Ježišmárjá, už to hoď! No sláva. Šup to na křídlo, podle manťáku do pásma, zatáhnout to do rohu a tam se uvidí. Parťák už jede mezi kruhy, hážu to na něho a z první pálím. Gólman vyráží, ale k jeho smůle mně rovnou na lopatu. Kolem mě nikdo, takže nasadím ruskej blafák (golfák s nápřahem až někam za ucho ze dvou metrů) a mířím k tyči. Panáček nebyl připravenej, takže góóóóóóóól!
A modří už vědí. Kdo chtěl před podzimem 93 hrát na PC hokej, musel si pustit Face off! Jinej hokej nepřicházel moc v úvahu. Dal se snad sehnat Wayne Gretzky hockey, ale ten zdaleka nebyl tak zábavnej. Protože Face off! měl něco, co dodnes kvůli licenčnímu ujednání s NHLPA chybí...
Frajer se chce kolem mě chce protáhnout. Vidí u manťáku skulinu. No tos uhádl borečku. Stisknu klávesu a za chvilečku ho kosím ukázkovym krosčekem. Rozhodčí neviděl, přesně jako ve české lize. Ale frajer má nějakyho nerva. Shazuje rukavice a prej poď na férovku. Pán si věří. Dem na to. Pravej hák, střídá rána na solar. Pěsti lítají na obou stranách. Ale copak, boreček si nehlídá očko a už je v něm. Držím si ho a láduju mu do ksichtu jednu za druhou. Za chvilku má dost a padá na zem. Máš štěstí, žes dostal sadu ve stoje. Jinak bych ti přidal eště na zemi!
Ano ano, pánové a dámy. Ve Face off! jsou bitky. A jaky. O level výš to je když se hraje proti kámošovi. Páč nic nepotěší tak, jako rozšmelcovat ksicht někomu, kdo sedí vedle vás. Bohužel se na začátku devadesátých let NHLPA nějak připodělala, takže někdy od roku 93 (NHL 94) bitky skončily. Nejsem v konzolích kovanej, ale co jsem kde četl, už to tam měli naprogramovaný a museli to nakonec vyhodit. Tady tento problém odpadá. Neni peníz, neni láska. Takže u Face off! licence nejsou. Ani na kluby ani na jména hráčů. Což nám ovšem vůbec nevadí, páč máme editor. Takže si to tam nahážem, jak se nám hodí. Vůbec hra šla na svou dobu slušně nastavovat. Pravidla, fauly, délka třetin, bitky. Všecko tu jde.
Jde tu dokonce měnit taktiku. Určovat, kdo kam na ledě pojede.
Nechci z toho tady dělat dobovou recenzi, spíš jenom takovou vzpomínku s pár obrázkama, která pamětníky potěší. Nebudu tu vypisovat neduhy a chyby. Celý je to slušná sranda. Hlavně ve dvou. Top na co to dosáhne technicky je VGA a MT-32. Spodek pak CGA a pípák. Prostě taková ta klasika konce osmdesátých let. Jestli máte aspoň XT s 512 kily RAM, tak to pojede. Samo, že z diskety. Takže dost keců a hurá na to.
U tohoto hokeje jsem strávil neskutečně hodin. A to pojmenovávání hráčů a skládání si vlastních týmů, hotový manažer tohleto :-D Tohle a Sharkey´s Pool, to bylo první, co jsem pouštěl po příchodu ze školy na rozehřátí, pak následovala F-15 Strike Eagle II, to byla taky snad každodenní povinnost odlétat určitý počet hodin za doprovodu hudby Mika Oldfielda. Ach jo, člověk tehdy neměl všechny hry, co by chtěl, ale tak nějak o to více si to hraní užíval, skoro jakoby více, než když má dnes úplně všechno. Je to jako s dětmi a hračkami, s jednou hračkou si dítě vyhraje a touží u toho o vysněných lepších hračkách a hraje si s tou jednou, jako by je měl, ale když jich dostane 10 těch vytoužených, tak se nudí a přestane si hrát :-)
taky jsme mastili face-off a právě ty bitky to bylo něco :)
jednou jsem měl půjčenou segu md a nějaký NHLko asi 93 nebo NHLPA teď už nevím a tam se to taky řezalo, momentálně mám na segu md 2 hokeje NHL 95 a NHLPA 93 a ani v jednom bitky nejsou…
To bylo podle mě právě NHLPA snad roky 92 nebo 93. Nejmenovalo se to NHL, protože měli licenci jen na hráče, čili NHLPA. Proto eště nikdo nekafral do bitek. Pak už bzlz jen NHL a tam do toho liga začala kecat.
Tohle jsme hráli hodně. Ta radost, když střela z půlky nebo přes celé hřiště brankáři nějak smolně spadla do brány. Těch loktů, co dostali rozhodčí, protože zrovna stáli v cestě. A nejlepší důvod odchodu na trestnou – „Not winning the fight“.
Super zabavne napsano :)