Po chvilce laborování s emulátorem strojů Amstrad CPC jsem dostal chuť po letech zapojit svůj první počítač a zahrát si zase tak nějak pěkně postaru. První problém zněl: "Kdybych byl přes 20 let starý osmibit, kam bych se v tomhle bordelu schoval?". Jediná možná odpověď je samozřejmě "Číhal bych pod postelí a pilně lapal prach."
Počítač byl tedy úspěšně nalezen a následovalo nutné zlo v podobě očíštění od bordelu. Což o to, centimetrový nános prachu je poměrně pochopitelný, ale žvejkačka přilepená na monitoru? Tuší někdo, jak se tam mohla dostat?
Pro začátek letmé seznámení se strojem. Amstrad CPC je série osmibitových počítačů vyráběných v letech 1984 – 1990. První model, CPC 464, byl uveden na trh coby přímý konkurent ZX Spectrum a Commodore C64. Dobrým marketingovým tahem se ukázala all-in-one koncepce těchto počítačů – Amstrad CPC byl dodáván jak s monitorem, tak s vestaveným kazeťákem a v pozdějších modelech s vestavěnou disketovou mechanikou. V Evropě byl CPC poměrně úspěšný, dle současného stavu fan-webů se mu enormě dařilo ve Francii. Německá distribuce byla zajištěna společností Schneider, která CPC prodávala pod svojí značkou. A to je případ i mého exempláře (jehož přesné stáří jsem bohužel nezjistil) – Schneider CPC 464. Jediný rozdíl je v tom, že německé verze CPC 464 neměly barevné klávesy, použité byly jen černé a šedé.
A jedeme dál. Po zapnutí stroj bez problémů naskočil, krátký prográmek v Locomotive Basicu opsaný z manuálu se bez problémů spustil a vyvstala otázka, kde sehnat kazety se software. Bohužel, to málo, co jsem měl, jsem poztrácel a k originálním kazetám se člověk nedostane ani na aukru.
Naštěstí je tu mocný Google, který mi po chvilce bádání nabídl web http://www.amstradeus.com/, kde je možné nalézt vedle vyčerpávajících informací o CPC také hry uložené v MP3 souborech. Jak totiž modří tuší, data na kazetě jsou uložena coby prachsprostý zvukový záznam, který může být bez problémů uchován coby MP3 song.
A někde tady začíná jedno krásné sobotní odpoledne :)
Zakoupil jsem si tedy běžný kazetový adaptér, který se často používá např. se staršími autorádii. Vypadá jako klasická kazeta + má kabel s 3.5mm jack konektorem. Stačí připojit k libovolnému zdroji audio signálu, zapnout kazeťák a světe div se, hraje to.
Postahoval jsem tedy z výše zmíněných stránek několik MP3-her, propojil výstup zvukové karty "velkého PC" s adaptérem a.... nic. Jaktože nic? Protože dnes mám, přátelé, VELKÝ DUŠEVNÍ ÚTLUM. Následují důkazy:
První demenční bod:
Vše je propojeno, kazeťák puštěn, zbývá vyťukat příkaz na započnutí nahrávání a pustit MP3. Lovím tedy v paměti dávno zapomenuté, za chvíli se přeci jenom šedá kůra ozve a já datlím do CPC příkaz LOAD". Enter, pouštím MP3, ozývá se tak známé "pípání" a nahrávání začíná. Jenže co to, chyba! "Read error b". Tu si dobře pamatuju z poškozených kazet. Hýbám tedy trochu s hlasitostí a zkouším to znovu. Vypadá to nadějně, dostávám se dál, až... chyba. "Memory full". Tak tu si tedy nepamatuju. Následující půlhodina je vyplněna dalším hýbáním s hlasitostí, dokonce se pokouším měnit nastavení ekvalizéru, co kdyby... Pořád nic. Pln rezignace vypínám stroj a smiřuju se s faktem, že ten adaptér je prostě k ničemu a tude cesta nevede.
Ale ejhle. Při usrkávání z hrnku plného dobrého černého čaje mi svítá. Vždyť LOAD" jsem používal vždycky, když jsem chtěl nahrát z kazety program v BASICU, abych ho mohl následně editovat! Byl tam ještě jeden, jak jen to bylo... RUN" !!! Zapínám tedy CPC znovu, pouštím MP3, ťukám RUN" a hurá, důvěrně známá úvodní obrazovka hry Bruce Lee se načítá!
S pocitem vítězství pohodlně usedám do židle a čekám, až se data nahrajou. A tím se dostáváme k druhému demenčnímu bodu!
Druhý demenční bod:
Skončí nahrávání z kazety, a nic. Hra se nespustila. Ani druhý pokus nepomáhá, předpokládám tedy, že tahle MP3 je prostě vadná a stahuju Harrier Attack. Ten se spouští, jsem nadšen. Jenže jak tak stahuju další hry, situace je většinou podobná, jako s Bruce Leem. Nejde mi to do hlavy, přece nebude každá druhá MP3 špatná, to nemá logiku, určitě nejsem první, kdo to stahuje.
Opět tedy podezřívám adaptér a opět se smiřuju s tím, že je to prostě krám. Protože napodruhé mi nejde nahrát ani ten Harrier Attack. Nakonec mi ale opět svítá a beru to jako důkaz, že dnes opravdu nejsem v kondici a neměl bych se pouštět do ničeho složitějšího.
V čem byla chyba? Jak tak nahrávám hru do CPC, tzn. pouštím jí v počítači z MP3 souboru, krátím se čas kecáním po ICQ. A samozřejmě, na každou příchozí zprávu mám nastavený pazvuk. Takže v momentě, kdy mi někdo napsal, nahrávání se potento, protože jestli něčemu CPC 464 nerozumí, tak je to "uh oh" zvuk z ICQ.
Prostě blb :)
Ale od té chvíle již vše běží jako po másle, a kdybych nemusel do hospody, sedim u toho do rána :)
Pár ilustračních fotek:
Manuál, žel bohu v němčině, kterou nevládnu.
Zmíněný adaptér, který bylo nutné rozebrat, protože kabel tak, jak byl instalován od výrobce, v kazeťáku překážel. Stačilo protáhnout ho ven jiným otvorem a voila, kazeta sedí.
A toto zbylo ze starého joysticku, který byl u čínské kopie Atari 2600. Páku jsem v zápalu boje v Enduru utrhl, ale nakonec posloužil i tenhle pahýl :)
A tady pár fotek z her :)
Wow, zavan davny minulosti – byl sem vlastníkem Schneideru 464, skvelej stroj, ani bych neveril, ze si hlasku „Read error b“ budu jeste pamatovat :)
Mit ho ted u sebe a mit kazetu s parbou Elevator Action tak do rana mam o zabavu postarano :)
dik za pripomenuti !
No uvidíš Sledge tu srandu, až začnem křísit ATARI STROJE, ale dám to nahromadu i s Literaturou a budu na Tebe netrpělivě čekat, Tož kdy, HE?! Huž se těším, Starec Marcel od Zvonu.Jinak parádní dobrodružo, které si úspěšně vydejchal a utrh od huby kamarádům poznámky o radosti ,,z neštěstí Druhejch,,. No i tak si potěšil zajímavým Matchem, Díky a těškámeme se na další, he.Ahojky…
Pekny clanek. Posilam odkaz asi na jedine ceske stranky o CPC :) Amstradistu u nas moc nebylo, skoda.
@F6
Pěkné, vítám zpět mezi živými – „Po šesti letech se stránky dočkaly updatu. “ ;)
Asi nebylo, i já jsem se k CPC464 dostal skoro omylem :)
eště mám doma někde joystick k atárku. Sice to neni origoš, ale mám ho ve skříni, plně funkční (snad) a hlavě se mi tam válí snad 20 let :D
V podstatě vlastně vubec nevim co to je za joyák. Jediný co sem na něm našel za nápisy, je Quickjoy S.122 nebo tak nějak. A mejd in čajna. Kdyby měl někdo zájem, ať klidně kontaktuje. Vypadá v pořádku, jesi je funkčí nevim, a nemám to kde zkusit :)
Já mám svoje první CPC 6128 pořád celkem funkční, jen interní 3″ mechanika vypověděla službu. Dodnes jsem se nerozhodnul, jestli se jí snažit vyměnit nebo zachránit nebo zlikvidovat a zkusit implantovat 3,5″ která tam podle některých návodů jde.
Tomu se říká odhodlanost! CPC jsem nikdy ani neviděl, ale podle těch obrázků byla grafika někde mezi C64 a ZX spectrem. The Last V8 a nasamplovaný hlas si pamatuju.