Postal – když vám hrkne v kuli

Postal je akční hra z roku 1997, jejíž vydání provázely určité kontroverze, což ji paradoxně docela proslavilo. Nejvíce se řešil fakt, že se jedná o poměrně brutální a násilnou hru, ve které můžete zabíjet bezbranné lidi.

Inu, pojďme si o Postalu něco povědět.

Celá hra se odehrává ve městě jménem Paradise a hlavním hrdinou hry je chlápek, který se prostě jmenuje Postal Dude. Pana Postala vykopnou z bytu, což vede k tomu, že mu malinko přeskočí a začne vraždit všechny kolem. Název hry koneckonců odkazuje na anglickou frázi "going postal", která by se volně dala přeložit jako "hrknout v kuli". Pan Postal navíc věří, že americké vzdušné jednotky vypouští ze stíhaček nějaký virus ve formě aerosolu, který způsobuje, že lidé jsou na sebe oškliví a nemají se rádi. Ale jenom on to může zastavit! Jeho úkolem je dostat se do nejbližší vojenské základny a u toho cestou vystřílet hromady lidí.

Na rozdíl od mnohem známějšího druhého dílu, který je first person shooter, je ten první z izometrického pohledu (v některých levelech i z ptačí perspektivy). Jakmile začnete hrát první level, možná vám úplně nesedne ovládání, protože hlavní prim hraje myš, kterou pohybujete zaměřovačem, zatímco hlavního hrdinu řeší klávesnice. Pan Postal se pak snaží pohybovat a střílet tím směrem, kterým je zaměřovač. Nebojte - nejen, že si na to po chvíli zvyknete, ale dokonce vás to možná začne bavit a dojdete k závěru, že Postal je poměrně chytlavá a návyková hra. (Což není úplně dobře, vzhledem k tomu, že je to simulátor masového vraha, heh.)

Úkolem je tedy projít několik levelů, které se odehrávají na různých místech (náměstí, farma, jeskyně, lunapark), a zabít tam nějaké procento lidí (obvykle 80 až 90 %), abyste pak mohli klávesou F1 pokračovat do dalšího levelu. Pochopitelně budete mít k dispozici hromadu zbraní (pistolka, brokovnice, kulomet, plamenomet, granáty, napalm). Velice prostý a jednoduchý princip.

Co se týče brutality, čistě vizuálně mi nepřipadá, že by hra byla o nic víc krvavější, než třeba Doom či Duke Nukem 3D, avšak je tu jistá věc, která působí tak trochu sociopatickým dojmem. Tj. vaši protivníci někdy neumřou, ale místo toho jen upadnou, plazí se z posledních sil po zemi a prosí o život. A vy je můžete naprosto nemilosrdně popravit klávesou X, kdy se pan Postal nad ně postaví, namíří jim bouchačku na hlavu a zastřelí je. Z pohledu herních pravidel to není k ničemu dobré, protože to nic nepřináší a hra vás za to ani nijak neodměňuje, ale čistě pocitově to působí opravdu sociopaticky.

Jinak co se týče nevinných bezbranných lidí, tak takových tu moc překvapivě nenajdete, protože skoro všichni mají zbraně (někdy i poměrně nebezpečné hračky, jako raketomet či plamenomet), a někdy na vás útočí jako první (možná proto, že ví, co je ve vaší přítomnosti čeká), čili bezbranných lidí je minimum, a ty ani zabíjet nemusíte, protože úkolem není zabít všechny, ale jen těch 80 až 90 %. Většina vašich protivníků jsou však policisté a vojáci, u kterých je tak nějak logické, že po vás budou střílet. Postal ve statističkách také striktně rozděluje bezbranné lidi (population) a útočníky (hostiles).

Zatímco druhý díl je čistě humorná hra, první je spíše vážnější a temnější. Mezi jednotlivými levely se objevují texty, což jsou myšlenky hlavního hrdiny, které jsou značně depresivní, misantropické, nenávistné a tak dále. Není divu, že se první Postal někdy přirovnává k jiné kontroverzní hře - k Hatred.

Ve výsledku musím přiznat, že první Postal není špatný, protože je docela zábavný, chytlavý a krátký, čili je to něco, co dohrajete během dvou hodin, abyste se odreagovali. Chválím tvůrce, že se rozhodli hru vydat jako freeware a její Classic and Uncut verze se dá sehnat na GOGu i Steamu.

Případně si můžete koupit Redux verzi, což je Postal přepracovaný do novějšího engine. Má vyšší rozlišení, po všech stránkách modernější grafiku i přehlednější HUD, přináší pár nových levelů a tak vůbec. Taktéž má trochu jiný konec (protože ten původní byl hodně kontroverzní).

Můžu Postal doporučit? Inu, nevím. Je to podle mého názoru příliš krutá a zlá hra. Po jejím dohrání jsem si musel pustit Teletubbies, abych tu brutalitu něčím vyvážil. Samozřejmě, si z vás utahuju. Postal se sice snaží být za každou cenu edgy, ale když to člověk nebere tolik vážně, tak je to jednoduchá krátká věc na vyblbnutí, kterou dohrajete za odpoledne. Takže asi tak.