Další z drobných restů z kategorie "100x rozehráno a nikdy nedohráno". (Moc se neškleb, Falloute 2, však ono na tebe jednou dojde!) Rozhodl jsem se Křížovou výpravu dorazit v rámci boje s neodbytným nutkáním pořídit si Warlords of Draenor. Zatím to funguje - hra dohrána, článek k sepsání a na WOWko jsem skoro ani nepomyslel... skoro.
Když se řekne "Indiana Jones adventura", většině z vás automaticky naskočí legendární Fate of Atlantis. Což je naprosto v pořádku, jde o hru epickou a pro fanoušky žánru zcela zásadní, ač nějaké ty mušky taky má. O tom ale jindy a jinde. Její předchůdce Last Crusade bude navždy živořit ve stínu slavnějšího bratříčka, otázka je, zda zaslouženě. Inu, odpovím rovnou - zaslouženě. A na dalších řádcích si řekneme proč.
Co je dobré?
Last Crusade ve své původní EGA verzi vyšla roku 1989 jako souputník stejnojmenného filmu. O rok později se dočkala jak VGA PC verze, tak CD-ROM verze pro počítače FM Towns. Poslední zmiňovaná verze (spustitelná pod ScummVM) je se svými 256 barvami nejen poměrně pohledná, ale díky CD soundtracku i docela dobře zní.
Motorem hry je samozřejmě šikovný lucasartský SCUMM, a to v podobě, ve které byl použitý i u dvojice starších adventur Maniac Masion a Zak McKracken and the Alien Mindbenders. Pro vás to znamená především velký počet použitelných příkazů a žádné grafické znázornění položek v inventáři.
Hra +- kopíruje dějovou linku filmu a hlavním hrdinou je pochopitelně bičem se ohánějící archeolog Indiana Jones. Zavítáte do lokací známých z plátna, setkáte se některými důležitými postavami, od Henry Jonese, přes Marcuse Brodyho, až po doktorku Elsu Schneider a Adolfa Hitlera... ehm.
Hádanky jsou poměrně logické, u některých vám navíc pomůže znalost filmu. Dialogy jsou sice osekané až na kost, na rozvláčné vyprávění tu místo není, ale tvůrcům se podařilo důležité body, a také vtipy, víceméně zachovat.
V některých situacích má hráč k dispozici více řešení problému. Např. v prostřední části hry, kdy prolézáte hrad Brunwald ve snaze osvobodit svého otce ze zajetí nacisty, narážíte na chodbách na ozbrojené hlídky. Ty lze buď porazit v pěstním souboji, nebo přemluvit vhodným vedením dialogu, popř. přesvědčit ke spolupráci darováním konkrétního předmětu. Připomíná to větvení příběhu ve Fate of Atlantis, kde si hráč v jednom bodě mohl vybrat, vydá-li se cestou důvtipu, nebo fyzické síly. Na jiném místě si zase můžete vybrat mezi ukradením letadla a naloděním na vzducholoď, přičemž druhá jmenovaná možnost znamená více přemýšlení a několik minut herního času (především kvůli dalšímu bludišti) navíc.
A nakonec - dostanete-li se do Berlína, můžete vrazit pěstí samotnému Führerovi. Sice vás hned potom zastřelí jeho osobní stráž, ale řekněte sami, ve které jiné hře můžete tímhle způsobem seřezat Hitlera?! :)
Co je trochu horší?
Všechno ostatní. Chyby hry vyplynou na povrch v případě, že už za sebou jedno dvě cvičné rozehrání máte a na většině míst tušíte, kudy se ubírat. Dojde vám pak, jak je hra vlastně krátká a že herní čas natahují především otravná bludiště.
Nejprve k bludištím. Ta vás čekají minimálně dvě - katakomby v Benátkách a hrad Brunwald. Na třetí narazíte ve vzducholodi, tomu se lze ovšem vyhnout, viz výše. Zatímco hrad je ještě v zásadě snesitelný a být ve hře bludištěm jediným, vůbec by nevadil, Benátky jsou jednoduše opruz. Doporučuju vytisknou si mapu (co to kecám, je rok 2014, tedy ne vytisknout, ale zobrazit si na tabletu), kterou naleznete v knihovně - ta může trochu pomoct.
Vzducholoď je destilovaná trýzeň. Nejhorší je, že z těch bludišť cítíte, že jsou ve hře opravdu jen a pouze kvůli prodloužení herního času. Jenom Benátky samotné můžou znamenat desítky minut, pokud nevíte, kam jít.
Vinen je zjevně šibeniční termín, ve kterém musela být hra hotová, aby mohla vyjít společně s premiérou filmu. Za sedm měsíců zázraky neuděláte, ani když jste Ron Gilbert.
Pěstní souboje, na které dřív nebo později narazíte, jsou zpracovány dost nešikovně a při vší snaze stejně místo taktizování skončíte u zběsilého bušení do dvojice kláves. Naštěstí se s trochou save / load podvádění a zkoušení dialogových voleb dá většině soubojů vyhnout.
Některé důležité postavy a scény z filmu úplně chybí. Za všechny např. Sallah nebo jízda na tanku. Většina rozhovorů ve hře je záležitostí několika krátkých vět. Navíc poté, co postavy řeknou své, už s nimi většinou komunikovat nelze. A to dokonce do té míry, že položka talk v menu je neaktivní. Na druhou stranu - není úplně fér dialogy v kontextu LucasArts adventur kritizovat, protože Indiana Jones and Last Crusade je první hra, která je v této větvené podobě představila.
Ve hře je málo aktivních předmětů k prozkoumání, především v pozdějších fázích hry, kdy kolikrát na obrazovce není aktivní v podstatě nic. Ale opět - oproti předchůcům je i zde vidět pokrok.
Co je zajímavé?
Jde o první adventuru od LucasArts (přesněji Lucasfilm Games), která využívala existující licenci. Zároveň jde o poslední adventuru od LucasArts, ve které jste mohli dospět do "mrtvého konce". Tedy do bodu, ze kterého hru nelze dohrát. A co víc - ve hře lze na několika místech zemřít.
Po vzoru adventur od Sierry má Last Crusade systém skóre. Za řešení situací ve hře získáváte IQ (Indy Quotient) body. Ty se neresetují při každém hraní, ale sčítají se. Např. pokud má některá herní situace dvojí řešení, pro plné skóre jsou potřebné dva průchody hrou, pokaždé s jinou volbou.
V originální verzi hry nelze v poslední části hry, kdy Indy plní trojici zkoušek pro získání grálu, ukládat pozici. SCUMMVM toto omezení nemá.
Hudba ve hře je kompletně převzatá z filmového Indyho, což je zvlášť u CD verze nepřeslechnutelné (u AdLib FM syntézy vám to nemusí na první poslech cvaknout ;)
Hra má tři různé konce. Nechci úplně spoilovat, takže stručně: jde o posledních pár kliknutí, kdy se rozhodne, kdo umře a kdo ne.
Zahrát / nezahrát?
Fanoušci Indiana Jonese se dlouho rozmýšlet nemusejí, ale fanoušci adventur obecně? Tam už bych byl opatrnější. Hra má světlé chvilky, ale několikero bludišť plus nezvládnuté pěstní souboje jí odpustit nemůžu. Kdyby aspoň hra neměla o tolik lepší pokračování! Adventura Fate of Atlantis je úplně jiná liga a ve srovnání s ní Poslední křížová výprava bledne.
Vůbec ta pravá adventurní nirvána začíná podle mě až od Secret of Monkey Island. Všechny předchozí pokusy Lucasů jsou sice sympatické, ale nedotažené. A ano, mám na mysli i Maniac Mansion! (A teď do mě! ;)
Indiana Jones and Last Crusade je docela fajn coby hra využívající filmovou licenci, ale jako adventura sama o sobě... nic moc. Hoďte si mincí :)
Tuhle adventuru jsem nikdy nedohrál, ale Fate of Atlantis ano, to je nej nej adventurní pařba :-)
Já to už kdysi dávno dohrál a hra se mě náhodou líbila, za sebe bych jí dal tak 75%. Faktem ale je, že taťka mě tenkrát ještě ve Svitu xeroval ty mapy bludišť i s popisem, takže jsem si to nejhorší poměrně rychle odbyl sprostým podvodem :-) Každopádně až Fate of Atlantis byla tou hrou, u které jsem úžasem otvíral hubu dokořán, o tom žádná.
A dokonce ani ve Fate of Atlantis mě tak závěrečná bloudící část moc nebrala. Ale oproti Benátkám / Brunwaldu je to procházka růžovým sadem. Člověk aspoň ví, kam jde – má popisky a vidí to bludiště celý, ne jen jeho výseč :)
Furt chcete hardcore hry a teď tu brečíte kvůli bludišti, které si můžete přinejhorším vytisknout ;)
Full throttle je dobrý hardcore, dohrál to tu někdo? (já po 23 letech, moje nejdéle rozehraná hra :-)
Tak ted jdu instalovat The last Crusade.
Dík za recenzi.