„Terminal patients to the front of the queue!“ – Theme Hospital

Už jsem ani nedoufal, že se mi to někdy podaří, ale mimořádné odhodlání a pevná vůle nesli ovoce. Dohrál jsem Theme Hospital! Poslední mise nebyla nakonec takový oříšek, jak jsem se bál, oproti misím předchozím mi naopak přišla poměrně pohodová, až relaxační. Zemětřesení jen občas, epidemie vzácně, pacienti nezvraceli po chodbách a doktorů k náboru bylo k dispozici dost. Co víc si ředitel nemocnice může přát?

Ale nebudeme předbíhat. Nejprve úvod pro ty nešťastníky, kteří se s Theme Hospital ještě neměli tu čest setkat.

Když se řekne real-time strategie, většina z vás si představí hry jako Dune 2, Command & Conquer, Warcraft, Starcraft apod. Až na kosmetické rozdíly je to v podstatě všechno na jedno brdo. Ale bylo tady vývojářské studio, které k real-time strategiím přistupovalo poměrně svérázně, resp. převádělo principy z klasických budovatelských strategií do poněkud menších měřítek. Tím studiem byl Bullfrog a těmi strategiemi např. Populous, PowerMonger, Dungeon Keeper, Theme Park, nebo právě Theme Hospital.

Hráčovým úkolem v každé misi real-time budovatelské strategie Theme Hospital je postavit fungující nemocniční zařízení. Budete zápolit s neukázněnými pacienty, chamtivými doktory, rozpadajícím se zařízením i napjatým rozpočtem, nepomohou ani častá zemětřesení, epidemie a VIP návštěvy. Zní to jako příšerná nuda, že?

To protože jsem se ještě nedostal k tomu podstatnému! Humor! Do vaší nemocnice totiž nechodí pacienti s něčím tak banálním, jako je chřipka, zlomená noha nebo vystřelené oko. Kdepak. Vaše nemocnice se specializuje na choroby mnohem zákeřnější, jako jsou např. neviditelnost, nafouknutá hlava nebo Elvisův syndrom. V nemocničním rozhlase ševelí hlas sestřiček, které prosí, aby pacienti neumírali na chodbách a smrtelné případy aby postoupili na začátek fronty, a když vám nějaký ten pacient na chodbe přeci jen zařve, nečeká ho nic tako fádního, jako černý pytel a cesta do mrazáku. Kdepak, to se prostě objeví smrtka, podlaha se propadne do pekel a dotyčný nešťastník putuje čertovi na lopatu. Nebo se svatozáří stopupá kamsi k nebesům.

Pod vší tou legrační polevou je ovšem budovatelská strategie jako řemen. V první řadě je třeba postavit správná oddělení a rozumně vybalancovat jejich počet tak, aby pacienti netrávili věčnost ve frontách. Je třeba najímat kvalitní zaměstnance, protože flákači chod nemocnice vyloženě sabotují. Je třeba se starat o vybavení, které se opotřebovává a nakonec může i vybuchnout - taková místnost už pak nejde odstranit. Je nutné myslet na výzkum, na úklid i na relaxaci zaměstnanců. Prostě je nezbytné vybudovat nemocnici, ve které budou pacienti rychle vyléčeni, nebudou bloumat po chodbách, zvracet, umírat a tropit jinou neplechu. Protože nic není horší, než nespokojený, nebo dokonce mrtvý pacient! Jakmile se vám nemocnice sesype, potopíte se do dluhů a pacienti začnou umírat, čeká vás nevyhnutelně GAME OVER.

Po audiovizuální stránce je Theme Hospital vyloženě parádní a díky poctivé 2D grafice v relativně vysokém rozlišení (640x480) téměř nestárne. Hudbu je lepší vypnout, ovšem zvuky jsou ucházející. Je až překvapivé, kolik pozornosti věnovali autoři ruchům typu zvracení, močení a jiné vylučování...

A tady někde serenáda začíná drhnout. Prvních pár misí je spíše tutorial, obtížnost je tedy nízká. Ovšem někde kolem poloviny hry se procházka růžovým sadem mění v běh bažinou. Křivka obtížnosti jde strmě nahoru a z rozumně hratelné budovatelské strategie se stává nervy drásající peklo. Zatímco v prvních misích se vám bez problémů daří stavět nemocnice funugjící jako na drátkách, v misích pozdějších si připadáte jako při pilotáži dopravního letadla, kterému vynechala veškerá elektronika. Tu ťuknete na tohle, tu poladíte tamto, ale stejně tak nějak tušíte, že to skončí epickou havárií s tragickým koncem.

Hra se navíc chvílemi chová naprosto pitomě a nefér. Např. doktoři. S oblibou opouštějí ordinaci ve chvíli, kdy mají přede dveřmi desítku akutních případů, a jdou odpočívat. Ano, můžete jim nařídit, aby se z místností ani nehnuli, ale to znamená neustále kontrolovat desítky doktorů, zda už nejsou přepracováni a posílat je relaxovat ručně. Nebo taková epidemie. Jak ta přijde, můžete už předem počítat s pokutou ministerstva zdravotnictví a citelným poklesem reputace. Máte totiž jen dvě možnosti: buď epidemii nahlásit rovnou, zaplatit pokutu a utrpět na pověsti, nebo epidemii zatajit a pacienty se pokusit v časovém limitu vyléčit. Což se vám většinou nepovede a následná pokuta je ještě větší a pověst se zhorší ještě citelněji. Co je tohle za blbost? Copak vy můžete za to, že pacienti jsou prasata a nemyjí si ruce?

Pak jsou tu přístroje v jednotlivých odděleních, které podléhají opotřebení. To je ještě poměrně logické, ale průšvih je, že nikde nemáte žádnou tabulku, žádný přehled o jejich aktuálním stavu. Nezbývá než ručně proklikávat místnost po místnosti a kontrolovat, jak na tom přístroje jsou. Což je otravné a zbytečné. A když přijde zemětřesení, můžete si být skoro jisti, že některý z přístrojů selže, vybuchne a celou místnost znehodnotí. Taková místnost už se nedá ani znovu postavit, ani vymazat a je třeba ono oddělení postavit znovu a jinde. Pakárna.

S každou další misí je nemocnice větší a větší a začne být obtížné jí skutečně řídit. Viz. neohrabané přirovnání s dopravním letadlem. V každé misi začínáte od nuly, takže neustále zkoumáte stejné choroby, stejná zařízení a stejná vylepšení. Ve výsledku je hra v pozdějších stádiích nejen obtížná, ale také repetitivní. Možná proto jsem poslední dvě mise odehrál v průběhu celého jednoho roku ;)

Ale fakt je, že minimálně kvůli prvním několika misím se vyplatí Theme Hospital nainstalovat. Doporučuji splašit někde verzi pro Windows, která se na mém netbooku EEE900 hrála skvěle bez jakýchkoliv problémů. Navíc verze DOSová má obtížnost napevno nastavenou na nehratelné medium, zatímco wokenní verze má možnost navolit easy (popř. hard, ale to byste museli být naprostý magoři). Hra sice má svoje chyby, ale je natolik originální, že se vám možná podaří je po nějakou dobu přehlížet. A kdo ví, když tomu dáte několik let, třeba nakonec Theme Hospital dohrajete :)

P.S. Hrál jsem verzi wokenní anglickou, screenshoty jsou natípané z verze dosové s nainstalovanou češtinou - nechtělo se mi zapínat netbook a tohle bylo jediné, co jsem vylovil na disku stolního PC.