Nebyla to cholera, nebyl to dokonce ani hit posledních let, tedy covid. To obávaný školkový mor vetřel se nám do domácnosti a dokonale jí rozložil. V první vlně ulehla žena i dcerka, a po několik dní se tak bytem nesla kakofonie kýchání, kašlání a nářku (a permanentního řevu od bulharů o patro výš, ale to už je takový kolorit). Můj pivem zocelený organismus více než týden statečně odolával, ale i on nakonec podlehl.
Co teď? Inu, jako zamlada! Navařit kotel kávy, ignorovat bzukot v hlavě, stejně jako zvýšenou teplotu, a sednout k nějaké kvalitní PC hře. Ideální chvíle dorazit kampaň v Command & Conquer Remastered.
Nejprve k remasteru jako takovému. Je boží! Možná ještě víc než Arnoštek. Budu se opakovat - jak poznáte dobrý remaster? Jednoduše tak, že si po prvním pohledu na hru řeknete: "No ale vždyť přesně takhle si to pamatuju.", poté šikovnou klávesou přepnete do původního vizuálu a v náhlém uvědomění jen hlesnete "Jo aha..." Jde v podstatě dokonalý příklad toho, jak se remastery mají dělat, tzn. zachovat ducha původní hry, jen ho drobně pozvednout. Grafika je bez chyby.
Před...
...a po!
Co je ovšem doslova nadpozemské je vyčištěná a částečně znovu nahraná hudba. Frank Klepacki je génius herního podkresu, a soundtrack zbavený technických slabin to ukazuje v plné síle. Skvělé je, že si skladby můžete libovolně pustit přímo ve vestavěném jukeboxu a vychutnat si je tak naprosto nerušeně.
Zamrzí jen doprovodná videa. Původní materiály se bohužel nenašly, takže se vývojáři pokusili o vylepšený upscale, což bohužel dopadlo bídně. Je to rozpatlané, ošklivé, oči mají problém zaostřit. Poslední zmíněné může být ovšem způsobeno slzami, které se vám spustí nad tragickými hereckými výkony. Jediný snesitelný "herec" je Joseph D. Kucan, tedy sám Kane, zbytek je tak někde kolem úrovně Sagvana Toffiho (včera jsem zhlédl televizní kriminálku Rubikova kostka, kde se tenhle talent mihnul, tak jsem toho ještě plný). Body k dobru si remaster zaslouží za bonusové materiály - přeřeky, nepoužité scény apod.
Perfektní náhledový obrázek, to se málokdy podaří tohleto! :)
Síťová hra šlape, skirmish taky, běží to plynule, takže až na ono nevyhnutelné fiasko s videi je technická stránka bez výhrad.
Co je ovšem horší je hra samotná. Nějak se to přežilo. Mluvím o kampani, ke které mám nikoli překvapivě stejné výhrady, jako ke kampani v Red Alertu, viz starší článek. Dohrál jsem tedy zatím jen část za GDI, ale za hady z NODu to bude úplně stejné.
Hra vás málokdy pustí k RTS klasice, tedy vystavění základny, zformování armády a eliminaci nepřítele. Většinou je v tom nějaký háček, zásadní omezení, a vy tak spíše než nad taktikou přemýšlíte, jaký trik si na vás připravil designér mise. Někdy máte jen hrstku jednotek, někdy dostanete pod ruku polofunkční základnu bez možnosti další expanze. A až do finální mise nemáte přístup ke všem jednotkám, tedy k celému tech tree. Dvě třetiny kampaně vyznívají kvůli těmto omezením jako táhnoucí se tutorial. Nakonec jsem to nějak uhrál, za stálého nadávání, jaký je to vopruz :) Jasně, chápu snahu onen základní RTS koncept něčím naředit, ale tohle tedy není to ono.
Mammoth tank rush, where is your god now?
Já bych tu příběhovou kampaň tedy bral jako takovou pěknou vzpomínku a nostalgické ohlédnutí, a soustředil se na to, co je skutečně důležité, tedy multiplayer. Škoda, že nemůžu pochválit skirmish, tedy přesdržku proti počítači. Technicky funguje bez chyby, ale AI je hloupá, ani nuzáka mého formátu nedokáže výrazněji ohrozit, nepodaří-li se jí nějakou náhodou úvodní rush.
Ale zpátky k mulťáku - ten má jednu skvělou funkci, quickmatch, která vás vyvede z omylu, že snad C&C umíte. Jde o zápasy 1vs1, kdy je vám protivník automaticky vylosován, no a jelikož jde o frajery, co to hrají od roku 1995, je jasné, jak moc přes tlamu dostanete. Velmi. A značně. Losování probíhá poměrně svižně, můžete si tak tu potupu užívat znovu a znovu. Samozřejmě si můžete svolat i kamarády, kteří vám dají chvilku k zamyšlení, a sfouknou vás až po 15 minutách hry. "A na harvestery se neútočí!" jak jsme zoufale volávali v učebnách výpočetní techniky :)
Doufejme, že vrchní velitel ozbrojených sil není zrovna dehydrován.
V každém případě jde v rámci možností o k dokonalosti dovedenou iteraci originálního Command & Conquer: Tiberian Dawn. Ten, kdo tomu fandil tehdy, může koupit bez zaváhání, pokud tak ještě neučinil.
Nyní mě omluvte, jdu pokračovat v kýchání, sípání, kašlání a volání o pomoc.
Hahaha, permanentni rev od bulharu o patro vys… tak tohle me rozsekalo, ty voe haha. Kde to bydlis pro bohy? Tohle jsem jeste neslysel. Nicmene C&C remaster mi prijde peknej co se po technicky strance tyce a souhlasim se vsim co je tu psano. A na quickmatch se normalni clovek proste moc nechyta. To je jak starcraft, pri svem nejlepsim effortu jsem porad jako noob mezi temi borci co davaji 300 apm. Masakr…
No kde, v K. Varech, kde o různé naplaveniny z východu rozhodně není nouze. A tohle je bohužel ta sorta, na jejímž základě vznikají předsudky, hlučná bezohledná banda alkoholiků :/
Ajajaj, kolikrát si říkám že máme v tomhle doma štěstí. Sousedů málo a ti co se s nima vídáme jsou v pohodě. Ale slýchávám horror storky od známých a nedovedu si představit coto musí být za opruz když už si ani doma člověk neodpočine. Tak přeju pevný nervy a třeba ať se brzy odstěhujou.
Mě docela mrzí, že s C&C udělali jenom remaster, protože grafická stránka a trochu změněné UI jsou to poslední co by mne na původní hře vadilo, kdybych ji měl dnes hrát znovu. Naopak vyváženost stran, mapy, AI atd by chtělo vylepšit mnohem víc. Vlastně nevidím důvod proč hrát remater, když si můžu zahrát OpenRA.
Úplně stejný problém mám i s remakem Diabla 2. Naopak AoE2: DE to dělá skvěle, ale samozřejmě to už není „jenom“ remaster.
AoE2 je úkaz, to se nedá srovnávat.
Já si fakt myslím, že takhle by se ty remastery dělat měly, jakmile začneš zásadněji šahat do mechanik, už je to jiná hra, leda by to tam bylo nějak volitelně. Btw. nějaké drobné změny ve vyvážení stran tam myslím jsou.
S OpenRA bych to taky nesrovnával, to už opravdu jiná hra je, z C&C si to bere vlastně jen grafiku a pár základních kamenů, ale balanc, ovládání, věci jako rally pointy apod., to vše je jiné / nové.
To, po čem voláš ty, vlastně není remaster, ale remake :)
Jo, to máš pravdu. Já mám tento pocit, ale vlastně jenom u 2D her, protože pixelartová grafika se mi líbí. Třeba teď jsem se díval na Bioshock a ten bych naopak bez remasteru už asi nehrál :).
V podstatě se mi tedy potvrdilo to, proč jsem C&C nikdy vlastně nepřišel na chuť tak, jak bych měl a přemýšlel jsem, proč jsou z něj všichni tak odvaření. Poslední léta mě teda chytá taková nálada, že ty remastery si zahraji, občas prostě na nějakou tu RTS čas od času chuť dostanu jsem totiž hlavně tahovkář a RTS beru jen na odreagování) . Ale C&C a Red allert jsem zkoušel při takovém pokusu asi před deseti lety a dospěl jsem tam přesně k tomu závěru, že sice jako v mé oblíbené Duně 2 nebo Starcraftu buduji základnu, posílám jednotky na nepřítele, ale on mě vždycky prostě nějak nakonec stejně porazí nějakou přesilou a já zjišťuji, že je třeba nejdříve ke každé misi najít jakýsi jeden jediný možný klíč. Jakékoliv snahy o jiné varianty ztroskotají a to je fakt škoda.
Ono když to člověk srovná s tím, co přišlo potom, tzn. Starcraft nebo třeba AoE, tak je C&C taková jednoduchá akční hra. Oproti Dune 2 tam vlastně moc vylepšení není, vyjma ovládání a diferenciace znepřátelených stran. Ten hlavní „gimmick“ byl myslím instantní a rychlý multiplayer, plus příběhová kampaň s tunou videí. Např. Warcraft 2 z téhož roku měl videí jen pár, ale na druhou stranu je podle mě herně mnohem zajímavější, vylepšení jednotek dává víc možností, více zdrojů k těžbě, i mapy jsou komplikovanější… ale zase má obě strany téměř identické :) Holt ten vývoj žánru kulminoval tak někde u toho Starcrafta, kdy si to konečně všechno sedlo :)
Duna 2 je modla, ale je fakt, že jsem od Westwoodu pak spíše inklinoval k Blizzardím RTS, kteří teda ale Dune 2 nepokrytě v prvním Warcraftu obšlehli. Ale už ten první Warcraft měl něco do sebe díky tomu, že koncipoval mise typu – bráním most. To mě strašně bavilo. Warcraft 2 už je samozřejmě klasika a kvalitka se vším všudy, máloco bych mu vytknul. Možná teda jen absenci bránění mostů, bitevní pole tam byly otevřeny ze všech stran a někdy to bylo docela frustrující. Dohrál jsem tam kampaň jen za orcy, za lidi mi to přišlo ve fázi, kdy se měl bránit malý ostrov, na který se ze všech stran vyloďovali orkové, nehratelné. No a Starcraft, to netřeba komentáře, asi fakticky nejlepší a nejpropracovanější RTS všech dob.
Ty jo já to mám přesně obráceně než vy. C&C rozhodně řadím výše než Warcrafty nebo AoE, Starcraft mě také nikdy až tak neuchvátil. Rozhodně považuji za lepší RTS třeba Dark Reign nebo Earth 2140. Faktem ale je, že beru v potaz hlavně singl.
C&C gang!
To mě překvapuje že jsi se seknul ve Warcraft 2, to my jsme to dohrali několikrát s kámošem a hlavně strávili měsíce čistého času v síti, všechny dostupné mapy i ze všech datadisků jsme dohráli v coopu proti přesile AI compů, A náramně si to užívali. Nepamatuji si že by tam byla nějaká nezvládnutelná mise, dej tomu ještě šanci,uvidíš je to boží. Samozřejmě Starcraft je krok kupředu, hlavně tím že rasy nejsou nachlup stejné jen s jinou grafikou. Uynávám že SC je king, i když musím říct že ažpo letech jsem přišel na Dawn of War 40k a to je snad ještě o chlup lepší než SC. Já vim, hereze ale vážně to moc pobaví.
Kampaň za lidi jsem taky dojel v pohodě, ale v datadisku Beyond the Dark Portal jsem zhasl hned na první misi, tam na obtížnosti fakt přidali :)
Ja so nemozem pomoct, ale mna na Blizzardich hrach vzdy strasne vytacal unit selection limit. Warcraft mal mnoho pozitiv, ale skratka pri hentom som si trhal vlasy, a nikto ma nepresvedci, ze to bolo sucastou designu alebo podobne reci… Skratka toto mal C&C urobene lepsie, jeho ovladanie pre mna bolo extremne pohodlne, zatial co u Warcraftu som bol hlavne v zaverecnych misiach extremne frusrtovany, pretoze clovek musel ovladat armady po desiatkach, a tunak Warcraft 2 zlyhaval (nehovoriac o tom, ze v povodnej DOS verzii clovek nemohol ani priradovat tie grupy pod cisla, ako to vedel uz povodny C&C [ktory ani nemal obmedzenie poctu oznacenych jednotiek…] a potom aj Battle.net verzia Warcraftu 2)…
Ještě ve W2 mi ten limit (9) přišel omezující, ale od Starcraftu (12) mi nijak nevadil, a tam ho opravdu považuju spíš za designovou volbu, protože ta hra klade mnohem větší důraz na micromanagement jednotek (než ta akčnější C&C větev), který dále Warcraft 3 díky hrdinům ještě umocnil. W3 si opravdu s neomezenou volbou jednotek nedokážu představit.
ja taky ten remaster poridil jen z duvodu supportu tehle remaster activit. Jako RTS je to uz opravdu hodne parastara vec. jediny co mne pozdeji bralo bylo Total Annihilation a pozdeji Supreme Commander
Jinak ale abych pravdu řekl, tak nejsofistikovanější mi přišel stejně asi Original War, tam to prostě nebylo až tak o tom nas mnógo, označit hordu a poslat, tam šlo o každičkého člověka.