Ač o různé publikace, které se zaobírají videoherní historií, není nouze, tak knihy, které by mapovaly natolik specifickou oblast, jako jsou staré hry pro DOS, rozhodně nevychází každý den. Konzolisti si počtou, fandové osmibitů jakbysmet, ale my PCčkáři paběrkujeme. A to jsme prosím ten běh na dlouhou trať vyhráli, jak nám ostatně knižní novinka Starflight: How the PC and DOS Exploded Computer Gaming, o které bude řeč dále, dopodrobna osvětlí.
Autor knihy, Jamie Lendino, zvolil pozoruhodný způsob, kterým vývoj PC her od roku 1987 do roku 1994 dokumentuje. Čekal jsem tradiční strukturu, tzn. obecné kapitoly o vývoji hardware a software napříč časem, povídání o jednotlivých grafických a zvukových standardech, různá porovnání s konkurenčními platformami apod. Autor na to ale šel jinak. Sestavil časovou osu, na kterou umístil dle jeho názoru zásadní herní tituly, tzn. ty, které nějakým způsobem bořily hranice, nebo naopak ty, které dokonale reprezentovaly dané období. A tyto hry pak postupně popsal, od herní náplně, po technické zpracování, přes zaznamenáníhodné souvislosti.
Je to tedy především takový výlet časem, který ono sedmileté období popisuje tak, jako by ho hráč skutečně zažil. Od prvních nesmělých portů z automatů a vyspělejších platforem až po definitivní vítězství PC a jeho nástupu coby dominantní herní platformy. Ano, stihlo se toho za těch sedm let dost :) Autor byl přímo u toho, v dokumentovaném období studoval na vysoké škole, tzn. popisuje i peripetie s hardwarovými nároky nejnovějších her, s vysokými cenami potřebného hardware a her samotných, trable se "závislostí" na hrách typu Civilization apod.
Obecných kapitol je v knize skutečně minimum, ale přesto jsou zásadní zlomy, jako jsou např. příchod VGA, nástup zvukových karet, či počátek multimediální éry díky dostupným CD-ROM mechanikám, uvedeny. Zmíněny jsou i slepé uličky v podobě IBM PCjr a IBM PS/2, vypíchnut je též vpád levných IBM klonů, který doslova zamíchal kartami. Autor se v technických popisech nevyhýbá ani stinné stránce platformy, kterou je její roztříštěnost a z ní vyplývající nutnost hrabat se v konfiguračních souborech, bojovat s nastavením RAM a znát hardware svého PC do posledního šroubku. Což je něco, čehož byli majitelé konkurenčních platforem z velké části ušetřeni.
Zvolená struktura obsahu a jeho relativní mělkost znamenají, že hráč, který danou dobu prožil, popř. se v ní orientuje, jelikož v ní leží posledních 14 30 let (významný pohled do zrcadla), se mnoho nového či překvapivého nedozví. S tím bych mohl knihu smést ze stolu a dále jí nedoporučit, ale... na druhou stranu jde o vynikající studijní materiál pro všechny, kteří do tématu chtějí proniknout, ale nemají patřičný background. Mám na mysli služebně mladší ročníky, popř. veterány, kteří vyrostli na jiných platformách, a PC jim bylo cizí až odporné.
Není to kniha, kterou bych si hned chtěl přečíst znovu, jako se mi to stalo u Masters of Doom a Sid Meier's Memoir, což jsou mimochodem publikace, které by vám skutečně neměly uniknout. Přesto myslím, že Starflight v poličce herního historika místo má.
Když už nic, jde o skvělou rekapitulaci, která je navíc napsaná poutavou a čtivou formou ve vyloženě stravitelné angličtině. A jak jsem psal v úvodu, moc knih o DOSovém PC hraní nevychází, buďme rádi za ty dary. Vyjde-li někdy pokračování, které si vezme na paškál sedmiletku 1995 až 2002, určitě kupuju :)
Tak to zní super! Hned to objednávám :) díky za tip. Snad to stihne přijít ještě před dovolenou, tohle je přesně tto oddychové čtivo na týden na jachtě s drinkem v ruce. Už se vidím vyvalenej na lehátku s dobrou knihou. Masters of Doom v audio verzi už se mnou jede jako backup samozřejmě ;)