King’s Bounty – hrdinové v plenkách

Žádný učený z nebe nespadl, nikdo se nerodí s játry kamennými a koprovka se musí nejdřív uvařit, než jí vylijete do záchodu. A i hrdina, dřív, než začne statečně pobíjet draky a neohroženě připravovat princezny o panenství, nejprve rozboří pár báboviček z písku a koukne pod sukni sousedovic Anče. Protože trénink, trénink dělá mistra. A přesně takto se New World Computing pustili do nebezpečných vod počítačových strategií. Ještě před prvním dílem série Heroes of Might and Magic (a po několika dílech RPG her Might and Magic) si střihli hru úspěšně kombinující strategické a RPG prvky - King´s Bounty.

Nebude tedy řeč o nových King´s Bounty: Legend, ale o původní hře z roku 1990.

I když hra už od úvodní obrazovky s výběrem hrdinů připomíná jíž zmíněné HOMAM, nenechte se zmást. Na každý společný bod připadá dvojice bodů, ve kterých se obě hry liší. A paradoxně právě proto vám detailní znalost HOMAM může hodit pořádnou kládu pod nohy. Mechanismy King´s Bounty totiž fungují jinak a postupy naučené v Heroesech nejdou s úspěchem aplikovat.

Po shlédnutí statického intra si v úvodu vyberete svého jediného hrdinu, a to z možností knight, paladin, barbarian a sorceress, a poté se již dostáváte do víru dění vybaveni několika slaboučkými vidláky, měšcem měďáků a naprostou neznalostí okolního světa. Čeká vás průzkum mapy, sbírání pokladů, boj s nepřáteli, verbování armád, hledání artefaktů a vypínání in-game zvuků (ty jsou totiž opravdu příšerné).

Boj probíhá na kola a stejným stylem, jako v Heroesech. Pohyb po mapě je však řešen trochu jinak, stylem "každý chvilku tahá pilku", tzn. na každý váš pohyb okamžitě reaguje i nepřátelská jednotka. Nepřátelé, které můžete potkat na mapě, totiž nejsou statičtí, jako v HOMAM, ale pokud vás spatří, pronásledují vás v rámci svého území daného skriptem.

Nejdůležitějším prvkem je vaše armáda. Jednotky můžete verbovat jak v hlavním městě, tak na speciálních místech rozesetých po mapě. Velikost armády, kterou můžete vést do boje, je omezena dvěma faktory. Za prvé pochopitelně financemi, za druhé vlastností s názvem "leadership". Oba faktory je nutné skvěle vybalancovat. Truhlice plná zlata je vám k ničemu, pokud váš hrdina nemůže najmout víc jak deset vidláků, tři lučištníky a půl koně. Stejně tak leadership umožňující verbovat celé galaxie je sice hezká věc do životopisu, ale s prázdnou pokladnou z vás vojevůdce neudělá.

Cílem hry je najít artefakt s názvem Sceptre of Order, který jediný může zajistit další vládu vašemu králi. Artefakt je zakopán kdesi na herním území a jeho přesnou pozici zjistíte z tajné mapy. A jak se dostanete k oné tajné mapě? Za každý splněný quest a nalezený artefakt dostanete její malý kousíček. Čím více questů a artefaktů na kontě, tím podrobnější mapa bude. Zatímco artefaktů je po mapě více, quest je v podstatě jen jeden v několika obměnách - tohle je zlák, jmenuje se takatak, může se schovávat tamatam, vem ho mečem po hlavě a odměna je tvá!

A co může hra po 18ti letech od vzniku nabídnou? I přes odpornou zvukovou stránku a tak tak snesitelnou stránku grafickou skrývají King´s Bounty hodiny návykové zábavy. Jak si jednou osvojíte herní principy, hra vás chytne a slušnou chvíli nepustí. Umístění pokladů a artefaktů na mapě je náhodné, je možné zvolit z několika typů hrdinů a stupňů obtižnosti, váš výsledek je ohodnocen patřičným score - to vše zajišťuje slušnou znovuhratelnost. Zvlášť, když po troše cviku je dohrání otázkou max. 3 hodin. Také je poměně zábavné sledovat, co všechno se z King´s Bounty probojovalo až do Heroes Of Might and Magic, a co ne.