Sigil II – Romerův dárek k Doom třicetinám

John Romero před nějakou dobou vytvořil novou neoficiální epizodu pro Doom, což sklidilo nemalý úspěch. To neoficiální bych rád zdůraznil, protože jsem tehdy ve své recenzi omylem napsal oficiální a dostal jsem za to deku. Ona by byla bývala oficiální, kdyby značku Doom dnes nevlastnily firmy Bethesda a Zenimax, že jo...

K třicátým narozeninám Dooma se Romero rozhodl vypustit do světa další výplod - tentokrát Sigil II.

Sigil II je opět pro první Doom, což je trochu překvapení, protože se před časem šířily fámy, že dvojka by mohla být pro Doom II, ale nikoliv. A jak je vysvětleno v souboru readme.txt, tak důvod je ten, že Romero chtěl právě oslavit narozeniny prvního Doom a to dává smysl. A stejně jako první Sigil, i tady je to zase jen jedna epizoda obsahující devět nových map (osm regulérních a jednu tajnou).

Dal jsem se do hraní a trochu se polekal, že Romero rezignoval na jakoukoliv kreativitu, originalitu či nápaditost, protože pár prvních map je v tom stejném stylu jako první Sigil. Tj. velice malé kompaktní mapy, kde převažuje pekelná estetika a červené textury. A také se vyskytují prasklinky - spousta prasklinek.

Romero miluje prasklinky

Naštěstí se v tomhle duchu nese jen první polovina epizody a v druhé se začnou vyskytovat větší experimenty, nové nápady a odvážnější kombinace prostředí. Vše je tedy při starém, ale zároveň jsou tu i nové věci. Ve výsledku jsem tedy spokojen.

Taktéž musím pochválit soundtrack od skladatele Jamese Paddocka. Ten se opravdu povedl, což je u Jamese standard.

Některé mapy mají naštěstí trochu jinou estetiku, než jen pekelná červeň.

Zajímavostí jsou obrovské rozdíly mezi jednotlivými obtížnostmi. Zatímco různé mody pro Dooma obvykle fungují tak, že na nejsnazší obtížnost se na jednom místě nachází imp, na normální dva impové a na nejtěžší tři impové, tady je to spíše tak, že na nejsnazší je tu jeden imp, na normální dva a na nejtěžší je tam cyberdemon. Tenhle projekt si prostě nebere servítky :D

Chtěl bych však zkritizovat dvě věci. Za prvé - Romero rád používá takovou oční bulvu, do které se musí střelit, což aktivuje nějakou věc (např. otevřou se dveře poblíž, přivolá se výtah atd.). Tenhle nápad je zajímavý a vypadá dobře. Zároveň je tu však malý problém - vy musíme mít nutně munici v pistoli, brokovnici nebo v rotačním kulometu. V opačném případě tlačítko neaktivujete a jste tzv. soft-locked. To se mi opravdu v mapě č. 4 stalo!

Dále se tu velice často vyskytuje monstrum Baron of Hell - takový ten červený kozlík. Problémem je, že je to, jak se hráčském slangu říkává "damage sponge", což znamená, že vám zabere hodně času ho upižlat k smrti. A to je otrava vzhledem k tomu, že v prvním Doomu není dvojhlavňová brokovnice.

Obecně se Sigil II povedl!

Mimo tyhle dvě věci ale nemám co vytknout. Sigil II je taková krátká jednohubka, která potěší a pobaví.

Sigil II se vyskytuje jako addon pro Unity Doom. Kromě toho se dá stáhnout zadarmo jakožto free verze, nebo se dá také pořídit krabicovka s různými bonusy a vylepšenou hudbou - a to přímo na stránkách Romera.