Série Sonic the Hedgehog zraje jako víno. Nebo tomu tak bylo alespoň v dobách, kdy se dařilo konzoli SEGA Genesis AKA Mega Drive. Druhý Sonic je dle mého názoru o chlup lepší než díl první, a ten třetí… Ten si je oba namaže na chleba.
Sonic 3 se dělí na dvě části - první je Sonic The Hedgehog 3 a druhou je Sonic & Knuckles. A když tohle spojíme dohromady, dostaneme Sonic 3 & Knuckles. Je to trochu zvláštní, a tak není divu, že z toho vznikl i internetový meme.
Sonic 3 šel do prodejte na takové obyčejné kazetce, kterou jste mohli pofoukat a strčit do Segy Mega Drive. Sonic & Knuckles se však malinko lišil. Kazetka s hrou totiž měla v horní části otvor pro další kazetku (tzv. lock-on technology). Když jste tam narvali Sonic 1, bylo pak možné hrát první díl Sonica za postavu Knucklese. To samé se Sonic 2. Nicméně pokud jste tam vložili Sonic 3, puf, vznikla fúze obou titulů - Sonic 3 & Knuckles.
Sonic 3 & Knuckles také vyšel pro PCčko - jednoduše pod názvem Sonic & Knuckles.
Příběh
Děj se točí kolem obrovského smaragdu chaosu zvaného Master Emerald. Ten se nachází na ostrově jménem Floating Island (a ano, jak plyne z názvu, opravdu ten ostrov poletuje ve vzduchu). Zlý vynálezce Robotnik (též známý jako Dr. Eggman) ho chce pro sebe ukrást, aby měl zdroj energie pro svou pevnost Death Egg. Tu Sonic zničil v předchozím díle, následkem čehož se zřítila právě někam od oblasti Floating Island. Smaragd však chrání červený tvor jménem Knuckles a hodlá ho bránit za každou cenu. Jenže Robotnik Knucklese přesvědčí, že ten, kdo ho chce doopravdy ukořistit, je právě Sonic a Tails. A to je důvod, proč jsou Sonic a Tails s Knucklesem zpočátku nepřátelé.
Každopádně, úkolem je se dostat ke smaragdu chaosu včas, než se ho Robotník zmocní. Smaragd je ukrytý v jednom tajném paláci někde hluboko v podzemí, a tak nebude jeho získání jednoduché.
Jak už bylo párkrát zmíněno, třetí díl obsahuje novou postavu jménem Knuckles. Pojďme si ale raději jednotlivé postavy podrobně rozebrat.
Postavy
Sonic
Ježek Sonic je hlavním hrdinou. Jak jinak, že? Jeho ovládání se nijak zásadně neliší od předchozích dílů - snad jen… když dvakrát za sebou rychle stisknete skok, objeví se kolem Sonica na pár milisekund takový štít. To se hodí, když se okamžitě potřebuje ochránit před nebezpečím. Vše ostatní je jinak při starém. Sonic jak tradičně je velice rychlý běžec, což je jeho primární schopnost.
Velkou výhodu mu však přináší různé druhy štítů. O tom ale malinko později.
Tails
U Tailse se toho změnilo trochu víc. Nově totiž umí létat (a také plavat). On sice uměl létat už ve dvojce, ale ne přímo, když jste za něj hráli - jen když si jeho ovládání převzala umělá inteligence. Létání zní jako „Hej, celou mapu jen tak proletím, žádný problém!“, ale ve skutečnosti je to značně omezené. Tails se totiž po chvíli unaví a potřebuje si odpočinout. Jste tedy nuceni v pravidelných intervalech s ním někde přistát. Nehledě na to, že jste během letu celkem zranitelní a nemáte se moc jak bránit protivníkům.
Knuckles
Knuckles je takové červené cosi (údajně ježura australská). Je to chlápek, který má velice silné pěsti a dovede jedním úderem rozbít skálu. Také umí létat, ale ne v tom smyslu jako Tails. Spíše se pomalu vznáší k zemi, téměř jako vakoveverka (čili je to spíše plachtění než létání). Knuckles také umí šplhat po zdech, což se dá s poletováním dobře zkombinovat. Design úrovní bude od Knucklese šplhání a plachtění leckdy i vyžadovat pro další postup.
Na začátku hry si můžete vybrat profil, kam se hra bude ukládat. No vážně! Je tohle snad první Mega Drive / Genesis videohra, kde si lze ukládat pozici? Zdá se, že kazetka má v sobě zabudovanou nějakou paměť či co, takže dovede ukládat vaší pozici na začátku každé zóny! Wow! Vyberete si tedy profil a vaši postavu, za kterou chcete hrát (lze si také vybrat Sonica a Tailse dohromady, kdy podobně jako ve dvojce řídí Tailse AI).
Knuckles na rozdíl od Sonica a Tailse má v jednotlivých levelech "vlastní cesty", kterými musí projít. Není divu - všechny postavy jsou součástí stejného příběhu, ale je vždy vyprávěn z jiné perspektivy. V praxi to vypadá tak, že třeba máte místo, kde je nějaká plošinka a kamenná stěna. Sonic s Tailsem vyskočí na plošinku a pokračují dál horem. Knuckles na plošinku nedoskočí, protože má o něco nižší výskok, ale zato má silné pěsti, takže úderem prorazí kamennou stěnu a vydá se vlastní cestou. A takhle se to hezky větví. Ale nebojte, později se to v nějakém bodu zase spojí.
Mimochodem, hra za Knucklese je o chlup obtížnější. Nejen proto, že má nižší výskok, a tak se na spoustu míst ani nedostane, ale dokonce jsou někdy i malinko upravená některá pravidla hry. Kupříkladu to, jak se chovají někteří bossové.
A nyní k tomu, jak se Sonic 3 hraje
Celá řada prvků zůstala tak, jak jsme zvyklí. Systém sbírání prstýnků, power-upy ve formě monitorů, checkpointy a tak dále. Celé je to rozdělené na tzv. zóny, kdy každá zóna obsahuje dvě úrovně (acty). Opět tu běží čas a opět je na každý level celých 10 minut. Však to znáte.
Je tu ovšem celá řada zajímavých novinek.
Třetí Sonic je daleko rychlejší a akčnější hrou než oba předchozí díly. Jasně, my víme, že hlavní předností Sonica je schopnost běžet nadzvukovou rychlostí. První dva díly však byly trochu pomalejší, design úrovní nebyl tolik orientovaný na vyšší tempo a místy bylo nutné hrát spíše opatrně. Avšak třetí omezil "pomalejší" pasáže, a design jednotlivých levelů je z velké části optimalizovaný právě na rychlost. Díky tomu je trojka prostě hrrrrrrrrrrrrrrrrr a rychle odsýpá. To se nedá ani popsat, to člověk pochopí jen tehdy, když si samotný titul zahraje.
Jednotlivé levely jsou daleko větší, komplexnější a celkově pojaté jinak než kdykoliv předtím. Navíc nám tu trochu přibylo boss fightů, protože tentokrát se boss nenachází jen v závěru každé zóny, ale také na konci prvního aktu. Jedná se však spíše o takového minibosse, kdy pouze musíte porazit nějaký Robotníkův přístroj.
Další novinkou je, že jednotlivé úrovně na sebe přirozeně navazují. Když porazíte bosse v prvním actu, oznámí hra act druhý a vy prostě pokračujete dál. Mezi jednotlivými zónami je pak přechod vysvětlen ve formě nějaké krátké animace.
A pokud vám v předchozích dílech vadilo, že všechny levely v rámci jedné zóny obsahovaly jeden jediný hudební track, tak v Sonic 3 je to tentokrát nastavené tak, že každý level má svůj vlastní. Sice druhý act obvykle obsahuje lehce upravený a zremixovaný track z actu prvního, ale ve výsledku je to docela fajn nápad. A jednotlivé skladby se vám tak snadno neoposlouchají.
Všechny tyhle zdánlivé drobnosti dělají ve skutečnosti hodně. Pocit z celé hry je rázem daleko lepší. Sonic 3 díky tomu působí na svou dobu velice moderně a propracovaně! A celkem tak na mě působí i dnes.
Štíty
Další novinkou jsou štíty. Zatímco v předchozích dílech jste měli prostě štít, který měl pouze, ochrannou funkci a nic dalšího neuměl, tady jsou tentokrát tři různé druhy štítů: bublina, oheň a elektřina.
S bublinou se dá dýchat pod vodou, což je dobře, protože tvůrci tentokrát nacpali vodní pasáže téměř do každé úrovně. S bublinou se také dá drcnout o zem, což můžete využít, když chcete rychle něco trefit pod sebou. Nicméně, platí to pouze pro Sonica. Tails a Knuckles tohle drcnutí dělat nemohou, protože dvojskok u Tailse aktivuje létání a u Knucklese plachtění.
S ohnivým štítem jste imunní vůči ohni a lávě. To se v některých pasážích hry dost může hodit. Sonic umí s ohnivým štítem vystřelit kupředu jako kometa, což se dá využít jako útok.
S elektrickým štítem máte kompletní ochranu proti čemukoliv, co je pod napětím. Plus k tomu budete fungovat jako magnet, což znamená, že veškeré prstýnky kolem samy od sebe poletí za vámi. Sonic s tímhle štítem také získává schopnost dvojskoku.
Ohnivý a elektrický štít ihned ztrácíte, když skončíte do vody. Bohužel.
Special Stages
Stejně jako ve dvojce, i tady můžete sbírat smaragdy chaosu ve speciálních levelech (Special Stage). Tam se tentokrát nedostanete ani velkým prstenem, co poletuje na konci úrovně, ani portálem nad checkpointem, nýbrž… velkým poletujícím prstenem, který je schovaný na různých tajných místech (secretech) v každé úrovni.
Special Stages jsem v předchozích dílech neměl moc rád. V prvním to byly takové ty rotující bludiště. V dvojce tobogány… A tady? Tady mi to připadá ještě daleko horší než oba předchozí nápady. Special Stages vypadají tak, že chodíte po takové šachovnici, dotýkáte se modrých míčků a tím je proměňujete na červené. Úkolem je proměnit úplně všechny. Když se ale dotknete červeného, prohráváte a vracíte se zpět do úrovně.
Díky pohybu po šachovnici se to hraje strašně nepříjemně. Navíc se to neustále zrychluje. Naprosto mě tyhle special stages nebaví, takže tajné portály prostě ignoruji. Autoři si však mysleli, že je to extrémně zábavné, takže těch Special Stages dali k dispozici obrovskou hromadu. Když nějaký zvládnete uhrát, dostanete chaos emerald. A stejně jako ve dvojice, i tady se po sesbírání všech smaragdů můžete proměnit na Super Sonica. Později je můžete posbírat ještě jednou a proměnit se na Hyper Sonica.
Kromě Special Stages jsou tu ještě Bonus Stages. Tam se dostanete… portálem, co se objevuje nad checkpointy - tedy stejně jako v druhém díle. Bonus stages jsou celkem tři typy a můžete tam pochytat nějaký ty kroužky nebo sehnat nějaký ten užitečný štít. To je asi tak vše.
Na dva hráče
V Sonic 3 je také možnost hrát - podobně jako v Sonic 2 - na dva hráče, tedy multiplayer. Jedná se spíše o takové velice krátké dráhy, (kterých je asi pět), kde ani nejsou žádní protivníci, ani nic v takového. Úkolem je prostě závodit s druhým hráčem. Kdo dráhu proběhne v daném časovém limitu vícekrát, vyhrává. Anebo to můžete hrát sami - v takovém případě se prostě měří časový rekord.
Technologicky se to zdá být lépe implementované než split screen v druhém díle. V Sonic 2 se totiž split screen škubal, dropovalo FPS a obraz byl zdeformovaný. To se ve třetím díle naštěstí neděje. Víceméně to však celé působí dojmem, že to tam je, jen aby se neřeklo. Prostě aby to tam bylo a basta.
Hudba
A nyní bych se rád podíval na hudební stránku. Dva důvody - hudba v Sonic 3 je absolutně TOP. A za druhé hudbu k Sonic 3 složil… Michael Jackson.
Michael Jackson?
No ano! Chvíli po tom, co hra vyšla, se objevila bláznivá konspirační teorie, že hudbu pro Sonica 3 skládal Michael Jackson. Ano, TEN Michael Jackson - sám velký král popu.
Hlavním důvodem bylo, že soundtrack prostě "zní", jako by ho složil Jackson. Hudba z Angel Island má podobnou melodii jako Dangerous. Hydrocity je malinko podobá Bad. Pasáže z Carnival Night zní jako pasáže z písně Jam. Basový podklad z Launch Base trochu připomíná Speed Demon. V závěrečných titulcích hraje track připomínající Stranger in Moscow.
Dalším důvodem je, že Sega hudbu ze hry později vystříhala a nahradila jinou. Už v Sonic & Knuckles předělali tracky, co hrají u minibosse, při sebrání power-upu na nesmrtelnost, při získání extra life a tak dále. Další verze hry, například Sonic & Knuckles pro PC, měla hudbu předělanou téměř komplet.
Třetí indicie je, že na sountracku pracoval Brad Buxer, který skládal některé klávesové pasáže na albu Dangerous právě pro Michaela Jacksona.
Čtvrtým důvodem je ten, že Jackson už v minulosti se společností Sega spolupracoval - konkrétně na hře Moonwalker.
Říká se, že Sega smazala Michaela Jackson ze závěrečných titulků a později předělala jeho hudbu proto, že byl obviněn ze zneužívání dětí. Prostě s ním nic nechtěla mít.
Takže jaká je pravda?
Ta vyšla najevo až v roce 2016 v jednom rozhovoru s Rogerem Hectorem - tehdejším producentem. Ten přiznal, že ano - skutečně na projektu pomáhal Michael Jackson. Někdy různým členům týmu volal, že má nápad na nějakou tu melodii. Tu jim po telefonu zabroukal a oni to nahráli. Například skladatel Cirocco Jones, který na tom také pracoval (v závěrečných titulcích je uveden jako Scirocco) měl jeden takový telefonát. Jackson volal, „že má nápad“ a zamumlal mu melodii pro píseň s pracovním názvem The Water, což je pravděpodobně track, který hraje na pozadí v Hydrocity zone.
Jackson sám pak údajně nechtěl být v závěrečných titulcích uveden, protože s výsledkem nebyl spokojen. Jackson byl totiž perfekcionista a workoholik. A když se mu něco nelíbilo na sto procent, raději k tomu své jméno vůbec nedával.
Každopádně, když se vás někdo zeptá, proč je soundtrack pro Sonic 3 tak super, můžete mu říct: „Protože plno písní složil Michael Jackson.“
Má Sonic 3 i nějaké slabé stránky?
Jelikož považuji Sonic 3 (& Knuckles) za svou nejoblíbenější videohru vůbec, možná bych se měl na chvíli zamyslet nad jejími slabšími stránkami. Inu, největší slabinu vidím v tom, že tvůrci poměrně odflákli kampaň za Knucklese. V některých ohledech je to... podivné.
Na konci Sonic 3 je - pochopitelně - final boss. Když se Sonic 3 a Sonic & Knuckles spojí v jednu jedinou hru, je v takovém případě final boss vystřižen a na konci posledního levelu Sonic 3 je prostě konec úrovně, přičemž následuje první úroveň ze Sonic 3 & Knuckles.
Jenže ve hře za Knucklese se final boss normálně vyskytuje a je nutné ho porazit. Je pro to nějaký důvod? Nebo na to tvůrci jednoduše zapomněli?
Na konci čtvrté zóny - Carnival Night - nepotká Knuckles pro jistotu bosse vůbec. Jakmile dorazíte na konec levelu, čeká tam jen teleport do další zóny. Pozoruhodné, ale vypadá to skoro jako by tvůrci už neměli čas tuhle část dokončit, a tak to nechali, jak to je.
Nehledě na to, že u některých bossů hraje nesprávný track - např. v Hydrocity u minibosse hraje na pozadí regulérní boss theme namísto miniboss theme, takže... Je vidět, že tvůrci hru za Knucklese možná ani pořádně neotestovali, a tím pádem zůstala řada nedodělků.
Škoda!
Verdikt
Sonic 3 překonává oba předchozí díly. V podstatě je to jedna z těch TOP her pro Genesis / Mega Drive a možná i TOP her všech dob ze všech platforem vůbec. Pro mě osobně do první desítky zcela určitě patří. Hrozně rád se k téhle hře vracím, vždycky se u ní skvěle bavím a prostě… prostě takhle má vypadat kvalitní plošinovka! Nehledě na to, že tvůrci ze hry dostali naprosté technologické maximum, co mohla 16-bitová konzole tehdy zvládnout. Bravo! Navíc se dá bez problémů koupit normálně na Steamu.
Nejnovější komentáře