Covox a Windows 3.1

V dalším článku na téma jak vyrobit křemíkové Frankensteinovo monstrum budou předmětem zkoumání Windows 3.1, na které přišijeme kvalitní multimediální výbavu - Covox Speech Thing. Hostitelem bude opět nešťastná pokusná sestava s:

• Intel Core 2 Duo E4600
• dvěma SATA HDD
• 2 GB RAM
• Chipsetem Intel 945G
• VESA kompatibilní integrovanou GPU

Opět se tedy jedná o kombinaci hardwaru a softwaru technologicky od sebe vzdáleného více jak jednu dekádu. Naštěstí se ukázalo, že Windows 3.1, jakožto čirá 16 bitová nadstavba DOSu, se nechá poměrně snadno oblafnout (a nebo taky ne...).

Mnohem obtížnější situace nastává u Covoxu. Covox je nejjednodušší zvukovou "kartou", která se svého času vyskytovala na PC (a na dalších platformách). IBM PC bylo navrženo jako kancelářský stroj, potřeba reprodukce složitějších zvuků nežli despotického vřískání PC speakeru se nepředpokládala. Později, když bylo jasné, že se platforma chytla i jinde než v kanceláři, se objevily zvukové karty. Například AdLib a Covox. Ten je velice primitvní, čemuž odpovídá i kvalita a možnosti. Jenže AdLib byl drahý. A Covox levný. Nejen levný, byl prakticky zadarmo!

Hardware

Celé zařízení je v zásadě jen rezistorová síť, základní digitálně analogový převodník, eventuálně doplněný o filtrační kondenzátor a připojený přímo na paralelní port počítače. Toto dokonale pasivní a jednoduché zařízení by s trochou pájení neměl být problém stvořit za půl hodinky. Ovšem pokud páječka není váš kamarád (moje mě přímo nesnáší), jde to udělat ještě mnohem, mnohem jednodušeji. Stačí se inspirovat Patem a Matem.

Nač totiž pájet, když máme nepájivé prototypovací pole. Koho zajímá, že se na to nedá dívat, však to někam schováme. Podle známého schématu tedy pospojujeme hrst rezistorů o dvou hodnotách (poměr hodnot zhruba 2:1), volitelně přidáme kondenzátory pro lepší pocit. Z hotové sítě vyvedeme 2 vodiče a libovolným způsobem je nabastlíme na preferovaný audio konektor. Celou hrůzu umístíme na stabilní místo, má totiž tendenci se rozpadat. Zbývá vše připojit na paralelní port počítače.

Některé základní desky však LPT port nemají vůbec vyvedený - což je problém. Je tedy nutno zvolit takovou, která má alespoň vyvedeny příslušné piny. Pak je možno si práci zjednodušit tím, že propojovacími vodiči přímo spojíme nepájivé pole s pin headerem na desce. Díky tomu můžeme celou obludnost schovat do PC skříně a nemusíme se za ni stydět - neboť jak je známo: co oči nevidí, srdce nebolí.

Trvale dočasné zapojení Covoxu

Zapojení audio výstupu - Hi-Fi

Samotný výstup můžeme například přímo připojit na sluchátka, přičemž výsledkem je nebývale tichý, sotva zřetelný chrapot. Mnohem lepší je použít libovolnou aktivní repro soustavu (na jejíž kvalitě skutečně nezáleží).

Software

Covox je samozřejmě nejlepší provozovat pod DOSovým operačním systémem (zde FreeDOS), a to kvůli jeho naprosté ignoraci toho, jak kdo nakládá s hardwarovými prostředky. Existuje mnoho ovladačů a emulátorů, které se všemožně snaží napodobovat AdLib a jiné zvukové karty. Zde však narážíme na problém - Covox je připojen bez jakéhokoliv bufferu a je kompletně pasivní. Jeho ovládání tedy vyžaduje velmi intenzivní nízkoúrovňovou komunikaci, odesílat vzorek po vzorku, bajt po bajtu. A to všechno musí zajistit software. Zmíněný problém nastane ve chvíli, kdy se počítač snaží dělat cokoliv jiného, než přehrávat zvuk. Načasování musí být precizní. Když do všeho přimícháme ještě přerušení, jak uživatel buší do klávesnice a cloumá myší, pochopíme, proč je her a programů podporujících covox tak málo. K tomu všemu se na mé sestavě programy pro DOS typicky zacyklily po prvním zvuku, což vyústilo v úžasnou kakofonii doprovázenou kompletním zamrznutím počítače.

Systémová konfigurace

Konfigurace

Jediným kusem softwaru, s trochou dobré vůle a hromadou trpělivosti použitelným, se ukázaly být Windows 3.1 doplněné příslušným ovladačem (zde). Ty nám umožní přehrávat ikonické "tadá" a jiné nekomprimované WAV soubory stále dokola prostřednictvím zabudovaného Media Playeru. Aby nám bylo poněkud méně zle, můžeme si zlepšit náladu pomalým, leč VESA kompatibilním ovladačem, umožnujícím závratná rozlišení 800x600 či 1024x768 při 256 barvách - stačí stáhnout běžný SVGA ovladač zde a aplikovat patch odtud. Kolem a kolem je možno instalaci značně odbýt. Nemaje chuť zaobírat se znakovými sadami a paměťovými ovladači jsem skončil u anglické mutace systému ve standardním módu.

Těch barev...

Maximum, co se archaický Media Player uvolil přehrát, byly nekomprimované 8 bitové WAV soubory při vzorkovací frekvenci 8 KHz. Tedy telefonní kvalita. Navíc při pokusu o interakci se systémem (pohyb myší) se zvuk rozpadá. I to je ovšem na klubko drátů oslňující výsledek, ne? Posuďte sami:

One-eyed Maestro, Kevin MacLeod

"Tadá" zvuk, "šlus" zvuk

Zvuky jsou nahrávané telefonem přiloženým k reproduktorům, ovšem na kvalitě jim to ubrat snad ani nemůže.

Jakýkoliv sofistikovanější multimediální software se mi, nejspíš kvůli nedostatku paměti ve standardním módu a dalším šotkům, nepodařilo nainstalovat. Takže žádné video, žádné mp3.

Výsledkem celého snažení je dýchavičný systém a zvuky, ve kterých poznáváte hrubé obrysy skladby v názvu souboru. Nic víc jsem ani nečekal, takže prohlašuji úkol za úspěšný a prozatím uzavřený...

SimCity