Tak se TO stalo! V nedávném článku jsem hořekoval, že mě Baldur's Gate na první nahození ne a ne zaháčkovat, jelikož tohoto klasického fantasy "s elfíkama a lucerničkama", jak to označuje jistý sezónní pletač rustikálních mrskáčků (neptejte se), jsem z mládí poněkud přejeden...
...a pak najednou rána, teda vlastně ráno. Ano, podařil se jeden z proslulých pařanských výtuhů, kdy jsem kolem deváté večerní zobl čokoládičku s tím, že prozkoumám ještě jednu lokaci a jdu na lože, když tu náhle hodiny rozmrzele ukazovaly třetí hodinu ranní, a já měl oči od samého zírání do monitoru vyschlé jak patro po flámu.
A má to důvod. Já se v té hře totiž dokonale zmýlil. Pod tíhou legend a prastarých recenzí jsem odjakživa Baldur's Gate považoval za hru mnohých vrstev a systémů, jeden rafinovanější než druhý. A ono vůbec, ono je to vlastně takové lehké, svěží fantasy dobrodružství v relativně otevřeném světě, kde vás až na výjimky nic netlačí k postupu, a vy se tak můžete dle vlastního tempa potulovat po lokacích a žvýkat side-questy.
Tím nechci říct, že jde o hru primitivní a prázdnou, to ani omylem. Příběhového obsahu ovíjejícího se ať už kolem hlavní dějové linky, nebo vedlejších úkolů formujících atmosféru, je nepřeberně, a i ony důmyslné systémy ve hře najdete, však základem jsou propracované světy AD&D, tedy Advanced Dungeons & Dragons. Nicméně je to přirozené, nenásilné a z pohledu ortodoxního vnímání pravidel a pomyslných hodů virtuální kostkou až dobrovolné. Na normální obtížnost nemám nutkání řešit statistiky, byť cítím, že to tam vespod je, a znalec se v tom labužnicky porochní. Mně stačí vědět, že meč plus jedna je prostě meč plus jedna :)
Takže brázdím krajinu, objevuji dříve zahalené, nesměle oždibávám hlavní dějovou linku, odškrtávám si vedlejší úkoly, a také syslím zlaťáky a vybavuji družinu. Družina, to je další specifická stránka hry - do akce vyrážíte sami s vámi vytvořených hrdinou, ale po pár desítkách minut hraní máte plno. Nalézt pět společníků do party není nejmenší problém, jelikož v Baldur's Gate se k vám chce přidat téměř každý. Inu, kouzlo osobnosti! Novému hráči to může zamotat hlavu, protože jak máte vědět, koho vybrat, ale z pohledu opakovaného hraní to dává dokonalý smysl, pokaždé si můžete složit veselý průvod úplně jinak, a zároveň vás hra netrýzní nutností nahazovat šestici postav jednu po druhé.
Partu jsem, jak je u mě nejlepším zvykem, zvolil zcela na základě iracionálních preferencí, jakou jsou vtipnost úvodních vyřknutých vět a pohlednost portrétu, nicméně zatím se zdá, že to šlape. V první řadě já, ranger, který měl být spíše válečníkem, jelikož stejně tankuje v první linii a nechá do sebe rubat, vedle stojí skutečný válečník Khalid, u kterého se nemohu zbavit dojmu, že nemá všech pět pohromadě, zlodějka Imoen, která jediná dokáže vycítit past, bohužel většinou tak dvě vteřiny poté, co do ní Sledge naběhne, druido-válečnice Jaheira, bez jejíhož léčení bychom dávno byli všichni pod drnem, nevyzpytatelná kouzelnice Neera, která se do mě (pochopitelně) zabouchla, no a nakonec onen elfík s lucerničkou, tedy Kivan, co to umí dost dobře s lukem.
A když jsme byli u té vtipnosti úvodních vyřknutých vět - mírně jsem zklamán úrovní textů, přesněji její rozpolceností. Na jedné straně jsou texty uvozující hlavní příběh, ty dle mého dojmu dosahují až knižních kvalit, ale některé dialogy u náhodných setkání a vedlejších questů jsou... no nablblé a ploché. Humory nevadí, odlehčení vítám, ale rozčilují mě odpovědi, které sice směrují rozhovor tam, kam to cítím, ale slovy, která by nikdo příčetný nepoužil. Podobně mě nebaví dialogy, které jsou zbytečné, jelikož mají jen jeden jediný finální výsledek, ať už je jím čímkoli. Ale to je hnidopištsví, není toho tolik ;)
V tuhle chvíli je jasné, že pokud mi do cesty nevstoupí nějaký extra tuhý boss, jako byl např. onen duch dávného boha zkázy, kterého jsem nedopatřením vyvolal, když jsem zapomněl vrátit prokletou sošku zpět do hrobky, hru protančím až do finále. A doufám, že narazím na několik dalších zábavných setkání, jako byl nebohý kouzelnický učeň, co se bez rozmyslu pustil do experimentování a skončil jako kuře, nebo pošahaný gnóm, který se obklopil bazilišky a buduje si zahrádku ze zkamenělých dobrodruhů tak, jako vy na skalku aranžujete sádrové trpaslíky, popř. ožrala, co se snaží tvrdit, že je mocným lichem (byl či nebyl?).
Takže mě omluvte, neprobádané lokace čekají!
Na závěr otázky na znalce:
1) Mám plný měšec drahých kamenů. Má smysl se s tím tahat a kamení schraňovat, nebo lze šutráky bezpečně prodávat? Ony se tak hezky blyští a vypadají důležitě, ale klíčí ve mě podezření, že jsou k hovnu :)
2) Je v dosahu obchodník se zajímavější výbavou? Zlaťáky nepřetékám, ale něco bych si koupil, ovšem v Beregostu ani Nashkelu nepochodím.
3) Kolik času můžu od hry při tomhle ležérním způsobu hraní čekat?
Ahoj Sledge,
1) Drahokamy v prvnim dile muzes klidne prodavat, pokud nechces rovnou skocit do BG2 s importem postav. v BG2 se daji z nekterych drahokamu delat predmety ci lepe receno artefakty.
2) Ve hre jsou nekteri obchodnici az po splneni nekterych vedlejsich questu, jestli me pamet neklame a nebyla to dvojka
(tusim nejaky s Ginama obchodnikama – respektive donuceni jejich odchodu).
3) 50-60 tipuju a klidne i dele.
Jsem věděl, že jsou ty šutráky k ničemu, už mám plnej měšec, hned uháním do nejbližšího obchodu :)
Hrrr do dobrodružství s pěnízky a vybavením ;)
V této hře se mi nikdy nepodařilo dostat se nijak daleko, vždy jsem skončil někde na začátku, teď to vyzkouším prolomit s radama pro Sledge.
1. Prodat, Myslím že ve hře jsou 2 questy které potřebují nějaký drahokamy. Ale ty získáš během questu.
2. Až ve městě Baldurs Gate je lepší obchod. Ale to je přístupné od kapitoly 5. Stejně nejlepší věcí jsou z questů a nepřátel.
3. plus minus 60 hodin pokud projdeš opravdu všechno.
Výborně, do páté kapitoly jsem právě vstoupil, vzhůru do Baldur’s Gate! :)
BG1 je hodně o explorování krásných lokací, ta obtížnost a bossové jsou tam spíš tak jako rozptýlení místama. A pak víc koncentrovaně v datadisku Tales of the Sword Coast např. v podobě megadungeonu.
Na Tales of the Sword Coast určitě dojde :)
Khalid, Imoen a Jaheira byli parťáci i u mne, pak jsem měl dvojici Minsc+Boo a poslední nějakej kouzelník, už nevím jméno. No vidíš, jak ti to pěkně jde – vypadalo to jako hrouda bláta a nakonec je z toho po vyleštění hezkej polodrahokam, že?
Drahokamy rozhodne prodavat a netahat, dobre obchody jsou v High Hedge i Beregostu, ale zatim ti v parte chybi kouzelnik.
Ještě v Ulgoth’s Beard.
Nehybí, má tu Neeru (novinka z Enhanced Edition, asi relativně nejméně urážející puristu ve mě).
Sutry prodej, nejsou treba. Pokud budes hrat i Siege of Dragonspear, spojujici oba dily, a mnohymi zatracovane (ja ho mam s kazdym dohranim radsi), tak bych si koncem hry par opravdu drahych kaminku nechal. Ale nutne to neni. Kovar v Beregostu ma paradni a drahou vybavu pro Imoen, kuse, zbroj, dyka. Taktez mr. Thalantyr z High Hedge zas robu pro maga. Doporucuji kupovat az s reputaci 20, cena je razem polovicni. Primo ve meste BG je jeden lepsi obchod, ale nic extra. Plati co najdes, to byva lepsi.
Sutry prodej, nejsou treba. Pokud budes hrat i Siege of Dragonspear, spojujici oba dily, a mnohymi zatracovane (ja ho mam s kazdym dohranim radsi), tak bych si koncem hry par opravdu drahych kaminku nechal. Ale nutne to neni. Kovar v Beregostu ma paradni a drahou vybavu pro Imoen, kuse, zbroj, dyka. Taktez mr. Thalantyr z High Hedge zas robu pro maga. Doporucuji kupovat az s reputaci 20, cena je razem polovicni. Primo ve meste BG je jeden lepsi obchod, ale nic extra. Plati co najdes, to byva lepsi.
Sorry za duplicitni komentar, jedu vlakem a misty neni signal
No dej vědět jak se ti daří v Baldurově bráně. Já to hrál úplně stejně jako ty, žádný minmax buildy, prostě si na pohodu projít hrou. Ale v Baldurs Gate se to zlomilo. Město je obrovské a už to pro mě nemělo to kouzlo divočiny. Navíc si vzpomínám, možná mylně, že tou dobou jsem už měl postavy na nejvyšší úrovní co hra nabízela a tak zmizela i další z motivací :).
Co ti budu povídat, trochu se to zadrhlo, přesně z tebou popsaného důvodu, nicméně odhodlání trvá, pořád si říkám, že není třeba si tím motat hlavu, spěchat nemusím, takže prohlédnu kousek města, pak si pozevlím někde v divočině, a opakovat :)
Jako bys předtím už nevykradl celej Beregost :)
Ono ty jihovýchodní distrikty vypadají že jsou narvaný domečkama, ale ale ty ostatní tam toho už až tolik nemají. Dost miniquestů rozesetých tu a tam ale, někdy ti ho dá člověk uvnitř domu, do kterýho se nejdřív musíš dostat vypáčením zámku…
Tak jsem objevil: https://www.nexusmods.com/baldursgate/mods/26
Mod, co obnovuje původní design postaviček a snad měl i ikony předmětů v inventáři, ale tam mi to zdá se nefunguje.
Teď mě teda štve, že jsem to našel tak pozdě, protože to s nima vypadá líp (přesně jak se mi mlhavě z před 20 let zdálo), ty původní figurky byly hezčí…
Kvalita dialogu a scenare prvnich balduru skutecne za dvojkou dosti zaostava, ale i tak je to velmi dobra hra. Nicmene v tomhle ohledu bych taktne nasmeroval k Planescape: Torment, protoze to je skutecny masterpiece