O Dune Legacy jsem se už párkrát zmínil. Jde o remake oblíbené Dune 2, prabáby současných real-time strategií. Vývoj probíhá již nějakou dobu a verze 0.96.2 konečně zahrnuje tolik očekávaný multiplayer.
Ano, díky Dune Legacy si konečně můžete na písečných pláních planety Arrakis zabojovat proti živému protivníkovi. Dost bylo natvrdlé umělé inteligence, sezvěte kamarády, otevřete lahváče, obložte si chlebíčky!
Ale nejprve k Dune Legacy samotné. Od poslední verze, kterou jsem hrál, se toho změnilo poměrně dost a nutno dodat, že k lepšímu. Hra působí robustně a hotově, nepadá, funguje na jedničku a kampaň je bez problému průchozí. Což je víc, než jsme si kdy u fanouškovského projektu mohli přát.
Dune Legacy v zásadě kombinuje původní Dune 2 s ovládáním známým ze série Command & Conquer. K tomu přidává jemnější grafiku a podporu celé řady platforem (Linux, Windows, MaxOS X, MorphOS atd.). Potěší možnost nastavení pravidel. Můžete např. zapnout Fog of War, vypnout poškození budov při stavbě na neupraveném povrchu apod. Ke spuštění Dune Legacy stále potřebujete datové soubory z původní hry, Dune 2 je naštěstí ke stažení na každé abandonware sajtě (ale psst, já vám to neřek).
Mimochodem, díky C&C ovládání si uvědomíte, jak moc jsou si Dune 2 a její pokračovatel podobní. Abyste mě pochopili, mě skutečně připadal Command & Conquer v době svého vydání nový a revoluční, až teď vidím, jak strašně jsem se mýlil. Stačí větší důraz na myš a vyšší rozlišení a máte před sebou dvě téměř identické hry.
Multiplayer Dune Legacy se samozřejmě nedá srovnávat s moderními tituly, které jsou pro hru více hráčů laděny od začátku. Herní mechanismy jsou jednoduše přeneseny z kampaně, patrně bez jakýchkoliv úprav. Chvílemi je to znát, např. počáteční rozjezd je až bolestně pomalý - postavíte tři rafinérky a nezbývá než 5 minut čekat, než natěžíte první čerstvou várku koření. Do rychlosti Starcraft klikfestu to má daleko.
Vyváženost jednotek po několika hrách s výrazně slabším protivníkem (zdravím Krocana!) těžko hodnotit, ale pořád platí, že např. Atreidí fremeni jsou v podstatě k ničemu. Na druhou stranu jejich Sonic Tanky vypadají jako silný argument a ultimátní zbraň. Možná se jim co do účinnosti vyrovnají Deviatory, ovšem takový Devastator se zdál úplně k ničemu. Ale jak říkám, chtělo by to poctivou několikadenní pařbu v několika lidech, aby se jednotky daly objektivně posoudit.
I přes uvedené chybky ale multiplayer funguje překvapivě dobře, fandům real-time strategií a Duny 2 především ho doporučuji vyzkoušet. Možná to nebude nejepičtější herní zážitek poslední doby, ale za ten hutný závan retra to stojí.
Btw. hra nám nechutně škubala se zapnutým Fog of War, doporučuji vypnout.
P.S. Při psaní článku jsem narazil ještě na jednu multiplayer reinkarnaci Dune 2 s názvem Dune 2: The Golden Path. Odkazy ke stažení jsou v pravém menu dole, pokud někdo máte čas to vyzkoušet, budu jen rád, když se podělíte v komentářích o dojmy ;)
To je mi náhodička – zrovna si tak nějak hraju s Command and Conqerem a Red Alertem – jak to rozchodit aby to kamarádilo s Win7 x64 a docela zírám, jak aktivní komunitu tyto hry ještě mají. Při této příležitosti jsem narazil ještě na projekt OpenDune (http://www.opendune.org/), ale osobní zkušenost s ním nemám. Zdroj (http://www.cnc-comm.com/)
staré hry ve Win7 x64 pouštím před DOSbox a v pohodě to hrajeme i přes LAN ve dvou notebookách, každý jíný OS (W7 vs WXP) a maká to :-)
da sa to hrat aj normalne cez net??? existuju nejake serrvery? alebo sa to da hrat len LAN?