V souvislosti s právě probíhající soutěží jsem si po delší době střihl Dooma dvojku (trochu lenivě na střední obtížnost hurt me plenty).
A napadlo mě, že bych dále mohl dohnat doomové resty, které mě tíží. Jedničku jsem nedohrál ani nepamatuju a její čtvrtou epizodu Thy Flesh Consumed jsem dost možná nedohrál nikdy. To samé platí o datadiscích TNT: Evilution a The Plutonia Experiment. Vím na 100%, že jsem je hrál, ale kam až jsem se dostal, to už je mi zahaleno tajemstvím.
Ale ještě než se hladově pustím do hlavního chodu, je třeba neklidný žaludek připravit. Ideálně konzumací něčeho lehkého a prudce zdravého. Co takhle chutná cereální svačinka?!
Chex Quest (1996) je FPS akce postavená na id Tech 1 enginu. CD se hrou bylo v rámci povedené reklamní akce přikládáno ke krabici křupek značky Chex. Protože byla reklama zaměřena na děti ve věku šest až devět let, bylo nezbytné malinko ubrat na násilí. Proto v Chex Questu emzáky nestřílíte, ale pomocí rozličných nástrojů teleportujete do jiné dimenze. Pokud vás snad nepřátelé přemohou, nečeká vás smrt, ale mutace v příslušníka jejich druhu.
Příběh je prostý - planeta Bazoik byla obsazena hlenovitými a nenažranými Flemoidy, kteří požírají potraviny náležící Intergalaktické Federaci Cereálií. Jedinou nadějí v boji s Flemoidy jste vy, neohrožený Chex. Je to blbé, ale ruku na srdce, příběh Dooma není o moc lepší ;)
Ve hře se pochopitelně nesetkáte ani s kapkou krve, roli veškerých unikajících a životadárných tekutin zastane hlen. Zdraví doplňujete konzumací ovoce, čisté vody či mléka, prostředí je pestrobarevné, hudba je veselá... Na to, že jde o sice totální, ale přesto konverzi Dooma, je hra skutečně překvapivě brutality prostá. No jo, ale je to pořád ještě zábava?
Inu, moc ne :) Spolu s ostatními prvky je mladším hráčům přizpůsoben i design levelů, který navíc trpí tím, že autor zjevně neměl editor / engine tak docela v ruce. Zatímco poslední z pětice úrovní je docela zajímavá a po výměně textur a vyladění osvětlení by se klidně mohla objevit v Doomovi, úrovně předchozí jsou nemastné, neslané, jednoduché, strukturou je to takový lepší Wolfenstein, prostě pár místností v různých výškách a pospojovaných chodbami. Designér dal přednost realitě před fantazií, a úrovně jsou tak stavěny jako skutečná a fungující místa - přistávací zóna, skladiště, laboratoř apod. Za sebe musím říct, že trocha abstrakce po vzoru Dooma 2 by jim citelně prospěla.
Další trabl je arzenál zbraní, který je naopak abstraktní až moc. Autoři zjevně nechtěli použít nic, co by evokovalo zbraně reálné, a tak tu máme přehlídku Zorcherů, což jsou paprskomety různých tvarů a podob. Hloupé je, že jsou si navzájem dost podobné, a navíc na první pohled neodhadnete jejich sílu. Trochu orientovat jsem se začal až v poslední třetině hry. Naštěstí je hra i na střední obtížnost směšně snadná, a tak jsem prostě střílel tím, co jsem měl zrovna v ruce.
Poslední bolístkou je délka hry. Těch pět úrovní proběhnete na střední obtížnost s prstem v nose za půl hodinky. Další dva díly přidávají každý po pěti nových úrovních. Celkem je to tedy 15 map, což už by šlo považovat za kompletní hru a hlavní chod. Jednotlivě jsou to ovšem takové nevýživné nasládlé jednohubky.
Ale co, na promo hru rozdávanou zdarma s křupkami je to i přes výše uvedené mínusy vlastně dobré. Další dva díly sice hrát nebudu, to si radši vyberu něco poněkud krvavějšího, ale až dcerka dospěje do vhodného věku, aspoň vím, jak jí na chvilku zabavit :) Chex Quest naštěstí bez problémů běží v gZdoomu, navíc jeho třetí díl z roku 2008 obsahuje i vylepšené předělávky původních dvou dílů. Audiovizuálně se to tedy dá povýšit na úroveň snesitelnou i pro netrénované jedince.
No a rozhodně je to PODSTATNĚ lepší, než Super 3-D Noah's Ark ;) Pokud vás podobné nenásilné FPS akční projekty zajímají, mrkněte ještě na The Adventures of Square.
Ale nechme křupky křupkami, je čas naládovat brokovnici a vydat se zase jednou vstříc nekonečným vlnám pekelného svinstva! Doom čeká.
Nejnovější komentáře