No One Lives Forever se špionkou v hlavní roli

The Operative: No One Lives Forever (často zkracováno jako NOLF) je střílečka, která vyšla někdy v roce 2000, a za kterou stojí společnost Monolith (vytvořila i hry, jako je Blood, F.E.A.R., Tron 2.0 atd.)... Zřejmě si tehdy řekli, že stříleček, kde se masakrují démoni a ufouni, už bylo dost, a proto se tentokrát rozhodli pro svět tajných agentů a špionáží. Ano, NOLF je bondovka.

Ale ne, nebudeme hrát za Jamese Bonda AKA agenta 007, který přijde do baru a řekne: „Prosil bych suché Martini. Velmi suché Martini... nejlépe v prášku“. Hlavní hrdina je tentokrát žena - tajná agentka Cate Archer, která pracuje pro úřad jménem Unity a bojuje proti teroristické organizaci H. A. R. M.

Pokud čekáte vážný příběh plný konspirací a nečekaných zvratů podobně jako v Deus Ex, tak nope. NOLF je totiž HUMORNÁ akce. Je to ve skutečnosti parodie na bondovky a celou dobu si z nich utahuje a funguje to dobře. Tedy aspoň já jsem se většinou skvěle bavil. Bavily mě vtipné rozhovory, vtipné špionážní vybavení a vůbec. Je toho spoustu...

Občas dojde čas i na vážnější pasáže, třeba na rozhovory mezi Cate a jejími šéfy, kde se řeší detaily kolem tajných operací. A v tom celém je ještě určitý feministický podtext, protože Cate často všichni shazují právě kvůli tomu, že je žena, zatímco ona v misích naopak dokazuje, že je schopná a dovede si poradit.

Ale od příběhu přejdeme k tomu, jak se NOLF hraje. Především stojí za zmínku, že NOLF je docela dlouhá hra. Když jsem byl menší, přišla mi fakt hrozně dlouhááááá. Nicméně nemusí být dlouhá časově a kdybych to měřil na stopkách, tak může mít takových deset až patnáct hodin podobně jako většina ostatních her, ale má tolik misí v tolika různých prostředích, až může vytvářet psychologický dojem určité rozsáhlosti...

Prakticky je tu skoro každá mise na světě, která by vás mohla napadnout. Je tu mise ve vlaku? No je! Přestřelka v lanovce? Ano! Mise v džungli? Taky! Mise v letadle? Mise na lodi? Mise pod vodou? Ano! Ano! Ano! Mise na staveništi? Maroko? Berlin? Tajné laboratoře? Přestřelky v mrakodrapu? Skladiště? Vesmírná stanice? To vše tu je! Egypt? No ten ne, takže tu není úplně vše... Ale skoro vše jo...

Bar nebo tajná základna?

Drtivá většina misí je spíše kratších (tj. tak pět deset minut hraní) a na pohodu. Obvykle je nutné v nich splnit nějaký určitý úkol, který je popsán celkem vágně („najdi tajné dokumenty“ apod.). A to dost vágně na to, abyste nevěděli, co přesně máte v misi dělat. Naštěstí to v praxi obvykle znamená jen to, že misi musíte projít od začátku do konce. Sem tam je třeba udělat něco navíc - například nafotit nějaké podezřelé objekty.

Celou hru je možné hrát buď Rambo stylem, což znamená, že popadnete zbraň a prostě si zastřílíte, zablbnete a pohoda. Anebo můžete hrát stealth stylem...

A u stealthu bych se zastavil. NOLF je pochopitelně stealth orientovaná hra, což je logické vzhledem k tomu, že vlastně hrajete za špionku. A tak se musíte tajně plížit, aniž by vás někdo viděl, být tichý jako myška, schovávat se, vyhýbat se kamerám a nedovolit, aby někdo spustil alarm. To zní moc hezky, ale v praxi to podle mě tolik nefunguje. Já osobně mám radši Rambo styl.

Jedna mise se odehrává ve vesmíru

Jenže - některé mise doslova ke stealthu nutí. Prostě se v nich nesmí spustit alarm, jinak MISSION FAILED. A tohle osobně považuji za nejslabší stránku NOLFa. Naštěstí se ty mise dají zvládnout a nepřátelé jsou hluší, slepí a blbí...

Před každou větší misí máte za úkol se ve výcvikové laboratoři Unity naučit ovládat nějaký nový špionážní přístroj. Ať už jde o sponku, kterou se odemykají zámky (ty bytelnější pak lze roztavit svářečkou schovanou v zapalovači), minci na odlákání nepřátel, rtěnka, co funguje jako granát, parfém, který nepřátelé uspává, robopes, co odláká hlídací psy, brýle, se kterými lze vidět lasery spouštějící alarm, a tak dále a tak dále.

A pak si lze vybrat, co v misi budu používat. (Nejsnazší je prostě zatrhnout "default equipment" a jít dál, pokud jste moc líní na to se tím vším proklikávat).

Všechno jsou to hezké věci, ale přesto člověk nakonec zůstane u toho Rambo stylu. Co se dá dělat? Někdy se prostě špion musí tajně proplížit do nějaké budovy a ukrást tam tajné dokumenty, aniž by si ho někdo všiml, a u toho vystřílet 7 pater plných vojáků. Tak to v životě chodí.

Je tu i mise pod vodou, která se překvapivě nehraje tak hrozně, jak by se mohlo zdát. Je trochu podobná potápěčské misi v akci Chaser.

Jak bývalo tehdy docela trendy, často se do her musely přidávat dopravní prostředky a NOFL je na tom podobně. V některých misích máme k dispozici motorku, v některých zase sněžný skútr. Naštěstí jsou tyhle mise spíše vzácné. Říkám naštěstí, jelikož jsou sice zábavné, ale zase ne tolik, že bych jich chtěl víc.

Takže abych to nějak shrnul, NOLF je skvělá střílečka. Měl jsem ji rád jako škvrně, mám ji rád dnes. Čas od času se k ní vracím - jednou za pár let - a vždycky si její hraní užívám. Slabší stránkou jsou stealth mise, kde se nesmí spustit alarm, což v kontextu příběhu dává smysl, ale nehraje se to moc příjemně a člověk je spíše rád, když má tyhle mise za sebou. To celé podtrhává výborný humor, kdy mě různé situace donutily vyprsknout smíchy. Takže, to je NOLF, lidičky...

Jinak jak se zdá Stephano už recenzi na tuhle bondovku psal, ale tak snad nevadí také můj pohled na věc.