Enduro: závodní klasika z Atari 2600

Byly to tehdy hezké Vánoce. Nalezl jsem pod stromečkem podivnou černou krabičku a netuše, o co jde, vrhl jsem se na rozbalování dalších dárků. Až po krátké instruktáži probudil se ve mě zájem a já se zaujetím sledoval, jak je krabička připojována k olbřímí televizi Tesla, zázraku socialistické výroby.

Dalších několik hodin jsem marně skákal kolem a zoufale se snažil přesvědčit otce, ať mě také na chvíli pustí k joysticku. Ale co naplat, čínská kopie Atari 2600 byla nevídaným artefaktem a já si musel pěkně počkat ve frontě.

Ale dlouho předtím, než jsem konečně do pracek uchopil laciný čínský plast, jsem věděl, co si zahraju jako první. Formule! Konkrétně Enduro, znamenitou závodní arkádu a jednu ze dvou her toho typu, kterými konzole disponovala. Tou druhou byla o poznání méně znamenitá Grand Prix. Legenda Pole Position se bohužel ve vestavěném archivu nenacházela :(

Co mě tehdy na hře upoutalo nejvíc? Tak samozřejmě je tu atraktivní téma. Na autíčka jsme byli jako malí ujetí všichni a ten, kdo nebyl, měl o několik let později zajisté potíže s vysvětlováním, proč byl přistižen oděný toliko v krajkovaných tangách a proč má pod matrací schovaný časopis Můj instalatér.

Nejvíc mě ovšem poslalo do kolem burácení motoru vaší rozpixelované formule. Ano, z dnešního pohledu je to samozřejmě komické, zvuky ve hře jsou neskutečně primitivní, ovšem zkuste se na to podívat očima (ušima) dítěte, před kterým se na domácí TV právě odehrávalo cosi, co bylo zvyklé do té doby vídat jen v maringotkách na pouti. A i přes onu primitivnost komu čest, tomu čest, Enduro má vzhledem k omezeným možnostem konzole zvuk zpracovaný špičkově! Buď ho budete milovat, nebo nenávidět :)

Hra samotná je samozřejmě velmi jednoduchá - vaším úkolem je předjet daný počet soupeřů v časovém limitu. Každá srážka je trestána nepříjemným zabrzděním o mantinel a citelným zpomalením. Tady by klidně mohlo Enduro končit, na Atari 2600 najdete i jednodušší hry, ovšem autoři vytlačili z konzole ještě o kousek víc. Konkrétně mám na mysli změny okolního prostředí.

Začínáte na jasně viditelné trati, ovšem po pár desítkách vteřin náhle její horní polovina zmizí a z ostatních aut jsou vidět jen světla. Aha, jedete ve tmě, je třeba zpomalit! Viditelnost je zhoršená i v mlze. Trať se náhle zbarvila do bílé? Pozor, kloužete na ledu, auto na povely reaguje mnohem pomaleji. A po celou dobu jízdy se kdesi v dáli mění horizont.

Co se mě týče, je Enduro nejlepší závodní hra pro Atari 2600. A nemyslím si to sám, např. tento fanoušek si dokonce postavil kompletní kokpit, aby si jemné nuance hry mohl opravdu dobře vychutnat :)

Vy si hru můžete zahrát například díky emulátoru Stella, popř. stačí přejít na stránku retrogames.cz a Enduro spustit přímo v okně prohlížeče. A nebojte se starého, jak už několikrát padlo, většina her pro Atari 2600 je díky své jednoduchosti paradoxně uchopitelnější, než řada titulů o desítek let mladších. Pro současné hráče, kteří jsou navíc navyklí na hříčky na mobilech, je podle mě prastaré Enduro přístupnější, než takový Test Drive či Stunts :)

Navíc vám prozradím trik - tajemství spočívá v rychlosti. Je nerozumné hnát se dopředu za každou cenu na plný koule, mnohem výhodnější je najít kompromis mezi rychlostí vozu a rychlostí vašich reakcí. Raději pomalu, ale bezpečně!

Gentlemen, start your engines!