Lords of the Realm je pěkným mixem mezi Civilizací a real-time strategií, dnes by se hra dala krásně přirovnat k sérii Total War. Je soustředěna spíše na managment království - staráte se o své poddané, musíte jim obstarat dostatek jídla, přístřeší a také bezpečí. V případě ohrožení je nutné postavit hrad, vybudovat armádu a vést svá vojska v pěkně zpracovaných bitvách. Zábavná hra, s povedeným pokračováním.
Lords of the Realm se nezaobírají příliš velkým příběhem a výpravou, jedná se zkrátka o to, ovládnout území středověké Anglie, přičemž cesta k vítězství vede jen skrz vaší diplomatickou šikovnost skloubenou se schopností vést a uživit vlastní území. Zpočátku jste pouze obyčejným vévodou, ovšem postupem času se můžete vypracovat až v samotného krále Anglie. Cesta k tomu vede pouze jediná, a to porážkou dalších 5 rivalů, kteří mají stejný cíl. Hra je v tomto jednoduchá, ale o příběh nejde, jde o to, jakým způsobem nastavíte svou cestu ke kralování.
Na počátku si vyberete, kolik hráčů bude hrát, může se střídat až 6 hráčů na jednom počítači, jelikož herní princip je tahový, tedy odehrajete své kolo, rozdáte příkazy a dáte šanci svým protivníkům. Pokud jste na to sami, zadáte pouze jednoho hráče, přitom bude vaším protivníkem, lépe řečeno protivníky, počítač, který i na lehčí obtížnost hraje poměrně nelítostně a dokáže se vám ve všem vyrovnat. Stačí už jen napsat své jméno, vybrat jeden z erbů a jde se na to.
První, co se přede mnou otevřelo, byl poměrně silný zmatek. Byl jsem zvyklý na interface z Civilizace, přičemž Lords of the Realm je prakticky úplně jiná hra, přestože je vaším úkolem v obou hrách co nejlépe vést vlastní národ, potažmo vlastní vévodství. Je nutné si pročíst manuál, který poradí se základy a možnostmi. Manuál je moc pěkně zpracovaný a dá vám základní nápovědu, jak LotR hrát, jak se starat o své lidi, co je potřeba, aby byli spokojení a jejich počet neustále rostl. To je gró této hry. Musíte se starat o své vesničany, měšťany, vojáky, kteří potřebují hlavně dostatek jídla a dostatek bezpečí. Pokud jsou tyto podmínky naplněny, zvedá se jejich nadšení (happiness), pracují efektivněji, oslavují svého vévodu, za kterého jsou ochotni padnou v boji.
Nejdůležitější komoditou ve hře je jídlo. To je zajišťováno prostřednictvím pěstování obilí a chování dobytka. Může to být často velmi ubíjející - staráte se o vlastní farmy a chovatelství, rozdělujete pracovní sílu podle potřeby tak, aby rostl počet farem, dobytka a užitkových prostor. Množství pracovní síly v jednotlivých sektorech se neustále mění, dle ročního období. V zimě je potřeba více lidí na farmě, zatímco v létě na loukách s dobytkem. K tomu je nutné naplnit pupky vašich obyvatel. Určujete tak, kolik se toho vypěstuje, kolik se toho sklidí, kolik lidí sní a kolik se uloží do skladu pro horší časy. Začátky jsou těžké, je nutné vybudovat dostatek potenciálu pro pracovní sílu, kterou je nutné uživit.
Pokud se vám povede ustálit základní managment, je nutné postarat se o další sektory, mezi které patří těžení rudy, kamene, dřeva a tvorba zbraní pro vaši armádu. Dříve nebo později se hra přehoupne z pěstování obilí do nelítostných válek a bitev, pro které budete potřebovat velké množství jednotek. Pokud se vám daří, těžíte dostatek surovin, můžete si z vyrobených zbraní sestavit armádu, která za vás bude bitvy vyhrávat. To se opět vztahuje k tomu, jak se staráte o své obyčejné vesničany, farmáře a měšťany. Pokud jsou spokojení, rádi si obléknou zbroj a vezmou do ruky meč, halapartnu, sekeru, sednou na koně a podobně. Jednotek je ve hře poměrně velké množství a nejde jen o to postavit co nejvíc jednotek, je nutné také tyto jednotky neustále kombinovat tak, aby, jste vytvořili neporazitelnou armádu. První linie se skládá z halapartníků a vojáků s mečem. Za nimi jsou rytíři v těžké zbroji a na koni, a za nimi stojí řady lučištníky podporováni střelbou z katapultů.
Tyto dvě vzájemně propojené části hry jsou skvělé, musíte dbát na domácí výrobu, těžbu a celkový managment jídla, peněz a surovin, což ve výsledku ovlivní úspěch v bitvách a na bojišti. Vojáci stojí peníze a jídlo, je tak nutné neustále balancovat, kolik lidí necháme v armádě, kolik jich bude na farmách a podobně. Přestože jsem řekl, že může být rozdělování pracovní síly ubíjející, je to povinná složka, jež ovlivňuje zbytek hry, a to je důležité. Samotné bitvy jsou poté částí hry, u které budete trávit nejvíc času. Předem bych rád řekl, že jsou bitvy poměrně zjednodušené a pokud jste zvyklí na moderní hry, s real-time bitvami, můžete být maličko zklamáni, přesto jsou bitvy zábavné a určitě si je užijete. Nabádají hráče k taktickému myšlení, nemůžete jen čistou silou porazit stejně početného nepřítele. Musíte přemýšlet, taktizovat s různými jednotkami, posílat je do boje, objíždět bojiště a zasáhnout nepřítele do týlu a podobně. Hledat slabiny protivníka na bojišti je klíčem k úspěchu, k výhře a také k co nejmenším ztrátám ve vlastních řadách. Záleží na vás, jestli půjdete do boje s levnými, ale mizernými vesničany s vidlemi, nebo vybavíte své vojáky nejlepšími zbraněmi a brněním.
Skupinou samo o sobě je poté dobývání a stavění hradů. Ve hře je totiž možné postavit si svůj vlastní hrad. Navrhnete prakticky vše od zdí, po padací mosty, příkopy a důležité budovy. Hrad je poté možné prohlédnout ve 3D a jeho podoba bude přítomna i v bitvách, pokud se soupeř odhodlá napadnout vaše území. Dobývání hradu je ovšem velmi pracné a zdlouhavé. Přesto možnost postavit si vlastní hrad a navrhnout ho podle sebe, je velká zábava.
Hra vyšla v roce 1994, což se podepsalo nejen na zdřevěnělém interface, který vám velmi často ani neporadí co se čím dělá, ale je to znát také na grafice. Ta už je vážně stará, přesto má své kouzlo nejen na samotných mapách v turn-base zobrazení, ale také v bitvách, zejména bitvy na otevřeném poli jsou opravdová zábava, alespoň já jsem si boj velmi užil. Hudba a zvuky je nutné velmi ztišit, ne že by byly špatné, ale jsou opravdu velmi hlasitě. Hra má několik příjemných melodií.
Co říct na závěr. Existují určitě novější hry, které celý systém a kombinace RTS a TBS zdokonalují, ale strategie Lords of the Realm přinesla tuhle zkušenost mezi prvními, a je to sakra dobrá zábava. Především pokračování této hry je potom opravdový klenot, ale o tom snad až příště. Pokud nemáte co hrát, nebo vás zklamaly nové hry (koukám na tebe, Cyberpunku), pak je tohle dobrá volba pro dlouhé večery s klasickou větou: "Ještě jeden tah a jdu spát!"
Pecka, po téhle hře pokukuji neskutečné množství let a stále jsem se neodhodlal. Vypadá to, že přišel čas.
Momentálně je česrtvě venku remake, remaster téhle hry, taky to není vůbec špatné. Pokud se do toho pustíš, chce to obrnit se určitou trpělivostí, jakmile se prokoušeš začátkem a zvykněeš si na archaickou grafiku i hratelnost, je to strašně dobré
Archaickou grafiku jen vítám, mně se právě tenhle typ grafiky líbí nejvíce. Určitě sáhnu po původních verzích, ty remaky moc nemusím. Třeba remake Genesie mě nezaujal vůbec, zatímco původní verzi hry mám stále ve velké oblibě, právě i kvůli grafice, obzvláště u té Amiga verze.
Ja to asi o úhlu pohledu, ale máš pravdu že většinou tyhle remaky jsou vlastně horší než ty originály. Je až neuvěřitelné, že prostě takové staré hry jsou mnohdy, alespoň pro mě, zábavnější, než současné AAA tituly