Ptal jsem se retrohráčů na Facebooku, jestli je nějaká konkrétní hra, o které chtějí, abych napsal, a mezi různými tituly zazněl i RoboCop Versus The Terminator, čili následující text vznikl v podstatě na přání. Ale ne tak docela, protože tuhle hru jsem ve skutečnosti hrál už jako malý na Mega Drivu (aka Genesis) a vím, o co jde. Dotyčný navíc zdůraznil, že chce, abych dohrál jak Mega Drive / Genesis, tak i SNES verzi, a porovnal je.
Mimochodem, existuje ještě Game Boy, Game Gear a Sega Master System verze. Měla být i NES verze, ale nikdy nevyšla.
Ptáte se, proč zrovna RoboCop a Terminátor? Jak vůbec tvůrce napadlo vzít dvě úplně odlišné značky a spojit je v jednu? Inu, hra vznikla podle stejnojmenného komixu, který vyšel v roce 1992. Hlavním hrdinou je RoboCop, tedy robotický policista, který vás zcela chladně a bez emocí zastřelí, když se budete dopouštět zločinů jako jsou vražda, krádež, znásilnění, špatně vyplněné daňové přiznání, stahování filmů přes torrenty a tak dále.
Děj hry začíná v Detroitu, kam se teleportují tři Terminátoři z budoucnosti, aby RoboCopa ochránili před nebezpečím. Je tu totiž jedna skupina odbojářů, která chystá na RoboCopa atentát. A proč? Jak se dozvíte posléze, jejich důvodem je fakt, že technologie, ze které je RoboCop vytvořen, je později použita při vývoji Skynetu. Skynet je něco jako společný mozek všech Terminátorů. RoboCop samozřejmě nechce, aby ho Terminátoři zneužili pro svoje sobecké důvody a zničili s jeho pomocí lidstvo, a proto se rozhodne zničit on je.
Genesis / Mega Drive verze
Inu, jedná se o 2D střílečku, jaké byly v devadesátkách a hlavně na konzolích běžné. Procházíte level za levelem a střílíte do všeho, co se hne. Šipkami se pohybujete, jedním tlačítkem skáčete, druhým střílíte a třetím přepínáte zbraně. Co víc potřebujete ke štěstí?
Zajímavostí je, že hlavní postava je opravdu veliká. Podobně jako třeba u Haunted Castle zabírá velkou část obrazovky, což je špatná zpráva, protože velká postava znamená velký hitbox a horší schopnost se vyhýbat hrozbám.
Obecně je hra docela zábavná. Spousta střílení, nějaký ten platforming, vyhýbání se pastem a tak dále. Co však moc nemusím jsou bossové. Bossové jsou extra nezábavní, zdlouhaví, frustrující a nervy drásající. Nejhorší je pochopitelně final boss.
U final bosse se mi párkrát stalo, že jsem s ním bojoval pět minut, deset minut, dvacet minut, tři hodiny... Až jsem došel k závěru, že je nesmrtelný a nedávám mu žádný damage, navzdory tomu, že červeně bliká, když do něj střílím. Koukám na Youtube videa a všichni final bosse zničili během chvilky. Nechápu to, kde je problém?
Napodruhé mi to šlo v pohodě. Napotřetí už zase ale ne. V komentářích na Youtube si na to také někteří stěžují. Je to snad nějaký bug? Bug, který je přímo ve hře, nebo vznikl až později, když někdo rippnul ROMku, kterou jsem zpirátil? Je to snad způsobeno emulátorem? Těžko říct...
SNES verze
Pán, který si přál, abych si tuhle hru zahrál a zrecenzoval, zdůraznil, že chce, abych porovnal Genesis / Mega Drive a SNES verze. Netušil jsem původně proč, ale vše mi došlo už při hraní první mise. Vtip je v tom, že verze pro Mega Drive a SNES jsou naprosto odlišné hry, které spolu nemají společného skoro nic, až na název, příběh a žánr. Samotný obsah her se ale dost liší.
SNES verze je každopádně mnohem horší. Ne, že by to byla objektivně méně kvalitní hra, ale problémem je, že tahle verze je nesmyslně obtížná. Je to takový Dark Souls na druhou. Je to neférové a frustrující.
Největší otrava je nekonečný respawn, kdy vám hra klidně zcela random vyplivne dva terminátory před nosem a další tři za zády. Váš problém, poraďte si! A ne, nejedná se o nějaké low-tier nepřátele, které zabijete jedním výstřelem. Naopak, je to tuhý boj na půl dne a jakmile je zničíte, spawnou se kolem vás další a další a ještě další.
Na hromadě míst se nedá vyhnout tomu, že dostanete damage. Například je tu mise odehrávající se na staveništi. Nad vámi jsou roury, které plivou oheň jak na koncertě Rammstein, takže nesmíte vyskočit, jinak se spálíte. Zároveň se proti vám kutálí popelnice a vy jste nuceni ji přeskočit, jinak vás sejme. Vymyslet to tak, aby vás nic nezranilo, je mission impossible. Když se vám nějak podaří se vyhnout ohni i popelnici, stejně na vás tvůrci náhodně hodí traverzu, která začne úplně random padat z horní části obrazovky a její délka pokrývá asi tak 80 % herního pole, takže good luck.
Ok, už jste zřejmě pochopili, že hra je nesmyslně těžká, čili změňme téma. Za zmínku ještě stojí, že tahle hra vás občas nutí použít mozek. Kupříkladu tu po vás jde Terminátor, který je však zcela nesmrtelný a nejde zabít. Vaším úkolem je ho nalákat na jeden pásový dopravník poblíž a dostrkat ho až na konec, kde je jáma. Jakmile do ní spadne, je po něm. Pozoruhodné.
Hra také obsahuje jednu pseudo 3D misi, kde řídíte velkého robota. Je to sice extrémně tuhá a frustrující pasáž, ale čistě technologicky je celkem zajímavá, protože opravdu máte dojem trojrozměrného prostoru. Na poměry SNESu je to celkem převratná věc.
A poslední zajímavost... Hra je vyprávěna formou komixových cutscén. Ty vypráví ne jen příběh na začátku, ale i mezi jednotlivými levely. Je to hrozně cool!
Srovnání a závěr
Pojďme ještě srovnat pár drobných detailů a nějak to uzavřít.
Verze pro Genesis je mnohem násilnější, protože z nepřátel po smrti stříkají kýble krve. Oproti tomu ve SNES verzi pouze explodují. Pozor, mluvím o lidských živých protivnících, ne Terminátorech. Terminátoři vždycky jen explodují. Pochopitelně, jsou to přece stroje.
Genesis verze má mnohem lepší ovládání, protože šplhání po žebřících a přeručkování na tyčích se děje automaticky, kdy se hlavní hrdina k nim sám od sebe nalepí a frčí. Ve SNES verzi je to hodně nešikovné, jelikož u toho musíte držet tlačítko nahoru, jinak to prostě nefunguje. Vemte jed na to, že na devadesát procent se vám to nepovede a spadnete dolů. Smůla. Ve SNES verzi navíc umí šplhat i protivníci, čili vás při tom neustále otravují.
V Genesis verzi se dají na každém kroku najít powerupy, které doplňují zdraví, zatímco ve SNES verzi jsou extrémně vzácné a budete za každý rádi. Pokud v Genesis verzi umřete, ztratíte sice jeden život, ale můžete bez problémů pokračovat jako by nic. Ve SNES verzi smrt znamená, že musíte celý level opakovat od začátku.
U SNES verze nejde nastavit obtížnost. U Genesis verze je k dispozici lehká, střední a těžká obtížnost. Genesis verze vám také za pomocí šipek radí kudy máte jít, zatímco u SNES verze si na to musíte přijít sami.
Hmm. SNES verze je zajímavější technologicky. Komixové vyprávění děje, nutnost zapojit občas hlavu, jedna pozoruhodná 3D mise a tak dále. Ale obecně se nehraje moc příjemně, protože je extrémně obtížná, krutá, neférová a téměř nehratelná. Genesis verze možná neexceluje tolik technologicky, ale aspoň se dá normálně hrát. Samozřejmě se nenechte zmást. Obě verze jsou velice obtížné hry, ale u Genesis se to trochu ztratí v porovnání s verzí pro SNES. SNES verze je však konstantně tuhá celou dobu od začátku do konce, zatímco Genesis verze postupně roste a největší pekla člověk zažije až ve finálních pasážích hry.
Takže asi tak.
Nejnovější komentáře