SNES slaví 20. narozeniny

Super Nintendo Entertainment System včera oslavil 20 let od vstupu na severoamerický trh. Ony dvacáté narozeniny tedy nejsou úplně přesné, v Japonsku byla konzole představena o rok dříve, ale hlavně, že je o čem psát ;)

A protože "vlastnit SNES je morální povinnost všech retrohráčů světa", jak mi na twitteru napsal Dave, nedalo mi to, prohrábnul jsem hromady netříděného šrotu, které mám ve stolku pod televizí, a vytáhl ten šedý zázrak na světlo boží.

Krátce o konzoli: Super NES je 16bitovou konzolí čtvrté generace. Po NESu jde o druhou domácí konzoli, se kterou se Nintendo pustilo do nebezpečných vod videoherního průmyslu. Poté, co se SEGA úspěšně etablovala s konzolí Mega Drive (Genesis), začalo Nintendo pomalu ale jistě ztrácet do té doby neotřesitelnou pozici na trhu. Jednoduše proto, že NES byl systém z roku 1983, zatímco SEGA vypustila Genesis v roce 1988. Pět let udělá na audiovizuální stránce her hodně. V roce 1990 tedy Nintendo v Japonsku představilo zbrusu novou konzoli, SNES. A SNES slavil okamžitý a dlouhodobý úspěch - výroba pro japonský trh byla ukončena až v roce 2003!

Jedno z tajemství úspěchu konzole leželo v její architektuře. Systém byl navržen tak, aby nebyl problém do samotné herní cartridge jednoduše umístit specializované čipy a možnosti konzole tím ještě rozšířit. Šlo např. o SuperFX /  SuperFX2  čip v roli grafického akcelerátoru, který byl na kartridžích se hrami Star Fox či Doom. Zkuste podobné kousky se současnou generací herních konzolí ;) Nutno podotknout, že podobné fígle s rozšiřujícím čipy byly úspěšně ozkoušeny už u konzole NES. SEGA se na SuperFX pokusila odpovědět vývojem vlastního čipu s názvem Sega Virtua Processor. Žel nepovedlo se, SVP především kvůli vysoké ceně využila jedna jediná hra - Virtua Racing.

Tak, a teď  si jdem zahrát!

Copak to tu máme. Super Mario Karts, první díl povedené série - každá Nintendo konzole SNESem počínaje rozběhne nějakou verzi motokár (vyjma Virtual Boy a GB / GBC). Okruhy, hudba, zvuky, feel. Ač důkladněji znám jen Wii a DS verze, jsem po pár kolech jako doma! Což se nedá říct o mé drahé, ta místo kroužení předvání spíše řetězový crash test. Holt je vidět, že ty staré hry jsou prostě hardcore pro opravdové hráče! ;)

Jedeme dále - Super Mario All Stars, kompilace několika dílů populární hopsačky, konkrétně Super Mario Bros., Super Mario Bros.: The Lost Levels (Super Mario Bros. 2 v Japonsku),  Super Mario Bros. 2 (Super Mario USA v Japonsku) a Super Mario Bros. 3. Prostě takový perfektní vánoční dárek a společník na dlouhé zimní večery. Paráda. I když přiznávám, v Máriovi hrozně selhávám, Giana Sisters DS mě bavily mnohem víc. (Rouhání!!)

Sim City - moje "klidné místo". Když je člověk nějak nervózní, popř. ho trápí nízká hladina serotoninu v důsledku ďábelské páteční pitky, není nad to ulehnout na lůžko a stavět si město. Jak jednou pochopíte těch pár základních pravidel, není možné hru zkazit, výzva je tedy minimální, zato relaxace dokonalá. SNES verze má oproti klasické PC verzi několik roztomilých featur navíc, jako je např. střídání ročních období a s tím související změny grafiky.

A poslední kousek - Double Dragon pro GameBoy hraný skrze Super GameBoy nástavec. Líbí se mi, že z černobílé hry je rázem hra červeno-nažloutlá. Tzn. počet odstínů (2) je sice zachován, ale má to takový zajímavý nádech podporující rustikální atmosféru ranných devadesátých let. Což mi připomíná, že se mi tu ještě někde schovává klasika klasik - Tetris pro GameBoy. A GameBoy samotný tu pochopitelně mám taky, krásný a plně funkční.

Tak, své morální povinnosti jsem učinil zadost, nyní se s pokorou vracím k opravdové hvězdě klasických konzolí. Ke konzoli, která má na rozdíl od těch dětských Nintendo malůvek pořádné hry pro moderní mladé muže! SEGA Mega Drive, protože ježek Sonic je maskotů král, kam se hrabe kníratý italský instalatér. (Rouhání!)