Dawn of Sorrow je další díl ze série Castlevania - tentokrát pro konzoli Nintendo DS - a navazuje na Aria of Sorrow, který vyšel pro Game Boy Advance. Aria of Sorrow se odehrával v budoucnosti - v roce 2035 - a představil nám hlavního hrdinu jménem Soma Cruz. Pokud jste dohráli Aria of Sorrow, tak - Pozor! Spoiler! - víte, že Soma je ve skutečnosti sám velký hrabě Dracula. A děj končí tím, jak Soma bojuje s chaosem a nakonec ho úspěšně poráží, čímž se zbavil prokletí, které nad ním převzalo kontrolu.
Potom si Soma žije spokojeným životem a vše je hezké. Dawn of Sorrow se však odehrává v roce 2036, tedy rok po událostech Aria of Sorrow. Soma si užívá svůj volný čas, courá se po městě se svou přítelkyní Minou, když tu najednou se před něj teleportuje podivná žena. Ta se chce zmocnit temných schopností, kterými Soma oplývá, a mít je jen pro sebe. Navíc má dva kandidáty, kteří převezmou štafetu po Draculovi, aby se stali pány temnoty místo něj. Následuje krátký souboj a podivná žena zmizí. Soma se nakonec vydává do Draculova hradu, aby celé věci přišel na kloub.
Dawn of Sorrow přebírá veškeré herní prvky po Aria of Sorrow. Opět tedy máme metrodvaniu a opět tu hlavní roli budou hrát duše, které může Soma vysávat z nepřátel.
Funguje to tak, že když zneškodníte protivníka, sem tam z něj vypadne duše a Soma ji absorbuje. A tím získáváte schopnost, kterou protivník měl. Pokud protivník hází firebally, vy házíte firebally. Pokud střílí ledové kry, vy střílíte ledové kry. Pokud hází oštěpy, vy házíte oštěpy. A tak dále. Ve výsledku to vede k tomu, že máte obrovskou hromadu různých způsobů, jak zneškodnit nepřátele, což přináší velikánské možnosti zábavy.
Můžete procházet hradem a házet na kostry výbušniny, kosit zombie laserem nebo odpálit támhletu skupinku monster vybuchujícím kořenem mandragory. Cokoliv vás napadne.
Jsou tři typy duší. První typ představuje aktivní útok. Druhý obvykle přivolá nějakého pomocníka - třeba impa, co vás všude následuje a občas pomáhá s protivníky. Třetí typ duší je pak nějaká pasivní výhoda - například zvýšení útočného čísla nebo obrany.
Mimochodem, jak často vám duše budou padat, ovlivňuje hodnota štěstí - luck. Některé jsou ale tak vzácné, že pokud je potřebujete pro další postup hrou, je nutné konkrétního protivníka najít a eliminovat kupříkladu až 50x. Tohle tvůrci nenastavili moc dobře. A na diskuzních fórech mezi fanoušky Castlevanie se dokonce proslýchá, že se jedná o bug, kdy se hodnota luck neprojevuje tak, jak tvůrci zamýšleli. Jeden diskutující jednou tvrdil, že nalezl programátorskou chybu, když se přehraboval v assetech ze hry.
Veškerý systém duší je však obecně sekundární a primárně se zde vyskytují běžné zbraně jako obvykle (tj. Soma může mít cokoliv - nůž, meč, boxera, sekyru a tak dále).
Za zajímavost považuji, že tvůrci do hry zakomponovali pár principů, které využívají dotykového displaye Nintenda DS. Bohužel to působí trochu dojmem, že to tam nacpali na poslední chvíli ve stylu „Hele, ta konzole má dotykovej displej. Možná bychom tam měli dát něco dotykového!“. A jak pravili, tak učinili.
V praxi to znamená, že na některých místech jsou ledové kostky, které je nutné rozbít dotykem. To ještě jde. Ale vyskytuje se zde ještě věc zvaná seals (pečetě). To se před boss fightem objeví nějaké gesto, které musíte na dotykové obrazovce načmárat prstem. Když bosse porazíte, tak se vás hra na to gesto zeptá znovu a vy ho musíte zpaměti udělat. Když ho spletete, boss získá zpět několik HP a je nutné celý proces opakovat. Načmárání sealu je navíc časově omezené a je nutné reagovat okamžitě. První gesta jsou snadná - prostě nakreslíte symbol ve tvaru písmene V nebo A, ale postupně se komplikují. A v pozdější fázi hry už je velmi obtížné si ty pohyby pamatovat přesně.
Nintendo DS má kromě dotyků ještě jednu zajímavou věc. Jak název Double Screen napovídá, má dva displaye. V emulátoru si je můžete hodit nad sebe nebo vedle sebe. Na jednom běží samotná hra, na druhém se vyskytuje mapa. To je velice šikovné, protože se nemusíte obtěžovat s neustálým přepínáním do mapy, abyste věděli, kde jste. Tuhle skvělou věc zdědily i všechny budoucí Nintendo DS Castlevanie.
Mapa se dá také přehodit na takovou informační obrazovku, kde jsou shrnuté různé informace. Například o vaší postavě - jakou máte úroveň, jaké atributy a tak dále. Též to vypisuje informace o protivnících, tj. tabulka zobrazuje posledního zabitého protivníka, jeho jméno, HPéčka, jaké itemy a duše může dropnout (a jak moc jsou vzácné), jaké má resistence, kolik za něj získáte expů, když ho porazíte, a tak dále a tak dále. Šikovná věcička.
Každopádně co dodat? Dawn of Sorrow je výborné pokračování Aria of Sorrow. Tenhle díl si stále drží svou kvalitu po všech stránkách. Jako vždy má ještě vybroušený soundtrack, skvělý design a celkově je hratelnost značně chytlavá, téměř návyková. Další dílko ze série, se kterým jsem byl naprosto spokojen.
Nejnovější komentáře