Tuhle plošinovku pro Megadrive/Genesis skoro nikdo nezná. A vlastně ani já jsem ji neznal a objevil ji náhodou, když jsem hledal něco úplně jiného. Ona ve své době docela zapadla, protože když v roce 1995 spatřila světlo světa, už byla éra Genesis za zenitem, takže moc nikoho nebrala. Je však zajímavé, že když ji náhodou někdo zná, tak o ní mluví hrozně pěkně. Dokonce se zdá, že je to pro některé jedince značně kultovní videohra, když na ni přijde řeč.
Každopádně Ristar má za sebou i zajímavou historii, která sahá až do dob, kdy vznikal Sonic. Když Sega pracovala na designu Sonica, padla tam řada návrhů a mezi nimi třeba i králík, co umí chytat věci ušima. A následně něco podobného - hvězdička, co má dlouhé ruce jako provazy a díky tomu je dobrá ve šplhání a různých akrobatických kouscích. Tento nápad byl však hozen do koše a dnes víme, že to vyhrál modrý ježek se schopností rychlého běhání.
Avšak později to přeci jen někdo vylovil a na základě toho vytvořili Ristar.
Ristar tedy není ježek, ani italský instalatér, ale hvězda. Ano, jedno z těch světýlek, co vidíme v noci na obloze. Zlý pirát jménem Greedy (kreativní to jméno) totiž chce ovládnout vesmír. A tak zotročil obyvatele několika planet, aby ho uctívali, a zkorumpoval jejich vládce. A jak už to tak bývá, Ristar je jediný, kdo ho může zastavit. Musí tedy navštívit pět různých planet a zachránit je, přičemž nakonec porazí i zlého Greedyho. (Každopádně to moc nedává smysl, protože hvězdy jsou větší, než planety - vlastně planety se otáčí kolem hvězd :))
Ristar má tedy dlouhatánské ruce, na čemž je založena celá hra, protože díky tomu může různě šplhat, přeskakovat, chytat se různých věcí, přehoupnout se o různé sloupky, a dokonce používá ruce na obranu. Když se zjeví nějaký nepřítel, Ristar ho chytí a přitáhne se k němu tak silně, že do něj vlastně narazí celým tělem. No není divu, koneckonců je to hvězda.
Vzhledem k historii celé hry byste si mohli myslet, že má podobný styl jako Sonic, ale popravdě ne. Ristar zdaleka není tak rychlý, ale spíše je to opatrnější hratelnost, občas dokonce i mírně zaměřena na nějaký ten hlavolam. Možná má blíže spíše k Mariovi, než Sonicovi, ale ve výsledku je to tak osobitá záležitost, že se mi těžko přirovnává k čemukoliv.
Podobně jako v Sonicovi se veškeré levely rozdělují do zón, ačkoliv tady to nejsou zóny, ale planety. Každá planeta, kterou navštívíte, má tři levely. Dva normální a třetí je obvykle boss fight. Až je boss kaput, vyskočí Ristar zase do vesmíru a letí na další planetku.
A ještě jedna výrazná změna na rozdíl od Sonica. Ježek Sonic je známý tím, že neumí plavat. Ristar však plave naprosto prvotřídně, nepotřebuje pod hladinou dýchat a voda jej nezpomaluje. Tudíž veškeré pasáže pod vodou nejsou utrpením, jak tomu tak obvykle ve hrách bývá, ale naopak se to hraje naprosto výborně. Když nad tím tak přemýšlím, obecně by se dalo říct, že se Ristar hraje skvěle.
Hratelnost je dobře vybalancovaná, obtížnost a délka jednotlivých levelů je tak akorát. A projít celou hrou zabere tak dvě hodiny celkem.
Obsahově je Ristar také povedený. Hudba je na vysoké úrovni, stejně tak roztomilá grafika, a design celé hry mě celkově zaujal. Prostě Ristar je zapomenutý celkem nezaslouženě. S klidným svědomím ho můžu doporučit - navíc se prodává na Steamu. Máte-li rádi plošinovky, tak není co řešit. Ristar je zkrátka super.
Nejnovější komentáře