálii v Benátkách. Pak vás hra zavede na ropnou plošinu kdesi uprostřed oceánu a z ní se pak Lara dostane do potopené lodi Maria Doria. Následuje hned několik levelů v Tibetu a nakonec se Lara vrátí zpět do Číny. Plus vás ještě čeká malé překvapení na konci.

Druhý díl nepřináší nic moc nového oproti prvnímu. Já vím, že tahle věta se ve starých herních časopisech používala jako kritika, protože se tehdy stále očekávalo, že každá hra bude revoluční a změní svět. Nicméně takhle zpětně je to spíše kompliment, protože není nic lepšího, než když se pokračování skvělé hry nese ve stejném duchu. Zvláště když tohle pokračování vzniklo hned o rok později. :)

Všechno je v podstatě stejné. Víceméně stejné ovládání. Stejná pravidla. Stejný engine. Stejné obrovské levely plné pastí. Stejně fungující akce. A tak podobně.

Je tu však pár novinek. Za prvé, engine nyní umí dynamická světla, čili pokud se octnete ve tmě, můžete vytáhnout světlici a posvítit si s ní. Šikovné, že? Došlo také k určitému vylepšení polygonů, takže Lara už nemá místo ňader dva kužely. Dále přibyly nějaké nové pohyby - např., když po něčem šplháte, můžete se odrazit, ve výskoku se pak otočit a chytit se za něco opačné straně.

Lze také dělat pár nových věcí ve vodě. Původně Lara neuměla při plavání střílet a ani tentokrát to není možné. Ovšem kromě normálních zbraní můžete najít harpunu a ta pod vodou funguje. A nejen, že funguje, ale budete ji potřebovat, protože občas tam narazíte na různou havěť - ať už nějaké kousavé masožravé ryby či nějaké gangstery v potápěčské výstroji. Taktéž přibyly nějaké ty dopravní prostředky. V Benátkách je možné (a také nutné), používat člun a v Tibetu pak sněžný skútr.

Všechny tyhle novinky jsou spíše maličkosti, než něco, co naprosto překopává princip Tomb Raidera jako takového.

V čem se druhý díl liší nejvíce je - dle mého názoru - obtížnost. Pokračování je mnohem obtížnější než první díl. Důvodů je hned několik. Za prvé, je tu mnohem větší množství lidských protivníků. Zatímco v prvním vás třeba přepadl vlk a vy jste mu mohli jednoduše utéct tím, že jste vyskočili na nějakou plošinku, kde na vás nedosáhl a ustříleli jste ho bouchačkami, tady po vás půjde třeba parta gangsterů. Na rozdíl od vlka už jim nejde utéct tím, že někam vyskočíte, protože jejich kulky z pistolí a uzin a kulometů na vás stále doletí.

Celá hra je v podstatě takové hitscan peklo a skoro každé setkání skončí redukcí vašeho zdraví nejméně na polovinu. To znamená, že budete mít větší spotřebu lékárniček, což není dobrá zpráva vzhledem k tomu, že jich je tu výrazně méně než v prvním díle.

Někteří mi radili, že během přestřelek se musím nepřátelům dostat za záda, protože jim trvá dlouho se otočit a mohu je takto ustřílet. To je skvělá rada a do jisté míry fungovala, ale... Co dělat, když ti týpci po mně jdou třeba tři naráz a ještě mě u toho koušou jejich rotvajleři?

Co je ještě horší - tvůrci se rozhodli, že budou hráče tak trochu trollit a spawnovat nepřátele na nejhorších možných místech. Například - narazíte na menší místnost a uprostřed ní na zemi leží klíč. Když se ke klíči přiblížíte, objeví se dva týpci s bouchačkami, pak jeden týpek s ocelovou tyčí a pochopitelně rotvajler. Během pěti vteřin umíráte. Dáváte load a rozhodnete se, že budete hrát opatrně - tj. jen do místnosti nakouknete a rychle se schováte někde za rohem. Jenže to nefunguje, protože oni se spawnou právě až dojdete ke klíči. Nemáte tedy jinou možnost, než se nechat přepadnout - není možné je třeba vylákat po jednom, ani nic takového.

Nepřátelé často také mají výhodnější postavení - jsou na nějakém vyvýšeném místě, kde vás dobře vidí. Nebo jsou někde u vody a střílí do vás, zatímco vy se nemůžete bránit, protože jste ve vodě a plavete. Někdy jsou protivníci tak daleko, že na ně Lara nedostřelí a vůbec na ně nezamíří, ale oni na vás jo. A tak dále.

Taktéž v Tomb Raider II přibylo mnoho situací, kdy musíte něco zvládnout v časovém limitu. Najdete nějakou páku, zatáhnete za ni a to otevře nějaké dveře. A vy musíte přeskákat po plošinkách a přes různé pasti, ale rychle, než se dveře zavřou. Připadalo mi, že tentokrát je časově omezené téměř všechno, což není úplně fér vzhledem k ne tak úplně user-friendly ovládání. Uf...

Jsou tu i situace - třeba hned v Benátkách, kdy si jedním tlačítkem otevřete bránu, následně musíte rychle do člunu a bránou projet, než se zavře. Ovšem zároveň jsou před ní vodní miny, které musíte nejdříve odpálit jiným člunem, ze kterého je nutné vyskočit na poslední chvíli, abyste nevyletěli do vzduchu také. Pokud po cestě nějaký ze dvou člunů ztratíte, jste softlocked a mapu už nedohrajete.

Popř. jsou tu situace, kdy je chodba plná roštů, které chrlí oheň. Jedním tlačítkem vypnete polovinu roštů, druhým tlačítkem, které se nachází úplně někde jinde, druhou polovinu roštů. Jenže je to jen dočasné a rošty zase brzy vzplanou. Vy to musíte stihnout rychle od jednoho tlačítka k druhému a následně rychle proběhnout chodbou s rošty - uděláte-li něco o jednu vteřinu pomaleji, než tvůrci očekávají, jste mrtví.

Na konci už mi přišlo, že se mě všechno snaží zabít. V každé chodbě mi něco spadlo na hlavu, nebo mě zapíchly bodce, nebo mě přejel valící se kámen a tak dále.

Důvod, proč je hra o tolik obtížnější, je proto, že je to vlastně hra pro fanoušky prvního dílu, kteří už ho mají dohraný desetkrát, znají zpaměti každý level a chtějí zažít nějaké nové výzvy. Což o to, hádám, že tyhle fanoušky druhý díl uspokojil. Prakticky hned první level je šílený a ne tak úplně přátelský úvod do hry. V podstatě jste hned od začátku seznámeni s tím, v jakém duchu se bude Tomb Raider II nést.

Já osobně jsem obtížnost přespříliš nevítal, protože mě to frustrovalo a poslední čtyři levely jsem už Tomb Raider II nenáviděl. Ale tak je to subjektivní, že jo...

No dobře, už změním téma...

Kdybych měl zmínit nějaké věci, které podle mě dělá druhý díl dobře nebo dokonce lépe, než první díl, tak za prvé... Líbí se mi, že je tu více reálných míst. Zatímco první díl se odehrával v různých egyptských hrobkách a řeckých chrámech, což jsou vesměs abstraktní prostředí, v druhém díle se vyskytují třeba Benátky. A bylo dost zajímavé vidět, jak si tvůrci v omezeném engine poradili a postavili reálně vypadající města, interiéry budov a tak dále. Přišlo mi, že to posunulo celého Tomb Raider o level výše.

Dále mě zaujalo, jak je celá hra taková filmová. A ne, nemyslím tím jen cutscény a animace. Myslím tím třeba momenty, kdy Lara jede ve člunu, vjede na skokánek a profrčí prosklenou stěnou. Kamera se z velké části drží za zády Lary, ale jsou tu momenty, kdy někam jakoby odletí a ukáže vám nějaký důležitý moment, nebo místo. Do toho obvykle hraje dynamická hudba, která reaguje na konkrétní události a místa. Hudba je obecně jedna z nejlepších věcí - ač je hodně vzácná a většinu hry je ticho - občas dovede podtrhnout epičnost nějakého místa, či vyjádřit určité napětí.

Také je tu velká novinka pro majitele Playstationu. Verze prvního dílu pro PSX měla omezené ukládání, na rozdíl třeba od PC verze, kde jste si mohli ukládat pozici zcela libovolně. Ukládat šlo je na místech, kde byl takový modrý krystal, a to pouze jednou, protože pak krystal zmizel. V druhém díle na PSX už je možné si ukládat pozice stejně libovolně jako ve verzi pro PC.

Když to shrnu, tak musím říct, že druhý díl je super hra, protože dělá spoustu věcí stejně dobře jako první díl a mnoho z nich i o chlup lépe. Osobně mi trochu nesedla obtížnost, která je tam sice zcela záměrně, ale stejně bych ocenil, kdyby existovala možnost hrát třeba na easy nebo tak něco. Taktéž bych vystřihl level se sněžným skútrem - ta věc se ovládala naprosto otřesně (a obecně jsem nikdy nebyl fanda vehicle misí).

Takže takové jsou mé pocity z Tomb Raider II.

A jak se líbil vám? Máte rádi tuhle hru? Máte ji raději, než první díl? A těšíte se na remastered verzi?