Nějak se ty strategie nedaří. Colonization jsem moc nedal, Battle Isle 2 flákám, u SimCity 2000 jsem taky nevytuhl tak, jak jsem měl v plánu... snad jen s Nether Earth jsem se utkal důstojně, ale to je přeci jen trochu jiný typ hry. Takže raději trochu zvolníme, dopřejeme šedé kůře klid na lůžku, a chopíme se zbraní. A králíků! Hrou měsíce, která vybrána byla ze stránek Score č.12, je Jazz Jackrabbit!
Než se pustím do základní rozborky Jazze, musím konstatovat, že tohle číslo Score nabízí spoustu hodnotného materiálu. To máte Under a Killing Moon, Transport Tycoon, Master of Magic, Metaltech: EarthSiege, Dawn Patrol, Ečstatica, Realms of Arkania: Star Trail a Powermonger v klasice k tomu. To je spousta znamenitých her, ve kterých byste se snadno mohli ztratit na celé měsíce!
Tak proč zrovna Jazz? V řadě první proto, že mám chuť na pořádnou porci bezhlavé akce ve změti plošinek. A v řadě druhé proto, že jsem tuhle DOSovou odpověď na ježka Sonica naposledy poctivě zahrál tak před 20 lety, kdy ke mě doputovala shareware verze s první epizodou Turtle Terror. Ano, shareware! Hru mají na svědomí Epic MegaGames, a ti, jak víme, si na shareware modelu založili byznys, podobně jako Apogee a vlastně i id software. Skvělé časy...
Před psaním toho článku jsem si hodinku s Jazzem střihl a myslím, že to půjde. Hra nabízí několik voleb obtížnosti, přičemž ta nejlehčí poskytuje dostatek šancí i takovým zrezivělým levákům, jako jsem já. Gameplay je pochopitelně dokonale přímočarý, a musím říct, že se mi Jazz hraje o fous líp než Sonic. Hra se sice umí míhat stejně zběsilým tempem, jako její ježčí pravzor, ale zároveň je mnohem více klasickou hopsačkou, tzn. králík Jazz se i v rychlostech nižších chová příčetně, zatímco Sonic je na šikmých plošinkách mnohdy na pěst.
Tedy do toho! Hru si můžete zakoupit na GOG v rámci Jazz Jackrabbit Collection, a pokud snad máte hlouběji do kapsy, stále je tu volně šiřitelná shareware verze s první epizodou. A jak známo, ony ty první epizody beztak bývají nejlepší :)
Jazz je dobrej, sveho casu skvela odreagovavacka :)
skvela hra, diky zes ji zminil Sledgi :)
Když Sledge zmínil shareware model, docela by mě zajímalo, jak hodnotí další epizody u JJ, protože si dost dobře pamatuju, že u těch nejznámějších her mi shareware epizody přišly bezkonkurenčně nejlepší, jak u Dooma, tak u Heretica (Quake je celej takovej o hovně ze známých důvodů, takže těžko hodnotit). Až se mi zdá, že shareware verzi – v podstatě demo – bylo třeba udělat spektakulární a ten placený zbytek se už jenom tak nějak doklohnil, ale dá se to i vysvětlit konzervativněji tím, že autoři levelů dalších epizod u Dooma prostě neměli tolik talentu jako Romero, který dělal tu první. Třeba taky druhá epizoda u Heretica je obzvlášť slaboučká.
Zatim jsem projel jen tou shareware epizodu, ta vypadala ze začátku chutně, ale přechodem do „hradních“ levelů imho dost ztratila. Uvidíme, co bude dál. Jinak souhlas, ty shareware části jsou obecně velmi často TOP, a to z prostého důvodu – a) mají hru prodat, b) někdy je autoři dělali jako poslední, tzn. už měli osahané všechny možnosti, které daný engine nabízí. Zrovna b) hodně vyčnívá u FPS her, kde fakt musíš mít level editor v ruce, abys stvořil něco pěkného.
Pocas karanteny som to kupil a zacal hrat, ale na 32″ monitore to bolo vsetko moc velke, viewport moc maly. Potom sme s deckami skusili Sonica CD, nebolo to zle, ale nakoniec sme skoncili u Raymana. Chcel som nejaku hopsacku, co by sa pacila detom
Snad by to na velkém monitoru a ve vysokém rozlišení vypadalo lépe s enginem OpenJazz.
Diki za nápad!!!
Pro mě jedna z největších srdcovek. :) Dvojka (už ve vydání pro Windows) je taky super, ale jednička u mě vždy vedla.
Miluju track z levelu Medivo! ;)
Hra obecně měla dobrý soundtrack. Mně se dost líbila skladba z planety Lagunicus (Epizoda A z CD verze), nebo Crysilis.
jj, pravda.