Anbernic RG552, velký retro handheld se dvěma systémy

Nikdy jsem neměl originální handheld, ba ani konzoli. S konzolemi jsem začal a skončil s klonem NESu z vietnamské tržnice a jediný handheld, jenž jsem vlastnil, byla ta šedivá věc s 99 různě cinknutými Tetrisy. Pokud pominu mobil a před NESem ještě malinko Didaktik Gama, tak jsem byl dosud čistokrevný PCčkář.

Jak jsem se tedy dostal k tomu, abych si pořídil relativně velký handheld? Inu, mohla za to především dostupnost Odroidu Go Advance za pětistovku, na který Sledge upozorňoval. Ten byl pro mě cca před měsícem zlomový. Na svou cenu je to totiž neuvěřitelně schopné zařízení. Dá se pro něj najít hned několik linuxových distribucí, na kterých lze provozovat bezpočet her a emulovat desítky platforem z dob dávno i nedávno minulých. Běží na tom Doom, Diablo, Pokémoni, Metal Gear Solid, Defender of the Crown a další a další. Hry pro NES, GameBoy, Segy, Atárka, Commodory, PSX, desítky source portů dalších her, ScummVM, atd… Něco "prostě funguje", někde už je potřeba trošku ladit. Ovládat se to dá, je to prostě fajn.

Prostě za ty prachy… co víc si přát?

• Displej s větší úhlopříčkou a rozlišením? Docela jo.
• Čudlík na změnu hlasitost? Totálně!
• Bytelnější šasi a ovládací prvky? Jop.
• Něco, co utáhne hry pro PSP? Nebo dokonce PS2?

To samozřejmě už za pětikilo nedostanete.

Nutkání mít ještě něco víc bylo silné. Následoval relativně krátký průzkum trhu, kde jsem pátral především po handheldech s cenou do 150$, přičemž jsem do užšího výběru pustil ještě Retroid Pocket 3+ a Anbernic RG552, kteří se s cenově pohybují někde kolem 190 babek. Volba padla na druhý jmenovaný. Obě zařízení jsou dost srovnatelná, ale Anbernic u mě zvítězil širší softwarovou výbavou. Oba handheldy totiž mají předinstalovaný Android 11, výhoda Anbernicu ale spočívá v tom, že v jednom ze dvou dostupných slotů je možné mít SD kartu s Linuxem, což přidává možnosti, kterých jsem si užíval už na Odroidu a přišlo mi trochu škoda u těchto zařízení "jen" Android.

EmulationStation v JELOS

U Anbernicu může být trochu problém s objednáním. Oficiální e-shop nabízí hned několik lokalit, odkud je možné handheld objednat a to v černé a šedé variantě v kombinaci s evropskou, americkou, britskou a australskou nabíječkou. Problém je, že tyto možnosti jsou dost přebrané. Z Číny bylo dostupné sice vše, ale nechtěl jsem se prát se clem a čekat dva měsíce, až konzole dorazí. Nakonec jsem našel poslední kus v černé barvě na jednom slovenském e-shopu, kde cena vycházela stejně jako s dopravou ze skladu v Polsku (kde dostupný nebyl) + pár korun za Zásilkovnu. Paráda.

Zařízení je zabaleno v poměrně malé krabici, ve které kromě něj naleznete 30W nabíječku (žádný atyp, co byste museli nosit navíc spolu s telefonní), USB-C kablík, dvě krabičky na microSD karty, dvě paměťovky přímo v zařízení (ta druhá obsahuje hry a na oficiálním e-shopu je volitelně za příplatek) a, to mě překvapilo, ochranné sklo na displej.

Samotné zařízení má téměř stejné rozměry jako Nintendo Switch lite. Díky rozměrům tedy není problém vybrat si pro něj obal v příslušenství pro Switch. Existuje samozřejmě i origo Anbernic příslušenství, ale vzhledem k ceně dopravy jsem sáhl po "alternativě" z Alzy.

Anbernicu vévodí 5,36" dotykový displej. Tedy jen o trošku menší než má Switch Lite, za to s vyšším rozlišením 1980x1152. Kolem displeje je prolis akorát pro ochranné sklo. Nejde ho tedy nalepit křivě, což je také příjemná vlastnost. Samotný displej má, alespoň dle mého názoru (nejsem znalec a moje oko už taky nebude nejbystřejší), syté, teplé barvy a dobře nastavitelný jas. Není to pochopitelně žádná dokonalost. Neměl jsem problém koukat na něj v tmavé místnosti, což třeba na mém telefonu i na minimální jas bývá pro oči náročnější. V opačném extrému na venkovním světle je ale čitelnost už dost snížená i na nejvyšší jas a ochranné sklo se dost leskne, takže na hraní na prosluněné pláži to úplně není. Ještě bych dodal, že RG552 má aktivní chlazení a ne pro nic za nic. Dokáže se totiž při zátěži docela slušně zahřát, ale zabudovaný větráček mi zatím vždy stačil teplo vyfoukat a zase se na chvíli vypnout, než bude jeho služeb opět potřeba.

But can it run Doom?

Na levém boku handheldu je kolébka pro nastavení hlasitosti, vpravo startovací tlačítko, kolem displeje D-PAD, klasická čtveřice tlačítek (ABXY), Start, Select a dva mačkatelné joysticky. Nahoře kromě čtyřech horních tlačítek (levý a pravý bumper a trigger, ať už je to který chce) najdeme také mini HDMI, jack na sluchátka a dva USB-C, přičemž jeden slouží pro přenos dat a připojení dalších periferií a ten druhý je čistě nabíjecí.

Vespod jsou umístěny dva stereo reproduktory, dva sloty pro microSD karty a ještě dvě tlačítka - reset a jeden konfigurovatelný čudlík. Ono funkční tlačítko je z nějakého důvodu utopené hlouběji než reset, který jde naopak zmáčknout až příliš snadno, což bývá dost často zdrojem výkřiků složených z ne zrovna vybraných slov, neb se mi nejednou stalo, že jsem zařízení restartoval při zapojování kabelu nebo při přemístění na stole uprostřed updatu systému.

A konečně vzadu se nachází větráček a dvě silikonové plošky na držení - ty ale spíše kloužou, než aby poskytovaly pevnější grip. Handheld má nějakých 300g, zdá se tedy v ruce poměrně těžký. Materiál je tvrdý plast, který působí dostatečně odolně (ale zkoušet to nebudu 🙂).

Uvnitř Anbernicu se ukrývá ARMové šestijádro RockChip rk3399 o frekvenci 1.8GHz s grafickým akcelerátorem Mali-T860 a 4GB RAM. Mimo to je uvnitř schovaná 2.4GHz Wi-Fi. Co je však vážně škoda a skoro bych řekl ostuda, to je absence Bluetooth. V kombinaci s bezdrátovými sluchátky s ANC by byl ten komfort při hraní přeci jen o něco lepší. Kdo se nebojí a umí trochu pájet, pro toho existuje návod, kterak wifi čip vyměnit za jiný s podporou 5 GHz pásma a právě i zmíněným BT. Tento nedostatek jde pochopitelně vyřešit i USB donglem, ale to už vám bude k konzole trčet "anténka".

K napájení slouží dva články s kapacitou 3200mAh, u kterých je znát, kolik umí žrát displej (hlavně při vyšším jasu) a nastálo zapnutá wifi. Výrobce uvádí výdrž až 6 hodin. Osobně si myslím, že to bude při aktivním hraní s oběma přimhouřenýma očima a odřenýma ušima spíše k polovině, ale sám na Anbernicu hraju během hodinové cesty vlakem do práce, takže nepotřebuji zrovna military-grade baterku, co vydrží 14 dní a vezmu si ji mimo civilizaci pod stan.

Jdeme to konečně zapnout. Vytahuji obě SDčka a startuji zařízení. Bootuje Android a celkem svižně. Jak jsem už zmínil, RG552 umí pracovat se dvěma systémy - předinstalovaným Androidem a Linuxem a mohu potvrdit, že mít oba světy se jen a jen vyplatí. Většina emulací šlape krásně pod Linuxem, kde hlavně máte vše předinstalováno a stačí jen nahrát na SD kartu ROMky s hrami. Zároveň však některé emulace, kde je potřeba 3D akcelerace (např. pro PSP), fungují líp na Androidu díky předinstalovanému Vulkan driveru. Pochopitelně můžete pařit i androidí hry stažené z Google Play. I když ne vždy. Tak trochu jsem si myslel na port Raji the Ancient Epic od Netflixu. Hra se sice spustí, ale krátce na to spadne. Jiné hry zase nejsou ve storu dostupné, protože zařízení je vyhodnoceno jako nekompatibilní. Dojem zachránilo Diablo Immortal. To se po delším stahování hraje prostě skvěle. Na to že jsem nikdy na hraní diablovek na počítači moc nebyl, tak tyhle konzole jsou k tomu jako stvořené a maximálně si je tady užívám.

Samotný Android má k dispozici interní 64 GB úložiště, které Linux nevidí. Může také přistupovat k vloženým SDčkům, pokud jsou naformátovány na filesystém, se kterým umí pracovat. Jedná se o Android 11, obohacený o funkce pro změnu taktu procesoru a otáček větráku, které jsou dostupné pěkně přes stahovací nabídku. Na rozdíl od Linuxu nenajdete žádné předinstalované emulátory a jste odkázání na Google Play a APK z jiných zdrojů.

Pro mě zajímavější je varianta s Linuxem. První SD slot je určený pro bootovací kartu. Stačí tedy nějaká s menší kapacitou. Do druhého slotu je doporučené vložit nějakou větší, která bude použita jako úložiště romek jednotlivých her. Pokud tam není, použije se partition na první kartě. Partition s hrami je možné naformátovat na exFAT a tím pádem bude mít ke všem romkám přístup i Android. Nevýhoda je, že do Androidu se dá nabootovat, jen pokud první karta není vložena, nebo na ní není systém. Není totiž k dispozici žádné bootmenu. Je potřeba paměťovku vycvaknout, nabootovat Android, vrátit ji zpátky a během toho se modlit, že vám neupadne.

Nahoře Anbernic RG552, dole Odroid Go Advance

O dostupných operačních systémech by šel napsat samostatný článek, takže nebudu zabíhat moc do detailů. K dispozici je Batocera a další systémy, které si z ní něco málo půjčují a dále jdou vlastní cestou. Z těch nejvýraznějších se jedná o systémy AmberELEC a JELOS. Dostupné linuxové distribuce jsou navíc velmi podobné těm pro Odroid. Oba zmíněné poskytují grafické rozhraní EmulationStation a většinu emulací spouští přes Retroarch. V systémech určených pro retro handheldy je to zdá se standard.

Původně jsem zkoušel AmberELEC, kde jsem ale týden válčil s tím, že mi nešlo rozběhat Diablo a Hellfire (se samotným Diablem nebyl problém, s Hellfirem se nespustil), abych mohl pokračovat se savem z Odroidu (ano, i tady je Diablo super). Na JELOSu fungovalo vše, takže už jsem u něj zůstal. JELOS navíc nabízí možnost nastavovat profily výkonu a chlazení podobně jako v Androidu (ok, tak jednoduše ne, ale skoro). Také podporuje VPN jako například Wireguard. I to se může někdy hodit. I linuxák začátečník dokáže zprovoznit ssh a následně se může v systému vrtat hezky přes terminál nebo příkazem scp kopírovat ROMky z PC hezky přes lanku. Žádné kabely, žádné vytahování SDčka.

Navíc zatím snad nebyl týden, kdy by nevyšla nová verze. Co mě dost rozčilovalo, bylo to, že ne vždy fungovala wifi. Dost často se nepřipojila, dostupné access pointy nedetekovala a bylo potřeba zařízení restartovat. Klidně i několikrát po sobě. Nakonec se ukázalo, že zapnutý power saving pro wifi ji ubíral kyslík až trochu moc. Po jeho vypnutí problém zmizel.

Diablo Immortal na Androidu

Co se týče podpory emulátorů, ta je o něco bohatší než na Odroidu. Je tu například podpora pro PS2. Tedy alespoň na papíře. U 3D akcelerovaných her obecně platí, že běhají lépe na Androidu. Např. Patapon pro PSP je v pohodě, ale takový God of War Chains of Olympus si téměř neškrtne. Přitom s Vulkanem na Androidu je po lehkém poladění emulátoru normálně hratelný. Na druhou stranu, hry pro druhý PlayStation sice najedou, ale ani na androidu se hratelně nehýbou. Samozřejmost je emulace NESu, Gameboye, PSX a dalších a dalších platforem.

Velký tahák pro mě byl také Portmaster. To je vlastně package manager, který umí jednoduše stahovat a instalovat všemožné source porty, ke kterým stačí dodat soubory s herními assety a můžete vesele hrát. Jedná se například o zmíněné Diablo skrze source port DevilutionX, který navíc dokáže rozpoznat a používat dotykový displej. Dále jsou tu Fallouty, gemRB (Baldurs Gate, Icewind Dale, Planescape Torment), Heroes II a III, Stardew Valley, X-COM, OpenTTD… A pozor! Také Doom 3 a SW Jedi Academy a Jedi Outcast. Možnosti RG552 jsou přeci jen o něco dále než u jeho předchůdců. Problém portů je především v tom, že si je člověk musí nejdříve zasloužit. Ono se zdá snadné překopírovat pár souborů z verze z GoGu, ale může se dostavit velmi rychlé zklamání v podobě černé obrazovky, kdy hra nenajede. Pak vám nezbývá, než projíždět internety, discordy, kontrolovat, zda jste opravdu zkopírovali všechno a se správnou velikostí písmen v názvu a do správného podadresáře, a tak dále. Stejně jako jsem se potýkal s Diablem na AmberELEC, může zase fungovat tam něco, co na JELOS ne. Nedá se svítit, všechno tu má své ALE a vyžaduje trochu času na zprovoznění.

Na závěr je tu otázka, zda se Anbernic RG552 skutečně vyplatí. No, to záleží. Na rovinu, je to zařízení dražší a pokud máte hluboko do kapsy a při slově Linux vám vyskakuje vyrážka, kupte si raději Odroid (to je prostě hromada muziky za směšně málo peněz) a pořádnou mastičku k tomu, nebo prostě jen nějaký nástavec s tlačítky a joystickem pro svůj telefon s Androidem. I pokud budete chtít ušetřit a pořídit si něco víc než Odroid, najdete i staršího, menšího brášku Anbernica s Androidem, Linuxem nebo obojím. Jestliže už nějaký ten handheld vlastníte, může se tento kus jevit jako trochu předražený upgrade.

V případě, že ale si chcete udělat radost, cena vám přijde přijatelná, chcete retro herní zařízení s velkým displejem a potenciálem na stovky hodin zábavy, běžte do toho! Za sebe i přes všechny nedostatky nemohu říct, že bych koupě litoval. Dokonalý retro handheld stejně neexistuje a na každém se najde jak konkurenční výhoda, tak slabá stránka. Je to jen a jen o vašich vlastních preferencích a ochotě se v tom šťourat.