Volné pokračování článku Coin op – DOBA (ne)dávno MINULÁ
ゲームボーイ GAME BOY
V porevoluční době mohlo bystré oko zaznamenat v našich krajinách tu a tam střet dvou zdánlivě velmi odlišných světů. V maringotkách křižujících překrásné česko-slovenské luhy, háje a především rozmanité poutě a zábavní parky bylo možné vstoupit do království snů a her. Herní automaty byly od počátku u nás odsunuty na okraj zábavy a svým způsobem to byl z dnešního i tehdejšího pohledu punk (viz článek Coin op). Právě u pojízdných automatů se naskytla příležitost zahlédnout jedince držící v ruce přenosný přístroj, na kterém se daly hrát hry také. Byl to Game Boy. Tak, jako se dnes lidé sdružují na internetových stránkách, komunikují spolu prostřednictvím sociálních sítí, mobilních telefonů a kdovíjakých ještě tačprdů, tak se dříve takto postižení jedinci scházeli u herních automatů.
Synci zámožných rodičů a rodičů, kteří cestovali nebo měli příbuzné žijící v zahraničí, byli vždycky ve výhodě (záměrně je užíváno mužského rodu, protože zajímat se v té době o hry by bylo pro dívku faux pas). Cena konzole byla na tehdejší dobu vzhledem k měsíčnímu platu astronomická, nemluvě o počáteční nedostupnosti. Přesto časem i u nás rozvinul trh svá chapadla a pořídit kouzelnou krabičku s názvem Game Boy už nebylo tak obtížné.
Nintendo v roce 1989 vydáním konzole vstoupilo nejen do síně slávy herního průmyslu, ale také do mnoha peněženek. Firma zaznamenala ohromný úspěch v prodejnosti. Prodalo se neuvěřitelných 118 milionů kusů. Na trhu byly i jiné konzole a daleko výkonnější. Nintendo ale dokázalo nabídnout kvalitní hry, dále na tehdejší dobu úžasné rozměry a mobilitu. Z her lze vzpomenout na Super Mario Land, Tetris (dodáván spolu s konzolí), Pokémon, a jiné.
Srdcem konzole Game Boy byl 8-bitový procesor Sharp x80 tepající na frekvenci 4,19MHz. Lcd display bychom dnes nazvali zeleným peklem (disponoval čtyřmi odstíny poněkud nazelenalé barvy) o rozlišení 160 x 144 pixelů. Přístroj byl napájen čtyřmi tužkovými články (AA 1,5V). Alkalické baterie stejně jako nabíjecí byly neúnosně drahé, a tak se často stávalo, že vlastník konzole v našich končinách hrál především z ekonomických důvodů připojen přes adaptér na síť nebo používal články nealkalické, stáhl jas a zvuk na minimum, ale i tak neměla výdrž článků dlouhého trvání. Přes některé nedostatky se Game Boy stal celkem rychle konzolí udávající krok ve třídě handheldů a zamilovali si jej nejen děti či teenageři.
Původní konzole Game Boy Classic (1989) v dubnu oslavila 25 let od vydání, následoval Game Boy Pocket (1996), dále Game Boy Color (1998), potom Game Boy Advance (2001), poté Game Boy SP (2003), Game Boy Micro (2005), Nintendo DS (2004), Nintendo 3DS (2011).
Vlastnili jste Game Boy nebo na něm alespoň hráli? Která hra Vás bavila nejvíce a která byla třeba i frustrující?
Autor: lucky devil
Zdroj obrázku: http://zhb326519.myweb.hinet.net/scrapbook/scrap72.htm
-
- Vnitřek
-
- Základní deska
Fotogalerie: lucky devil
upload 7.5. 2014
Žádný z Gameboyů jsem nevlastnil, ale v ruce jsem držel čb i color verzi. Na hraní s colorem už si moc nepamatuji, ale zato na ČB nezapomenu. Bylo to ještě na základce, s majitelem GB jsem chodil pouze třikrát týdně na němčinu a to ji navíc neměl vždycky. Dodnes nezapomenu, jak jsem na tom pařil Street Fightera 2. Míhající se postavičky na zažloutlém displeji byly vidět sporadicky a přihlížející spolužáci pravděpodobně viděli teprve velké kulové. Mario se na tom ale hrál dobře.
K samotným hrám na různé typy GB jsem se pak dostával přes emulátory. Dokonce i Pokémony jsem hrál ;)
Ano, mohu potvrdit Street fighter II byl na této konzoli( verze pro GAME BOY Classic, ale spustitelná i na pozdějších verzích konzole) poměrně kotroverzní záležitost: pohyby postav byly velmi pomalé a ovladání příšerné.
Super Mario Land byl trefou do černého a i dnes si drží stále skvělou hratelnost. Hra disponovala jednoduchým a především příjemným ovládáním postavičky. Návykovost okamžitá.
Na GAME BOY vyšel třeba i Prince of Persia ( u nás málo k vidění).
Pozn. článek bude později doplněn fotografiemi, podíváme se i dovnitř :-)
Praveže nikdy! Dokonca si pamätám ako na základnej škole jeden spolužiak mal a ja som mu to neskonale závidel. Hold, doba bola pre niekoho taká, že bol rád keď mal tetris :-D
to bylo počátkem 90tejch, nevim přesně rok, v prodejně MPM v Myslíkově ulici krom modelů v té druhé menší části prodávaly černobílý Gameboy (a asi i ostatní nintendo záležitosti) a dal se tam i vyzkoušet, přidělaný na pevno v nějakym stojanu, hrál jsem tam nějakou hru s Tomem a Jerrym a nechápal jsem jak na tak malý věci může bejt tak komplexní vymakaná grafika – myšák během útěku sed do auta a ujížděl, strašně jsem to chtěl…hlavně tušim v základu pouze tetris a ten už tenkrát byl dost provařenej…
Tu jsem hrál v DOSové (barevné) verzi. Pěkná odpočinkovka ;)
Já jsem nikdy GAME BOY nevlastnil, ale kamarád ho měl a sem tam jsem si ho půjčil a pařil … i když počítač to nenahradilo, u babičky jsem jinou možnost neměl, tak jsem hrál na game boy :-)
Pamatuji, že hodně se také hrávalo na nádraží při čekání. Civííl, řvali kolemjdoudí právě propuštění vojáci. Teď se mi to vybavilo.
Měl jsem a mám :) jen už dlouho pokukuji po nějakém v dobrém stavu. Můj už mele z posledního a je na něm víc izolepy než plastu.
jj, taky jsem měl půjčeno od kamaráda a po nocích jsem opakoval znovu a znovu, až jsem toho instalatéra na dovolené dohrál ;)
A taky jsem jel Robocopa, Tetris a R-Type.
A co teprve Probotector nebo vynikající hry od HUDSON SOFT Adventure Island I. i II, kde vám pomahaly ještěři a jiná zvířata proti ufounům co unesli dívčinu.
Nejlepší hra od Hudson Softu je DYNA BLASTER (Bomberman na NESu). Těch propařených hodin…