Spacewar! se dá považovat za první opravdovou počítačovou hru. Alespoň v tom smyslu, v jakém hry chápeme dnes. Ano, byla tu hrstka předchůdců, pokaždé tu ovšem bylo nějaké ale - Tennis for two měl nezvyklé zobrazovací zařízení, tedy osciloskop, a OXO a NIMROD byly spíš vědecké projekty.
Ovšem Spacewar! už měl všechno pěkně pohromadě - počítač, CRT monitor a pár tlačítek k ovládání. Prostě počítačová hra jak vyšitá. Koncept Spacewar! netřeba obšírně představovat. Dva hráči ovládající své raketky se snaží střelbou eliminovat jeden druhého, přičemž manévrování jim stěžuje gravitační studna nacházející se uprostřed obrazovky.
Hra byla naprogramována nadšenými studenty z MIT, kteří dostali do rukou novou hračku, výkonný počítač DEC PDP-1. Ze Spacewar! se pochopitelně okamžitě stal obrovský hit a hra byla portována na další modely počítače PDP, aby to nakonec dotáhla na oficiální diagnostickou utilitu s počítačem přímo dodávanou.
A dnes si můžeme Spacewar! zahrát v klidu domova či kanceláře přímo v oblíbeném prohlížeči. Co je na tom tak úžasného, když podobných her existují tuny, ptáte se? Je to prosté: verze, o kterou se s vámi chci podělit, je téměř do puntíku shodná s verzí původní. Zdrojový kód byl přepsán z originálních podkladů a spuštěn v emulátoru počítače PDP-1, který je napsán v JavaScriptu. Ó techniko, jak daleko ses dostala!
Spacewar! je hra pro dva hráče, popadněte tedy kolegu, nastavte prsty na písmena adsw, resp. jlki a hurá do akce.
Proč je osciloskop nezvyklé zobrazovací zařízení? ;)
No je fakt, že poté, co jsem viděl http://www.youtube.com/watch?v=-7LzetRlZEg mi to zas tak nezvyklé nepřijde! Ale prostě to ještě neni ono. A dost, do debaty o první skutečné videohře se pouštět nechci, to nemá smysl :))
Jen pro zajímavost, taky se nechci moc pouštět do debaty a plně s tebou Sledgi souhlasim, předkládám malý úryvek z wikipedie, dost zajímavý čtení: „Rok 1947 je považován za rok vzniku první hry vytvořené pro hraní na katodových trubicích. Hra, vyvinutá Thomasem Goldsmithem a Estlem Mannem a patentovaná 14. prosince 1948, pracovala velmi jednoduše. Celkem osmi katodových trubic používala k simulaci střely odpálené na cíl – autoři se pravděpodobně inspirovali radarovými displeji používanými za druhé světové války. Několik tlačítek umožňovalo měnit dráhu a rychlost střely reprezentované malým bodem. Protože tehdejší technologie nedovolila počítačově vykreslit herní prvky, autoři byli nuceni manuálně je nakreslit na průhlednou fólii položenou na CRT. Tato hra se považuje za vůbec první využití CRT technologie tímto způsobem.“.