Agent Mlíčňák – Puberťák v roli špiona

Další z řady legendárních her, které tu pochopitelně nesmí chybět. Ano, Agent Mlíčňák. Ale raději začneme od začátku. Tuhle adventuru původně vytvořilo polské studio Metropolis Software House a vyšla pod názvem Teenagent. A to jak pro DOS, tak pro Amigu. Dneska tuhle hru vlastní CD Project, který vlastní také GOG.com. Proto není divu, že na GOG je Teenagent jakožto hra zdarma.

Pro nás Čechy je ale zásadní to, že hru do češtiny přeložil sám velký Andrej Anastasov ze Score a Vochozka Trading hru vydala v ČR pod názvem Agent Mlíčňák.

V úvodním intru se dozvídáme, že z různých bank začalo záhadně mizet zlato. Prostě puf a je pryč. Dokonce ani bezpečnostní kamery nic nezachytily. Tajná služba, která dostala tenhle případ na starosti se rozhodne, že ho vyřeší velice netradiční metodou. Prostě najmou úplně náhodného člověka z ulice a nechají ho to řešit. A tak si pozvou věštkyni, aby jim vybrala náhodné jméno z telefonního seznamu.

Prst věštkyně padne na puberťáka jménem Kevin Hoppef (v původní verzi Mark Hopper). Tajná organizace onoho Kevina najde a přesvědčí ho, aby pro ně pracoval jako tajný agent a vyřešil záhadu s mizejícím zlatem. Kevin nejdříve odmítá a kroutí hlavou, ale když mu řeknou, že holky tajné agenty milují, tak souhlasí.

Adventura je celkem krátká a obsahuje tři různé kapitoly. První se odehrává ve výcvikovém táboře, kde Kevin musí prokázat, že je schopný pracovat jako tajný agent. Druhá nás zavede do jedné menší polské vesničky a třetí pak do vily hlavního padoucha hry jménem Pankrác Oblouk (v anglické verzi John Noty).

Hlavním tahounem hry je pochopitelně humor. Člověk by řekl, že pubertální humor, který byl vytvořen puberťáky pro puberťáky nebude fungovat, ale světě div se... Myslím, že funguje skvěle. Dokonce vám skoro nikdy nebude připadat pitomý nebo trapný. Naopak, jsou tu momenty, které jsou tak absurdní a nečekané, že prostě následuje exploze smíchu.

Některé vtipy jsou každopádně hodně staré, protože se jedná o různé kulturní odkazy na tehdejší dobu. A opět, člověk by si mohl myslet, že to dneska už nebude fungovat, ale je to přesně naopak. Takhle zpětně to působí ještě vtipnějším dojmem.

Andrej Anastasov při překladu do češtiny přidal hromadu dalších vlastních vtipů, které obsahují různé místní narážky, kulturní odkazy, odkazy na jiné videohry či časopis Score. Někde jsem dokonce slyšel, že hru výrazně vylepšil. S tím malinko nesouhlasím. Neříkám, že Andrej neudělal velký kus práce, ale zase neshazujme původní hru.

Hrál jsem anglickou verzi a musím říct, že spousty dobrých hlášek už tam byly původně. Vtipy, jako když kliknete na zeď a hlavní hrdina si vzpomene na album od Pink Floyd nejsou od Andreje. K mému velkému překvapení anglická verze obsahuje i vtipy, které funguji právě jen v angličtině. Uvedu pár příkladů.

Jeden rozhovor v češtině probíhá asi takhle:
Kevin: „Kolik je tady v tomhle táboře lidí?“
Barman: „Jen strážný, kapitán a já.“
Kevin: „Žádný ženský?“
Barman: „Ne.“

Ovšem v anglické verzi ta poslední část rozhovoru proběhne takto:
Mark: “No women?”
Bartender: “No cry!”
Pochopitelně je to narážku na písničku od Boba Marleyho.

Nebo když prozkoumáváte postel, v české verzi zazní: „Je taková postelová.“, ovšem v anglické verzi řekne: “The bed is bad.”

Takže jak vidíte, obě verze mají něco do sebe. Obecně bych řekl, že Andrej možná i trochu přepálil, protože jeho humor je takový temnější a sexuálnější. Původní hra nepůsobí tak cynicky...

Polská verze je překvapivě trochu jiná. Za prvé jako jediná verze má dabing a za druhé hudba zní malinko jinak. Tak jako tak si anglickou verzi na GOGu můžete přepnout do polštiny a vyzkoušet. Zajímavý zážitek.

Ještě jedna věc, která mě na téhle hře fascinuje. Animace a zvuky. Zvuků si ve hrách člověk skoro nikdy nevšimne, ale tady jsou tak výrazný a praštěný, že zvyšují celkovou vtipnost hry. Kupříkladu když se Kevin snaží sebrat něco hodně rychle, aby se toho nikdo nevšiml, tak to udělá takový vtipný VŽŽUM zvuk. Takových je tu celá řada.

A animace jsou prostě perfektní. Takový ty momenty, kdy Kevin musí spolknout jednu pilulku a tak ji vyhodí do vzduchu a trefí se do pusy, jsou hrozně povedený. Ve hře také potkáme řadu zvířat, kde animace opravdu excelují. Tuhle řeknete třeba veverce, že chcete, aby vám dala ořech a ona se na vás podívá a začne si klepat na čelo ve stylu „No, to ti fakt nedám!“, ale nakonec ho po vás mrskne, když ji začnete urážet.

Za zajímavé také považuji, že i spoustu předmětů je animovaných po tom, co je seberete a dáte do inventáře. Seberete třeba větrák, myš a tak dále. Vlezete do inventáře a vidíte, že lopatky větráku se točí a myš se zvědavě rozhlíží. Je to zajímavý detail a vypadá to dobře.

Agent Mlíčňák byla skvělá adventura v devadesátkách, ale je tak nadčasová, že funguje i dnes. Stále je vtipná, stále dobře baví, dobře se na ni kouká a tak vůbec. Bylo super si tuhle záležitost zase zahrát. Dobové vtipy jsou takhle zpětně ještě vtipnější, než tehdy. Česká verze je skvělá a anglická v podstatě taky. Doporučil bych vám, abyste si to zahráli, pokud jste tak ještě neučinili, ale hádám, že takových tu mezi námi moc není.