#hvdosdev

Albion – výlet po neznámé planetě

Podpořit high-voltage.cz na STARTOVAČI

25 patronů přispívá částkou 2876 Kč měsíčně

Je to malá dvacka pro čtenáře, ale velká vzpruha pro HV! ;)

Úf, bože! Albion mě stál hodně nervů. No fakt! Nejdříve mi trvalo dlouho se do něj dostat, protože jsem ho několikrát rozehrál, ale pak jsem se nemohl dokopat do dalšího hraní, uběhlo moře času, a tak jsem ho odložil. Potom jsem ho zase rozehrál a zase vzdal. A tenhle scénář se opakoval několikrát. Jednoho dne jsem se ale konečně hecnul a řekl si, že to tentokrát dotáhnu do konce. A tak jsem se tedy do Albionu ponořil a později mě totálně chytnul. Moje radost ze hraní však postupně začala trochu upadat, jelikož ke konci brutálně roste obtížnost a závěr je hrozně frustrující.

Tak jako tak jsem pár lidem slíbil, že něco málo sepíšu, takže tu jsou mé pocity. Podotýkám, že tu trochu bude chybět nostalgie, protože v době vydání jsem Albion nehrál - četl jsem recenzi v časopise Score a už tehdy mě to docela zaujalo... Avšak dostal jsem se ke hraní až v roce 2022. :)

Albion – výlet po neznámé planetě

Plavba na moři

Příběh

Hlavním hrdinou je pilot Tom Driscoll, který pracuje na vesmírné těžební lodi jménem Toronto, kterou vlastní korporace DDT. Toronto i s celou posádkou pluje k neznámé nově objevené planetě. Na planetě není žádný život a je zcela pustá, ovšem obsahuje spoustu cenných materiálů. Materiálů, které chce DDT těžit. Tom a jeho kolega Rainer dostanou za úkol se vypravit v menším vesmírném plavidlu na neznámou planetu a trochu ji prozkoumat ještě dřív, než tam Toronto přistane. Během průzkumu se však vyskytnou technické problémy, protože Tom ztratí signál s Torontem a všechny motory v plavidlu selžou.

Tom naprosto přijde o kontrolu nad plavidlem, a tak se zřítí přímo na onu planetu. Jak se ukáže, pustá planeta není zase tak pustá, jak by se mohlo zdát. Ve skutečnosti je plná života! Žije na ní hromada různých civilizací, národů a zkrátka se zase tolik neliší od Země.

Albion – výlet po neznámé planetě

Procházka po prvním kontinentu Nakiridaani

Úkolem je tuhle planetu prozkoumat a zjistit, kam přistálo Toronto. Každopádně příběh je velice zajímavý a dobře napsaný, jelikož se časem ukáže, že spoustu věcí je tak trochu jinak, než na první pohled vypadá. Kdo ví, možná vás čeká hromada dějových zvratů a možná vše dopadne úplně jinak, než byste čekali.

Tak jako tak se jedná o kombinaci sci-fi a fantasy s docela propracovaným lore. Zajímavé je, že svět Albionu je poměrně originální - žádní elfové, trpaslíci nebo další fantasy klišé. První národ, na který narazíte, jsou humanoidi, kteří napůl vypadají trochu jako kočky (či co) a jmenují se Iskajové. Prostě Albion si jde svou cestou a snaží se nerecyklovat staré známé.

Taktéž se mi líbí, že to není dark fantasy. No vážně! V poslední době je všechno hrozně dark. Takový Game of Thrones nebo Zaklínač jsou přecpaný tím, jak si lidé dělají ošklivé věci, vraždí se mezi sebou a svět je plný válek, nenávisti, rasismu a tak dále. U Albionu si však konečně můžete trochu odpočinout od depresivních příběhů, protože celkový feeling hry je spíše takový pohádkový, veselý, místy možná i trochu naivní. Ve výsledku jsem byl ale rád.

Neznamená to ale, že by hra postrádala hloubku. Naopak, všude je přítomno jisté ekologické poselství a hlavní pointou příběhu je, že je důležité chránit planetu.

Albion – výlet po neznámé planetě

Tyhle hezký sprity jsem ukradl na webu http://albion-hra.wz.cz/, kterým velký dík za všechno info o hře!

Co je Albion zač?

Trochu jsem se zakecal o lore a příběhu. Jak se to ale hraje? Jak to funguje jakožto PC hra? Albion je open-world RPG, a když říkám open-world, tak v tomhle případě je to opravdu hodně doslova open-world, protože se tu můžete pohybovat po celé planetě Albion. Celá planeta obsahuje pět velkých kontinentů (Nakiridaani, Gratogel, Maini, Dji-Cantos a Umajo) a na každém je několik měst a/nebo vesnic či jiných zajímavých míst k navštívení (např. jeskyně, dungeony, různé budovy a tak dále). (Mimochodem, Tom s Rainerem měli celkem štěstí, že dopadli na ostrov, když havarovali v průzkumném plavidlu, protože jak se zdá, planeta je z velké části jen voda, stejně jako Země).

Později ve hře získáte postavu, se kterou se budete moct teleportovat po celém světě - z kontinentu na kontinent. Šikovná věcička!

Albion – výlet po neznámé planetě

Svět Albion

Albion je v některých ohledech trochu experimentální RPG. V některých částech hry vidíte vaše postavy se shora, což je... běžné, že jo. Ovšem na některých místech se hra přepne do 3D FPS pohledu a vypadá jako krokovací dungeon. Až na to, že to není krokovací, protože se můžete pohybovat volně jako třeba v The Elder Scrolls: Arena. A nakonec je tu opět možnost vidět postavy se shora, ale tentokrát z trochu větší výšky - z ptačí perspektivy, řekl bych. V praxi to funguje tak, že jste někde uvnitř v nějaké budově a vidíte se shora - vyjdete ven a město je ve 3D. Opustíte město a vidíte se z ptačí perspektivy, ve které můžete procházet celý kontinent.

A kromě těchto tří pohledu je tu ještě pohled soubojový, ale ten si necháme na následující kapitolu.

Působí to zvláštně, ale ve výsledku je to celkem konzistentní a řekl bych, že to prostě funguje. Co mi trochu vadilo je, že 3D náhled je mírně matoucí a člověk u toho bloudí jak ve Wolfeinstein 3D. Naštěstí máte k dispozici mapu a můžete se s ní dokonce teleportovat - tj. bloudíte po městě, narazíte na hospodu a jakmile na hospodu narazíte, objeví se na mapě malá tečka, na kterou se lze rychle přesunout dvojklikem - tuhle šikovnou věcičku jsem objevil, až když jsem měl dohráno tak 90 % hry, takže pro mě smůla. A co se týče 2D perspektivy shora, tak u toho mi naopak vadilo, že tam mapa není vůbec - můžete si nějakou vygooglit, ale in-game prostě nic. A přitom jsem měl neustále jakýsi tik se do neexistující mapy koukat a zjistit, kde vlastně jsem!

Tahové souboje

Souboje v Albionu jsou tahové a fungují tak, že když narazíte na monstrum, přepne se váš pohled do first person a monstrum stojí před vámi. Objeví se dialog, ve kterém si můžete nadefinovat jednotlivé tahy.

Vaše postavy i nepřátelé jsou rozmístění na kostičkované rádoby-šachovnicové desce. Na každou postavu lze kliknout a z drop-down menu vybrat, co bude daná postava během následujícího tahu dělat. Může pochopitelně útočit, přesunout se, použít předmět, kouzlit nebo taky nemusí dělat vůbec nic a jedno celé kolo stát. Lze také utéct z boje. Návštěva inventáře se naštěstí jako tah nepočítá, čili můžete chlemtat elixíry doplňující zdraví, vyměnit postavám zbraně, cokoliv...

Albion – výlet po neznámé planetě

Souboje jsou tahové

Každá postava má pouze jeden tah a to se nijak nemění. Ovšem každá má trochu jinou rychlost, což ovlivňuje třeba počet políček, po kterých se může během tahu přesunout, nebo kolikrát bodne protivníka dýkou.

Je trochu zvláštní, že se vaše postavy smí pohybovat pouze v prvních dvou řadách políček a do třetího už jít nelze. Útok funguje do osmi směrů, ale pouze o jedno políčko. Tj. pokud mezi vaší postavou a protivníkem je aspoň jedno políčko mezera, nemohou na sebe útočit. To samozřejmě neplatí pro útoky na dálku, což jsou různé kuše, luky, kameny, vrhání dýk a samozřejmě kouzlení.

U kouzlení je trochu otravné, že se někdy kouzlo prostě zruší, když se protivník pohne. Dejme tomu, že nastavíte u kouzelníka, aby mrskl fireball na nějaké monstrum, ovšem monstrum se pohne o jedno políčko a to stačí k tomu, aby se kouzlo vůbec nevyvolalo. A co je horší, kouzelníkovi to strhne manu, jako by kouzlo normálně proběhlo.

Každopádně, jakmile máte tahy nadefinované, spustíte kolo, dialog zmizí a následuje souboj. A v tuhle chvíli se můžete jen pohodlně opřít, napít se kafe a pozorovat, co se bude dít. A také se u toho můžete modlit, aby to dobře dopadlo. Někdy to dobře nedopadne.

Albion – výlet po neznámé planetě

Je Albion známá hra?

Zvláštní to název kapitoly, ale chtěl jsem krátce mluvit o tom, jak moc je vlastně Albion známá hra. Totiž... došel jsem k závěru, že moc ne a tohle zjištění mi přišlo natolik zajímavé, že ho stojí za to rozebrat.

Prvním problémem je, že existuje ještě jiná RPG hra, co se také jmenuje Albion, a když zadáte do internetového vyhledávače "Albion", bude vám to cpát ten druhý až do chřtánu a ten první trochu ignorovat.

Obecně se zdá, že se o Albionu ani moc nemluví v různých retro herních komunitách (např. na reddit.com) apod. A co jsem se ptal různých kamarádů v zahraničí, ti vůbec neví, o čem je řeč.

To přece ale není možné, protože zároveň je všude hodně lidí, co říká, že Albion je jejich nejoblíbenější hra všech dob, tak jak to je?

Albion – výlet po neznámé planetě

Když jste v nějakém městě, obvykle se náhled změní do 3D

Připadá mi, že je to hodně středoevropská věc, protože za hrou koneckonců stojí německé studio Blue Byte (a vypadá to, že vydání anglické verze mělo oproti německé půlroční zpoždění). V Česku si Albion získal trochu víc pozornosti díky časopisu Score, kde mu věnovali velkou recenzi a rovnou i rozhovor s tvůrci. A když si na Youtube vyhledáte nějaké video o Albionu, (kterých je obecně docela málo), najdete tam často německé či polské komentáře.

Je to možná škoda, ale Albion holt zůstal z velké části v herních komunitách off-the-radar a jeho enormní oblíbenost je vlastně celkem iluze. Zajímavé, co?

Jak je na tom Albion s obtížností?

Když rozehraji nějakou hru, obvykle se ji snažím dohrát. A občas se trochu bojím, že se mi to nemusí z různých důvodů podařit. A o to víc se bojím u velkých, dlouhých, komplexních RPG her. Co když pokazím vývoj postavy? Co když narazím na bug, který mě někde softlockne? Co když potkám nějakého bosse, kterého nebudu moct za žádnou cenu porazit?

Pohledy na obtížnost Albionu se různí, protože jsem se setkal s názory, že je to vlastně docela pohodová záležitost, ale i s názory, že je to naprosté tuhé peklo.

Sám jsem byl zvědavý, jak mi to půjde. Když jsem narazil na úplně první monstrum a pustil se do svého prvního souboje, nemohl jsem ho porazit. To mě trochu znejistilo a říkal jsem si: „Když nedokážu porazit tu úplně první potvoru, jak zvládnu dohrát celou hru?“ Naštěstí jsem brzy pochopil, jak to vlastně funguje, kam mám umístit své postavy, jak a kdy útočit, a tak dále. Po chvíli jsem se do toho dostal a začalo mi to jít, což vedlo k tomu, že mě Albion docela chytnul a bavil.

Albion – výlet po neznámé planetě

Druhý kontinent - Gratogel - obsahuje hodně malých vesniček, kde žijí Keltové

Obtížnost soubojů však dost kolísá, protože s každým dalším soubojem vám to půjde líp a bude to čím dál větší pohoda, ale brzy můžete narazit nějaké nové monstrum či nějakou otravnou pasáž, kdy obtížnost zase trochu vyskočí. Musíte se smířit s tím, že souboj sem tam prohrajete a budete umírat. Naštěstí úplná prohra nastává teprve tehdy, až umřou všechny vaše postavy. Přežije-li souboj aspoň jedna, stále můžete ty zbývající oživit. (Ale pozor! Postavy, co umřou během souboje, nedostanou žádné expy!)

Kde ale obtížnost opravdu vyskočí až někam úplně do prdele, je podzemí jménem Kenget Kamulos. (Takové vulgarismy! Nervy tekly? :)) - pozn. Sledge.) Tady je nutné projít nějakých deset (nebo kolik) dungeonů, které jsou až k prasknutí přecpané monstry. Nejde se od tam vrátit, takže zapomeňte, že byste šli do blízkého města prodat loot, vyléčit postavy, nakoupit zbraně, jídlo, vybavení a tak dále.

Vy v podstatě nevíte předem, že vás takový dungeon čeká, pokud nehrajete s návodem. To za prvé. Za druhé, pokud víte, že vás čeká, tak co? Není úplně jasné, co si máte vzít s sebou. Kolik bude potřeba health potions? Bude stačit deset lahviček? Padesát? Sto? Kolik bude potřeba jídla? Co když to nebude stačit? No, to je snadný - prostě čím víc, tím líp... Akorát je tu malinký problém - maximální váha, kterou vaše postava unese, je brutálně omezená a omezují ji nejen předměty, ale i peníze a jídlo.

Kromě health potions/ léčivých elixírů jsou potřeba také elixíry proti nemocem (ill), otrávení (poison) a šílenství (insanity) a tady rovněž vůbec nevíte, kolik budete potřebovat kousků. A ano, i tyhle věci mají nemalou hmotnost.

Albion – výlet po neznámé planetě

Jedna z finálních bitev s Androidy je poměrně tuhá

Ale nebojte, tvůrci do dungeonů nacpali hromady truhliček, ve kterých potřebné věci najdete... Cože, vy jste mi to fakt věřili? Nenajdete tam skoro nic! Možná narazíte na pár truhliček, ale obvykle jsou zamčené, a abyste je mohli odemykat, potřebujete paklíče (lockpicks), které také zabírají místo v inventáři, a taktéž předem nevíte, kolik jich budete potřebovat, a navíc nejdou skoro nikde koupit. Plus když už se do nějaké truhličky dostanete, zjistíte, že v nich toho tolik není.

Pokud se vám dungeon Kenget Kamulos podaří projít celý, čeká vás ještě na závěr tuhý boss.

Sice jsem tenhle dungeon nakonec úspěšně prošel, ale občas jsem musel utéct z boje a některým nepřátelům se úplně vyhnout. Bohužel to mělo i negativní vliv na to, jak jsem Albion vnímal - ač mě před tím docela bavil a užíval jsem si jej, Kenget Kamulos už pro mě byla naprostá frustrace a utrpení.

Navzdory všemu jsem ale Albion úspěšně dohrál, takže když to zvládne poleno jako já, vy musíte také.

Komplexní svět...?

Na závěr bych chtěl Albion ještě trochu zkritizovat. Hodně lidí říká, že je to velice komplexní a propracovaná hra, a mají samozřejmě pravdu. Jenže když řeknete A, je nutné říct také B. Albion je bohužel v některých ohledech dost generický.

Např. když se octnete v novém městě, můžete si promluvit s první postavou, kterou potkáte a následně už není nutné hovořit s nikým jiným. Jak to? Protože všechny postavy v celým městě říkají to samé. Jsou to sice zajímavé dialogy a skvěle napsané o tom žádná, ale doslova jsou jen copypastované mezi veškerou místní populaci.

Albion – výlet po neznámé planetě

Dejme příklad - jste ve městě jménem Jirinaar. Potkáte postavu a zeptáte se, co si o tomhle městě myslí (vyberete v dialogu "Jirinaar") a postava odpoví: “Jirinaar is the greatest city of our people. It has a long history and its harbor makes the trading center of Nakiridaani.” a tu stejnou větu vám odpoví všichni, kterých se na Jirinaar zeptáte. Kromě toho to nedává moc smysl. Samozřejmě, že je Jirinaar "the gretest city", protože je to také doslova jediné město na celém kontinentu Nakiridaani a žádná další nejsou, takže s čím to jako porovnávají?

Výjimkou jsou pochopitelně postavy, které jsou příběhově důležité nebo nějak specifické (např. prodavač zbraní, léčitel, hostinský).

Generické je trochu i prostředí, protože sice máte pět kontinentů, ale na většině z nich jsou ty stejné textury trávy, stejné textury skal, stejné sprity stromečků, keříků a tak dále. I tady jsem čekal trochu větší rozdíly. Hodně se liší až pak Umajo, které je z velké části poušť.

Albion – výlet po neznámé planetě

Maini je jeden z největších kontinentů v celém Albionu

Závěr

Tak jak to shrnout? Jako jo, Albion mě dost bavil a celkově hodnotím pozitivně. Chvíli trvalo, než jsem se do něj dostal a pohltil mě, ale jakmile se tak stalo, skvěle jsem si to užil. Ke konci už jsem ho měl trochu plné zuby a znechutila mě brutálně rostoucí obtížnost. Svět je možná malinko generický, ale ve výsledku zajímavý, dobře vymyšlený, napsaný a docela úspěšně se vyhýbá různým klišé. Jsem rád, že jsem se do Albionu pustil a všem retro hráčům, kteří mají rádi rozsáhlá a komplexní RPGéčka, a jsou tak trochu masochisti, ho mohu doporučit. Připravte se na takových 30 až 40 hodin hraní.

Autor: Pollux

Rád hraju starší hry a pak o nich sepisuji své dojmy do textů a následně s nimi spamuju internet.

  • | Kategorie: PC  | Štítky:  

Komentáře k:
"Albion – výlet po neznámé planetě"

  • Xspy napsal:

    Je Albion známá hra ? Klasický problém kdy vyhledávače začnou indexovat a prioritizovat nějakou „free to play“ hříčku či cokoli nejlépe spojené s hrami ,co se najednou začne jmenovat jako to co hledáme znám až moc dobře. Informační slepota vyhledávačů narůstá obecně ( Defaultně dokonce Chrome prohlížeč v novém telefonu ignoroval explicitní obsah ,aniž by mne o tom vůbec informoval nebo nechal rozhodnutí na mne ) .Pro mne je Albion známá určitě protože jsem hrál už demo ve své době a plnou díky Score . Dohrál jsem ji ? Ne …úvodní kapitolu na Torontu jsem prošel snad pětkrát , ale na planetě můj zájem vždy rychle opadl. Nejdnou za to mohla nepřehledná barvami a tvary hyřící grafika a naposledy zase fakt ,že jsem hrál za sebe a odmítl prodat trosky svého modulu domorodcům ( jsem z hvězd a chci se tam ještě vrátit ,tak žádné rozebírání jediné cesty zpátky !!!) a výsledkem bylo už se s tebou nebavíme a škrrt najednou bez větší motivace rovnou stojím před bránou nějakého města jako bych přeskočil celou další kapitolu . A to jako snad ne .Vypínám .
    Takže ano Albion znám a mám v paměti i pojem Ambermoon jako předchůdce z Amigy. Odsouvám do důchodu až se budu nudit a doufám že jestě tehdy půjde elektřina …

    • Pollux napsal:

      No, když odmítneš tu raketu jim dát, vyhodí tě jen z hunters clan, což není konec světa hele :) V tom městě je ještě hromada věcí, co se dá dělat.

      • Xspy napsal:

        :) Určitě je dál co dělat jen jsem u RPG čekal před takovým useknutím dějového stromu něco jako konverzaci na tohle téma a varování co se stane ,když náhodou budu logický lpět na jediné pokročilé technologii která je viditelně právě k dispozici.
        Spís mne to zarazilo a docela odradilo od dalšího hraní s tím , že takových skoků může být ve hře víc a jak víme najednou se můžete dostat do stavu kdy hru hrajete několik hodin a ta bude nedohratelná , protože jste někde na začátku udělali krok co znamenal nemožnost samotnou dokončit .
        Samozřejmě s návodem v ruce by se mi to nestalo ,ale já tak nějak instinktivně nechci hrát hry s cheaty a návody protože pak to není onen pocit objevivání a překvapení ( zatraceně teď už vím z mapy kde je ztracené Toronto ) .

        • iarmanu napsal:

          Neboj. Není tam.

        • 2vkjmch napsal:

          Xspy: To jsi Albion zbytečně zaříznul. Mohl jsi přijít jen o pár věcí a trochu si ztížit rozjezd, jinak nic. Jinak myslím, že v té konverzaci tě hodně důrazně říkají, že tobě ty zbytky budou fakt k ničemu – což je pravda. Navíc, když jim je daruješ, tak je nakonec najdeš u nich ve sklepě a stejně z nich získáš alespoň hodiny jako jedinou zbylou funkční část.
          Mimochodem jestli si dobře vzpomínám, tak klíč ke vstupu do domu jejich klanu se dá najít ještě někde později ve hře, ale nikdy jsem nezkoušel jak by se na takovou návštěvu tvářili.

          • Xspy napsal:

            Hmmm tohle mám na starých RPG nejraděj :) Někdo tvrdí , cesta tam stále je jako možnost přítomna , ale já to měl také jinak :)

  • Xspy napsal:

    Ke známosti některých her …například včera jsem zjistil , že jsem vůbec nikdy ještě nehrál Hexena2 .
    To že za dvojku Heretika jsem obecně považoval už Hexen pak naprosto vytěsnilo povědomí o existenci Hexena2 . Navíc nikdo o něm nikdy moc nemluvil , ve warez kolekcích na jedno CD absenoval a v časopisech se musel jen mihnout . protože HUD jsem v paměti měl ale hra samotná byla pro mne milé překvapení …po tolika letech .
    Blast from the past ;)

  • Spiker napsal:

    Albion mě ve své době hodně uchvátil, hrál jsem ve dne v noci. Vzpomenu ještě podobné nadšení např u Dungeon Masterů, Fallout 1 nebo Stonekeep.
    Recenze ve score, tuším tehdy 10/10, wow, no to musím mít (hrát) a dodnes vzpomínám na dohrání této hry a závěrečné outro uprostřed noci a ráno hurá školy…no krásná devadesátá :).
    Díky za připomenutí této pecky, ikdyž v mém aktuálním okolí už zná opravdu jen málokdo.
    Btw, skvělý web, jen tak dál!

  • Pollux napsal:

    „Nervy tekly? :)) “ – však na to odpovídám hnedka v prvním řádku celé recenze :D

  • Pedro napsal:

    Pekne citanie, diky :)

    Jedna poznamka k tomu „experimentální RPG“. To v zdiadnom pripade, ved tu bol Ambermoon, ktory to mal v podstate identicke. Bol tu Amberstar, ktory sice nemal wolf pohyb ale len krokovaci. Striedanie pohladu zvrchu a z vlastnych oci (krokovaci) uz mala prva Ultima. Realms of Arkania pohyb po mape a krokovaci. Znalci by urcite vedeli doplnit.
    Takze to bola „len“ evolucia, aj ked teda uz spomenuty Ambermoon to mal identicke.

    • Pollux napsal:

      Aha, to jsem vůbec nevěděl… každopádně jsem pochopil, že Albion tak nějak navazuje na Ambermoon and Amberstar

      • ehee napsal:

        Pribehove je Albion neco jinyho (i kdyz ve vsech 3 hrach jde o zachranu sveta), i kdyz herni system je skoro ten samy.

  • Killian napsal:

    Myslim, ze v nasich koncinach je dost znamy aj kvoli tomu, ze hra sa dockala ceskeho prekladu a plna verzia bola v jednom vydani Score. Ale viem, ze ten cesky preklad mal bug, vdaka ktoremu nebolo mozne opustit tusim druhy svet (neskor vydali update, ale to este nebol velmi rozsireny internet).

  • iarmanu napsal:

    Pro mě je Albion top. Hrál jsem také původně tu buglou verzi ze score, zakysnul, ale pak jsem našel jádro pudla, hru si sám opravil editací worldlis0 souboru a bylo. Stejně to sice nebylo ideální, jelikož třeba při rozhovorech v anglické verzi přibývají témata ke konverzaci, což se v cz verzi neděje a člověk pak přijde o dost informací. Teď používám Windows port s vylepšeným rozlišením 3d sekcí, v češtině, pouze s anglickým wordlistem a je to paráda. Co se týče obtížnosti, první hraní bylo vpravdě celkem náročné a až časem jsem třeba zjistil, že kouzla se dají opakovaným kouzlením vylepšovat, což je třeba u Siry nezbytně nutné (bez této postavy se mi Albion nikdy nepodařilo dohrát, je to až moc hardcore a nevím jestli to vůbec jde, pokud se to někomu podařilo, klobouček), ale při opakovaném hraní člověk přijde na hodně věcí, které hru dost ulehčí. Třeba namaxovat u mágů (Mellthas, Harriet) léčení, a jelikož když dojde mana, dá se kouzlit z hitpointů a pod dosažení určité úrovně si mág vyléčí více bodů než léčivým kouzlem ztratí, může po boji v podstatě všechny vyléčit, ze začátku je to sice zdlouhavé, ale časem se to dostane do fáze, kdy už nejsou hojící ani magické lektvary a vlastně ani mana potřeba. Sira s amuletem rychlosti všechny monstra mrazí (pokud má dost semínek), mágové jí léčí, případně léčí sebe a ostatní se dloubou v nose. Poté co získá Harriet kouzlo regenerace, odpadne potřeba tahat sebou jídlo, paklíče nebyly potřeba vůbec, stačilo truhlu otvírat s postavou s největší hodnotou páčení zámků a ta truhlu po pár pokusech vždy otevřela. Taky se dalo krást zboží z pultů v obchodech, žebrat u léčitelky v Jirinaaru hojivé lektvary, nechat Rainera od začátku v bezvědomí, protože je k ničemu a ostatní pak mají víc zkušeností, meditovat na ostrově mudrců a mraky dalších věcí, na které si teď zrovna nevzpomenu. Trošku mě mrzí, že ostrov s pouští Umajo je obrovský, ale v podstatě na něm skoro nic není, je zde minimum nepřátel, takže ho vůbec nemá smysl prozkoumávat. A divím se, Polluxi, že jsi nemohl udolat to první monstrum. Prvních pár nepřátel šlo přece hladce rozstřílet pistolí z Toronta ;). Jinak gratulace k dohrání a dík za supr počtení, jelikož textů o Albionu není nikdy dost.

    • Pollux napsal:

      Díky za komentář :))

      “ což je třeba u Siry“ – hej, tos mi připomněl, že ona furt potřebuje mít ty magic seeds, který mi v Kegnet Kamulos došly a měl jsem ji tam na ozdobu :D

      „paklíče nebyly potřeba vůbec, stačilo truhlu otvírat s postavou s největší hodnotou páčení zámků “ – a která postava to je?:) Mně to nějak nešlo, no :( Ale stejně v těch truhlách nebylo nic moc extra.

      „, žebrat u léčitelky v Jirinaaru hojivé lektvary,“ – to jsem dělal furt.. vždycky do maxima toho, co postavy unesou, spoustu toho jsem prodal a měl jsem pak prachy na drahý vybavení :D

      „nechat Rainera od začátku v bezvědomí, protože je k ničemu “ – hele, já jsem docela brzy našel nějakou tu skleněnou sekerku (crystal axe) a on pak střílel sekyrky, což se dost hodilo :)

      „meditovat na ostrově mudrců“ – myslíš ty modrý kytky, na kterých hodinu stojíš a oni ti zvyšují permanentně vlastnosti? Jo, ty jsem taky vytáhl na maximum :)

      „Trošku mě mrzí, že ostrov s pouští Umajo je obrovský, ale v podstatě na něm skoro nic není, je zde minimum nepřátel,“ – no, já jsem tam často potkával takový ty pouštní červy a byly docela otravný…

      „. A divím se, Polluxi, že jsi nemohl udolat to první monstrum. Prvních pár nepřátel šlo přece hladce rozstřílet pistolí z Toronta ;).“

      – Já jsem dával video na Retro Nation, jak bojuju s těma prvníma potvorama v tom sklepení pod hunter’s club a oni mi Toma i Raidera ihned zabily. Lidi mi poradili, že musím rozdělit partu, protože pak mi třeba dvě různý potvory nemůžou zaútočit jen na Toma apod.. což jsem udělal a podařilo se! Hned za rohem byly truhličky s health potionama, takže to šlo. Pistoli jsem si šetřil na „horší časy“, ale nakonec mi někdo říkal, že ji šetřil tak, až ji celou hru nepoužil, tak jsem to pak do nějakýho monstra našil až venku mimo město :)

      • iarmanu napsal:

        Lockpicking je jeden ze základních skillů, II stránka inventáře a je to ta poslední položka L-P tuším, stačilo dát postavě amulet štěstí, a hned to šlo krásně nahoru. Equipmentu tu opravdu nebyly hromady, ale pár slušných kousků se tu najít dalo. Ono obecně bylo nutné naleznou věc nasadit a podívat se co dělá, jelikož často zlepšovala atributy i skilly, a bez řádné identifikace to u ní v popisku nebylo. Občas byla prokletá a nešla pak sundat, ale i tak mohla nějaké atributy zvýšit (a další snížit). Kamulos zas tak obtížný nebyl, ale mohlo se stát, že člověk tam třeba přišel nepřipraven, málo jídla, lektvarů atd. a nečekal že se jedná o x-patrový dungeon, ze kterého se prostě na vzduch nedostane. Meditační body se časem obnovovaly, pro každý atribut tam byl jeden, takže se na nich daly postavy vylepšovat do nekonečna, pokud na to měl někdo čas a nervy. Ohledně těch pouštních červů mám pocit, že čím vyšší byl level postav, tak byla menší šance, že na ně člověk narazí, takže jsem běhal jak blázen po poušti a nikde nic. Vyplatilo se také mydlit bandity v soutěsce na Gratogelu, původně jsem myslel, že se tam budou respawnovat do nekonečna, ale je jich tam pouze omezený počet.

        • Pollux napsal:

          No, našel jsem jednu prokletou dýku, co nešla už hrdinovi vzít z ruk, jakmile jsi mu ji dal, ale byla tak silná, že jsem mu to nechal do konce hry :D

          Banditi v Gratogelu se mi pak už taky neobjevovali :(

    • Jan Olšan napsal:

      Kdysi jsem s obtížností soubojů hodně bojoval, a pak jsem zjistil, že se ten skill na boj zblízka, zdálky má trénovat u toho učitele boje (je v prvním městě, pak v Aballonu a na Maini v Kounosu), později se dá trénovat i critical hits a lock-picking (umajo). Je na to třeba mít body co přibývají s levelováním a peníze.

      Pak co se tče těch těžkých a extra dlouhých soubojů na konci kdy je obrazovka plná – Frost Avalanche a Goddess Wrath (je třeba vytrénovat na max) to řeší, flašek na manu bystě měli mít tunu.

      V boji je třeba používat formace a mít vystrčené 2 nebo 3 bojovníky (Drir, Tom, Siobhan) dopředu a kouzelníky schované za nima, aby na ně potvory nemohly, a používat toho, že jsou potvory blbé a často se navzájem blokují od přístupu k postavám. Někdy se dá boj zvládnout tak, že dáte co nejlepší brnění jedné postavě, která dává dobré zásahy (Drirr, Siobhan) a se zbytkem utéct. Potvory na ni pak nemůžou, útočí jich maximálně pár najednou a sice to trvá dlouho, ale postupně je udolá.

      U bojů s menším počtem věcí pomůže mít u Siobhan naplno vytrénovaný critical hits, protože critical hit sejme monstrum jednou ranou. Ale to stají extrémní peníze, který se dají vydělat jenom šetřením během celý hry a pak exploitováním toho momentu, kdy na vás na začátku Kenget Kamulos dungueonu pořád posílají squady svých bojovníků a mágů, dokud se nevzdáte. Z nich je třeba uschovat tolik bolt-throwerů a jiných dražších předmětů, kolik jen unesete, protáhnout to celým dungeonem (před vstupem ke Kamulosům to chce všechno přebytečné nechat někde v truhle) a pak postupně prodávat (bacha na to, že zlato hodně váží, víc než ty předměty).
      Jej, když si vzpomenu, kolik času sem strávil tím, že jsem znovu a znovu obcházel ten kontinet a bil krondiry kvůli penězům a expům…

      Tahle hra je IMHO extrémně nedoceněná, ale famózní tím svým světem, příběhem, kouzlem, i když má leckde takovou primitivní jednoduchost (souboje…). Podle mě to patří k těm velkým RPG jako je Baldur’s Gate, jen to nese určitý hadnicap toho, že to vzniklo tak o 3-4 roky dřív, než možnosti PC skočily tak dopředu, že se vpodstatě už daly dělat komplexní hry až na grafiku tak moderní, jako jsou dnes.

      A Cameron to sprostě a trapně vykradl. Měl to sfilmovat beze změn :)

      P.S. Ambermoon je taky dobrej, ale těžší/zastaralejší ovládáním (náročnější na hráče) provedením, jsem moc rád, že jsem to byl schopnej dohrát ještě když jsem na to měl buňky. Amberstar je ještě zastaralejší a příběh o něco míň cool, ale je to stejný svět a prequel.

      • Jan Olšan napsal:

        Jo a ještě na jednom místě se dá vydělat – procházet opakovaně ten kaňon na druhém kontinentu, kde vyskakujou loupežníci. Nenechte žádného utéct (frost avalanche), mají u sebe zbraně a zbroj co se dá dobře prodat.

        Taky v různých obchodech jsou různé výkupní ceny, takže stojí za to se podívat, kde dostanete za odpad z nepřátel nejvíc.

        Jo a jeden užitečnej tip na začátek.
        V městě Iskaj je pawnbroker a v rohu jejího obchodu je truhla. Zkuste ji otevřít a nabídnou vám prodat obsah za ai 40 peněz. Má to větší cenu a je tam slušná zbroj do začátku – hodně to pomůže.

  • RetroPhill napsal:

    Jsem z toho yelen – nebyla hra před časem free (nebo ve slevě) v nějaké promo akci? A u koho? Jsem si jistej, že jsem ji naťuknul – na nějaké kosmické lodi, měl jsem kohosi najít na nějaké palubě, procházel kajuty, pak jsem to zavřel s tím, že se na to vrhnu, jak bude víc času – a teď to zaboha nemůžu najít: ani v Galaxy GOG, ani Steamu, ani Epicu a EA to určo nebylo…
    Nebo si to s něčím pletu?

  • RetroPhill napsal:

    Jj, já vím a sliboval jsem si, že se na ni jednou mrknu (a asi stovku dalších, které všichni znáte a hráli jste, jen já ne) a mám pocit, že to nedávno bylo v promu nebo co a já si to hodil do knihovny. Jenže už si nepamatuju, jestli to fakt byl Albion, motá se mi víc těch názvů starších pecek, co jsem nehrál a chci – každopádně nikde v klientech žádný Albion nevidím, tak mě zajímalo: začínalo to fakt na palubě nějakého vesmírného plavidla diskusí dvou postav a ta jedna potom měla kohosi najít a (snad) se s ním vydat kamsi na cestu (průzkum nebo co)?
    Jestli ne, tak jsem fakt yoyo a pletu si to s čímsi, co ale taky nemůžu v kompu najít:)

  • iarmanu napsal:

    Sáhodlouhá diskuse o Albionu byla na jedné supr stránce o rpg hrách, kterou provozoval jistý Dave, rpghry se to tuším jmenovalo, byl to moc fajn web, škoda že už není :'(

  • Ringo napsal:

    Jasná stovková záležitost a poslední klasické RPG „staré“ dobré školy. Pro mě se historie RPG her, ale i her asi obecně, dělí na dobu před Albionem a po Albionu.

  • Pollux napsal:

    pfff ten Albion vyvolal ale diskuzi – tolik komentářů mi už dlouho pod recenzí nepřistálo :D

    Víc mělo jen už Diablo :)

  • Ringo napsal:

    Jinak všichni milovníci Albionu, povinně dohrát Amberstar a Ambermoon :-)

  • R_IV. napsal:

    Albion byl na svou dobu dle mého úžasná hra. Hru jsem si koupil se Score ale samozřejmě jsem se kvůli bugu zasekl myslím na druhém ostrově a to byl konec. Internety tehdy moc nebyly a než se přišlo na to, že se v dalším Score objevil patch tak už jsem hrál jiné hry a k Albionu se už nevrátil. Budu to muset napravit…

  • asdf2 napsal:

    Albion byl ve své době (i v době vydání ve Score) jasná 10/10, kterou překonal až Fallout 2. Vzpomínám že jsem ho dohrál (s návodem) když mi bylo mi 15 a tolik zkušeností jsem ještě s rpg neměl. Na bug si vůbec nevzpomínám.

    Před pár lety jsem to zkusil znovu a grafika (hlavně to 3D ve městech) zestárla fakt obrovsky, už jsem to nedal. Kdesi jsem četl že někdo dělá HD remake nebo něco podobného.

Přidej komentář (přihlášení / registrace)

(Komentáře s více jak 2 odkazy musí počkat na schválení.)

Podpořit finančním příspěvkem »
Shadow bazar, retro herní džungle