Stavět si doma po večerech 486ku sice zdaleka není taková husťárna, jako mazlit se s Amigou, Atari či osmibitem, který je rozšířený až na samou hranici zdravého rozumu, ale nalijme si čistého vína. Ne všichni jsme vyrůstali v pravěku a řada z nás k počítačům poprvé přičichla v éře procesorů s osmičkou a šestkou v názvu. (v tomto pořadí, 68xxx jsou jiná kapitola! :)
Někteří zasněně vzpomínají na své první Pentium, pláčou nad ztrátou oblíbeného 3dfx Voodoo akcelerátoru, nebo nedají dopustit na svůj prastarý Celeron přetočený na dvojnásobek původní frekvence. A v poličce mají dodnes vystavený uhel vzniklý z AMD K6ky při pokusu o dosažení téhož.
A protože se v první řadě vracíme ke strojům, na kterých jsme vyrůstali, může nás snadno ovládnout touha zbušit si nějaké retro PC na staré hry. Že to nemusí jít úplně jako po másle se můžete přesvědčit na fóru, kde peripetie ohledně stavby probíráme. Právě na základě postřehů z výše uvedené diskuze a z dojmů ze samotného stavění jsem se rozhodl sepsat několik obecných rad. Nejde o nic objevného nebo technického, ale kdo ví, třeba to někoho pošťouchne správným směrem.
Má stavba retro PC vůbec nějaký smysl?
Už slyším obvyklé argumenty. "Vždyť se to dá spustit pod DOSBoxem", "vždyť je to normální počítač, akorát starej", "vždyť si to dneska můžu zahrát i v prohlížeči". Ano, ano, ano. To všechno je sice pravda, ale pro některé z nás to jednoduše není ono, má to dokonce i nějaká ale.
Drtivou většinu her pro DOS si sice můžu spustit pod DOSBoxem, ale na pozdější tituly je potřeba relativně výkonné PC. Rané hry pro Windows 95/98 nemusím na moderních Woknech spustit vůbec. Podobně jsou na tom hry využívající první 3D karty. S trochou snahy se to všechno dá většinou nějak naemulovat, zbastlit, opatchovat a poslepovat pod virtualmašinou, ale máte náladu na hodiny a hodiny laborování s každou druhou hrou? Není mnohem snazší mít v záloze na míru ušité PC?
1. Plánujte dopředu!
Při pohledu na hromady netříděného šrotu rozeseté po bytě docházím k tomu, že je důležité si vše alespoň rámcově promyslet. Jinak se chytíte do tzv. aukro pasti a začnete skupovat harampádí, které sice akutně nepotřebujete, ale mohlo by se jednou hodit. Proto si v duchu načrtněte směr, kterým se chcete vydat, a představte si počítač, který si chcete postavit. Míříte někam kolem Pentia s 32MB RAM a Voodoo kartou? Fajn, tak tu hustou dvouprocesorovou desku s 486kama nechte na pokoji, on se o ní postará někdo další.
2. Uvolněte si místo
Předpokládáte, že si prostě retro PC vrazíte pod stůl vedle hlavního počítače a v případě nutnosti proházíte pár kablíků, uvolníte místo pro starší klávesnici a myš, a pustíte se do boje? Prdlačky, retro PC potřebuje svůj prostor, musí být kdykoliv připraveno k akci, přemýšlejte o něm jako o herní konzoli. Tu taky před každým použitím nerozbalujete z krabice a nehledáte zašantročený HDMI kabel. Navíc nezapomeňte, že tvoříte a laborujete. PC budete v rámci vylepšování neustále otevírat, překopávat a ladit. Což se pod stolem bez světla a na ploše 30cm čtverečních dělá blbě. A nakonec - připojovat staré PC k modernímu širokoúhlému monitoru není dobrý nápad, ale o tom dále.
3. Zapomeňte na harddisky
Tohle mě naučila Amiga. Nemá smysl lovit 15 a více let staré pevné disky a doufat, že ještě chvilku vydrží. A nejde jen o spolehlivost. Čím je disk starší, tím je zpravidla hlučnější a mám tu schované kousky, před kterými by i vuvuzela studem sklopila zrak. Je tu mnohem elegantnější řešení - CF/IDE redukce a CompactFlash karta adekvátní velikosti. Redukce samotná stojí kolem stokoruny, nová 4GB karta stokoruny dvě. Je to řešení tiché a relativně rychlé, které se v PC tváří jako úplně obyčejný pevný disk. Osobně už jsem CF karty nacpal do 386ky, 486ky, několika Pentií i K6ky, a vždy bez problémů.
Compact Flash karta místo harddisku také do jisté míry řeší přenos dat. Pokud máte PC otevřené, stačí vytáhnout kartu z redukce, připojit jí do čtečky paměťových karet v hlavním PC, nahrát potřebná data, zapojit zpět a hotovo.
Pro úplnost: samozřejmě vím, že CF karta (resp. paměťová buňka) má jen omezený počet zápisů, ale u retro PC, které bude v provozu max. pár hodin týdně, by to dle mého názoru neměl být problém. Zvlášť v případě DOSu, kde nějaké masivní přepisování za rohem nečíhá. V případě Windows bude lepší sehnat si dostatečné množství RAM a zcela vypnout virtuální paměť, popř. swap přesunout na sekundární CompactFlash kartu a primární zbytečně nezatěžovat. Z hlediska nákladů, spolehlivosti a výkonu podle mě stále jde o ideální řešení.
A přenos dat nás dostává k dalšímu bodu...
4. Dostaňte to na síť
Čím hlouběji do minulosti půjdete, tím větší bude problém s přenosem dat. Stavíte-li si Pentium, můžete s trochou štěstí narazit na desku s podporou USB, popř. si seženete USB řadič ve formě PCI karty. Nainstalujete Windows 98, naučíte je mass storage, čapnete flashku a máte po starostech. Na 486ce už může být s PCI USB řadičem problém, třeba na mojí desce Abit PB4 nefungoval ani jeden ze tří testovaných. Deska dokonce vůbec nemusí mít PCI sloty. Co teď? Pálit CD? Nebo si snad do hlavního PC připojit disketovou mechaniku?
Mé doporučení pro přenos dat zní - úplně obejděte potřebu fyzických médií a dostaňte retro PC na síť! A nemusí to být přímo internet. Úplně postačí lokální FTP server, na který se snadno připojíte i z DOSu. Windows 95 v rámci lokální sítě snadno sesíťujete i s Windows 7, až jsem se sám divil, jak snadné to bylo. A ani to připojení na internet není od Windows 3.1 výše problém.
5. Nepodceňte monitor
K retro PC sice můžete připojit i moderní širokoúhlý monitor, pokud disponuje VGA konektorem, ale asi není nutné obšírně vysvětlovat, proč to není dobrý nápad. Některé širokoúhlé monitory (nebo spíš většina?) tvrdošíjně roztahují obraz na celou plochu a v takových podmínkách je spouštění starých her doslova horor. Mnohem lepší je sehnat si nějaký starší LCD monitor s poměrem stran 4:3, popř. 5:4. Ale ani to není výhra.
Vezměme si obvyklá rozlišení těchto monitorů, 1024x768 a 1280x1024, a porovnejme je s obvyklým rozlišením starých her - 320x200, 320x240, 400x300, 640x480, plus nějaké nestandardní mezistupně. Na první pohled je vidět, že do obvyklého rozlišení LCD monitoru se retro herní rozlišení jedna ku jedné prostě nevejdou. A situace je ještě o kousek horší. Z hlediska starých her pro DOS s přehledem dominantní rozlišení 320x200 má číselný poměr stran 16:10. Což znamená, že při zobrazení na klasickém 4:3 CRT monitoru nejsou jednotlivé pixely čtvercové, ale obdélníkové (s poměrem stran 1:1.2). Je to v pořádku, s tím se tehdy počítalo, CRT monitor s něčím podobným nemá problém. Ale LCD má pixely čtvercové, a zobrazit pixel obdélníkový prostě neumí.
Nastupuje tedy interpolace a pak už záleží na konkrétních monitorech, jak dobře / špatně si s obrazem poradí. V případě "prokletého" 320x200 nás špatný výsledek čeká v podstatě vždy.
Skutečně autentického zobrazení rozlišení 320x200 tedy na LCD monitoru dosáhnout nelze a pokud máte dostatek prostoru, nelze než doporučit kvalitní CRT monitor, který se dá dneska pořídit za odvoz, popř. symbolickou padesátikorunu.
6. Používejte rozumné verze aplikací
Není vhodné na stařešinu s Windows 95 instalovat poslední verzi Winampu nebo Opery. Požadavky na výkon jsou jednoduše jinde a starší verze aplikace mnohdy poskytne efektivnější službu.
Staré verze programů pro Windows naleznete na stránce oldversion.com. A pokud vás nějaká Windows vůbec nezajímají a držíte se starého dobrého DOSu, zkuste weby opus.co.tt/dave a sta.c64.org/dosprg.html.
7. Mějte trpělivost, nežeňte to do extrému, nebojte se zeptat
Protože pracujete s komponentami starými bez problémů 20 a více let, nepropadejte panice, pokud něco nebude fungovat. Náladová 386ka odmítá sežrat draze zakoupené 8x2MB SIMM moduly? Co se dá dělat, to se stává. Možná jsou jen nekompatibilní, možná jsou vadné, kdo ví, bez druhého stroje v záloze se to testuje obtížně.
Že chcete do 286ky nacpat 40GB disk a 128MB operační paměti? Ale no tak, držte se při zemi. Na druhou stranu se hned ze začátku nesnažte skládat historicky věrnou repliku stroje z března roku 1993. Ano, ta grafická karta je možná o 8 let mladší, než zbytek počítače, ale hlavně, že funguje! Detaily nechte na později, až bude základ hotový.
A pokud narazíte na překážku a beznadějně uvíznete ve slepé uličce, přijďte se zeptat, dáme hlavy dohromady! :)
Dodatek (8.3.) - 8. Kompatibilita: držte se značek
Na nyxu jsem byl nasměrován ještě k jednomu bodu, který jsem trestuhodně opomenul - držte se značek. Pokud se dostanete ke krabici plné archivního harampádí, vybírejte ty komponenty, které nesou zvučná jména. Zvukovky Sound Blaster, síťovky 3Com, grafické karty S3/ATi atd. Vaše retro PC sice bude naprosto obyčejné, ale je šance, že Windows hardware bez problémů idetifikují a nainstalují, a vy se tak vyhnete problémům se sháněním ovladačů. Pro DOSové hry a software to platí obdobně.
V případě základních desek, které jsou určené pro procesory 486 a zároveň disponují PCI sloty, se nebojte používat starší ISA karty. Netrápí je tolik problémů s kompatibilitou, navíc novější PCI karty vám na těchto deskách nemusí vůbec fungovat, ač do slotu fyzicky bez problémů zapadnou. ISA zvukovka je pro potřeby retro PC na hraní starých her jasnou volbou.
to bude počteníčko ! Jdu na to :)
Dovolím si nesouhlasit s jednou myšlenkou na počátku článku (dál jsem zatím nedošel, ale tohle mi nedá): Pokud někde uvidíte víceprocesorovou 486 desku, berte ji, ať už míříte kamkoliv. Na rozdíl od Pentií a novějších se totiž víceprocesorové systémy s 486 dělaly jen velmi velmi málo a ta deska má nejspíš docela pěknou sběratelskou cenu :-)
Ale to je přesně to, před čim varuju! Ne každej chce takový věci sbírat, nebo přeprodávat dál. Pokud si chce někdo jenom postavit retro počítač, tak ať takový fajnovky, co se mu nehodí do krámu, nechá někomu, kdo to ocení :)
Třeba, jako že to nechá ležet někde ve sběru, kde se podobné komponenty obvykle zdarma či za pivo loví a oni to sešrotují a vyrobí z toho povrch na hraní volejbalu? Takové varování je značně kontraproduktivní…
To se ale od relativně obecnýho doporučení s jednim trochu přehnanym příkladem dostáváme ke konkrétním situacím a je jasný, že najdem další spoustu příkladů, kde mě nachytáš.
Oprosti se ale od svého sběratelského já a vžij se do role nostalgika bažícího po starém PC :) Poznal bys, co cenu má, a co nemá? Nepoznal. Buď bys bral jen to, co potřebuješ, nebo bys začal hromadit všechno a ve finále neměl doma k hnutí. To jsem se oním konstatováním snažil naznačit. Touhle cestou jsem se kdysi vydal a doteď se snažím hledat pro všechno to nasbíraný starý železo využití, protože je mi líto to vyhodit.
Btw. to, že mi srdce krvácí při pomyšlení na všechny ty vzácný a pěkný kousky, který končej rozebraný na součástky a roztavený na vzácný kovy, je myslim jasný :) Ale ponoukat ostatní, ať si to všechno tahaj domů, co kdyby, je přece nesmysl.
Ale mě je to samozřejmě jasné. Jen bych se zrovna u retro-hardware držel pravidla „více procesory – více adidas“, protože jeden půjde v DOSu vždycky a ten druhej chleba nežere a doma nepřekáží. A když se o tom dotyčný zmíní někde na webu, tak JÁ mu to za prostou 486DX2-66 vyměním vždycky :-)
Hergot pozerám že moja Pentirum4/Geforce2MX/256mb Ram je natakéto hratky príliš Hi-Tech. :)
Btw. Má niekto skúsenosti s narvaním 95 na bootvatelne USB?
Jak by sis to představoval? On to asi v zásade nebude problém, ale stejně bys to mohl rozumně připojit jen na tom PC, kdes je instaloval.
No nechcem mať bežaci systém na USBčku, len USBčko s inštalátorom.
Jen, co najdu ztracenou 1GB flashku (při hledání jsem objevil ztracené trsátko, hurá!), tak to vyzkoušim, ale i kdyby to fungovalo, tak tam vidim problém.
Pokud mi paměť slouží, tak ani na deskách, na kterých jsem provozoval kdysi Athlony XP, nebylo bootování z USB úplně standardní fíčurou. A když si vezmeš stroje, kam bys chtěl instalovat W95, tzn. max. Pentia 2/K6ky apod., tak dojdeš k tomu, že z USB stejně nenabootuješ…
Buď klidnej, nic, co má v sobě GeForce2MX, nelze považovat za hi-tech! ;)
Já jsem zvědav s tím připojením na internet, nemůžeš to nějak rozvést ? Mám internet v síti, ale ještě jsem to nezkoušel, takový podrobný návod jak na to ve Win95, to by bylo fajn :-)
Ono neni moc nad čim laborovat. Samozřejmě konkrétní nastavení závisí na konfiguraci sítě, ale pokud jsi za routerem s DHCP, tak stačí nainstalovat TCP/IP protokol, nechat ho ve výchozim nastavení a můžeš frčet. Do W95 samozřejmě bude třeba nainstalovat nějakej rozumnej prohlížeč. Aspoň IE5, lépe Operu 9.
Sledge no nějak to zkusím, jsem na síť analfabet, zkratky DHCP apod vůbec nevím co znamenají :-) Mrknu na to a případně na fóru to dořešíme…
Stále se mi to nedaří nastavit, nemohl by jsi mi poradit ? Ty W95 jsou uplně pitomý :-))) Tady je na mě tel. 777126560, že by jsi mě prozvonil a já bych Ti zavolal ?
Díky,
O.
Jinak s tím monitorem souhlasím Sledge, a pokud by jsi uvolnil doma místo, tak Ti rád seženu nějaký parádní monitor k Tvojí 486 :-)
Když sme u těch monitorů, mam tu asi tři 15″ CRT kterejch se nemůžu zbavit. Už sem zkoušel bazar abclinuxu a nikdo neměl zájem. Na aukru sem nikdy nic neprodával a nechci s tim začínat. Ale podmínka by byla vlastní odvoz. Doma budou skákat dva metry vysoko od radosti když se zbavim všech tří :-D
Tákže, obešel sem to a sepsal si seznam:
ADI ProVista
ADI MicroScan 2E
ADI MicroScan 4G
a ještě nějaká černobílá čtrnáctka, ale tu asi nedam
Všechny sem používal a byly funkční, ale pak byly pár let na půdě v ne zrovna ideálních skladovacích podmínkách.
Možná bych dal z ruky ještě jednu z těch svejch dvou 386, stejně sem je už několik let ani nezapnul a k tomu nějaký DIN a PS/2 klávesnice, těch mam taky zbytečně moc. Potřebuju místo pro novější přírůstky, chci se zaměřit víc na herní konzole, tak aby je bylo kam dát…
Nahoď to do fóra, třeba se časem někdo chytí :) Já na to místo nemám :( https://www.high-voltage.cz/forum/bazar-prodej-nakup-vymena/
Nahozeno, teď už jenom čekat jestli ryba zabere…
dej tam k tomu fotky, ty dneska „prodávaj“ …
To bych nesměl bejt línej to sundavat ze skříně a fotit…
tak si stoupni na židli a vyfoť :-D :-D :-D
tak je odvez na centrální sběrný dvůr :-)
Docela mě dostala ta poslední fotka, ta bedna a to topení, to je asi vtip, že jo? :D Jinak parádní počteníčko. Taky mám nějaký ten historický hardware a jak píšeš, ty harddisky jsou fakt na ne moc dlouhý používání (pár mi jich už odešlo :'(), zkusím to s tou CF kartou. Největší problém vidím s ovladači. Mám třeba síťovku, kde není uveden výrobce, tak jsem to hledal podle čipu, ale nic. Taky je problém s místem, zatím nemám kde postavit své miláčky a že jich mám, zatím se mi válí v regálech :D
A ještě (pokud to někoho zajímá) mám pár fotek historického hardwaru zatím ještě v těch vzpomínáných regálech :), jedná se o tři monitory, sedm různých a různě starých počítačů a jednu prázdnou neúplnou bednu, další komponenty mám různě poukládány po skříních a v dalších místnostech..
http://2i.cz/d86c2f05d6
http://2i.cz/9c286b4192
http://2i.cz/62c685af7c
No tak, pokud ten starý počítač provozuje v létě, tak se netopí. A vypnuté studené topení je vlastně chladič. V létě si možná zapne modernější pentium 4, které má úplně někde jinde, aby se u toho zahřál.
Tak za tenhle článek vůbec neděkuji. Už dva dny přemýšlím, jestli jsem už opravdu tak moudrý, abych tu 286tku nechal dál tiše odpočívat u babičky ve sklepě…
Myslíš, že ve sklepě bude tomu počítači dobře ? Podle mě nějaká vlhkost se ve sklepě najde, i kdyby to byl sebenovější barák… Měl bys to dát někam do sucha :-)
Relativně nedávno jsem dostavěl retro PC, takže článek mě hezky připomněl veškeré to báječné dobrodružství s tím spojené :-) Díky tomu, že jsem se striktně držel předlohy mého prvního PC (byla to 386 DX40 MHz) a chtěl jsem za každou cenu vše dotáhnout k dokonalosti (stejné značky komponent, stejný case, monitor … no hrůza) byl z toho nakonec docela slušný maraton roztažený na téměř celý rok. Asi ani nemusím podotýkat, že úplně 100% kopie to nakonec není, kdybych se měl rozepsat podrobněji o všem, co jsem byl nucen podstoupit asi by to vyšlo na regulérní článek, nicméně podařilo se a krasavec tiše vrní na stole … no tiše moc ne, protože pravda ten harddisk ječí jak fréza a tady už pomalu směřuji svou otázku: kdysi jsem na fóru poptával nějaké komponenty a kdosi mě moudře radil (myslím žes to byl zrovna ty „Sledge“), abych se na starý plotnový disk vykašlal a dal tam raději CF kartu s redukcí. Původně jsem tu myšlenku odmítl s tím, že takové „novoty“ do svého PC nepustím a protože jsem se zrovna dostal ke starému 200MB disku od Seagate, který vypadal jak čerstvě vybalený a byl bez jediného vadného sektoru byla moje volba z počátku jasná. Teď mě to tak trochu sere, protože ten disk je sice bez vad, ale dělá takový kravál, že už si o něm povídají i v sousedních domech. Koupil jsem tedy vše potřebné, ale narazil na problém: jak nastavit tu CF kartu v BIOSu, aby to moje nebohá 386 sežrala? BIOS totiž nemá automatickou detekci disků, vše se musí nastavit ručně a tady už prostě nevím. Nahodilé nastavování, nemělo smyslu, přednastavené konfigurace byly taky mimo…poradí prosím někdo, nebo mám překonat lenost a začít googlit? :-) Předem díky za jakoukoliv radu a zdravím všechny.
Já tu snahu o „čistotu“ chápu, ze začátku jsem k tomu přistupoval podobně, ale nakonec taky zvítězilo ticho plus bezproblémový chod :)
Stejnej problém s CF kartou v 386ce jsem měl taky, řešení pro mě bylo jednoduchý – nacpal jsem CF kartu do jinýho stroje, kterej měl autodetekci, opsal si hodnoty, a pak ručně nastavil v 386ce. Pokud máš trochu starší PC, určitě na desce aspoň jeden IDE konektor budeš mít. Pokud ne, poptej se v okolí :)
Jé, díky moc :-) Pravda řešení je prosté, ale přiznám se, že mě to nenapadlo. Dneska kdy PC poskládá i průměrně cvičená opice, když jí dáš potřebné komponenty vidím, že i můj mozek postupně degeneruje. Zkrátka na to pohodlné si člověk rychle zvykne. Kde jsou ty časy, když jsem louskal z manuálu jak nastavit na desce kmitočet procesoru a vnitřní sběrnice, kdy jsem zásadně používal vodivou podložku, abych náhodou některou z těch drahocenných komponent „neodstřelil“ statickou elektřinou a potom ten výdech úlevy a nedšení, když to všechno fungovalo jak má :-)
JO to byly časy ! Tohle uplně přesně znám, jsem se v PC vrtal taky obdobně :-)
Sešpiš článek, to muselo být zajímavé ! Shánět komponenty apod… :-)
No dokonce už mám i něco napsané a aby toho nebylo málo, tak i na focení se chystám, ale nejsem si úplně jistý, jestli to čtení bude někoho bavit :-)
No jistě, že bude :) Neny už to sepsal, zkusim to do zejtra prohnat korekcí, trochu poladit a hodit na web a uvidíme, jaký budou reakce :)
Vike: paráda ! ! Jsem rád, že v tom nebudu sám :-)))) Těším se na Tvůj článek.
Chtěl bych vědět, proč Sledge si mi tady neschválil komentář? Vždyť tam nebylo nic, co by třeba bylo neslušný nebo tak.
Neseděl jsem u kompa a ke schválení komentářů jsem se ještě nedostal, už je to :)
Trpělivost není moje silná stránka…omlouvám se a díky ;-)
Doufam ze za tyhle hloupe clanky jsou na sebe Neny a Sledge praticne hrdi. Me tim akorat nas**ly. A hned řeknu proč. V dnešní době je OBROVSKEJ problem sehnat starej komp. A to ja jsem nesel az na tu uroven ze bych chtel 486. Po precteni clanku jsem se rozhodl spise pro Pentium 200MMX. Ale na aukru apod. se neda sehnat deska ani pro 486 ani pro socket 7. Tedy normalni deska, ne ten paskvil co tam nekdo prodava od Fujitsu co je delany na miru do jejich case. Tak jsem tedy zamiril na sberny dvur kde mi relki at jdu do vykupny, ze od ty doby co ji otevreli to vozi lidi tam protoze za to aspon neco dostanou. OK prijedu na misto a na velkejch vratech je cenik kde vam za kg procesoru 386, 486 daji na ruku 5000,-. No malem jsem mel infarkt. Stejne jsem se aspoj zkusil zeptat jestli se u nich neco nenajde. Otravena obsluha me informovala ze tam urcite nic nema (i kdyz za nim lezela hromada asi 50ti starejch klavesnic) a ze i kdyby nahodou se neco naslo tak ze oni jsou vykupna a ne prodejna a ze to je sefovo bussines takze mam smulu.
Jediny stesti ze me napadlo zajet k mamce kde jsem si matne pamatoval ze jsem neco nechaval. Nastesti jsem objevil primo skvost. Deska ASUS P/I-XP55T2P4 s intel FW82439HX a SB82371SB. Nejen ze deska ma uz 2x PS/2, je ATX ale navic ma i 4x ISA, 4x PCI dokonce s rozsirujicim slotem Media Bus 2.0 (vubec envim k cemu to muze bejt) a nako extra bonus ma na 2x USB (jenom staci sehnat header) V desce je dokonce i procesor, a dle jumperu by se melo jednat o 133MHz ale deska umi i 3×66 tedy 200MHz CPU. Ted uz jen doufat ze zije. Co si pamatuju naposled tak nemela zadnej problem ta uvidime dneska. A ted uz jenom sehnat SIMMky at to muzu rozchodit….
Mě také po stavbě PC nějaké železo zbylo. Tuším že snad (ale nechci kecat) Pentium MMX 166 MH/z procesor + deska + RAMka + grafika (nevím co je zač, ale podívám se) + jakási pseudo zvukovka a CD-ROM mechanika, takže bych to tak černě neviděl. Další potřebné díly věřím, že také seženeš, je tu dost spřízněných duší :-) A na Aukru se toho dá sehnat dost, ale pravda chce to trpělivost, někdy je tam kulové, jindy zas pomalu člověk neví, co vybrat. Docela hodně jsem toho sehnal i přes Hyperinzerci, ale panečku to hledání tam bylo tedy něco, mají tam slušný bordel.
Že neřekneš hele, furt tu mám toho Della – P166MMX. Je to sice desktop, ale aspoň se v tom docela pohodlně vrtá :) PS/2 i USB má taky.
Ahoj, a proč neřekneš ? Ti časem něco seženu …
ty jo 43 komentářů !!! Sledge, to je rekord ne ? :-)))
Kdepak, rekord drží soutěž o Mega Drive – 96 :) V závěsu jsou články o LAN (49) a Dune 2000 (46).
Mám starý počítač pentium, který již nefunguje. Uvažuji o tom, že bych jej opravil, ale… nevím, co mám vyměnit, aby to znovu fungovalo. Když se pokazil, tak byl ve stavu, kdy se ani nerozběhl větrák ve zdroji. Teoreticky může být tady „jen“ špatný zdroj, ale možná je toho špatního víc.
Pokud je špatný zdroj, kde bych našel starý AT zdroj, který je stále ještě dobrý? Jak mám zjistit, co je v počítači špatné a co dobré?
U zdroje bych začal, ale volil bych nový ATX a příslušnou redukci, starý AZ zdroj imho nemá smysl v tomhle případě pokoušet.