Zahrajem (hra měsíce): The Dig

Neříkám, že jsem s I Have No Mouth and I Must Scream nepohnul, ale zase to ze mě leze jak z chlupaté deky. Nicméně už teď vám můžu odpřisáhnout, že je to o chlup oné deky lepší, než Mise Quadam! ;)

Čas ovšem běží neúprosně, ostatně první infarkt je již v dohledu, stejně jako zubní protéza, takže je tu nová hra měsíce. A abych nepřerušil šňůru sci-fi adventur, volím ze stránek SCORE č. 25 lucasovku The Dig.

To máte tak. Adventury od LucasArts / Lucasfilm Games chovám v mimořádně úctě, přesto jsou pořád dva tři kousky, ke kterým jsem se nedostal, a asi dostat měl. V první řadě je to Maniac Masion, je na mě trochu moc dřevní, v řadě druhé právě The Dig. Na lucasovkách jsem totiž vždy oceňoval humor a věda, že The Dig brnká spíše na vážné tóny mollové, trestuhodně jsem se mu vyhýbal. Ale nyní jsem dospělejší, zralejší, moudřejší, sprchuju se denně, opíjím se maximálně několikrát do měsíce, prostě světec, navíc se znovuobjevenou vášní pro hard sci-fi, mohu se do Výkopu pustit beze strachu, že mě znudí a otráví.

Tedy uvidíme, jak moc mě příběh o posádce raketoplánu, která je vyslána vstříc asteroidu na kolizním kurzu se Zemí, chytí za srdce. Ale čuju z toho Clarkovské mystérium inspirované Vesmírnou odyseou a Rámou, takže se nebojím, že by mě hra zklamala :) A mám tušení, že z příběhu vykřesám happy end, což bude po I Have No Mouth příjemným a vítaným osvěžením.

Že jsem trapnej, protože vy jste The Dig už dávno dohráli? Výtečně, pro vás mám hru záložní, je jí adventura od Legendů - Shannara.

Je jistá nenulová šance, že se mi podaří zvládnout obě hry, na Shannaru si totiž brousím zuby od momentu, co jsem ve Score uzřel screenshoty. Tehdy jsem mocně zabředl do močálů fantasy a grafický styl hry mě omámil. Navíc ten trochu netradiční a zpola textovkový engine mě při hraní Companions of Xanth docel sedl.