Tak se zase jednou dobré dílo podařilo, hra měsíce byla pokořena :) A byl to příjemný návrat do důvěrně známé postapokalyptické pohody, kde vysílení lidé bojují o holé přežití, krávy mají dvě hlavy, a moč, co září v temnotách, je ekvivalentem rýmy.
Hnedle zkraje vyseknu autorům modu / totální konverze Fallout 1.5 Resurrection nejvyšší poklonu - po celou dobu hraní jsem, přes drobné výhrady, skutečně hrál regulérní Fallout v klasickém stylu. Žádný B-team, žádný nuzný mod, či snad pokus nadšeného, leč schopnostmi neobdařeného sklepního kodéra. F:RES opravdu působí jako součást původní dvoudílné série. A to je tak výtečné, že mi docházejí slova.
Ale přesto má F:RES jistá specifika, která s vaším očekáváním nemusí souznit. Celkovým laděním má F:RES blízko jedničce - svět je na kolenou, zoufalství je všeobjímající, hrstky přeživších se snaží udržet naživu v nehostinné pustině, kde vás může zabít vše, od radiace, přes přerostlé škorpiony, až po ozbrojené mutanty. Prostě ohavné místo k žití. Zapomeňte na odlehčenost Fallouta dvojky, tohle je humus podle Nietzscheho, kde přežije jen ten nejsilnější. Zní to docela dobře, jenže - F:RES jde ještě trochu dál než Fallout jednička.
Svět ve Fallout 1.5 Resurrection je natolik hnusný, že v něm pro klaďase v podstatě není místo. Zatímco v F1/F2 jste si dost dobře mohli hrát na spasitele s blyštivým morálním kreditem, tady to nejde. V celé řadě questů a situací dokonce ani nevolíte mezi menším a větším zlem, jako třeba v New Vegas, ale prostě mezi dvěma zly, přičemž jednomu z nich dopomůžete k dominanci. Pokud jste schopni hrát s odstupem, nemusí to být problém, ale osobně jedu trapný "Mirek Dušín role play", a tak jsem některé questy dokonce záměrně nechal otevřené, abych se nemusel přidat k žádné ze stran. Což je... nepříjemné, protože jsem bezpochyby přišel o mnohý herní obsah. Pan Hodný má i horší přístup ke zdrojům, tedy k "lootu", což se sice postupně vyřeší samo, minimálně od chvíle, kdy se můžete přidat k doprovodu karavan, ale tak první hodinku dvě jsem opravdu žral štěrk.
Je to asi podobné, jako v Nuka-World, datáči k Falloutu 4. Tam, vyberete-li si hru za klaďase, nemáte po pár minutách moc co dělat. Autoři prostě počítali s tím, že budete hrát za parchanta. Nemám to hře za zlé, naopak oceňuji jasnou vizi, jen mně osobně to věci poněkud komplikovalo.
Ještě k těm zdrojům - začátek je opravdu krušný, budete ve skříních a stolech šmejdit po každém nahnilém jablku, ale jakmile se necháte zaměstnat jako doprovod karavan, přehoupne se hra do opačného extrému, kdy za a) taháte batoh plný lootu z vyhraných přepadů, protože obchodníků, kde by šel směnit za zátky, je málo, dokonce si jednoho pravděpodobně v rámci questové linky odbouchnete, a za b) máte zátek tolik, že není kde je rozumně utratit.
A ještě jeden postřeh - Fallout 1.5 Resurrection je kurevsky obtížná hra. Celou dobu jsem hrál na střední obtížnost a chvílemi to opravdu bylo o nervy, zvlášť náhodná setkání jsou o hubu, a v samotném grande finále jsem musel přepnout na obtížnost lehkou, protože jedinými dalšími alternativami bylo buď to vzdát, nebo někde nagrindovat tak 10 úrovní. Opět - hře to vlastně nevytýkám, je to záměr, ale chvílemi toho bylo opravdu až příliš ;)
No a jinak je vše na svém místě tak, jak to známe z původních Falloutů. Technicky hra běží na enginu dvojky s vylepšeními, které jí propůjčují mody Sfall a High-resolution Patch. Příběhově je to klasický propletenec o hledání svého místa v pustině, kdy na začátku stanete v roli jelimánka, co o světě tam venku neví ani zbla, Fallout style, ale končíte jako hybatel dění. Pustíte se do desítek slušně vymyšlených questů, které mají vícero možností řešení, prokoušete se horami textu, z nich kvalita některých je sice na pováženou, ale celkově to docela sedne, potkáte mutanty, ghouly, magory i nebožáky, a postupně si budete ze seznamu odškrtávat jednu lokaci na mapě za druhou.
Pokud F:RES plánujete rozehrát, doporučuju strkat body do vědy, věřte mi, ve finiši se to bude hodit. Neuškodí ani kradení, a máte-li stejně jako já v oblibě střelné jednoručky, tak si pořešte kritické zásahy a přesnost na delší vzdálenosti, jinak vás některé souboje budou opravdu bolet.
Nu, dámy a pánové, nečekal jsem, že dostanu naservírován regulérní Fallout, ale stalo se. Pro fandy prvních dvou dílů je Fallout 1.5 Resurrection myslím povinnost, možná jim aspoň trochu zmírní hlad, na který jsou 3D Fallouty, a čtyřka obzvláště, krátké ;)
Hoj, hrál jsem to kdysi před lety a byla to fakt pecka. Tenkrát v tom myslím nebyla žádná „hudba“, ale možná o to tísnivěji to působilo:D
Tohle zní jako něco, co rozhodně chci dát na hard :)
Fallout, a to jakýkoliv bez ohledu na to, zda jde o 2D, či deriváty ve 3D, by se vždy měl hrát na nejtěžší obtížnost. Tak to pak má alespoň nějaké grády. Např. v F4 jsou v hardcore módu extra zkušenosti a rare itemy (rare tu ale určitě nehledej) a grindem na hardcore získáváš levely rychleji. Doporučeno vyhledávání encounterů dvou grup nepřátel proti sobě (např. caravan vs ghouls). Prostě jedný grupě pomůžeš a pak jí sám dorazíš.
Mně nikdy hra za SG / snipera moc nešla, takže první, co jsem bral, byl flamer, a později minigun, když bylo dost zátek a vysoký BG skill.
Co se hudby týče, ta ve hře byla už při prvním vydání. Hra má několik vlastních tracků a pro zbytek se používají tracky z F2.
Dobrá je hra například za tupce (IN 2 / 3), kdy jde do party nabrat jak vořecha, tak slintu. Pokud má vaše postava vyšší IN než 3, slinta na vás zaútočí, protože se ho bojíte. Takže no mentats :-D
// Hra dohrána asi 10x, poprvé téměř ihned po vydání. Zabralo to celou noc :-D \\