V minulé části jsem se věnoval hrám, které nepovažuji za vyloženě špatné, ale v některých aspektech mi nesedly. Tentokrát se na řadu dostanou tituly, které se podle mě z nějakých důvodů nepovedly. Hodně nepovedly. Nechám samozřejmě našem zvážení, zda některému kousku nekřivdím. Řadím opět chronologicky. Vzhůru do toho!
VOYEUR
Je zvláštní kolik nenávisti se v dobových médiích vznáší okolo tzv. interaktivních filmů (či adventur s FMV sekvencemi). Přitom jako u každého žánru existovaly kvalitní kousky (Gabriel Knight 2, obě Phantasmagorie), které dokazovaly, že s trochou talentu jde udělat zábavnou atmosférickou hru obohacenou právě o živé herce místo pixelových hrdinů. Jenže vývoj takových her byl nákladný, a tak vznikaly i hry, které mířily na první signální. Jednou z nich je i Voyeur. Jednoduchá detektivní zápletka dává příležitost k aktivnímu šmíringu (pro fanoušky softcore erotiky - ano, jedna scéna je věnována i vám). Jenže to je všechno. Hra je nezáživná, ovládání divné a herní svět nepřehledný. Podobných úkroků stranou bylo v žánru interaktivních filmů více, ale Voyeur je jedním z kousků, který už v jeho počátcích ukázal, jak se to dělat nemá.
RAMONOVO KOUZLO
A pokračovat budeme pěkně na domácí půdě. V roce 1995 bylo přirozené fandit snahám teprve se utvářejícího herního vývojářství v tuzemsku. Jenže soudobí recenzenti jen ztěžka hledali něco, kvůli čemu Ramonovo kouzlo vidět jako první vlaštovku "šikovných českých ručiček". Ani zahrání s odstupem mnoha let nepřináší hráči pomyslné guilty pleasure (moudří vědí). Špatně je prostě už nápad za pomoci statických fotek vyprávět naivní příběh s puzzly, které často připomínají šipkovanou (či jinou skautskou bojovku). Ve hře téměř nic nedává smysl, a tak veškerá interakce s prostředím probíhá stylem pokus-omyl. Hlavní hrdina ve svém outfitu připomíná spíše podomního prodejce vysavačů a NPC ve hře jsou ještě jalovější.
Osobní povzdechnutí: Kdyby se to alespoň neodehrávalo ve městě, kde bydlím. ;)
DR. ŠÍLENEC
Krátce po sobě vyšly u nás dvě lokalizované adventury z polštiny. Zatímco Agent Mlíčňák byl díky překladu Andreje Anastasova vtipným kouskem a dobře se i hrál, příspěvek firmy Mirage je pro mě dodnes dost zvláštním úkazem. Grafikou, příběhem i anarchistickým přístupem k jakékoliv logice v počínání hrdiny-hráče připomíná amatérské dílko vytvořené nezkušeným game designerem v Adventure Game Studio.
Jenže Dr. Šílenec byla komerční hra a vyšla u nás ve stejné době jako výborná (a lehce podceňovaná) Dračí historie vytvořená taktéž nezkušenými gympláky. Hra je kuriozitou i v tom, že byla navržena pro Windows 3.11 (nostalgie stranou, to nebyl operační systém pro hry). Šílence jsem podvakráte zkoušel dohrát a díky bugu ve hře se mi to ani jednou nepodařilo. Ještě ode mě dostane šanci, ale něco mi našeptává, že názor asi nezměním.
NANCY DREW: STAY TUNED FOR DANGER
Nancy Drew je v americké popkultuře známá postava z mnohadílné detektivní série o mladé dívce, která řeší tajemné zločiny a vraždy. Už od roku 1998 se čas od času objeví adaptace některého z jejích dobrodružství v podobě adventury. První příběh Secrets Can Kill nabízel jednoduchou adventuru po stránce technického i herního zpracování, ale byl skvělou oddechovkou s příslibem budoucího zlepšení.
Druhý díl Stay Tuned For Danger ovšem na rozdíl od svého předchůdce, který kombinoval kresby s 3D modely, zůstává plně v zajetí podprůměrné trojrozměrné grafiky. Animace jsou trhané a vzhled postav strohý. Dvojka selhává ale i v herní náplni a šíleně nudí. Detektivní atmosféra se ne a ne rozvinout a hlediskový pohled (tzn. 1st person) nevtahuje tolik do děje, jak tomu bývá o podobných adventur. Ten díl mě odradil od toho zkoušet další pokračování, ale kdo ví, třeba to v budoucnu napravím.
SIMON THE SORCERER 3D
Kouzelník Simon má v mém nostalgickém srdci své místo jasné. Plné verze obou her vyšly v LEVELu s překladem Petra "BigPetera" Ticháčka a hrály se jedna báseň - britský humor, krásná grafika, úmyslná dehonestace všeho spojeného s pohádkovým a fantasy žánrem. I na třetí díl jsem se těšil. Jenže to jsem netušil, jak moc bude tohle pokračování svérázné. 3D grafika nebyla na svou dobu zrovna nejlepší, ale problém byl spíše v ovládání a celkové rozlehlosti (a nepřehlednosti) světa.
Scenáristům se podařilo plynule navázat na perfektní konec druhého dílu a po stránce humoru se jim také dařilo. Horší už je ale game design, který díky špatně navrženému ovládání a hernímu světu nedokáže zabavit. Jak dopadly další dva díly vytvořené už jinou firmou netuším a nejspíš to jen tak zjišťovat nebudu. Nejdříve zkusím dát Simonovi 3D další šanci - třeba se z toho stane má guilty pleasure.
ŽHAVÉ LÉTO 3 1/2
Nejprve malé přiznání: Horké léto bylo nejen první adventurou, kterou jsem kdy hrál, ale taktéž první krabicovkou, kterou jsem si koupil. Těžce pubertální humor je kupodivu vtipný i při opakovaném hraní (a nebo jsem prostě jenom nostalgik) a dvojku i přes její nedostatky taktéž uznávám (byť nejde rozhodně o plnohodnotné pokračování). Horší je to s neoficiálním pokračováním Žhavé léto 3 a půl, které je po všech stránkách divné. Kromě plastiky obličeje a liposukce prošel náš hrdina i operací hlasivek, a tak z jeho úst zní místo Zdeňka Izera hlas (ehm) Josefa Cardy.
Na to se dá zvyknout. Neoptimalizovaný engine (ve své době krvavé HW nároky neodpovídající kvalitě grafiky + slabá podpora dostupných 3D karet), zabugované akční sekvence a nepěkný vzhled postav - to už vadí víc. Hra působí s odstupem spíše jako kolekce akčních miniher s adventurními vycpávkami. Tvůrcům pochopitelně šlo o to ukázat možnosti svého enginu, ale bohužel na úkor alespoň nějaké konzistence. Stručně řečeno: Honza Majer zemřel ve druhém díle. Budiž mu země lehká.
STILL LIFE 2
Hry firmy Microids (obzvláště ty vytvořené Benoitem Sokalem) mám velice rád. Po zajímavé adventuře z třicátých let 20. století Post Mortem přišlo její volné pokračování Still Life, které bylo dle mého soudu ještě lepší. Pronásledování sériového vraha atraktivní policistkou Victorií v čase Vánoc na mě udělalo dojem zásluhou skvělé hratelnosti, ale i samotný příběh mi včetně samotného závěru učaroval. Jaké bylo mé zklamání, když jsem chtěl zjistil, že druhý (resp. třetí) díl s názvem Still Life 2 si sice ponechal původní hrdinku, ale příběhově i žánrově došlo k radikální změně. Hráč je postaven před nový případ mizejících dívek. Victorie sleduje stopu až do tajemného domu, který se stává posléze jejím vězením. Tento barák si hráč užije do sytosti, neboť náplní hry je nejen přelstít svého věznitele, odolat jeho pastem, ale především se dostat ven. Hra se mění v béčkový survival horor, který má pár výborných momentů, ale... stále nedostáváte odpovědi na otevřený konec předchozího dílu. Ve chvíli, kdy je (za pomocí hratelných flashbacků) dostanete, budete litovat, že jste vůbec něco chtěli vědět.
Jakmile jsem pochopil, že nemá cenu přemýšlet nad tím, proč autoři ničí to dobré ze zápletky prvního dílu banálním dovětkem, jsem se pokusil brát Still Life 2 jako produkt, který nemá kromě tváře hrdinky se Still Life nic společného. Potom přišla ale nečkaná darda v podobě naprosto absurdního dějového zvratu (za který by se nemuseli stydět ani scenáristi tématicky přibuzných Saw III-VII) a já přestal hru brát absolutně vážně. Přesto jsem hru s rozčarováním dohrál a musím uznat, že umí svou obtížnosti docela potrápit a pro někoho, kdo nezná předchozí díly či nevnímá příběh, to asi může být i pecka, protože atmosféru nepostrádá.
Tímto uzavírám téma "průšvihů" a v dalších příspěvcích se hodlám věnovat rozboru kvalitnějších titulů.
Jako minule ale budu rád za vaše postřehy: Která hra / pokračování úspěšné série vás nejvíce zklamalo a proč?
Tak mňa jednoznačne pokračovanie Gothic, teda Gothic 3 a tú sra*ku Gothic 4 Arcania ani nepočítam. Fuj.
Trochu aj Pokračovanie Heroes, Heroes 4, tie pseudo 3D boje, kde jednotky vyzerajú ako keby týždeň jazdili na koni sú strašné a celkovo, som tento diel hral veľmi málo.
A samozrejme Dungeon Master 3, škoda že sa mi nikdy nepodarilo zohnať tú verziu z aprílového čísla v SCORE :).
Dle mého měl Heroes of Might and Magic zůstat trilogií. A dvojku mám osobně nejraději, i když chápu, že trojka je silný soupeř.
Na DM3 ve Score si pamatuji. Něco na ten způsob se pak pokusil zopakovat ještě Tomík Zvelebilů ve stejném plátku, ale už to nebylo tak vtipné. Dokonce už jsem zapomněl, co to bylo za hru ;)
Já mám adventurní zklamání dvě: Legend of Kyrandia 3 (odporná renderovaná grafika, která předchozím dílům nesahá ani po kotníky) a Monkey Island 4 (po perfektní trojce přišla tahle 3D katastrofa).
Na Ramonovo kouzlo si pamatam recenziu v Bit-e. A celkom sa mi to pacilo – ale to bolo tym ze som mal v tej dobe len Didaktik a pacilo sa mi vsetko co aspon trochu lepsie vyzeralo :-D
A hráls to někdy? Ono na tuzemské poměry to byl celkem netradiční počin, ale to zpracování je fakt hrozný.
Tyjo Ramonovo kouzlo, byla pro mne uplne mysticka hra, protoze sem v Novem Meste vyrostl. Zkusim rozjet v Dosboxu :)
Přes DosBox to jede. Schválně jak dlouho ti vydrží odhodlání. Klokanovi to dlouho nevydrželo:
http://www.oldgames.sk/disc/ramonovo-kouzlo-dennik-hraca/
BTW: Nikde se mi nepodařilo zjistit, zda vývojáři z NMNM také pocházejí a nebo k němu měli nějaký srdeční vztah ;)
Jo to by me taky dost zajimalo proc NMNM :) Podle gameplaye na YB to ale pusobi hrozne absurdne, ty lokace na sebe moc nenavazuji… nebo nevim uz sem tam delsi dobu nebyl.
Ty si rodak nebo pristehovalec?
Lokace na sebe určitě nenavazují. Je tam víceméně nahozeno pár míst (nejsou ale pojmenované až na výjimky) – zámecký val u Zázvorky, Výrov, sídliště Malecí, sokolovna, sámoška v Krčíně, bývalé knihkupectví na Komenského ulici a samozřejmě zámek ;)
Jsem náplava – rodilej Náchoďák, během studií na VŠ jsem pobýval v Hradci Králové a Pardubicích a teď jsem novoměstský patriot. ;-)
To je takový hřejivý pocit, že se někdo věnuje retrogamingu z mého rodného města :) Já sem právě bydlel na Malecí (20m od té křižovatky) a chodil na ZŠ hned přes ulici, to knihkupectví si moc dobře pamatuju, protože si tam brácha koupil první CD (Greenday – Dookie) :)
Ve 14-ti sem se odstěhoval do jižních čech (ČB) a teď je ze mě brňák, ale jednou do roka jezdím na chatu, kterou má otec v Libchyni a vždycky si do Nováče zajdu na pivko (jinak primátor not bad). Kdyžtak na twitteru: @cmdspacenet a dík moc za článek, že si mi tu hru připomněl. Byla to opravdu taková ta mlhavá vzpomínka z dětství, kdy mi někdo říkal o jakési hře co se odehrává u nás ve městě :) a teď sem si ji teda zahrál… no pro nostalgika fajn, ale je taková rozporuplná.
Knihkupectví už bohužel v NMNM není, člověk musí pro knihy do Náchoda. Zato je tu výborná knihovna a regionální knihy prodáváme u mě v práci, takže aspoň tak ;)
Až pojedeš do NMNM, tak napiš, zajdeme na pivko a pokecáme o retrogamingu ;)
Pro mne je absolutním bludem Erotica Island. nehorázná zhovadilost, za nehorázné peníze. Škoda, že se neuděluje nějaká anticena „výkal roku“.
No vidíš a tuhle hru jsem třeba neznal. A vypadá správně bizarně – pro někoho je to určitě guilty pleasure.
Prej bizarně, to mě rozesmálo. Je vidět, že nevíš vůbec o jakou debilitu se jedná (a to tomu ještě lichotím, abych nepoužil nevhodná slova i když je již po 22.hodině :-) Zahraj si to ať poznáš sílu fekálmenova výměšku. (Mimochodem v tomto případě se nedá použít ani slovo „zahraj“.)
Přežil jsem filmy Eda Wooda, dohrál jsem i hooodně slabé adventury (na některé mi tu nezbylo místo ani trpělivost se jimi zabývat) a dokonce jsem jednou byl nechtěně nucen poslouchat koncert 5 Angels (z obchodu, kde jsem brigádničil). Myslím tím pádem, že jsem už docela otrlý divák/hráč/poslucháč. Tím pádem to někdy zkusím ;)
Na Dr. Šílence mi nesahejte, mám na něj krásný vzpomínky. A logika tam určitě neni o moc horší než ve většině adventur.
No minimálně červ v palmě (nutno dvakrát zalít!), nebo předání zaklínadla historikovi považuju už za hodně ulítlé. Chápu, že v tomhle byli větší kádři jiní tuzemští tvůrci (zdravíme Pterodon Software), ale zmínit jsem to prostě musel.
Oproti Erotica Island je Dr.Šílenec geniální hra.
To už je potřetí, co o ní mluvíš. Ty na ní máš asi hodně špatné vzpomínky ;)
FMV hry by si zasloužily vlastní web, no po té, co je částečně zmapoval Spoony (Noah Antwiller, spoonyexperiment.com) se mi do toho fakt nechce ;). Každopádně do seznamu bych přidal ještě Mavlin: Vesmírný Únik. Ramonovo Kouzlo i Dr. Šílenec nebyli zas TAK špatní, ale asi to bylo fakt dané optikou doby. No, docela by mne zajímaly texty od lidí, co se těmto hry upřímně líbily ;).
Díky za tip na zajímavého týpka. Myslím si ale, že zdaleka nezmapoval vše ;) Ale asi se soustředil hlavně na to hodně nepovedené.
Bohužel ti v článku chybí víc „nehratelných“ adventur viz. zmiňovaný Erotica island, dále Lula adventury a další „skvosty“ herně-toaletního světa.
Chybí. Protože jsem nic z toho nehrál. Zabývám se kusy, které znám. Z nějakého důvodu jsem nikdy neměl chuť hrát erotické adventury právě kvůli jejich podbízivosti. Ale samozřejmě mě bavila recenze na Lulu od Petra Bulíře v LEVELu.
Ale jestli se ti do toho chce, tak takový článek napiš. Moc rád se dozvím více o tomhle specifickém žánru her.
P.S.Leisure Suit Larry: Box Office Bust, taky „slušný“ hřeb do rakve Larrymu, nazval bych to posmrtnou kastrací spojenou s lobotomií kašpárka Al Lowea. (a to jsem jeho dílo měl rád)
Ne ne, tady se mýlíš. Al Lowe dělal naposledy na sedmičce z roku 1998. Vzhledem k tomu, že stejně jako Jane Jensen nevlastní autorská práva na svou vlastní postavu (Larryho), tak další díly vytvářel úplně jiný tým bez jeho dozoru.
Koneckonců se k tomu květnatě vyjádřil zde:
„Thank you, VU Games, for keeping me completely away from this latest disaster!“
Takže si spíš myslím, že z Ala Lowea dělá kašpárka někdo další ;)
P. S. Na remakeu jedničky se externě podílel. Ale taky to dopadlo podstatně lépe než tébou zmíněný případ.
Vím, že s tím on osobně nic neměl, jen přirovnání-jelikož postava byla původne jeho. Prostě typické zneužití jména herní postavy-na to nalákali hráče z celýho světa a snaha vydělat za každou cenu. Myslím, že se tomu říká recyklace, v tomto případě hodně neúspěšná. na předešlé hry psát recenze rozhodně nehodlám, bylo by to jako vrazit si šroubovák do krku.
R.I.Pieces
Za mě Broken Sword, třebas že pokračování nejsou špatná, tak první dobrodružství George a Nico je stále nepřekonáno.. to stejné auto-akce Driver..
Souhlasím, že jednička je nejlepší. Dvojku jsem si nejprve pokazil kvůli příšernému českému překladu a dlouho jsem ji neměl moc rád, protože mi přišla uspěchaná, ale ten humor a nápady tam pořád jsou, takže jsem ji časem vzal na milost. Jen není tak krásně poetická, vypiplaná do detailu a atmosférická jako první díl. Trojka je podle mě hodně dobrá, čtyřká má příšernou první polovinu (viz můj minulý článek), ale v druhé půlce už to začne být zábava. Pětku jsem zatím nehrál.
Jinak jedničku a dvojku mám doma jako krabicovky (moc hezké), ale nedávno jsem si na GOGu koupil BS 1-4 v digitální podobě.
Zase opet skvely clanek. Ja si nemuzu pomoct ale fakt se mi to dobre cte a jenom pritakavam hlavou ke vsemu….Dik
Červenám se až za ušima ;) Příští článek ale už bude monotematický a ponese v podstatně pozitivnějším duchu, tak snad tě tenhle prudký obrat nezklame ;)
mě se adventury vždy moc líbily, ale nějak jsem na ně neměl „patrony“ a tak jsem je hrál s návodem, „dohrál“ jsem tak báječnou Indyho Atlantidu :-)
Tak já trapně přiznávám, že v Indym jsem zabloudil v jeskyni a díky tomu jsem to nedohrál, ale chystám se to napravit ;)
Dnešní zážitek: turista kolem padesáti let mi řekl, že s nákupem prvního počítače dostal Ramonovo kouzlo a líčil mi lokace ze hry. Říkal, že to bylo jeho první setkání s Novým Městem nad Metují a že se mu tady moc líbí i ve skutečnosti. Tak jsem se mýlil – ta hra dělá městu propagaci ;)