Shadow Warrior – U no mess with Lo Wang!

Shadow Warrior patří společně s Duke Nukem 3D, Blood, Exhumed, Redneck Rampage, NAM a nově taky Ion Fury (+ pár dalších) do rodiny her, které frčí na Build enginu. Mezi nimi má své právoplatné místo. Své čestné místo však také má v rámci retro her obecně. Je to totiž jedna z těch známých devadesátkových stříleček. Navíc přinesla celkem originální asijské prostředí.

Děj se odehrává v Japonsku a hlavním hrdinou je Lo Wang, který pracoval jako bodyguard pro společnost Zilla Enterprises. Ta se postupně stala zkorumpovaným monopolem a ovládla celé Japonsko. Lo Wang je však čestný, takže se rozhodl proti téhle korporaci, ve které sám pracoval, začít bojovat.

Je tedy čas popadnout katanu, šurikeny, raketomet a se slovy: “U no mess with Lo Wang!” jít do akce.

Shadow Warrior obsahuje pouze dvě epizody, ale s tím, že ta první jsou jen první čtyři shareware mapy, zatímco druhá nabízí zbylých šestnáct map (dohromady tedy dvacet).

Hned od začátku je velice patrné, že je Shadow Warrior takový asijský klon Duke Nukem 3D. Lo Wang vypouští jednu hlášku za druhou, trhá nepřátele na kusy raketometem, hledá klíče a secrety, vyhazuje do povětří všechno možné i nemožné. Klasika!

Shadow Warrior má však na rozdíl od ostatních buildovek dost drsnou "badass" atmosféru. Jasně, Duke a Blood byly plné akce, tekly hektolitry krve, na zemi se hromadily patrónky z kulometů, ale... Shadow Warrior jde na to trochu jinak. Některé zbraně dělají rachot, až se z toho třese celá obrazovka. Protivníci lítají vzduchem, když to do nich napálíte zblízka. Někdy u toho udělají i salto... Můžete je rozpůlit katanou, což Lo Wang okomentuje slovy: “Split personality” a “Sayonara, scumbag!”

Drsně působí také výbuchy. Jejich animace v předchozích buildovkách byla celkem jednoduchá, ale tady jsou exploze mnohem propracovanější a detailnější. Když něco vybouchne, lítají kusy ohně vzduchem a zapalují další věci okolo. Mnohdy i celá obrazovka se třese pod náporem řetězových explozí!

Díky tomu je Shadow Warrior docela zábavná a akční hra. Ovšem osobně si myslím, že je malinko slabší než jeho sourozenci Duke Nukem 3D a Blood. Proč?

Bohužel tvůrci přišli s řadou nápadů, které byly zajímavé možná tak na papíře, ale v praxi jsou děsně otravné.

Design celé řady protivníků je celkem nic moc. Většinou se vyskytují jen nejrůznější nindžové, všelijaké obludy a tak dále. A pak jsou tu třeba... vosy! Jsou otravné, protivné a prostě... proč tam jsou? To už by tu mohla mít cameo třeba včelička z Alien Cabal.

Dále je tu zelený zmetek, který nese krabici narvanou trhavinami, a pak KAMIKAZE!! Když se mu podaří dostat dostatečně blízko k vám, vyhodí se do vzduchu, aby nešel na onen svět sám. Nápad to není špatný, ale musí tenhle tydýt být doslova za každým rohem? Je opravdu vrcholem zábavy, že otevřu dveře, BUM a jsem mrtvej? Navíc, když tento zmetek pojde, na devadesát procent z něj ještě vyletí takový duch, kterého se musíte také zbavit. Duch patří do stejné kategorie otravných protivníků jako vosy.

Většina nepřátel jsou však nindžové, kterých je hned několik typů. Mnohdy je od sebe moc nerozeznáte, protože mají třeba jen malinko jinou barvu kalhot. Jeden z nich však střílí rakety. A to velice nečekaně! Stává se tedy každých pět minut, že vběhnete do místnosti, strhne se přestřelka, ratatatata, bum bum bum, prásk prásk! A když už jsou všichni mrtví a vy si chcete hru po těžkém boji sejvnout, najednou odněkud přiletí raketa! A BUM! Jste mrtví!

Když se tohle stane za každým druhým rohem asi patnáctkrát, začne vám to dost lézt na nervy.

I zbraně mají trochu horší design. Granáty s ostny a granátomet jsou značně nebezpečné. Je nutné se s nimi naučit trochu pracovat, jinak do povětří nevyletí vaši protivníci, ale především vy. Raketomet stejně jako v jiných hrách není vhodný do menších prostor. Lo Wang ho však natolik preferuje a rád ho nečekaně vytahuje, když mu dojde munice ve všech ostatních zbraních, že jsem se s ním odpálil aspoň dvacetkrát během každého levelu.

Jednotlivé levely jsou také spíše slabší. Duke Nukem 3D měl třeba o dost nápaditější a rozmanitější mapy. A hle, tu se mapa odehrává v kině. Hle, tu máme diskotéku. A hle, tu je vesmírná stanice. Ovšem Shadow Warrior je obvykle plný různých chrámů, přístavů, lodí a jiných celkem nevýrazných, ba přímo stereotypních míst. V rámci japonské atmosféry to rozhodně není špatné, ale zároveň je to prostě na jedno brdo.

Nic z toho však neznamená, že je Shadow Warrior špatnou hrou. Samozřejmě že ne. Ale když si zahrajete Blood a hned po tom Shadow Warrior, je zřejmé, že zatímco akce v Bloodu plyne a baví, Shadow Warrior místy trochu dře.

Za nepříliš povedenou považuji ještě jednu věc - puzzly. Ve hrách na Build enginu je běžné, že se občas vyskytne nějaký ten puzzle, kdy třeba narazíte na řadu tlačítek, ale stisknout se musí jen některé, popřípadě v nějakém konkrétním pořadí. Nebo dojde řada na hádanku s nějakým přepínačem či nášlapnými plošinkami. A tak dále, a tak dále. Shadow Warrior má největší počet hádanek ze všech buildovek, ale že by to nějak celkovou hratelnost okořenilo a herní náplň by díky tomu byla výrazně zábavnější, se říct nedá. Naopak to trochu kazí flow.

Shadow Warrior má naštěstí i několik kladů, které nepochybně stojí za řeč. Stejně jako Blood obsahuje spoustu 3D modelů, které využívají voxelovou technologii. Nebál bych se říct, že to dotáhl ještě dál a už tu nejsou skoro žádné sprity. Tedy alespoň co se týče předmětů.

Dále je tu možnost využívat různá vozidla, což je dost cool. Hned v druhé mapě se vyskytuje vysokozdvižný vozík. S ním můžete rozmáznout pár otravných protivníků, či se dá jeho střecha využít jako plošinka pro výskok na hůře dostupná místa.

Vozítek je tu spoustu - například vznášedlo, tank a já nevím co všechno. Některá mají také přidělaný turret. Není nic lepšího, než když jde proti vám velká skupinka monster, vy naskočíte do tanku, několik z nich skončí pod koly, jiné vyhodíte do povětří.

Kromě vozítek lze ovládat také některé střílny / turrety. Ty jsou napevno zabudované do země. Sice se nemůžete pohybovat, ale k rozstřílení všeho kolem to stačí.

A nyní se ještě podíváme na dva datadisky.

Twin Dragon

Hung Lo, brácha hlavního hrdiny Lo Wanga, se stane zlým a rozhodne se ovládnout svět. Lo Wang ho musí zastavit. To je příběh v kostce.

Tenhle datadisk přináší hromadu nových levelů (konkrétně 13), ale kromě nich už vlastně nic nového. Žádné nové zbraně, ani nepřátelé, zkrátka nic. Jednotlivé levely jsou docela fajn a snaží se přinést trochu rozmanitější a nápaditější prostředí než původní hra, což se jim docela daří. Některé osobně moc nemusím, ale ne proto, že by na nich bylo něco špatného. Prostě je osobně nemusím, to je celé.

Za horší nápad považuji miny. Tvůrci se rozhodli na celou řadu míst schovat naprosto neviditelné miny, a když se k nim přiblížíte, tak KABOOM, dostanete instant kill a jste mrtví. Prostě jen tak, bez jakéhokoliv upozornění. No, co k tomu dodat?

Wanton Destruction

Wanton Destruction trochu vytváří dojem, že přináší nový obsah. Jenže nikoliv - pouze někteří nepřátelé dostali nový grafický kabátek, tedy reskin, plus nové zvuky, ale jinak jsou to furt ti samí z původní hry.

Kromě toho datadisk přináší 12 docela povedených nových map. Některé jsou víceméně fajn a přináší celkem zajímavé designové nápady. Kupříkladu je tu mapa, co se odehrává v letadle a je velice zajímavá. Zároveň je však trochu chaotická, stísněná, plná přespříliš úzkých chodeb, čili ve výsledku se nehraje moc příjemně. Inu, některé mapy jsou lepší, jiné horší. Obecně tenhle mapset ale docela funguje dobře.

Oba datadisky stojí celkem za to, i když se sem tam vyskytne nějaká ta slabší mapa.

A tím se dostávám na úplný konec této vyčerpávající recenze. Shadow Warrior je určitě skvělá hra a mezi buildovkama patří k těm nejvýznamnějším, ale dle mého názoru je o něco slabší než Duke Nukem 3D a Blood (a možná i Exhumed, ale ten si jde tak trochu vlastní cestou), protože se hraje malinko méně příjemně a obsahuje o něco více otravných nápadů, což mírně kazí hratelnost. Přesto neváhám se k němu čas od času vrátit a zahrát si ho. Dá se koupit na GOGu i na Steamu, kde je navíc v Classic Redux edici, která přináší pár vylepšení, aby se titul lépe hrál na současných strojích.